obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."
E. A. Poe
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389842 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: POLEDNICE ::

 redaktor čuk publikováno: 13.04.2007, 6:26  
Téma rychlovky "Polednice" je zde předkládáno po odležení další den. Snad můj archaický styl užitý pro kontrast bude přijat.Milovníky pohádek jsem nemínil urazit.
 

U plynového sporáku se hbitě otáčela vysoká svalnatá žena- ženština s růžovými naducanými tvářemi-tvářičkami.
Korba krev a mlíko, řeklo by se, vaří oběd, na stole od sebe již odděleny leží dvě hromádky luštěnin: hrách a čočka. Polévka se chystá fazolová, už na ni voda se vaří, kaše tudíž bude připravena později, hrachová s párkem.
Žena ta jmenuje se Popelka, neb pracuje jako obslužná dělnice popelářského kuka vozu. Svými parťáky a jinými drsnými hochy je mazlivě nazývaná Popelnicí.Také ji říkají Dělenka, neb s každým se ráda dělí o jeho svačinu, o jeho láhev či o její, tj. svou postel. Většinou takto v kombinaci.
Když náhodou není ničehož k dělení, na příklad zrna od plev, smíchá si hrách s čočkou a z této směsi pak odděluje obé, aby byly zvlášť, nuž proto tak častá je na jídelníčku fazolová polévka a hrachová kaše nebo hrachová polévka a fazolová kaše.
Teď již dodělila oddělování a rozdělování a vaří a vyčítá si, že kdyby nebylo její dělící mánie, vařila by fazolohrachovou polévku a hrachofazolovou kaši, a podle momentální úvahy by volila váhové poměry těchto dvou komponent v konečném výrobku. Teprve pak by plně využila svobody dávané ji současným režimem.
Někdy vařené přesolí, to když si zapláče, jakou bývala krasavicí prostou a milou, s půvabnou nožičkou. Vzal si ji za ženu princ smavé pletí, z harému se jí podařilo utéci s malým synkem, jemuž dala jméno cikáně. Ano, takové, protože si rádo hraje s cizím kánětem-kohoutem, a také proto, že pod tímto jménem dostane vyšší sociální dávky. A ona sama pak zakotvila u kuka vozů neboť, jak z pohádky známe, nechtělo se jí nepracovat.
Však její macecha nedopadla lépe, její muž, Popelčin otec, skončil pro loupež ořechů v kriminále, sestry pak pro prostou prostituci spojenou s veřejným mravním ohrožováním tamtéž.
Zestárla macecha, zestárla. Ale dovede se tvářit divě, strach vzbuzuje svou stářím svraskalou tváří natřenou hnědou mastí. Ach, jak se zažírá do morku kosti skučivý hlas zdrsnělý od neústálého lákání kunčoftů vábivými pokřiky. Nohy a ostatní údy jsou křivé od podupávání u výpadovek, ne-li od abnormálních poloh zaujímaných při její práci. To už patří ovšem minulosti dávné. Dnes vyhlíží jako strašák zelní , jako uprchnuvší z divadelní šatny, jako zjevivší se z jedné Erbenovy balady. A svou negativní imidž a otrlost využívá při svém současném zaměstnání, podloženém živnostenským listem na jméno právnické osoby Polednice, s.r.o. V rámci legálního podnikání pak stělesňuje pohádkovou čarodějnici Polednici. V celém městě má vytypovány byty, kde je k polednímu matka s dítětem sama doma . Polednice zazvoní u dveří, když se jí otevřou, mává holí a strašným hlasem recituje úryvky z Erbenovy balady. Nemá-li příslušná matka smysl pro poezii, zabouchne jí před nosem. Naopak miluje-li příslušná matka básničky, je stařena přinucena přeskuhrat celou baladu. Většinou pak dostane peníz nebo nějakou výslužku.
Párkrát však narazí kosa na kámen. Matka je natolik ovlivněna poézií, že se jme dítě své dusiti. Polednici pak způsobí značnou práci zachránit drobečkovi život. Načež od vděčné pomýlené matky- skorovražednice dostáva úplatky v papírových bankovkách. Avšak život ukazuje i chmurné stránky. To když matka před ní dveře přibouchne, avšak před tím vloží do Polednicčiny náruče dítě. Pod hrubou plachetkou je Polednice skryje a je pak vítána u obchodníka s bílým masem. Za tento dar si odnáší odměnu v podobě staženého králíka.
Dnes přichází Polednice domů ještě kulhavěji a nohy má v původně bílých obvazech.
„Co se stalo, macecho?“
„Natrefila jsem na matku, mistryni ve střelbě pistoli. Zrovna ji čistila a nelenila nabít. Trefila se. Jen povrchové průstřely. Je opravdu dobrá sportovkyně.“
„Už bys měla toho chození po bytech zanechat. Pamatuješ, jak jsi tehdy narazila na jakéhosi nekrofila opatrujícího dítě?“
„Byl to pořádnej mužskej, abys věděla!“
„To bych tedy chtěla vidět, Polednice.“
„To by ti vypadly voči, Popelnice.“
„Hele, nech si to, Polednice!“
„Nekrofilové po mý kostře jedou jako slepice po naplivanym zrnu. Skoro taktéž jako činí vedoucí podniku Sběrné suroviny. Kéž by po tobě ve spalovnách a veřejných skládkách byl takový hlad a zájem, Popelnice.“
Pak se Polednice rozskřehotala bezzubou škvírou úst:
„Já mám teď stálej džob, víš? Domluvila jsem ho při ošetřování nohou ve špitlýku. Budu na dobu neurčitou fungýrovat v porodnicích a dětskejch domovech. S cílem utužovat mateřskou lásku rodiček, a též, rodiče si budou brát svý ratolesti z dětskejch oddělení, když se tam jen mihnu v stejnokroji zdravotní babice. Sestrám tak ubude práce s těma fakanama. Deficit nemocnic se sníží. Náhodou, u ekonomických náměstků je mé eseróčko vysoce ceněno.“
„Ale co když ti rodiče dítě vydají a utečou?“
„Už to mám zasichrovaný u obchodníka s bílým masem.“
„Holt a nuže, konexe jsou konexe, je asi napojen na politické mafie.“
„No comment.“
Pak Popelnice nalila své maceše plnou misku polévky a postavila před ní vrchovatý talíř hrachové kaše.
V soumraku se Polednice změní ve Večernici a bude ohlašovat pozdní příchod bouřkového hřmění jako předskokanka sloužící pro inspiraci metalového bubeníka. Zatím Popelka-Popelnice-Dělenka bude oddělovat podarky usebrané za řemeslo Polednicčino. S úsměškem do odpadu bude odvrhovat plastové láhve, nevědouc, co stará vědma tuší: brzy se stanou vratnými a zahazování jejich stane se tak výrazem marnotratnosti.
V naší společnosti lze i záporným a hnusným osobám dobře se míti, orientují-li se správně v prostředí zbožně peněžních vztahů.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 12 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 32 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 08.07.2007, 23:16:19 Odpovědět 
   Ano, jsem na pohádky, tato je jaksi trochu smíchaná ze současností a dravostí života! Máš pravdu, v životě se daří těm, kteří jsou draví, drsní a jsou "svině", jak se říká! Poctiví a hodní lidé mají patrně smůlu... Jdu na druhý díl, díky za velmi drsnou pohádkovou realitu drsného dne! Opravdu. :-) Luštěniny miluju, hrách, fazole, čočka (v jakékoliv podobě - kaše, polévka, apod.), jen potom nesmím mezi lidi. :-))
 Jolana Dostálková 14.04.2007, 20:02:01 Odpovědět 
   mně to teda úsměvné moc nepřijde. Je to taková Polednice v jiné dimenzi.
 ze dne 15.04.2007, 8:07:02  
   čuk: Dík za hodnocení.Úsměvné to příliš není, tak trochu absurdní humor se společenským podtextem, ta dimenze je asi v domýšlení na naše reálie, zas ad absurdum
 Marcus 13.04.2007, 21:19:12 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Marcus ze dne 13.04.2007, 21:04:40

