|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Jodid, tabule a spousta teček.... ::
Tohle je společné dílo autorů Kaunaz Isa, duddits a Adrastea, kteří se právě v tomto pořadí střídali v psaní-po větách.
PROSÍM, TUTO POVÍDKU NEZNÁMKUJTE, protože známky bych dostal jenom já, což by nebylo fér vůči duddsovi a tečkované lady. |
| |
|
|
Do místnosti se pomalinku a nevinně chtěla vkradnout tma, která ovšem nepočítala s tím, že zakopne o prázdnou láhev od vína..
Láhev, od které se odráželo světlo svíčky v chvějících se rukou vraha.
Právě zápasil s tisíci páry černých kusadel svého svědomí.
"Ahoj?" zeptala se tma, neznalá správné diakritiky.
Vrah natáhl ruku se svíčkou, aby si tmu prohlédl, ta ale jen zasténala a zemřela.
To však jeho zvrhlé duši nestačilo, a tak se vykašlal na atmosféru a rozsvítil hlavní světlo.
Jenomže žárovka praskla a střepy provedly elegantní nálet na jeho plešatou, zvrhlou hlavu; výsledek zas tak elegantní nebyl...
Masité prsty přistály na jeho pleši, tučné rty se roztáhly a zvolaly: "Au, au, au to bolí!"
Když si však po chvilce uvědomil, že tu není nikdo, kdo by ho litoval, zmlknul a dal se do uklízení těla své oběti..
Jenomže co se stalo...při uklízení mu upadla svíčka a tma opět získala svou dokonalou podobu a provedla muži to nejhorší, co mohla-oslepila ho.
Osleplý muž se potácel po místnosti, zakopával o židle a stoly, protivná tma se mu vysmívala, dokud se nedostal ke dveřím do sklepa.
Škoda, že jako nezvaný host neznal pravou identitu těch dveří a spletl si je s dveřmi do chodby...
Kde byla...světe div se..tma, což on ovšem jako slepý muž nevěděl, a tak mohl dokonale zakopnout o tak abstrakní zvíře, jakým je zelený zajíc, a zlomit si vaz.
Jen to křuplo, když se jeho vaz podruhé během dvaačtyřiceti hodin zlomil, což mu ale jako nemrtvému zas tak nevadilo.
Co mu ale hrálo na nervy, bylo jeho oko, které s ním už zřejmě nechtělo mít nic společného, a tak se s mlaskavým hihňáním odkutálelo schovat tmě pod sukni...
A tma jenom tiše sledovala, jak se nemrtvý muž za podivných zvuků rozložil a zmizel z této povídky navždy.
Zbyl pouze jeho duch, posel temnot, věčný a zářivý zástupce vládce stínů, nehmotné cosi s plamenným pohledem, kterým zahnal tmu do světa iluzí.
Ještě před tím ji ale pozval na panáka, aby si to všechno tak nebrala; prostě to tak v šílených povídkách chodí..
Naivní tma pozvání přijala, ovšem netušila, že se pak po jejím zmizení, duch opije z mušího trusu takovým způsobem, že padne pod imaginární stůl, který jsem si právě vymyslel, a už o něm nepadne ani zmínka.
Až do chvíle, kdy jej další z autorů vyzvedne z hlubin zapomnění a nechá ho přeplout celou místnost až k již zmiňovaným dveřím do sklepa.
To se ale nestane, protože ony dveře i se sklepem prchly před zvrácenými mozky autorů do zahraničí a nechali si změnit identitu.
A zničený duch spáchal harakiri a slíbil, že jestli o něm bude duddits ještě psát, donutí ho, aby udělal totéž on.
Což mu bylo hovno platné, protože v dudditsově hrudi už srdce dávno netluče, a tak si může klidně dovolit použít ducha jako nástroj pomsty a vydat se s ním do nedaleké elektrárny.
Připitomělá Adrastea dudditsovi vyjadřuje podporu, takže mu může půjčit svou osedlanou pouliční lampu (velmi rychlá, 3x vítěz Velké Pardubické), aby se na místo mohl dostat rychleji.
Jenom co dorazili, nastaly potíže v podobě kyseliny sírové, která rozleptala a totálně vymazala z příběhu jak ducha plešatého muže, tak duddse, který sice bude chvíli protestovat, ale proti síle Jodidovy fantazie nezmůže nic.
Nic je však pojem tak relativní, že jej dokáže znegovat i pouhý závan větru vycházející ze zadnice starého muže, a tak se stalo, že kyselina prošla duchovým tělem, minula dudditse, který se chytře schoval v jiné rovině bytí, rozleptala plášť generátoru a způsobila tak abnormální výkon elektrárny, díky čemuž světla v širokém okolí zničila noc na padrť a odhalila skrýš šíleného Kaunaze.
A Adrastea umřela smíchy.
I povstal Kaunaz a v obličeji se mu zračil vztek a jeho ruka pokynula dávným silám, které stvořily svět a ty síly se nyní daly do ničení, až z příběhu nezbylo nic, tím míň pokračování; duddits a duch konečně zhynuli smrtí strašlivou.
A jejich mrtvá plazma se tiše snesla na svět, po kterém se válely zbytky Jodida, dobrého autora, jenž zahynul šíleneckou smrtí.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 80 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 180 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
