obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."
Miguel de Cervantes y Saavedra
obr
obr počet přístupů: 2915412 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39582 příspěvků, 5748 autorů a 390728 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Srdce ve stromě ::

Příspěvek je součásti workshopu: A tak jsem ho/ji zakopal pod jabloní
 autor Nick Květenský publikováno: 28.03.2007, 10:47  
Příběh o lásce, utpení a smrti.
 

***

Nad předměstím vládla noc a hvězdy a měsíc mírně stříbrným světlem osvětlovaly domy a zahrady. Všude vládlo naprosté ticho. Jen cvrčci měli dnes napilno, jinak se všude spalo. Jeden člověk, ale nespal. Stál pod vysokým stromem na zahradě a těžce oddychoval po odvedené práci.
Tom se opřel o lopatu a nadechl se, >Ještě pár lopat hlíny a bude to,< vydechl, vzal lopatu do rukou a nabral do ní hlínu. Po několika lopatách, už byla díra v zemi skutečně zahrabaná a on odhodil lopatu od sebe. Podíval se na vysoký strom, u kterého stál. Popošel k němu a všiml si vyrytého srdce v kůře stromu, pohladil jej prsty a otočil se. Tiše vydechl a vydal se směrem do domu.

...

Co se to stalo?< Tom stál v předsíni a držel v rukou zakrvácené kladivo, z kterého v malých kapkách odkapávala rudá tekutina. Zvednul hlavu a spočinul očima na těle, které leželo na zemi před ním. Mělo vzadu na hlavě díru a rychle z ní tekla krev. >To jsem udělal já?< poklekl k tělu a trochu se mu zamotala hlava, nikdy netušil, že by byl něčeho takového schopen. Otočil tělo na záda a vykřikl: "Samantho!" zatřásl s ní, ale její nepřítomný, mrtvý pohled značil, že už bylo pozdě, "Ach ne, Samantho!" vydechl, ucítil jak mu po tváři stekla slza a podíval se na kladivo v rukou. Odhodil ho od sebe a otočil se ke dveřím na zahradu. Vyšel ven. Za chvíli se vrátil k Samantině tělu a držel lopatu v rukou.

...

"Konečně," hlesl, když přibyl druhý hřebík a tím nohu od stolu připevnil ke zbytku. Rukou, ve které svíral kladivo si otřel pot z čela a zadíval se na gauč, kde ležela žlutá obálka. Chvíli ji pozoroval a pak zvedl stůl zpátky na nohy, trochu s ním zavyklal, aby se ujistil, že je noha připevněna správně, a podíval se na hodinky. Bylo právě půl jedenácté. Ve vstupních dveřích uslyšel klíč a po chvíli i hlas své ženy: "Ahoj miláčku, už jsem doma," "Ahoj zlato, kde jsi byla tak dlouho?" řekl Tom v odpověď, "Zdržela jsem se v práci,"
Tom stále ještě držejíc kladivo vyšel rázným krokem do předsíně a uviděl svou ženu, jak si věší kabát. Stála k němu zády a tak mu stačil jediný pohyb rukou.

...

Zvednul ze země kufřík s nářadím a znechuceně vyšel z kůlny, >Jeden den volno a mám práce až nad hlavu,< otočil se, zavřel a zaklapl zámek na dveřích. Pak se otočil a sáhl do kapsy, jestli zde má klíče. Ozvalo se zacinkání, tak pokračoval směrem do domu. Měl špatnou náladu, raději by odpočíval a uklidňoval se po včerejším náročném dni. Ještě než tam vešel, všiml si zapadajícího slunce, >A volno je pryč, sakra, zítra zase do práce,< nálada jakoby se nezlepšovala, ba naopak. Vešel do domu a poté do obývacího pokoje, kde ležel stůl a kousek od něj jeho odpadená noha. Položil stůl nohama vzhůru a otevřel kufřík. Vzal dva hřebíky do jedné a kladivo do druhé ruky. Byl připraven a chtěl začít, ale vyrušil ho zvonek u dveří, >To snad ne! Kdo?< neměl náladu na vyrušování, proto se pomalým krokem s hřebíky v jedné a kladivem v druhé ruce přibližoval ke dveřím, šel velmi pomalu, protože chtěl, aby ten co ho vyrušil, musel čekat co nejdéle. Tušil, že člověk co stál za dveřmi zazvnoní ještě jednou, ale mýlil se, protože zvuk zvonku se podruhé neozval. Došel ke dveřím a otevřel je, >Co to?< řekl si v duchu, když za dveřmi nic neviděl, >To byl zas nějakej přidrzlej rošťák, určitě ten odnaproti, už jsem ho tu jednou nachytal,< náhle si však všiml žluté obálky před sebou na zemi. Vložil hřebíky i kladivo do kapes a zvednul obálku. Bylo na ní napsáno: "Pro Toma od přítele," >Kdo mi to píše?< Ještě se naposledy rozhlédl a dal si záležet, dokonce instiktivně přivřel oči, aby byl schopen zaostřit i do dálky, ale nic neviděl. Zavřel dveře a náhle ho upoutala fotografie vedle nich. Byl zde vyfotografován se svou ženou na líbánkách. Stály pod vysokou palmou a oba se usmívali. Byli šťastní. Ještě chvíli obrázek pozoroval, než se vrátil k obálce. Šel tentokrát rychlí krokem zpět do obývacího pokoje a po cestě rozlepil obálku. Posadil se na gauč a vysypal si obsah obálky na ruku. Uviděl několik fotografií a kus papíru. Přečetl si nápis: "Víš co dělá v noci?" ale nechápal to, dokud se nepodíval na fotografie. Byli pořízeny fotoaparátem z velké dálky skrz okno a zobrazovaly průběh návštěvy jeho ženy u nějakého muže. Nebylo mu vidět ani do tváře, ale během pár snímků byli oba nazí, leželi na sobě na posteli a..>Ne!< Tom vrátil fotky do žluté obálky a odhodil ji na gauč, >Zatraceně, ne!< rukam si přikryl obličej. Seděl nějakou chvíli, než se zvednul celý rudý, vytáhnul z kapsy kladivo a hřebíky a pokračoval v práci.