   :) uz se tesim
 Marcus 13.04.2007, 21:17:47 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Marcus ze dne 13.04.2007, 21:04:40

   :) uz se tesim
 Marcus 13.04.2007, 21:04:40 Odpovědět 
   Moc pěkné dílo, úplně jsem u toho zapomněl na čas :)
 ze dne 13.04.2007, 21:12:14  
   čuk: Díky. Snad tě nezklame i druhý díl zvaný Popolednice
 sirraell 13.04.2007, 10:05:29 Odpovědět 
   Jsi to proste ty Cuku, ale tentokrat se mi to libi... dokonce i usmev mi na tvari uviz. dekuji za dobre rano....
 ze dne 13.04.2007, 10:36:44  
   čuk: Díky Si, jak víš co jsem prostě já? Bude pokračování tak nevím co tomu řekneš, jak se to zvrtne.
 Anquetil 13.04.2007, 8:59:19 Odpovědět 
   Pokud smrdutý oposum, vyžraný Škromach, mi přidělil důchod velmi, velmi hluboko pod hranicí životního minima, těším se na každý nový den. Včera mi ho krásným udělaly sluníčko a motýli a dneska ty, čuku - se svou úsměvnou nadsázkou! Díky! :o)
 ze dne 13.04.2007, 10:35:42  
   čuk: Díky za pochvalu, bude druhý díl, no nevím, jak se úsměv vyvine
 amazonit 13.04.2007, 6:26:13 Odpovědět 
   s vtipem, nadhledem, odlehčeně, čtivě, ,,důležitost a serioznost":o) snad můžou zachránit jen ty přechodníky, ale nezachrání, jen podtrhnou celkové ladění:o))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
34. kapitola - ...
Miky
Ten, který přin...
Xianghua
Odi et amo 9
Mon
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr