|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 11 ::
|
 |
|
:: ALE ::
| Petrovi, který vždy bezpečně pozná, jak mi maximálně zkomplikovat život. |
| |
|
|
Zase nemůžu spát. Ležím vedle tebe a vnímám tvůj poklidný dech. Za zavřenými víčky promítají další díl nekonečného příběhu. Procházíš se po místech, do kterých jsi mne nikdy nepozval.
Vlastně se vůbec neznáme. Ráno se vedle sebe probouzíme, večer usínáme. Den co den, rok co rok. Každý ve svém vlastním světě, ze kterého tomu druhému ukazujeme jen nepatrnou část – nezbytně nutnou k tomu, abychom spolu mohli žít.
Nedýchatelný vzduch – letmé doteky – splašené hormony – poslední tanec před zavíračkou. Chtěl ses kvůli mně rvát. Znali jsme se sotva hodinu… Od našeho seznámení se tolik změnilo. Zestárl jsi, zmužněl, zkrásněl.
Bezděčně si rukou hladím bříško. Ještě pár týdnů a budeme tři. I kdyby si náš skoročlovíček neustlal na mém močovém měchýři, stejně bych neusnula. Jako každý den jsi i dnes přišel z práce domů, soustředěn na noviny do sebe nasoukal večeři a jen tak, jako by nic, prohodil: ‚Stěhujeme se do Paříže.‘
Paříž – pro spoustu lidí symbol lásky, zamilovanosti, kultury, pro mne peklo. Nikdy ses ani slovem nezmínil, že tahle zemička je ti malá. Myslela jsem, že jsme dokonalý pár. Každá část našich já do sebe zapadala. Tak jak je možné, že tohle jsem nečekala? Co je to za sílu nutící tě nezůstávat na jednom místě, neustrnout ve stereotypu? Připadám si jako koule na noze. Vláčíš mě s sebou – teď už vlastně nás…
Dokonalé štěstí neexistuje. Každé řešení má své ale… Odejdeme s tebou. Náš syn bude mít oba rodiče, francouzštinu nasaje spolu s rodným jazykem, my dva budeme spolu. Vždyť to jsme si také slíbili. V dobrém i zlém… ALE nechci být přistěhovalec v cizím městě. Neznat tamní zvyky, nechápat jejich humor, být vytržena ze známého prostředí, jen proto, aby ty sis splnil svůj velký sen.
Anebo zůstaneme tady a odejdeš jen ty. Na první pohled jednoduché, dokonalé řešení. Vlk se nažral, koza zůstala celá. ALE… Jakou budoucnost má vztah na dálku? Nechci tě znát jen z dovolených a narychlo ukradených volných hodin.
Proč jsi mne nikdy nenechal nahlédnout do komnat nejtajnějších přání? Protože já to také nikdy neudělala. Žijeme si vedle sebe, v praktických otázkách běžného bytí se shodneme. A to stačí.
Opravdu? Malý sebou netrpělivě škube. Vycítil, že se něco děje. Dnešní noc se rozhoduje jeho osud. ‚Kde bys chtěl žít? V Praze nebo Paříži?‘ Paříž, Praha, Paříž, Praha, Pa…
„Panebože, vždyť já rodím!!!“
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 9 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.1 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 11 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 32 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
