obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2141829 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303550 komentářů :: on-line: 15 ::
obr

:: Návštěva ::

Příspěvek je součásti workshopu: Příběh o zvířátku(ách)
 autor Viktor publikováno: 26.04.2007, 13:32  
...archivní věc... dokonce již byla publikována... nicméně mne zajímá, nakolik je "čtitelná" dnes........
 

Úkoly z matematiky jsem prostě nesnášel - pokud rychlovlak A vyjede ze stanice v osmnáct nula nula rychlostí pětset mil v hodině a rychlovlak B rychlostí......
"Crrrrr..., crrrrr...." V hlavě se mi rozdrnčel zvonek. Seskočil jsem se židle a běžel se podívat ke dveřím. Po chvíli mi můj modem dodal obraz usměvavého muže ve středních letech, kterak netrpělivě přešlapuje na venkovním schodišti. V ruce měl lesklý kufřík a na hlavě čepici s nějakým firemním nápisem. Utíkal jsem po schodech dolů a viděl jak se venkovní dveře otevírají. Ve dveřích stál Haryk. Zase mě předběhl - pes jeden.
"Račte dál," povídal pánovi," posaďte se laskavě v přijímacím pokoji!"
Než jsem doběhl dolů na chodbu, Haryk už se vracel. Když mě míjel, utrousil přes komunikátor krátkou zprávu: " Je vožralej!"
Po tom, co mu nainstalovali fabulační procesor, s ním byla daleko lepší domluva. Před tím byste slyšeli něco jako: "Zlý...muž...brr..smrad!"
Pán naši rozmluvu samozřejmě neslyšel, protože nebyl naladěný na náš rodinný kom.
Seděl v přijímacím pokoji/pokojíku/ v křesle a vesele se rozhlížel po maminčiných obrázcích. Když mě zahlédl, zakřenil se ještě víc a řekl:
"Ahoj kluku, tyhle hezké obrázky si kreslil ty?"
Vůbec mi nepřipadal jako "vožralej". Byl jenom veselý, pořád se usmíval a v očích měl místo velikých černých dír jenom takové malé dírky. Bylo znát , že není příliš zvyklý mluvit nahlas, protože trochu huhňal.
"Dobrý den." odpověděl jsem mu. Já nehuhňám - mluvím pěkně...alespoň to říkala babička dokud ještě mohla. Pán se na mě pořád usmíval.
"Ty obrázky kreslila maminka!" Maminka je totiž hrozně šikovná. Pán se pořád smál a díval se na mě.
"Tohohle robota kreslila loni o vánocích," ukázal jsem na robůtka v červené čepici nad poličkou," toho mám nejradši!" Pán se na robota ani nepodíval a stále se usmíval. Možná je opravdu "vožralej".
"Zdravím vás," ozvalo se za mnou. "Předpokládám, že jste z Makrohard... ohledně tchyně..." Tatínek se k pánovi blížil s nataženou rukou. Pán si tatínka napřed vůbec nevšiml, i když byl úplně před ním, a pak sebou z ničeho nic strašně škubl. Z konferenčního stolku shodil vázičku s umělou květinkou.
"Promiňte," omlouval se tatínkovi, "promiňte, nějak jsem se zamyslel!" huhlal pán a pokoušel se postavit vázičku na původní místo. Moc mu to nešlo.
"Nic se nestalo," Říkal tatínek a pomáhal pánovi zasunout květinku do vázy," jako ladič máte na nějaké to zamyšlení nárok!" Tatínek se zasmál a pán se přidal.
"Je vožralej!" Ozval se za tatínkem Haryk přes kom. Teď jsem se zasmál já. Tatínkovi úsměv naopak trochu ztuhl.
"Vypadni Haryku!"
"Hezký pejsek," řekl pán, "máte ho naladěnýho na kom?"
"Ano, jistě," odpověděl mu tatínek nahlas, "dokonce jsme mu před nedávnem u vás nechali nainstalovat fabulátor...tak je teď někdy drzej." Zase se oba zasmáli.
"Tati," poslal jsem otci komem,"co je to ladič?"
"Běž se učit!" řekl mi táta hlasitě. Pomalu jsem se šoural z místnosti. Tatínek se posadil do křesla naproti pána." Tchyně je na tom špatně," povídal mu," má pětatřicet let starý komunikační softvér..už nám odrovnala mikrovlnku a mražák....." Na schodech už jsem mu nerozuměl. Jó, kdybyste náhodou nevěděli "tchyně" - to je babička!
Učit jsem se nešel... nechtělo se mi. Nahoře jsem škvírou nahlédl do babiččina pokoje. Seděla v houpacím křesle a něco si tiše zpívala. Byla trošku smutná. Po tom, co se nám zkazila trouba ji tatínek zakázal chodit do kuchyně...mamince říkal, že když neumí mluvit s kuchyňskými přístroji, nemá tam co dělat. Já taky ještě nesmím do kuchyně...a to mi už bude sedm...
Po schodech se ozvaly kroky. Vklouzl jsem do svého pokojíku. Do babiččina pokoje vešel tatínek, pán i maminka. Všemu co říkali jsem nerozuměl, ale tatínek pořád opakoval "uklidněte se matko" a " domov důchodců". Maminka, myslím, plakala. Pak byl chvíli klid a huhňal tam ten pán. Do pokojíku vklouzl Haryk.
"Muž," povídá," je vožralej." Pohladil jsem ho po hlavě a objal kolem krku.
"Hezký!" Řekl Haryk.
Bylo nám trošku smutno.
Po chvíli přišla maminka a říkala, abych sebe a Harfka odpojil od komu, protože pán musí přeladit babičku...Aby s náma mohla bydlet.
"Co je to přeladit?" zeptal jsem se, ale maminka mi řekla "Až potom". Odpojil jsem Haryka, ale sebe ne.
Chvíli se nic nedělo. Po chvíli mi to však začalo v hlavě strašně šumět a kvičet. Pračka hlásila "Ukončené praní - začínám sušení", mikrovlnka cinkala a povídala, že kuře je hotovo, na chodbě se zhasínalo a rozsvěcelo...potom najednou všechno ztichlo. Přiběhl rozcuchaný a udýchaný tatínek a ptal se mě jestli mi nic není.
"Ne," řekl jsem a on zase odběhl. Zapnul jsem Harykův syntetizátor, který používáme jen venku.
"Vožralej!" prohlásil Haryk a olízl si tlamu. Na chodbě plakala maminka a venku houkala sanitka.
Sanitka přijela pro babičku. Bílí páni chvilku mluvili s našima a potom babičku odvezli. Pána v čepici odvezli policajti. Haryk na ně měl nějaké blbé kecy, tak mu taťka vypnul synťák. Na konec přijeli nějací montéři a nahodili kom.
"Smrdí!" slyšel jsem večer v koupelně Haryka, jak prohlašuje směrem k lesklému kufříku, který zůstal po pánovi v babiččině pokoji. Maminka a tatínek byli ten večer odpojení. Zastrčil jsem kartáček na zuby zpátky do nabíječky a zhasl lampičku nad zrcadlem.
"Dobrou noc, Františku!" popřála mi z rohu koupelny automatická pračka babiččiným hlasem.


 celkové hodnocení autora: 97.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 33 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Cinka 03.09.2008, 12:07:54 Odpovědět 
   Tak u tohoto jsem se bavila dost... jediné, co mohu vytknout, je, že pokud je Františkovi sedm, nemůže se ještě učit slovní úlohy o čase a dráze a délce... pokud to ovšem nemá být z daleké budoucnosti, kde se toto už učí děti v první třídě.

To je ale naprostý detail v porovnání s tím, že mi povídka přišla krásně svižná a čtivá a zábavná. Z těchto "vůvodů" dávám jedna.
 ze dne 03.09.2008, 12:46:20  
   Viktor: no jo, čéče... to je fakt...

...ale v budoucnosti už můžou být i děti GMS(geneticky modifikovaná surovina).. :o/
 Šíma 17.08.2007, 14:24:54 Odpovědět 
   K těm rychlovlakům, nesmí jet po stejné koleji a nesmí jít o naše rychlovlaky (Pendolína), ty by nikam nedojely... :-D Pes, který mluví (i přes synthetizator) a o pračce ani nemluvě! Líbilo se mi to a lehce jsem se usmíval! Já vím, že to nic neznamená, ale toto sci-fi, mohu-li tuto povídku takto nazvat, jsem vážně žral! No, jsem rád, že nás pes nemá možnost mluvit lidským hlasem... :-D Jedna!
 Maura 26.04.2007, 16:45:10 Odpovědět 
   Asi bude o opicích, jak jsem si všimla.
 Lakejja 26.04.2007, 16:12:37 Odpovědět 
   mohl by mi někdo prozradit to letmé tajemství proč je toto dílko ve WS?
Začínám mít fakt pocit, že autory vůbec nezajíá téma WS a háží si do něj jen aby byly vidět, přitom je ani nenapadne dát do svého díla cokoliv, co by alespoň letmo splňovalo zadání.
Možná jsem to jen nepochopila a: epos a zvířecí je tam někde přece jen nějak skryto..jinak tomu dílku ovšem napařím kuli z jednoho prostého vůdodu: Jako ve škole...za nepslněné zadání se dostává za pět a nikdo nebude brát na zřetel, co je obsahem díla.
 ze dne 27.04.2007, 9:10:01  
   Viktor: no básnický epos to není, ale o zvířátku to je..ne???.. :o)))

(zcela upřímně... já se uklep... kliknul jsem na roletku a zavadil o rolovátko na myši... nevšiml ..vložil..... a už je z toho průser ... :o))))))).... mamíííííííí...já už to nikdy neuděláááám.... :o))))))...)

takže to je ten pravý "vůvod" proč je to ve workshopu
 sirraell 26.04.2007, 13:43:09 Odpovědět 
   citelne to tedy urcite je, libi se mi jak clovek v podstate nevi co prijde a jak cte dochazi mu o cem pribeh je. Pobavilo me to, neni to zbytecne dlouhe a neztraci to cas, prijemna satyra, alespon tak jsem to pochopila, na mezilidske vztahy... U mne jsi zabodoval ;o)
PS nemas kontakt na ty pany v bilem, pokazila se mi pracka...
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Savoy Place - 3...
SharonCM
Beznaděj?
Jurca
Arn Dresko VII....
jindra
obr
obr obr obr
obr

Staré tradice III. - Cena přát...
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr