|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Pár řádků pro toho, kdo si to nezaslouží ::
| Vzpomínky zůstávají, i když o ně nestojíme... |
| |
|
|
Ležím. Krčím se v nejzašším koutku světa. V rohu své postele čekám, až přijde nějaké vysvobození. Přijde snad někdo, kdo mě vytrhne z té letargie? Kolem mě víří osamělost. Je bezbarvá, beztvará, bez zápachu. Já ji ale vidím a cítím. Je všude. Je to nekonečně hluboké moře, které se mě pokouší pohltit.
Ptáš se, proč jsem v takovém stavu? To já bych se měla ptát, proč se rozhodl zničit mi život. Mívala jsem milý úsměv, dolíčky ve tvářích, jiskry v očích. Kamarádi mi říkávali, že jsem čertice. Ale teď je vše pryč. Už mi nikdo neříká, že jsem veselá. Všichni se ptají, proč se už neusmívám... Můžeš za to Ty! Prostě ses rozhodl zničit vše, na čem mi záleželo – náš vztah. Byl jsi jako hurikán. Nedíval ses doprava - doleva, když ses rozhodl vzít si vše bez ptaní. Neptal ses, jestli Ti patří moje srdce, jestli si můžeš pohrávat s mými city. Nic Tě nezajímalo, jen tvoje vlastní blaho. Vařila jsem dobře, že? V posteli jsem hřála, když venku zuřila vánice... Stejně jako šakal, okousal jsi ze mě maso a nechal jsi jen kosti. Ty ti nejedou, co? Jsou moc tvrdé. Tak si zvykej, stejně tvrdá bude i moje tvář, až se jednoho dne budeme muset setkat. Můj hlas bude ledový vítr...
Hledám k tobě další přirovnán, abys pochopil, jaké to je, když mi kradeš spánek. Že nechápeš? Nemůžu spát. V mých snech se objevuješ, zase mi rozkazuješ. Požaduješ po mě ty hrozné absurdity. Říkáš mi, že jsem jako malá holka. Chováš se tak hrozně arogantně. Myslíš si, že ty jsi nejkrásnější a nejdokonalejší v tom tvém tak hrozně nedokonalém světě, do kterého bych měla patřit i já.
Tvrdíš, že bojuješ za pravdu, ale jaká ta pravda je? Je to ta tvoje pravda, že jsi jen ty nevinný? Že ti zase všichni ubližují? Že za všechno můžu já? Neboj, moc dobře si vybavuji ty hory výčitků, které jsem musela snášet, když ty jsi nedokázal připustit, že se mýlíš. Když jsi nedokázal pochopit, že já už jiná nebudu a ty mě buď musíš přijmout, nebo mě nechat jít. Ale ani jedno ti nevyhovovalo, co?
Jsi král. Nebo se tak aspoň cítíš. Připadá ti, že já jsem tvoje otrokyně? Omyl, můj drahý. Ty už mi nikdy nebudeš rozkazovat. Breč si jak chceš, jako pokaždé, když jsem se pokoušela s tebou o něčem rozumně mluvit. Najít nějaký kompromis mezi našimi pravdami. Jako když jsme byli spolu u řeky. Já jsem mluvila. Tys mi předtím psal tak hrozně nesmyslné věci, že jsem je s tebou chtěla vyřešit. Chtěla jsem mluvit otevřeně. Vždy jsem si myslela, že je ve vztahu jakýchkoliv dvou lidí nejdůležitější, aby si uměli o problému popovídat. Tak jsem začala mluvit... Co jsi udělal? Začal jsi brečet. Jako malá holka. To si říkáš chlap? Bylo to hrozné. Pokoušel ses ve mě vzbudit lítost nebo snad lásku? Nepovedlo se ti to. Vznítila se ve mě vlna odporu. Je mi z tebe špatně. Růže to už nespraví. Zvadla tam, kde jsem ji tenkrát odhodila, když jsem od tebe naposledy odcházela.
Ležím. Krčím se v nejzašším koutku světa. V rohu svojí postele čekám, až přijde vysvobozující spánek. Dneska už mě nebudeš trápit. Dnes už si nenechám vzít další noc. Nebudu brečet do toho prosoleného polštáře, který už zažil nejednu moji proplakanou náladu.Život jde dál a já mám dost lidí, na kterých mi záleží...věz ale, že ty mezi nimi nejsi. Tys pro mě totiž umřel a já už tě milionkrát oplakala. Stejně jako jsem pohřbila tebe, pohřbila jsem i osamělost. Ani tu růži na tvůj hrob nepřinesu...nehodlám si nic žehlit. Teď už nikdy nebudu sama. Mám rodinu, která mě miluje. To je to nejdůležitější na světě.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 17 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 23 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|