| Květy, co rozkvetly jedné noci...a opět rychle uvadly...však jejich vůně zbyla... |
| |
|
|
rozkvétám…
pod doteky rtů - nejsou tvé ale cizí
vyryté jméno v záchvěvech mizí
opojná láska znesvětí ryzí
oči se lesknou – nejsou to slzy
dvě lidská těla v prchavém tichu
poprvé, naposled, bez ostychu
uvadáš…
ze srdce kanou ti krvavé slzy
věřil jsi dětinsky na city ryzí
rázem z tvých očí křídla má mizí
v tobě jsem stále a přesto cizí
dvě lidská těla v plíživém tichu
kaješ se za dívku bez ostychu
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 8 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.4 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 9 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 22 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
