| ... |
| |
|
|
Závany větru
slabé záchvěvy života
už umírá
ubohou zimou zmožená
čistým jasem
rodí se tu skála
hladovým duchem opojená
tam kde jsi ty ještě včera stála
zbyla jen tráva pošlapaná
děravou mříží se slabým světlem
přivřela víčka moudrosti
a i když už prošla snad celým světem
setkala se i s hloupostí
čarovný kruh se uzavřel
sponou co dávno necítila vlas
i ona čekala na chvíli její
na její čas
a přišel
hoří a umírá
rozkoší ohně
chladivé noci
s ranami krvácejícími
po staletí už
vyvětranými starými bouřemi
oplakanými dešti
vysušenými sluncem
umřela a není už
přec je tu navždy.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 25 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
