obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389843 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Jeden Pseudočukův den ::

 redaktor čuk publikováno: 27.03.2007, 5:56  
Jistou pražskou básnířkou jsem byl požádán, abych napsal do jejího Občasníku příspěvek na téma " jeden můj" den, kde byl uveřejněn pod mým plným jménem. Osmělen některými myšlenkovými proudy zde i jinde, pokusil jsem se o následující fejetonek (či stylizovanou výpověď dost mne idealizující ):
 

Jeden můj den.
Hryžu psací potřebu a shledávám zadané téma velice záludným. Lísá se ke mně: piš, někdo má o tebe zájem.
O mně? No to jistě! Ale slíbil jsem napsat, napíšu. Jaký den vybrat? Popíšu-li den-blbec, mnozí se potěší, tím, že budu za blbce. Napíšu-li den-superman, mnohé si popudím, vzbudím v nich hořkost a navíc získám pověst vejtahy. Každý můj den je dnem důchodce, od kterého se už nic nečeká. Do práce nemusí chodit, darebák! Říkají. Povaluje se nebo listuje prospekty, kde je co nejlevnější nebo zadarmo, vyžírka! Říkají. Čte si, když tupě nezírá na televizi? Stejně tomu nerozumí, ignorant! Říkají. Jen se vykecává po čekárnách doktorů a v těch jejich rádoby veselejch partičkách, žvanil! Říkají. Roztahuje se na sedadlech v MHD jako dobytek jedoucí na porážku, slepej náfuka! Říkají.
Ať si říkají. Neznají otupující moc dovršujícího se času a strachy vynořující své kostnaté rukavičky za nocí.
Právě proto je maska na obličeji tužší, neproniknutelnější a obranářská až k tuposti nebo směšnosti.
Vytvořím si tedy jiný profil důchodce, po inventuře skoro vyrabovaných skladů. Oblékám se do jeho hávu a tvořím svůj hypotetický den.
Mohu bojovat, ať je bojiště sebenelítostnější. Mohu se snažit dávat lidem radost, vždyť zkušenost a určitá rozjitřenost umožňuje hloubější chápání osudů. Jistě, odrazující zjev a neforemná zkroucená postava. Není- li však těsné blízkosti, musíme působení přenést na dálku. Vzdálenost mezi lidmi umožní zapomenout věkový rozdíl a nemocné nohy. Mohu cestovat a snít ve své fantazii a nemohu být zklamán. Ukázka snu: jsem mladý krásný Pražák, procházím se starýmu uličkami, obdivuji parky, šumění řeky, na Kampě sedím s knihou básní, cituplné verše okouzlení ve mně vznikají, užuž každou chvíli se můj sen zhmotní, objeví se čarovná dívka, s kterou popluji na bárce vzájemné důvěrnosti, něhy a rozkoše. Tak lehko, tak snadno. Avšak jsem i velmi energický: je tolik věcí k poznání, myšlenek k pochopení, tolik uměleckých děl nabízejících se k vstřebání do srdce a duše, tolik tváří, v kterých se skrývá úsměv a radost pod prachem šedi a starostí, v tolika variantách. Radost, která může vytrysknout jako zářivý a léčivý pramen.
Ale to jsem se zapovídal, starý senila. Tedy můj den?
Začal psaním, třeba těchto řádků jako dopisy k těm, co jsou schopni slyšet. Pak budu polemizovat s panem M. Kunderou, který říká, že lidský obličej je jen panel, do kterého vyúsťují důležité trubice a čidla. Pak si přečtu obrazy lidských duší na netu a něco k nim přihodím. Tu a tam cosi pomůžu v domácnosti a přitom budu snít o tom, co budu snít. Posezení vedle manželky před televizní obrazovkou, kdy stisk ruky vyvolává nevědomé vzpomínky. A samozřejmě rozjaření v hospůdce a místo, aby mou bárku rozhoupávala dívčí ručka, činí tak přátelský alkohol. Mezi sebou tady můžeme být hauři, kteří zvládnou i křivolakou kulhavou cestu domů. Pak nastane vychutnání slova domov, a pod jeho vlajkou zástupů uplynulých vteřin, minut, dní, roků. Pošetilých, avšak najdou se i cennější zrnka. Usínání, v kterém se objevují zapomenuté děje i nové tváře. A očekávání, jestli přijde něco těžko uchopitelného, dívka, kterému nebude vadit můj vzhled a stav.. Čekání na Múzu. Dík za končící den, když ten příští je stále méně pravděpodobný.
Ale pořád je naděje, že přijde okamžik, kdy budu včas na potřebném místě, nebo kdy v člověku zazní hudba, o které psal pan Sherwood Anderson. A nikdy se nevzdám záměru napsat nový román, který nikdo nebude číst, kterému nikdo nebude rozumět, ale snad pár vět náhodou někoho potěší, román, který zřejmě zůstane nedokončen.
A jelikož je úterý, jdu do divadla, kde budu režírovat hrstku mladých amatérských nadšenců a než přijdou, posadím se na dvorek před vchodem, zapálím si po týdenní zdrženlivosti cigaretu a budu pozorovat proměny oblohy mezi starými střechami, které už toho taky asi mnoho viděly.
Teď půjdu umývat nádobí a zařazovat známky květin ( jak jsou krásné, když ne k vidění v přírodě, alespoň v albech) a v duchu se budu smát: to jsem ty pošetilé čtenáře napálil tou snůškou výmyslů. A současně se rozesmutním, že jsem jim ubral kousek ze života a snad za to ani nic nezaplatil.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 17 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 27 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 23.09.2007, 20:58:11 Odpovědět 
   Děkuji za koment i známku. Dnes už bych toto nenapsal, únava se dostavuje plíživě.
 Šíma 23.09.2007, 20:45:00 Odpovědět 
   Ano, škodolibě jsem se usmíval nad Tvým "dilematem" a Tvým "zoufalým" přemýšlením, o jakém to že dni máš napsat... ;-)

