|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Panáček Radiáček ::
| Toto je příspěvek do jedné literární soutěže, tak mě dost zajímá, co na to řeknete. |
| |
|
|
Mladý redaktor seděl u svého pracovního stolu a psal dopis svém příteli. Najednou se však jeho ruka zastavila, mladík zvedl hlavu a podíval se z okna. Něco slyší. Co to bylo? Na náměstí je slyšet hodně různých zvuků, ale tohle znělo jako „HÚ“ a pořád se to opakovalo a neustávalo to. Redaktor nemohl vydržet sedět v místnosti několik poschodí nad hloučkem mladých lidí, kteří dole na náměstí hučeli, bez toho, aby věděl, o co jde.
„Promiňte, jsem redaktor časopisu Svět zítra, mohl bych vám položit několik otázek?“ Oslovil mladý muž skupinku, když seběhl schody. Snažil se vypadat nezadýchaně a nebudit dojem přílišné zvědavosti. Odpověděl mu muž přibližně stejného věku, měl dlouhé vlasy, batikovanou mikinu, na nohou sandály a kupodivu, přestože byl již konec října, kraťasy. Usmál se na redaktora: „Rádi Vám na Vaše dotazy odpovíme.“ Redaktor se začal ptát: Co to tady vlastně dělají? Co je to za seskupení lidí? A tak dále a oni odpovídali.
Asi o hodinu později seděl zase ve své pracovně, ale nebyl schopný pokračovat v dopisu pro svého přítele. Byl natolik ponořen do příběhu, který mu mladí lidé nastínili, že ani nevěděl, jak dlouho už nehnutě sedí za svým stolem.
Je krásné říjnové odpoledne. Slunce svítí a skupina deseti dětí a dospělých se vydávají na putovní tábor podzimní Vysočinou. Mají pět dní volno, protože jsou podzimní prázdniny. Každý den ujdou asi 15 kilometrů. Obědy si vaří v kotlíku, o vodu prosí lidi ve vesnicích, přespávají na smluvených místech – v mateřské školce, u kamarádů, ... Ale ne celý tábor je takto idylický. Skupinka má před sebou nelehký úkol přesvědčit občany několika obcí,aby se konečně vzepřeli rozhodnutí kraje o výstavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu v blízkosti jejich letního tábora.
Předposlední den, v sobotu, se skupinka hned od rána připravovala na protestní akci v jedné z obcí. Několik dívek běhalo po ulicích s peticemi. Ostatní utvořili na návsi kruh a hučeli proti Hlubinnému Úložišti.
Čtyři děti se rozhodly jít navštívit pana starostu, který nedávno před touto akcí podepsal smlouvu s krajem, že se v blízkosti obce mohou provádět průzkumy podloží. Proč chce nechat udělat skládku jaderného odpadu právě v místě, kde je nádherná příroda, mnoho dětských táborů s dlouholetou tradicí a čerstvý vzduch, za kterým sem jezdí ročně stovky, možná tisíce lidí.
„Crrrrrrrr,“ zazvonily děti. Dlouho nikdo neotvíral, tak zazvonily znovu. Otevřela paní starostová : „Co si přejete?“ Nejstarší dívka vystoupila do popředí a promluvila: „Dobrý den, je doma , prosím, pan starosta? Chtěli bychom se ho jen na něco zeptat.“ Starostova manželka se zamračila, ale po krátké rozvaze odsekla, ať chvilku počkají, že pro manžela dojde. Děti stály před domem dobrých deset minut, než se objevil starý, prošedivělý, obtloustlý chlap s prasečími očky, bez viditelného krku. Měl oválný, brunátný obličej a velké břicho.
„Co se děje?“ Téměř se rozkřikl na děti. Ty se však nezalekly a chlapec, mohlo mu být tak třináct, přednesl připravenou otázku. Starosta se nafoukl jako ježovka, když ji někdo vyplaší, zbrunátněl ještě víc, pokud to bylo vůbec možné a spustil: „Proč se do něčeho takového vůbec pletete? Co je vám do toho? Ničemu nerozumíte. Jste jen banda zfanatizovaných dětí, které neví, o čem mluví.“ Když se nadechoval, vypadalo to, že bude v litanii pokračovat. Dívka, která předtím mluvila s jeho manželkou, mu skočila do řeči: „Pane starosto, my moc dobře víme, o co jde. Víte ale Vy, jak dlouho se rozkládá jaderný odpad? Na jaké ploše se má úložiště vystavět? Kolik hektarů lesa by tak bylo nenávratně zničeno? Kolik dětských táborů zavřeno? A kolik dětí by přišlo o možnost odjet alespoň na pár dní z měst na čerstvý vzduch?“ Dívka pokračovala ještě chvíli ve výčtu otázek. Starosta to označil za střet zájmů přírody a lidí a zabouchl před nimi dveře.
Děti tomuto výroku moc nerozuměly, tak šly za svým vedoucím, jestli by jim to mohl objasnit. Obstoupili ho a poslouchali: „Pan starosta tím asi myslel, že člověk a příroda jdou po rozdílných cestách. Někdy jsou ty cesty rovnoběžné a nepřekážejí si, ale někdy se může objevit i křižovatka. Cesty přírody a lidí se zkříží a dál by měly jít různými směry. Nevyhovují si. Stejně tak jako tady. Pan starosta podepsal tu smlouvu, aby dostala obec dotace. Mohl by postavit dětské hřiště nebo opravit nějaké budovy nebo silnice, ale už ho nezajímá, že bude trpět okolní příroda. Budou káceny lesy, zvířata přijdou o svoje domovy. Pan starosta si tohle asi neuvědomuje. Stejně tak ostatní starostové, kteří tuto smlouvu podepsali.“ Vysvětlil vedoucí svým dětem.
Redaktora najednou cosi vytrhlo z přemýšlení nad příběhem starosty, který před chvílí vyslechl. Na náměstí se stále něco dělo. Skupinka aktivistů, či jak by je jen mohl nazvat ještě neodešla a teď se dokonce kolem nich vytvořil celkem velkou shluk diváků. Redaktorovi to nedalo a znovu sešel před dům. Přes lidi neviděl, ale slyšet bylo celkem dobře: „Zima? Přejde! Hlad? Přejde! Mor a jiné zhoubné nemoci? Přejdou! Všechno zanikne, ani vy tu už nebudete. Jen já, JÁ, panáček Radiáček se tady budu rozkládat ještě statisíce let!“
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 32 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
