» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky."

William Shakespeare

počet přístupů: 2141791

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Nina: Cesta do pohádky ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Šílená Osma Stuff

Arvinej	publikováno: 04.04.2007, 0:34

Tak tohle vzniklo jako slohovka na češtinu. Když jsem to přepisoval do kompu tak jsem valil oči co jsem to té češtinářce odevzdal... No přeji pěkné počtení... je to takové shrnutí Niny... ;)


	Nina otevřela oči. S jistotou zneužitého člověka zírala na nechutně zelený strop a očekávala jednoho z Autorů. Nikdo nepřicházel. Nina vyčkávala. Ticho plynulo. Po době, která se zdála být dostačující, kdosi otevřel dveře. Byl to lékař. S někým mluvil. Ten hlas, který mu odpovídal, jako by odněkud znala. A pak jí to došlo. Bylo to Rozmarýna! Její sestra! Skončilo to! Dveře se opět zabouchly a ponechaly Ninu v klidu. Šestnáctiletému děvčeti na nemocniční posteli ukápla slza. Bylo to pryč. * * * Ticho. Nesnášela ho. Zdálo se jí, že absence zvuků cosi tají… Takhle to tenkrát začalo. Její nevinný a krátký výlet do země za devatero horami, devatero řekami a devatero lesy. Procházela tajemnou a divukrásnou zemí. Zázraky se střídaly jeden za druhým. Cítila se v tom víru jako skutečná královna. Byly to nekonečné prázdniny. Když si vzpomene na všechny ty příběhy – setkání s rohlícem, malého čaroděje, mluvící vajíčko, pohled na Autorovo město v záři vycházejícího slunce, na malého rozkošného psíče, ledopád a svistot větru ve svých uších, pletení sítí s mocnou Autorkou… A pak se to náhle zvrtlo. Dozvěděla se, že to byl jen klam a ona v něm hrála pouze loutku jakési zvrhlé hry. A pak to přestal být výlet do pohádky; kouzlo se rozbilo. A Nina se musela dostat ven, zpátky domů. V domnění, že se jí to povede, chladnokrevně zabíjela namyšlené Autory, pány a dámy, v jejichž rukách spočívaly otěže jejího osudu, Ale nepovedlo se to. Ačkoliv se zdálo, že skutečně vyhrává, Autoři si s ní pouze zase hráli. A na důkaz své přetrvávající moci ji vrhli do nového světa, kde měla být poslem bohů. Další loutkou v další hře. A Autoři ji stále nutili dál a dál procházet příběhem až… * * * „Nino, Nino, jsem tady! Slyšíš mě?!“ odkudsi z dálky doléhal tlumený hlas. „Nino, ach, probuď se! Všichni tě tu potřebujeme! Prosím, vrať se!“ Jiný hlas: „Nemá to cenu, neslyší vás, je v komatu.“ „Ale říkal jste…“ „Ano, máme tu situaci, se kterou se ještě naše nemocnice nesetkala. Vaše sestra přechází z plného vědomí do komatu zcela plynule. Nevíme si s tím rady.“ „Ach, Nino. Má drahá sestřičko…“ Hlas se vzdaloval… * * * Dál… Dál… Dál už si to vlastně nepamatuje. Když si chce vzpomenout na to, co se stalo v tom pouštním světě, má jedno velké okno. Jen malé ostrůvky, jako vrcholky ledovců, vystupují nad hladinu. Bylo tam město… A červi, červi a brouci v jejím těle. A nějaký výbuch. A pak bojovala se Synem Slunce… A taky tam byl Rob. Toho jediného si pamatuje jasně. Byl jejím nepřítelem a ona vyhrála. Nebo ne? Neví, nevzpomíná si. A možná, že je to tak lepší. * * * Nina otevřela oči. Zírala znovu na ten desinfekčně zelený strop. Byla zpátky doma, teď už napořád. A přestože se snažila, celou tu dobu se snažila dostat zpátky, teď by se tam zase chtěla vrátit a procházet pod vůlí Autorů. Ale je to pryč a ona musí jít dál. Setřela si rukou slzu. Otevřely se dveře. Stál v nich doktor a za ním nahlížela tvář Rozmarýny, která za dobu, co ji neviděla, zestárla ve tváři o mnoho let. „Sestřičko! Ty jsi zpátky!“ se slzami v očích se Nině vrhla kolem krku. „Ano, jsem zpátky,“ zašeptala Nina. „Jsem zpátky.“


celkové hodnocení autora: 88.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 4		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 9		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 31		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Robin Pánek	16.04.2007, 19:25:50

Dost dobrá povídka....

Hanulka222	04.04.2007, 19:40:24

dobře, přiznávám, že nemám páru, kdo Nina je... ale i takhle to je velmi příjemné počteníčko...


ze dne 04.04.2007, 21:14:40
Arvinej: a i takhle to bylo myšleno. pro ty co Ninu znají jako třešnička na dortu a pro ty co ji neznají jako příjemná návnada na ten skvělý cyklus ;) děkuji

Milan Březina	04.04.2007, 9:48:54

A hle, tak o tom celá ta Nina je ;-) Ne vážně, myslím, že tenhle "rámec" je přesně to, co Nině chybělo. Sám jsem přemýšlel o tom, že bych něco takového sesmolil, ale to bych se musel více podílet na vzniku celé série...


ze dne 04.04.2007, 21:12:34
Arvinej: děkuji ;) viz odpověĎ čukovi

čuk	04.04.2007, 5:54:36

Tohle je dokonalé ukončení Niny!!!(stačí jen ještě vložit podobnou anotaci příběhů, které ještě budou napsány).To není jenom shrnutí,to je zakotvení celého příběhu. A srovnání dvou časů: zatím co čas snů- (a tady je přesně řečeno : není to spánek mezi večerem a ránem, ale mezi životem a smrtí) je neomezený, běží lidský čas, zobrazený stárnutím sestřiny tváře a navíc mezičasí zdánlivým probíráním se. Nechápu Dudda, když píše: probuzení Niny po boku své sestry. Není to tak! A není to "milý speciálek a shrnutí" ,je to dokonalé zarámování, které zcela nevázanou a neobmyšlenou hru textů jednotlivých autorů přeměňuje v hloubku skryté fantazie, která v člověku dříme, kterou uměle tvoříme, ale jejíž skutečná podstata se projeví jen málokdy, když se poodhrne závoj vědomí. Pro mne je to geniální text, který zařadí volnou hru neskutečných příběhů do reality a co víc: do literatury. Snad píšu tak expresivně proto, že jsem se zrovna probudil ze snu, který mi svou symbolikou připomněl zážitky před padesáti lety, tak zářivé a tehdy jen tušené a nechápané, jako bych se probudil z tíživého snu reality každodenní skutečnosti.


ze dne 04.04.2007, 21:11:29
Arvinej: hluboce děkuji. myslím že tohle je jeden ze způsobů jak jsem to myslel. ovšem musím tě zklamat - z koncem Niny mám trochu jiné plány... i když... nepochybuji že i myšlenky odtud se tam mohou objevit ;) ještě jednou děkuji ;)

duddits	04.04.2007, 0:33:48

Nezapomeň dát vědět, co jsi z toho dostal ;) Do Ninina příběhu to nevnáší nic nového – jak jsi sám řekl, jde o pouhé shrnutí. Inu, proč ne. Probuzení Niny po boku své sestry se mi líbí, tvůj styl také… Ve výsledku milý speciálek, který snad ukrátí čekání na další díl ;)


ze dne 04.04.2007, 21:09:21
Arvinej: plbně s tebou souhlasím a děkuji ;)