...

"Náš nový dům," řekl Tom, roztáhnul ruce a usmál se, jeho žena stojíc pod vysokým stromem na jejich zahradě se taktéž smála. Došel k ní a objal ji, "Miluji tě..." zašeptal "...tolik tě miluji, lásko," "Já tebe taky, zlato," řekla v odpověď. Trochu pustili v objetí a políbili se. Pak se postavili vedle sebe čelem ke stromu. Samantha ho jemně objala okolo pasu a on ji objetí opětoval. Vytáhnul klíč a do kůry vyryl srdce, "Navěky tě budu milovat," řekl a chvíli tiše sledovali jeho výtvor, který pro ně navždy znamenal jejich nekonečnou lásku. "Krásná jabloň, že ano?" zeptala se Samantha a svoji hlavu mu položila na rameno, "Překrásná," odpověděl.

***

"A tak jsem ji zakopal pod jabloní," skončil vyprávění Tom a zavdal si vody z pohárku na stole před ním. Šerif vypnul diktafon a pohodlněji se usadil stále ještě zpříma sledujíc Tomovu tvář. Mlčel a to mu samotnému vadilo, protože to znamenalo, že něměl co říct.
Tom tiše zašeptal znovu: "A tak jsem ji zakopal pod jabloní,"


 celkové hodnocení autora: 80.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.4 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 24 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Nancy Lottinger 11.03.2008, 18:04:32 Odpovědět 
   Chybí tomu nádech hororu, ale jinak to není špatné. Jen to chtělo trochu větší rozjezd O:-)
 Syky 22.11.2007, 13:51:16 Odpovědět 
   Začátek je moc opatrný, myslím, že ses do toho mohl opřít. A taky bych to trochu ztajemnil, uz po čtvrtině je jasné co se stane a to je škoda. Ale jinak seš krutor a nikdy nikomu neřeknu, žes tu holku doopravdy zabil, přísahám!
 Mathew 30.03.2007, 21:31:59 Odpovědět 
   Retrospektiva se počítá, ale neohrabaný styl a sem tam se objevivší hrubky nelze ignorovat. Děj je velmi očekávatelný a přitom nenabízí dostatečně akční pojetí, já osobně bych ocenil nějaké překvapení, jako, že je třeba na usvědčující fotografii nakonec on sám - takový malý paradox. (2-)
 L.A.Lottyová 28.03.2007, 20:33:21 Odpovědět 
   Jabloň to jistí, co?
 mormegil 28.03.2007, 19:25:17 Odpovědět 
   příběh je poměrně všední, ale originální, zpětný systém vyprávění dost zvedá úroveň, podle mě ale chybí výraznější hororové prvky.
 ze dne 28.03.2007, 20:59:11  
   Nick Květenský: Souhlasím, vlastně bych to ani za horor nepovažoval. Nemyslím si, že bych dokázal napsat horor.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
PetitAte
(13.1.2020, 09:49)
Marcela41
(10.1.2020, 09:22)
Banik
(2.1.2020, 09:56)
Lunar
(14.12.2019, 14:16)
obr
obr obr obr
obr
(Revoluční rok)...
Rebekka
Normal
Katsushiro
Souhrn ohňů
Ukos Písmák
obr
obr obr obr
obr

Být
Filip Vávra
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr