obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Důvěra a láska musí chodit pospolu."
B. Němcová
obr
obr počet přístupů: 2915264 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39348 příspěvků, 5725 autorů a 389614 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Brenda peče brownies ::

 autor Vlaďka publikováno: 08.05.2007, 8:18  
Jedna absurdní povídka...:O)))
Dotaz pro pány: " Myslíte, že se v lodičkách na podpatku dá chodit po nové dlažbě z dlažebních kostek?" Pokud si někdo není jistý, zda ano, ráda jeden pár pro test zapůjčím...:o)))
 

Narodil jsem se v baby - boxu. Teda, tak mi to aspoň tvrdily máma s mámou. Nic si z toho nepamatuju, ale když mi jednou řekly, že byl vymalován žlutejma kytkama, došlo mi, proč mám tu děsnou fobii ze slunečnic. Jak vidim ten květinovej obraz od Van Gogha, hned v hlavě slyším hlasy, co na mě šišlaj:
„Ňu, ňu, ňu, ale kelejpat ty seš chlapecet klášnej?“
Teprve pozdějc mi kámoš Billy, co s nim chodim hrát za školu Kismájés, řek:
„Voé, tam se děti neroděj, tam se odkládaj, to dá rozum ne?“
Ty bláho, mně bylo hned divný, to boxový rozmnožování… ani pučení, ani dělení, dělat to není s kym, snad ještě hermafrodicky…ale vodkdy maj krabice pocity, že jo?

Tak to teda ne, to si ale zjistim. Jo, to já nemám rád, když se mi kecá. Letěl jsem domů a vybalil to natvrdo:
„Mami, kdo je moje pravá máma?“
„Jak to myslíš, Jimmy, kdo? Přece já,“ odpověděla překvapená Brendy, míchající v kuchyni těsto na synovy oblíbené brownies.
„Hele mami, máma mi to nechce říct. Kdo je moje máma?“
„No, já jsem tvoje máma,“ odvětila Caroll. „A co tě to tak najednou popadlo?“

Kecaj, z nich nic nedostanu. No, tak si pomůžu sám. Chce to zkoumat systematicky.
Dveře dětského pokoje se zavřely a mámy pochopily, že přes ceduli na nich:
„ Keep you fucking steps from my fucking door,“ nejede vlak a nepokoušely se ani klepat.
O chvíli později už náš zvědavec gůglil na internetu a hledal v databázi bejbyboxových dětí.
…………

„ Co, myslíš? Máme mu to říct?“
„ Nevím, víš co říkala doktorka o jeho psychice?“
„Jenže, když se toho dopátrá sám, bude to horší.“
„ Myslíš, že to s ním švihne, když to zjistí?“
„ No, tohle možná ani ne, ale až mu dojde, proč je tady…“
„Já ti holka nevím… A hele, už tejden tě prosím, ať vyměníš to těsnění na záchodě. Furt jenom sedíš před plazmou a čumíš na ten samčí beach volejbal. Koupelka je každou chvíli pod vodou. Ještě mě štvi a nenavařím!“ dodává vytočená Brenda.

……………

Obrazovka notebooku bliká v rytmu nabíhání nových odkazů. Záblesky a stíny, jako zrcadlová prasátka, osvětlují pokoj. A hele, pomyslí si Jimmy, tohle je zajímavý. Historie počátku Nového Matriarchátu:

Rok 2046 – Čína hlásí poměr pohlaví dvacet čtyři procenta žen a sedmdesát šest procent mužů. Vládní politika jednoho dítěte, pouze mužského pohlaví, do každé rodiny je úspěšná. Varování vědců o možnosti přemnožení mužů a možných následcích jsou ignorována. Ženy zahajují demonstrace za povolení polygamie. V některých oblastech světa si žena - manželka drží i několik manželů. Většinou je tento model uspokojující pro všechny strany. Je ale naprosto nutné, aby manželka věnovala svou přízeň stejně tak manželovi - opraváři jako manželovi - kuchaři, či manželovi – prádelníkovi.

Rok 2058– V důsledku posunutí rovnováhy mezi pohlavími a převahy agresivity je rozpoutána Globální Testosteronová Válka. První výstřel padl zpoza moře. Dnes se již nikdo nedozví zpoza kterého, jednotlivé státy svalují vinu jeden na druhého. Tato válka se taky někdy nazývá válkou „Tojáneonzačal.“ Dochází ke ztrátě čtyřiceti procent světové mužské populace, díky použití nového typu bomby, likvidující testosteron a snižující plodnost na nulu.

Rok 2060 – Čína začíná razit nový populační směr. Díky dlouholeté agresivní prosamčí politice zjišťuje, že se jim na to rození už může každá vykašlat a jsou nuceni zavést opačnou politiku – za každé ženské embryo, do každé rodiny rýže na pět let zdarma. V důsledku toho je do deseti let Čína zaplavena dívkami a rýží. Feminizace má prudce vzestupnou tendenci.

Rok 2093 – 1. konference Celosvětové Vládní Ligy o nenásilí, míru a nejvhodnějším odstínu ložnicového nábytku. Účastnice se mírově fyzicky napadly a předsedkyně Broskvové sekce, Matylda Peach, vyrazila spolu s výkřikem: „Čůzo jedna zelená!“ vice - prezidentce Hráškové sekce, Osvaldě Green, falešné zuby. Ty se bohužel již nikdy nenašly a vrátný kongresového centra tvrdí, že po nocích cvakají po chodbách. Celý případ měl dohru u Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Feminu (bývalý Štrasburk) a Matylda Peach je nucena veřejně se omluvit a jako obzvlášť ponižující trest přiznat plastiku horních víček.

Rok 2094 - 2. konference CVL o přebudování zchátralých fotbalových hřišť na dětská sportoviště a boxerských ringů na paličkovací centra. Během rokování probíhají nepokoje organizované zastaralou a dnes již nefunkční fotbalovou asociací. Její funkcionáři rozložili svaz přívalem nezasloužených peněz a nájemných děv už někdy před čtyřiceti lety a skandování několika starých kopálistů:
„ My chceme kapříky! My chceme kapříky!“ vlastně nikdo pořádně nechápe. Stejně tak přestárlí boxeři se vzepnou pouze k několika výkřikům:
„ Radši pěstí do palice než paličkovat krajky!“ Ale vzhledem k tomu, že naprostá většina jich po tisícovkách pravých háků dávno ztratila i zbytek schopnosti uvažovat, není jejich prezentace sil příliš účinná.

Rok 2095 – 3. konference CVL o přísném zákazu používání dlažebních kostek. Účastnice, demonstrující pod okny kongresového centra a mávající ulámanými podpatky, vykřikují:
„ Kostky jen do kafe!“ a požadují finanční náhradu za úrazy, způsobené zaseknutím lodiček do mezer ve dlažbě. Konference shledá jejich požadavky oprávněnými a je vypracován tzv. Asfaltový program.

Rok 2099 – V Pekingu je založena celosvětová Mužská Liga, bojující za práva menšin. Muži si stěžují na diskriminaci ve všech oblastech společenského, kulturního a sportovního života. Politického ne, neboť politika byla, jako hlavní mužská zábava, zrušena. Muži uvádějí, že jsou diskriminováni, protože nerodí děti a mají tak nižší společenskou hodnotu a jejich existence je snižována na funkci dárců spermatu, trubců, případně nosičů betonových dílců na stavby mateřských školek a gyncenter. Dále se cítí ukřivděni, protože ani když jsou ve vysokém stupni pivního těhotenství, nepouštějí je mladší a štíhlejší ženy v tramvaji sednou. Požadují kvóty pro účast mužů ve vedení firem a stejné platové ohodnocení jako mají ženy. Dále bojkotují potupné soutěže plodnosti, kde se mají muži jako kusy masa předvádět a prodávat svá těla. Není od věci podotknout, že členy Ligy jsou převážně hysteričtí, nevzhlední jedinci s mnoha mindráky. Motto Mužské Ligy zní:
„Na velikosti nezáleží!“ a ještě něco o kašpárkovi a divadle.
(Celá organizace ML se jeví směšnou. Schopný samec si přece svůj postup do vedení i tak kvalitních firem jako jsou Global Mothers Education, We Hate Men či World Bra Factory vybojuje i bez kvót.)

Členové Mužské Ligy čekají na příchod Mesiáše. Jejich Prorok praví, že chlapec, počatý dvěma nezletilými při hře Bottle na školním hřišti a po narození odložený do baby-boxu, bude v den, kdy Brenda upeče brownies, z půl kila polohrubé mouky a osmi vajec, puzen nevýslovnou potřebou dobrat se odpovědi na základní otázku lidstva:
„Co, sakra, ty baby od nás chtějí?!“ ( a pak taky: „ Kdo je můj otec?“)
Až prý vyhodí svůj rodný baby-box z okna třináctého patra, třetí den po třetím úplňku v roce a vymění těsnění na záchodě, začnou se intenzivně rodit děti mužského pohlaví a do deseti let bude rovnováha mezi pohlavími opět nastolena.
……….

„Prosím tě, rozumíš tomu?“
„Ne,“ kroutí udiveně hlavou Brenda „nikdy jsem neviděla, že by nám chtěl doma dobrovolně s něčím pomoct. Spravil myčku, pověsil obraz a teď vyměňuje těsnění na tom debilním záchodě.“
„A nemáme na něj čekat s večeří,“ diví se Caroll „ ptal se, kdy bude úplněk a že prý jde do špitálu, prohlídnout si baby-box. No, chápeš to?...“


 celkové hodnocení autora: 98.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 16 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 51 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 25.08.2007, 22:13:43 Odpovědět 
   He, he! :-DDD

No, bez sexu by lidstvo jaksi vymřelo, ne? Samozřejmě, že je tu umělé oplodnění, ale musí být jaksi z čeho, že? Co říci na závěr? Chlamal jsem se celou dobu, na to, že jsem byl na začátku k této povídce poněkud skeptický, jsme to nakonec zvládli oba (Ty jako autorka a já jako čtenář)...

