|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Jarní déšť ::
 Admin |
publikováno: 18.01.2006, 19:50
|
| Vše co píšu je inspirováno vzpomínkami, občas se z nich snažím vypsat ... je to pro mne lék, co se přenese na papír, je smazáno z mé hlavy ... |
| |
|
|
Svěží jarní déšť snášel se tiše k zemi. Hluk a rachot velkého náměstí začínal postupně povadat. Po tváři mi stékaly potůčky, které se mísily s potoky slz.
Stojím tu sám, kol mě pobíhají davy lidí. Každý někam spěchá, neohlíží se a všichni se tváří, jakoby necítili tu neskutečnou bolest, jenž sžírá srdce mé.
Po mé pravé ruce zastavila se malá holčička, podívala se mi zpříva do očí svým dětským nevinným pohledem, jako by cítila mé trápení. Jakoby ještě nebyla "zkažená" tím okolním světem, který dává lidem do života jen samé strastí a nepohodu. V tom ji ale jakási mladá žena, asi její matka, chytla prudce za rukáv a vlekla kamsi.
Snažím se křičet, ale přes práh mých němých úst nepronikne ani hláska. Osoby okolo splývají v barevné fleky, které se jako buňky neuspořádaně pohybují. Nejsem schopen pohybu, celé mé tělo pohltila bezcitná kreč. Snažím se zaostřit na cokoliv kolem mě, ale nedaří se, vše se hýbe až přílis rychle.
Chci se vyprostit z toho pohlcení okolním světem, snažím se dostat z jeho všudypřítomných spárů.
Mé myšlenky mi utíkají, nechtějí se zabývat tím co je, stále se vracejí k minulosti. Snaží se mi neúnavně připomínat to zlé. To zlé, na něž jsem se snažil po několik měsíců zapomenout. Stálo mě to mnoho bezesných a probděných nocí, mnoho uroněných slz, mnoho nenálad vůči mým nejbližším, mnoho hodin pohledů do prázdna. Po tom všem jsem si skoro s jistotou dokázal přiznat, že jsem se dokázal vzepřít a zvednout z toho naprostého dna. Veřil jsem. Doufal jsem. Nepřipouštěl jsme si opak. Stačil však jediný okamžik, jediný krátký pohled, z očí do očí a to vše bylo pryč. Znovu jsem bolestivě dopadl na tvář. Vnitřní zhroucení na sebe nenechalo dlouho čekat. Znovu se mě jala zoufalá bezmocnost, úzkost, deprese. A rána se znovu stala čerstvou. Pulzující chladný nůž jehož rukojeť spočívala kolmo k mé hrudi.
Tomuhle se říká život? Proč lidé tolik básní o lásce?! To snad nikdo nezažil to co teď cítím já?! Smích! Jak se můžou ti lidé smát když já se tu válím na dně? Základní kámen, na němž jsem si znovustavěl svůj budoucí život, s rachotem a bolestí pukl. Opět na začátku. Na úplném začátku. A dokážu se vůbec dostat dál než za první metu? Slzy! Opět další nával slz. Brodím se bahnem, nevidím před sebe, po lásce prahnem, jsme celí bez sebe. Ach jak pravdivé, a mohl bych psát dál ale už ne takhle pozitivně.
Radnice odbíjí osmou večerní. Cože?! Stojím tu už 4 hodiny! Zima! Teď jsem si uvědomil že déšt je studený a já celý promočený. "Filipe". Co? slyším své jméno. "Filipe!". Znovu mé jméno, prudce mě vytrhlo z mých myšlenek a nálad. Otevírám oči, všímám si že okolí již není natolik zamlžené, již dokážu rozpoznat jednotlivé postavy. Při pohledu nahoru vidím velký bílý kotouč který kontrastuje s tou tmou všude okolo. "Filipe!". Trhl jsem sebou. Otáčím se za tím hlasem.
Propukám v překvapení. Chci na tváři vytvořit úsměv, ale jestě stále mi to dělá problémy. Po velké námaze se o jeden strojený podělím. Semknu rty abych mohl vyslovit přivítání. Pátrám v hlavě a hledám slova. Nejdříve se mi míchají písmenka, pak je přetvářím na slabiky, z nich se snažím vytvořit slova a ty pak kostrbatě sázím do neomalené věty. "Ahoj, kde se tu bereš?".
Ucítil jsem konečne slabý závan tepla, někdo kdo má to srdce alespoň na chvíli zabývat se tím čím jsem. Je to můj velmi dobrý přítel. Konečně někdo o koho se mohu opřít, psychicky.
Od této chvíle se znovu smočilo pero v lahvičce s tmavým inkoustem, jenž bylo posléze přiloženo k prázdnému listu škrobeného papíru a začalo opětovně psát další čast mého života od samotného počátku.
Nový příběh, prostý všeho z minulosti.
Ach jak krásné je procházet se nocí za doprovodu jarního deště.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 9 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.4 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 54 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
