|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Taková obyčejná párty ::
| „I was drinking, wasn´t thinking“ (Back for my life, Masterplan) |
| |
|
|
„Tak můžu teda s váma?“ zeptala se nesměle, leč vesele Karolína. Karolína byla mladá slečna poněkud širší postavy. To nijak nebránilo jejímu optimismu ani dobré náladě. Nejdůležitější pro ni byla lidská společnost. Milovala všelijaké akce a proto je občas vyhledávala. Stejně jako nyní. Jeden její starší kamarád měl jet s přáteli na chatu a ona chtěla taky. „Jasně, že můžeš! Vždyť už jsi na cestě. Tudy!“ zavelel Zdeněk a poplácal ji po rameni. Zdeněk byl vysoký štíhlý kluk, kterého zdobila Kristova léta. Díky kytaře a tašce plné lahodných moků byl nekorunovaně považován za vůdce party. „Kolik Ti je?“ prohodila ke Karolíně Bára, jejíž starostí v tomto momentu bylo tulení se ke Zdeňkovi a taky vínko. „ Šestnáct.“ odpověděla Kája. „Tak na, to si můžeš vzít.“ řekla Bára a podala jí láhev s nějakým bílým vínem. „Ale jen trošičku.“ usmála se. Karolína si tedy vzorně dala jen pár hltků a pokračovalo se dál. Cestou necestou, jak se říká. Tahle asfaltová silnice vedla od vesnice, tedy přímo do přírody. Les střídal louku a při pohledu do všech světových stran se vám naskytl nádherný pohled. Ten však v této chvíli nebyl středem zájmu, protože se nevyráželo na čundr ani na puťák.
Vyšli se menší srázek a byli na místě. A to v menší chatce, která v sobě skrývala pokoj s krbem, něco jako jídelnu, kuchyňku a něco ve smyslu ložnice. Kdo mohl, zabral si postele, zbytek odhodil spacáky na „prostranství“ na zemi. Na tu jednu noc se to přežije. Potom se do kuchyňky donesly zásoby. – hlavně se dalo chladit pivko a ostatní dobrůtky. A zábava mohla začít. Skupinka i s Karolínou se usadila u krbu, ve kterém už parta kluků stačila rozdělat oheň. „Zdeňo, vytáhni kytaru!“ ozývalo se rázem ze všech stran. „Ale jo, vydržte.“ odvětil a ještě běžel pro víno a ladičku. Po chvíli už se „kalilo“. Zdeněk opravdu válel a parta zpívala. Občas někdo něco zařval, nebo se pokoušel o tanec. Každopádně nechyběl alkohol a dobrá nálada. Karolína byla spokojená. Neznala sice všechny okolo, ale pivko jí chutnalo i tak.
Po čase se Zdeněk zvednul a odešel s Bárou a Michalem do vedlejší místnosti, do jídelny. Karolína nechápala, co plánují a proto zůstala s nyní už hodně hlučnou a veselou společností. Byla na to však moc střízlivá a proto zkusila jít za nimi. „Jééé, pojď, přisedni.“ přivítal ji Michal a udělal ji vedle sebe místo. „My tady zpíváme, teda snažíme se. Tamto byl spíše řev.“ vysvětloval Zdeněk. „Tady je Savignon, napij se, když budeš chtít.“ „Dobře, tak hraj!“ rozesmála se spokojeně Kája. A Zdeněk do toho praštil a už se linuly první tóny Hrobaře. Pak lidovky střídaly country a došlo i na dechovku. Všem bylo dobře, jen hlasivky vypovídaly služby.
Čas neúprosně běžel a proto Barča s Michalem odešli unaveně do postelí. Zdeněk však vypadal stále čile a Karolína celkem taky. V sobě měla několik deci vinné révy a chmelu, ale cítila se fajn. Zdeněk popošel k lednici a vytáhl z ní zmraženou láhev slivovice. „Pojď, dáme si.“ Kája se zarazila: „Tý jo, tvrdý alkohol na to víno a pivo. No já nevím.“ Zdeněk ji uklidnil, nalil jí i sobě kalíšek a nachystal něco na zapití. „Tak na zdraví!“ Oba to téměř rituálně vypili a dali se do povídaní. Znáte to – škola, koníčky, sport... Jak typická, důležitá a přesto zajímavá témata. Mezi tím ještě pár panáků. „Na Tvůj věk piješ dobře.“ pochválil Zdeněk Káju a poposedl si k ní. Začali se bavit o opačném pohlaví a dál to šlo rychle. Zdeněk ji nejprve začal lechtat. Kája se jen smála a snažila se mu mrštně uhýbat. Nepomáhalo to, ale neřešila to. „Počkej, to je ramínko od podprsenky, to mi nechej.“ řekla se smíchem, leč znejistěla. „No to je, neboj se mě. Já Ti nic neudělám. Přitul se ke mně.“ konejšil ji. Karolína se vděčně chytla jeho ramen a přisunula svou židli k jeho. Chvíli v této poloze setrvali a za okamžik se bezmyšlenkovitě začali líbat. Přišlo to samo, tak automaticky. Karolína sice moc o okolním světě nevěděla – víno, pivo a slivovice udělali své – ale přesto se po chvíli odtrhla: „My se líbáme! Proč?“ zeptala se zmateně. Zdeněk se jí zadíval do očí a spustil vodopád slov: „Tobě se to nelíbilo? Už jsem líbal hodně holek, ale musím říct, že líbáš skvěle.“ Ona se začervenala a Zdeněk pokračoval: „Víš, líbí se mi slečny jako jsi ty. Nejsem hajzl a nechci Tě znásilnit, ale kdybys řekla jo, tak jdu do toho.“ Domluvil a čekal na reakci. Karolína byla zmatená. Tohle opravdu nečekala. Zmohla se jen na rozloučení a šla spát. Sama. Zdeněk šel tedy taky. Sám.
Karolína dlouho nemohla usnout. Stačilo málo, možná jen o několik promile víc a vše mohlo špatně dopadnout. Měla by sex se starším a zkušeným klukem. Neexistoval sice žádný princ, kterému by tím byla nevěrná, ale kdo ví, co Zdeněk. Třeba to byl lamač dívčích srdcí, nebo měl doma přítelkyni. To by byl teprve průšvih a co teprve ochrana. Ještě kdyby otěhotněla. I když v té chvíli nedokázala tak moc přemýšlet, věděla, že nemůže. Cítila se teď dost provinile, i když se téměř nic nestalo. Zřejmě alkohol pomalu vyprchal. Sebrala všechny síly a sbalila si věci. Co nejtišeji proklouzla chatou. Ke Zdeňkově loži hodila jen letmý pohled. Sotva zaklapla dveře chaty, dala se do běhu. Bezmyšlenkovitě utíkala slábnoucí tmou pryč. Pryč od alkoholu a chlapů...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 23 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