Souhlasím s Tvým myšlenkovým pochodem, napsat pravdu, nebo si vymyslet fiktivní život fiktivní osoby? Co je lepší lhát, či snad někomu vzít jeho iluze? Snad Tě potěší, když prozradím, že jsem dal za Jedna! ;-)
 -andilek- 02.04.2007, 11:15:48 Odpovědět 
   Vše důležité již bylo napsáno( myslím v komentářích), přečtením každého tvého díla si dělám stále jasnější obrázek, kdo to ten Čuk vlastně může být...a moc se mi ten o brázek líbí - stejně jako tvoje práce
 Anquetil 30.03.2007, 1:06:34 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Anquetil ze dne 27.03.2007, 7:52:30

   Člověk získává sílu, zkušenost a sebedůvěru každým zážitkem, kde se musí podívat do tváře strachu… Kdy musí udělat to, co udělat nedokáže.
 Mathew 29.03.2007, 19:55:25 Odpovědět 
   Šbale šibalská, to ses z toho zadání pěkně vyvlík. Ale dost pěkně, originálně a citlivě...
 ze dne 29.03.2007, 20:09:39  
   čuk: Díky. Vidíš mi do žaludku, ale tady jsem chtěl trochu zobecňovat a idealizovat.
 Vlaďka 27.03.2007, 13:08:31 Odpovědět 
   Čuku, tohle se nedá ani přechytřele hodnotit. To je tak ...lidské, že všechno další by byly jen kecy. Drž se.
 ze dne 27.03.2007, 20:25:09  
   čuk: Díky, že se ti to líbilo. Knížku jsem poslal včera, a riskuju, že si zkazíš dobré mínění. Každý den není posvícení a přicházejí dny blbnutí a bláznění. Tak jsem zvědav, jes.tli to budeš schopna přečíst
 sirraell 27.03.2007, 12:28:57 Odpovědět 
   Omlouvam se. Omlouvam se za SVOU aroganci a jesitnost a slepotu jiz jsem byla vinna v mych komentarich tvych del. Az do ted jsi pro mne byl jen slova na obrazovce, ktera mne nedavala smysl. Ted chapu jakym ignorantem jsem byla. doufam, ze mi odpustis. Mne jsi rozplakal... dojetim. Krasne napsano, tak opravdove, ze jsem se do tveho dne uplne vzila a toho si autoru cenim...DEKUJI
 ze dne 27.03.2007, 20:21:59  
   čuk: jsem rád, že se ti můj text líbil. Nemusíš se omlouvat, já jsem se neurazil. Tvá slova mě potěšila, a ne kvůli mně, doufám, že mi zachováš trochu přízně až se mi přestane dařit.
 Weichtier 27.03.2007, 11:40:49 Odpovědět 
   Skoros mě rozplakal. Kromě obvykle čtivého stylu i spousta moudrosti.
 ze dne 27.03.2007, 20:18:59  
   čuk: Děkuji ti za přečtení a komentář,člověka to potěší, však karavana táhne dál
 čuk 27.03.2007, 8:25:05 Odpovědět 
   Díky za vyjádření. Já mám špatnou paměť, a navíc nemohu chodit ,takže žiju v jakémsi "mládí" mysli, utěšuju se nadsázkou, prostě zapomínám na drsný a reálný svůj stav. Je nutno mít pořád před sebou nějakou naději a cíl a přitom se smířit s tím, že mnohé bude neukončemo, a většina všeho "mého" po smrti ztracena
 Anquetil 27.03.2007, 7:52:30 Odpovědět 
   Tolik ti rozumím, čuku… Jsem tak trochu v podobné situaci, už 2 roky v invalidním důchodu a teprve teď si mohu vychutnávat život plnými doušky. Že mám ženu celej život v plně invalidním důchodu, celej život jsem jen dělal a dělal, aby naše rodina nestrádala.

Zato teď mohu všechen svůj čas věnovat psaní a fotografování, do kterých vkládám svou poetiku http://anquetil.rajce.idnes.cz/ a na rozdíl od omladiny, inspirující se tu většinou jen vlastní fantazií, píšu příběhy o vzletech a pádech, které se doopravdy staly - mně samotnýmu, když jsem se dotýkal štěstí i smrti, anebo lidem, se kterými se na svých toulkách setkávám nad zlatavými hrabalovskými pivy a trpělivě naslouchám jejich životům…

A že za všechno se platí daň, za svůj vpravdě skvostný ptačí let ji za pár dní, týdnů nebo měsíců zaplatím i já - lékaři mi řekli jak a neřekli kdy… :o)
 ze dne 29.03.2007, 20:11:05  
   čuk: Držím ti palce, abys doletěl co nejdál a nejvýš. Měj se moc pěkně, ty stará podšívko
 amazonit 27.03.2007, 5:56:42 Odpovědět 
   pěkná, otevřená ,,sonda- zpověď", mnohé z toho, o čem píšeš, chápu...ne z pohledu prožívajícího, ale pozorovatele...
PS: zvládáš a děláš mnohem více věcí než mladí věkem...:o))
 ze dne 27.03.2007, 8:21:09  
   čuk: Díky za pochopení. Rád bych, aby se z textu poznalo, že to v podstatě je můj místy i fiktivní den s mnoha přáními, tedy spíš jakýsi snaha o profil aktivního člověka pozdního věku
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Zjevení
NightStalker
Bolesti
M. Daněk
I černé strupy
Bohdan Vorejs
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr