|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28115 příspěvků, 4451 autorů a 296077 komentářů :: on-line: 5 ::
|
 |
|
:: Zelená cesta-kapitola 9 ::
| Mno prostě se po dlouhé době dozvíte kdo je ten tajemný cizinec…. |
| |
|
|
Kapitola 9
Elva s hrůzou koukala na onoho neznámého a nebyla schopná se pohnout. Nevěděla jak má zakročit, protože se jen mile usmíval a podle všeho nebyl ozbrojen. Proto rači koukla na Inesperta, a ten si bez jakéhokoli zájmu prohlížel drápy, i když určitě musel vědět že tam ten člověk stojí. To Elvu strašně naštvalo, ale než stačila cokoli říct Inesperto začal s velmi rejpavým hlasem konstatovat:
„Elvy nekoukej jak kdyby tě praštili a rači pozdrav našeho hosta. Měla by si mít to vychování když už si ho nechala čekat asi hodinu.“
„Jakou hodinu….to jako že tu byl už hodinu?“ Řekla Elva a toho muže si vůbec nevšímala.
„J-
„Samozřejmě. Nechtěl sem vás totiž rušit při večeři, omlouvám se jestli sem vás tím nějak urazil.“ Přerušil Inesperta neznámý se sladkým úsměvem.To Elvu naštvalo ještě víc, nejenže jí vadilo že si ho nevšimla, ale ještě skákal Inespertovy do řeči, nejraději by mu ten jeho sladkej úsměv seškrábala z obličeje, ale její hrdost jí to nedovolovala. Proto se jen zeptala:
„Takže kdo jste a co od nás chcete?“
„To je prosté. Mé jméno je Falem a chci po vás aby jste mě následovali k mému pánu.“ Elva se rozesmála na celé kolo. Falem se na ni jen udiveně koukal a tak když se dostatečná nasmála přidušeně řekla:
„Dneska i včera nás chtěli zabít a ty si jako myslíš že tě jen tak budeme následovat? Jo tak to si docela věříš.“
„Ano věřím, protože podle mě nemáte na výběr.“
„A to jako proč?“
„Berte to tak že jste v neznámé končině a jde po vás asi 100 jednotek liarské gardy. To samo o sobě už je dostatečný důvod se někam schovat, ne? A můj pán vám nabízí střechu a pomoc.“ Na chvíli se odmlčel.
„Každopádně můj návrh zvažte, a proberte s vaším drakem a pak mi oznamte jak jste se rozhodla.“ Elva zavrčela, protože jí ten člověk byl strašně nesympatický a šla k Inespertovy.
„Tak co? Pudeme s nim?“
„Já si myslím že by jsme to měli zkusit…“
„Ale dyť muže bejt zlej, a to by nebylo dobrý.“
„Ne nebylo, ale já vsadim svoje zuby že nám vážně chce pomoct.“ Elva vzdychla.
„Dobře jak myslíš, ale jestli nás teď napadnou tak chrápat nebudeš jasný?“
„Rozkaz!“
Jeli už asi hodinu mlčky. Na cestě nepříjemně chroupal písek v tichu teplé noci, a v korunách stromů se proháněl slabý vítr
„Ehm, za jak dlouho tam budeme?“ Narušila ticho Elva.
„Už tam skoro jsme.“ Elva se na chvíli odmlčela.
„A kdeže to vlastně ten váš pán bydlí Faleme?“
„Víte nějak nevím proč se ptáte protože to musíte vidět!“ Elva se zamračila. Nevěděla jak by měla něco vidět přes tu hroznou tmu, ale jelikož nechtěla vypadat hloupě tak rači mlčela. Inesperto na ni při tom jen házel očkem a usmíval se.
„Ha ha, to vůbec není vtipný!“ špitla mu do ucha.
„Ale je, jinak bych se nesmál Elvy“
„Taky pravda, ale tak mi řekni co vidíš teda ty?“
„Hrad.“
„Hrad?“ Řekla Elva poněkud hlasitěji než měla v úmyslu, ale Falem jí asi neslyšel, protože byl moc ve předu.
„Jistě, co by si tady taky čekala?“
„Co třeba vilu s ústředním topením, teplou vodou a televizi?“
„Cože?!“
„Nic, nech to bejt to bylo jen moje zbožný přání.“ Na to se Elva usmála a snažila se aspoň kouskem oka zachytit ten hrad který tam měl bejt. Mžourala do tmy asi tři minuty když vyjeli z lesní cesty na otevřenou pláň a to konečně začala rozeznávat obrysy v dáli. Opravdu to byl hrad. Hrdě se tyčil nad skálou na které stál. Ovšem víc z jeho podoby Elva nezahlédla protože jí ze zadu někdo praštil do hlavy, a ona ztratila vědomí…….
Inesperto cítil jak na něj dopadla váha Elvynýho těla, ovšem to se ihned obrátilo, protože Picmaus cítije že jeho otěže nikdo nedrží, se postavil na zadní nohy. Najednou Elva byla dole ze sedla a Inesperto se válel na ní. Rychle se zvedl protože si myslel že Elvu zranil svýma ostnama, ale je jí trochu škrábl na břichu.
„Nestalo se vám nic?“ To k němu přiběhl Falem a měl ve tváři ustrašený výraz.
„Mě ne, ale Elvě asi jo!“ Vycenil na Falema zuby a rozhořčeně máchl ocasem.
„Co to sakra bylo?“
„Omlouvám se to byl náš bezpečnostní systém, zapomněl sem vás na to upozornit.“
„Jo to je hezký že se omlouváte, ale Elva je teď tak trochu v bezvědomí!“
„Ehm já….“ Zmlkl . Na cestě směrem od hradu byl slyšet dusot koňských kopyt.
„To je jistě můj pán, ten vaší ehm….ochránkyni pomůže.“
„To doufám!“ Řekl výhružně.
Na cestě přijížděl jezdec s pochodní v ruce. Měl nádherného černého koně a byl oděn v dlouhém plášti s kápí stejné barvy jakou měl jeho kůň. Jezdec sesedl, a podal pochodeň i s otěžemi Falemovi.
„Pane, já se omlouvám…“
„Teď ne Faleme to vyřešíme potom, teď musíme pomoct našim hostům.“ Řekl to takovým důrazným hlasem, že z toho i Inespertovy zamrazilo v zádech. Teď se však obrátil k němu a pronesl už trochu příjemněji:
„Příteli sem rád že tě znovu potkávám.“
„Znovu?“
„Ano, Vlastně promiň to je ten zlozvyk si tady nechávat kápi.“ Teď si jí ovšem sundal a Inesperto zřel, že to opravdu není cizinec. A tohoto člověka vidí opravdu rád.
Pokračování příště
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
72.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 71 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlížeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2009 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Bloodynka
|
|
| (10.2.2012, 20:32) |
|
|
pitron
|
|
| (10.2.2012, 09:19) |
|
|
mbun
|
|
| (10.2.2012, 08:49) |
|
|
Petr polák
|
|
| (9.2.2012, 18:55) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|