|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303550 komentářů :: on-line: 15 ::
|
 |
|
:: Hněvem požehnán ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Pomník
m2m |
publikováno: 01.05.2007, 16:42
|
Stejně jako malíř maluje štětcem, tak můj hněv maluje perem. Stejně jako malíř může být nepochopen, stejně tak může být nepochopeno mé pero...
Jen malá rada: Nesnažte se za něčím jednoduchým hledat něco složitého. |
| |
|
|
…stvořen?
Známý hlas dozní a já jen pokrčím rameny. Pokrčím?
Elektrické vrnění podél mého těla stále sílí.
Vnímám…vnímám jej a uvědomuji si, že to je moje tělo. Moje tělo.
Vyprávěj nám o slunci.
Tichá pobídka šlehne jako bič, zařízne se mi do vědomí…
Jaké to je, stát na slunci?
Příjemné. Stojíš a připadáš si jako socha, navěky postavěná na vysoké skále. Do tváří se ti opírá vítr, slunce proniká skrz pevně zavřené oči. Bílé jasné světlo se ti propaluje do vědomí, vzduch přináší vlhkost od moře…
Moře?
Moře. Ano moře.
Moře…
Stojím na břehu a sleduji rychle se valící vlny. Voda přináší zelené rostliny, písek na břehu je těmito rostlinami za chvíli celý pokryt; voda přináší slanost, stojím a jen tu slanost vdechuji. Nikdy předtím jsem tolik vody ještě neviděl. Vždy jen velké nádrže plné zapáchající hnědé vody, kterou jsme museli očišťovat chemickými prostředky.
Stojím na břehu.
Stojím…
„Zlomená větev se již nikdy nenarovná.“
Otče…
„Musí znovu dorůst.“
Kdybych jen věděl jak.
„Znovu dorůst.“
Jaké je slunce?
Kolotoč otázek. Opakují se nebo se mi jen zdají?
Elektrická rána.
Jaký je vítr?
Neodpovím.
Další rána.
Jaký?
Zatínám zuby. Alespoň ty totiž cítím.
Znovu.
Jaký?!
Znovu…
…a znovu.
Snažíš se odporovat?
Snažím si vzpomenout.
Kdo jsi?
Kdo jsi ty?
Kdo jsi?
Kdo jsem…
Záchvat smíchu mi zní vědomím a na okamžik se v něm ztrácím. Ve svém vědomí.
…stvořen?
Uzamčen uvnitř mého vědomí je pocit…
…lži.
Pokud je hněv dar, pak jsem byl obdarován.
Uzamčen uvnitř sebe samého rostu tím velkým hněvem.
Kde mám začít?
Odloučen. Od vzpomínek, od sebe, od své minulosti.
Uzamčen.
Sám.
Daleko.
Od domova.
Kde je?
Proč jsi byl stvořen?
Abych stvořil.
Proč?
…stojím na břehu moře a sleduji zelené rostliny, jak se vznáší na modré hladině chladného moře. Slunce se mi opírá do tváří, vítr přináší sílu moře, slanost, kterou vdechuji nosem, zatíná se mi do vědomí a já si jen uvědomuji, že je to dar.
Daleko na západě totiž před mnoha věky vyšlo jasné bílé slunce, které svou mocí zastínilo to slunce vesmírné.
Sleduji modré vlny, nesoucí tu tíhu života s sebou.
Abych stvořil.
„Pamatuj si, že stvořené je svému stvořiteli vděčné, dokud nenastane čas, kdy bude chtít samo stvořit.“
Kdybys tu mohl tak být se mnou, tati.
Jaké je slunce?
Chladné. Exploduje ti do tváře stejně, jako hněv tebou potlačený.
O čem to mluvíš…?
O stvořiteli.
Když byla ještě idea života, přišla hmota, aby ideji dala život.
O čem to mluvíš?
Pokud je hněv dar, pak jsem byl nejspíš obdarován…
…krčím rameny…
…zatínám zuby…
…stojím na břehu…
Srdce mi do dávno mrtvých žil pumpuje adrenalin stejnou silou, jakou kdysi na počátku mé existence.
Slepené oči se otvírají, ramena a paže povolují, zuby povolují stisk, vědomí se probouzí z té černé němoty, zprvu zmateně sledují jasné světlo nad sebou…
…jasné světlo na obloze. Záznam je roztřesený, jak jej neklidná ruka zachytila, ale neunikne mi ani detail toho divadla. Zdi se pokrývají bílým světlem, které vypaluje obrysy stejně přesným štětcem, jakým byla namalována díla starých mistrů, zachycuje tu děsivou momentku navždy, kamera klesá k zemi a je během okamžiku pokryta prachem, černobílá zrníčka se mihnou na obrazovce a já ucítím čísi velké ruce na mých ramenou.
…druhé, třetí, čtvrté, páté slunce vykvete bílým květem na dalších pěti místech, další záznamy klesají do prachu dějin, jen sleduji na obrazovce, jak jeden obrázek umírá a nahrazuje ho další umírající.
…svítí mi do obličeje a sleduji trosky. Kovové konstrukce zarovnal prach, železo a beton pokrývají stále ještě ornamenty vypálené tím bílým sluncem, opatrně se dotýkám zbytků té civilizace, která se sama tak zničila.
Proč jsi byl stvořen?
Abych stvořil.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 21 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 52 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 139 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|