;-)
 Anquetil 31.07.2007, 11:02:14 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Anquetil ze dne 31.07.2007, 10:01:14

   Sodoma Gomora, Vlaďko, vy chlapi myslíte jenom na jedno! :o)))
 ze dne 31.07.2007, 11:08:11  
   Vlaďka: Hele, nemáš kojit? Dítě ti pláče...:o)))
 Anquetil 31.07.2007, 10:01:14 Odpovědět 
   Interesantní pohled do budoucnosti! Spíš bych čekal, že něco takového vzejde z pera muže. Ale s obdobnou absurditou jsem se už osobně setkal a vychutnal si ji na vlastní kůži. Manželka byla po obou porodech dlouhodobě hospitalizována a já se ocitl v záviděníhodné roli osamělého otce. Kojení mně docela šlo, horší to bylo s cestováním. Tramvaj, plná sedících a kvokajících vyspělých dorostenek, kvitovala s povděkem moje kaskadérské umění - jako artista z Televarieté jsem balancoval uprostřed stroje s dítětem v jedné ruce a s dvěma nákupními kabelami v druhé. V zatáčkách se dokonce ozýval dlouhotrvající frenetický dívčí potlesk. Ale sednout mne nepustila ani jediná! ...Moment, manželka se právě potápí do žumpy a chce podat hasák, dopíšu to později... ach jo...
 ze dne 31.07.2007, 10:12:37  
   Vlaďka: :o))) Jednak jsem v podstatě myšlením víc chlap než ženská, takže se nediv... Jinak, těchhle absurdních tu ještě pár mám...užiješ si :o)
 Black Cherie 11.05.2007, 16:14:59 Odpovědět 
   Zboźňuju absurdní povídky *smajl, který nemůže smíchy skoro ani popadnout dech*
 ze dne 12.05.2007, 8:51:33  
   Vlaďka: Díky, tak to mě těší:o)))
 čuk 08.05.2007, 19:13:09 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: čuk ze dne 08.05.2007, 8:07:44

   Proto tě taky chválím, žes ji dočetla.
 ze dne 09.05.2007, 10:19:18  
   Vlaďka: ... a pustím se do ní ještě jednou. Některé věci člověk napoprvé nepochytí.
 Dědek 08.05.2007, 15:23:59 Odpovědět 
   Jen krátce: Dobý, pobavilo i starého scifistu.
 ze dne 09.05.2007, 8:12:19  
   Vlaďka: Děkuji, Dědku:o)
 Weichtier 08.05.2007, 13:38:33 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Weichtier ze dne 08.05.2007, 13:19:37

   To věřím a cítím s tebou. :-)
(ohledně těch hormonů je to trochu složitější, ale to je skoro jedno...)
 Weichtier 08.05.2007, 13:19:37 Odpovědět 
   Nasmál jsem se, velmi pěkné, opravdu inteligentní humor, u tebe tradičně trochu sexistický, ale dejme tomu, že zdravě. :-)
Jediná výhrada(jen technická), testosteron je prekursor ženských pohlavních hormonů, tudíž by válka testosteronová dopadla těžce i na ženy. :-)
 ze dne 08.05.2007, 13:35:01  
   Vlaďka: ...ale méně těžce, máme ho míň. A ten sexistický humor...když jsem se sbírala ze země, na které jsem si nabila drňu jen proto, že projektanta dlažby ani nenapadlo přemýšlet nad tím, že cca 50% populace tvoří ženy a ty občas nosí podpatky, musela jsem se vybít aspoň takhle. Ono, bota zaseknutá mezi dvě dlažební kostky je v plném rozletu trochu problém:o)))
 čuk 08.05.2007, 8:07:44 Odpovědět 
   Futuroložko děsivá! je to inteligentní nesmysleně absurdní humor, pánbů by se měl na tebe zlobit!A ještě víc správci internetových sítí. Zjevná i skrytá parodie na Mesiáše ( nejsi náhodou židovka?)
V tomto úděsným světě možný je všechno.
Velmi dobrý text konvenujícímým pohledům, pobavil
 ze dne 08.05.2007, 12:51:20  
   Vlaďka: Čuku, nepovídej mi nic o absurditě...Dočetla jsem tvou knihu. :o)))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
obr
obr obr obr
obr
Snílkovo přání
Yontalcar
Pro Jasmina
DaBone
Alfa a Omega
Khalia Jasnozraká
obr
obr obr obr
obr

Zkouška z Ekologie
Thea
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr