obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud si cestu najde."
Vergilius
obr
obr počet přístupů: 2915346 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39471 příspěvků, 5737 autorů a 390231 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Úvodní přednáška ke studentům medecíny ::

 redaktor čuk publikováno: 02.05.2007, 5:57  
Naturalistický a realistický pohled na člověka jako test něčeho navíc v člověku
 

.
Vážené studentky, vážení studenti.
Dovolte mi, abych začal trochu osobně.
Představte si svého milého nebo milou, někoho vám velmi blízkého, nazvěme ho náš člověk, zkráceně písmenem Č. Ano, děkuji.
A nyní, prosím, postupujte v představách se mnou.
Váš, tedy náš, milý Č je v podstatě výsledkem hry génů, ano, jeho vnější struktura i vnitřní psychika jsou jimi určeny. Do jisté míry. Gény se do jedince přenášejí z minula, od archetypálních předků. Je věcí diskuse, do jaké míry jsou modifikovány výchovou, prostředím, souhrou vlivů, zákonitých i náhodných. Vzhled našeho milého Č, jeho tvář, jsou téměř neměnné, tvarovány jen dlátkem času či šokovými údery kladiva. Ano, povrch člověka se podobá soše. Tu tenčí či tlustší vrstva kůže a podkoží je vlastně jen profilovaná šlupička, které Mistr propůjčil diferencovaný tvar a určil mechanismus působení na psychiku jiných lidí.
Pod vnější vrstvou těla se nachází cizorodá výplň. Zatím co naše šlupičky se velmi liší, podle vkusu a stylu sochaře, vnitřní výplně jsou téměř zázračně stejné. Dalo by se říci, že téměř stejné u vašeho přítele i nepřítele. Ano, až na cosi zásadního, neviditelného ani pro nejlepšího neurochirurga, mluvím o skryté struktuře mozku.Té šedobílé zvraskalé huspeniny, držené pohromadě jen vrchní šedou kůrkou. Dají-li se gény přirovnat ke kořenům našeho milého Č, pak mozek je korunou s plody, jejichž velikost a barvu určuje i sad a povětrnost, jak my říkáme: milijé, v kterém strom vyrostl. A pozor: nehledejte onu příslovečnou idealisty opěvovanou duši: nenajdete ji. Ani nejsložitějšími přístroji u živých, ani pomoci nástrojů patologa u mrtvých ji neobjevíte. Přístroje vám zachytí jen elektrické, magnetické či jiné signály z mozku, jejichž interpretace je uzanční a zřejmě vzdálená pravdě. Vzpomeňte si na původní znění Heissenbergova principu neurčitosti, volně cituji:chování pozorovaného objektu závisí na přítomnosti pozorovatele a jeho chování. Samozřejmě předchozí věta je mou vlastní extrapolací z oblasti atomové a subatomové fyziky do medecíny.
Postupme dále: znáte pohádku o princi, který si měl vybrat tu pravou princeznu z řady zahalených krasavic? Kdyby vám někdo předložil srdeční orgán vašeho nejmilejšího ve směsi s jinými srdečními orgány, neodlišíte ho od ostatních, udiveně budete zírat na zarudlý tuhý sval podobný pěsti. Natož pak metaforické tak zvané zlaté srdce, to má k ušlechtilosti a trvalosti zlata příliš daleko! Všechno v člověku je si podobné, jako vejce vejci. Anatomické odchylky nesouvisejí s imidží vašeho miláčka, Člověka Č. Což je štěstí. Kdyby byly anatomie a posléze i fyziologie diferencované, na příklad řízené vnějším vzhledem, nemohla by vzniknout lékařská věda.
Postupme dále. Už jsme odstranili vnější imidžovou pokožku a cítíme se krutě zklamáni. Vizáž našeho milého Č se hroutí. Kam se poděla? Úsměv milé a něžné tváře se mění v kostlivý škleb lebky. Zajděme však ještě dál, níže je to ještě horší. Před námi se odhaluje jen beztvará kymácivá rudá či nehezky bělavá změť masa, tukových plástů a kostí, s protkanými provazci žil a tepen, šlachami a jinými podivnostmi Kdybychom odstranili kosterní soustavu, změní se změť v chuchvalec, z kterého tu a tam vystupují jakési strukturované orgány. Nechutné, že?
Vraťme desintegraci zpět k živému milému člověku Č. Potěší nás ještě pohled na jeho tvář a obrysy postavy? Předpokládám, že ano: věnujme se tedy fyziologii, laicky řečeno: zkoumejme, co všechno se děje v našem milém těle! Těch proudění a bublání! Nejen zurčící potůčky, ale i kanalizační potrubí. Představte si potravu: jak je atakována, rozrušována, extrahována, jak se mění v heterogenní kaši a posléze v nechutné odpady: zapáchající tekutinu zvanou urina a ještě víc zapáchající exkrementy. Co vše se děje v útrobách nelítostně pracujícího živého stroje. A reagujícího a citlivého tak podivně. Bojícího se bolesti. A přitom nadmíru křehkého a porouchatelného. Ne, nebudu už dál pokračovat.
Jen vám položím několik kontrolních otázek:
Ještě hodláte psát poezii? Ať je vaše odpověď ano či ne, postupujete do druhého kola výběru.
Ještě vidíte vašeho milého Č idylicky? Ať je vaše odpověď ano či ne, postupujete do třetího kola.
Máte rádi sebe a soucítíte se sebou? Ano či ne? Dobře, s trochou váhání propouštím všechny do dalšího kola.
Máte rádi druhé lidi či alespoň s nimi soucitíte a jste schopni alespoň částečně se s nimi ztotožnit?
Vy, co jste odpověděli slovem ne, prosím, opusťte tuto posluchárnu. Vás, co jste odpověděli slovem ano, vítám do studia medecíny.
Ale nemylte se a nenechte se ukolébat. Ještě mnoho testů vám uložím než vám bude udělen titul lékař. Poslední test pomocí mých speciálních neviditelných přístrojů se odehraje přímo při Hippokratově přísaze.
Nuže, nyní si řekneme pár básniček. Ne, já nebudu recitovat.
Prosím o pět minut ticha, každý si je zopakuje z paměti nebo vytvoří potichu sám v sobě. Po pěti minutách naše dnešní společné setkání končí.
Doufám, že se s většinou z vás setkám při příští přednášce, která už bude ryze odborná.
Děkuji vám za pozornost. Prosím, neodpovídejte mi. Na těch pět minut naprostého klidu mě přece nepotřebujete. Odcházím.
Nashledanou.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 21 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 42 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dani 09.07.2007, 17:39:17 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Dani ze dne 08.07.2007, 15:30:34

   Já bych tedy nechtěla křivdit všem lékařům. Já osobně s nimi problémy nemám a skupině doktorů vděčím i za to, že tady stále jsem.
 Dani 08.07.2007, 15:30:34 Odpovědět 
   Tohle by opravdu mělo být předloženo všem medikům. I když věřím, že ti mají ještě pořád své ideály, které ztrácejí teprve v praxi. To už jim je i Hippokratova přísaha neznámým pojmem. Bohužel v dosti případech.
 ze dne 08.07.2007, 17:55:25  
   čuk: Díky za hodnocení a komentář.O lékařích má smíšené mínění,
Chvála bohu ještě mě příliš neléčili a nechávají mě přirozenému procesu.
 Šíma 25.06.2007, 22:11:52 Odpovědět 
   Výstižné a originální! Na chvíli jsem si představil sebe sama jako hromadu kostí, která je obalená bůhví čím! A opravdu si někteří lékaři myslí, že jsou lidé (jejich pacienti), jen dalším masem do mlýnku... Můžu dát za jedna?
 ze dne 26.06.2007, 6:10:43  
   čuk: Jest ti děkováno. Ano, my lidé na povrchu působíme jako z kosmetického salonu. POvrch těla je rozhraní dvou sbětů.
 vierka 05.05.2007, 19:27:52 Odpovědět 
   Niekedy dávno som chcela byť lekárkou, alebo zdravotnou sestrou, no šla som úplne iným smerom. Do nemocníc v posledných desiatich rokoch som chodila často, a obdivovala som niekedy lekárov aj tie sestry čo všetko dokážu "opraviť", no zároveň niekedy som žasla čo všetko vedia slovom skaziť. Sú lekári - a lekári. Takáto prednáška by sa im všetkým zišla.
 ze dne 05.05.2007, 19:46:36  
   čuk: Děkuji ti moc.
 alias.schizofrenie 05.05.2007, 1:15:57 Odpovědět 
   Přemýšlím, jestli mě někdy z medicíny oslovilo něco víc než toto....tahle úžasná věc....taky je mi nesmírně líto, že si tímhle medici neprocházejí....a je úžasné pozorovat, jak silně to vnímají "obyčejní" lidé....Dojalo mě to....a vyvolalo zhnusení nad některým lékařstvem....Nejhorší je, že někteří tu lásku neznají a člověk berou jako kus čehosi, přesně jak to popisuješ ty....Díky, bylo to poučné
 ze dne 05.05.2007, 6:36:39  
   čuk: Díky za komentář, nemám co dodat, shoduješ se s tím, co jsem si o medecíně myslel, a taky jsem chtěl ukázat, že to doktoři se svým srdíčkem nemají lehké
 Vlaďka 04.05.2007, 10:06:00 Odpovědět 
   Lékař soucítící? To se málo vidí...obzvláště na pohotovosti:o))
Zajímavé téma a tradičně čtivě zpracované
 ze dne 04.05.2007, 11:18:19  
   čuk: Díky. Mám rád kombinaci drsňáka s vnitřním citlivkou. Což jsi asi i ty.
 Thea 03.05.2007, 11:12:41 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Thea ze dne 03.05.2007, 10:16:20

   Tak to každopádně, ale tohle hledání rozhodně nevyznívá fádně? :-)
 Thea 03.05.2007, 10:16:20 Odpovědět 
   Moc se mi líbí ten naturalistický pohled... Je skutečně úžasné jak lidské tělo "dokonale" funguje jen když je pohromadě a jednotlivý orgán není nic...
 ze dne 03.05.2007, 11:10:01  
   čuk: Díky. Ale je to hledání i něčeho jiného, od něhož je odvozen, tvůj nick
 sirraell 02.05.2007, 19:43:05 Odpovědět 
   Na chvili jsem uverila, ze jsi profesorem mediciny, kazdopadne by stalo za to aby si timhle vsichni studenti prosli. Dik
 ze dne 02.05.2007, 20:50:02  
   čuk: Díky za hodnocení, jsem rád, když se překonává jakékoliv znechucení
 Jolana Dostálková 02.05.2007, 11:47:40 Odpovědět 
   hezká úvaha k zamyšlení v několika rovinách.
 ze dne 02.05.2007, 20:51:24  
   čuk: Díky za přijetí a zhodnocení, těší mne
 amazonit 02.05.2007, 5:57:32 Odpovědět 
   tak to je tedy přednáška:o))
otázkou spíše je, proč jsou geny tak modifikovatelné okolním působením...možná je právě to řešení na molekulární či snad dokonce subatomární úrovni...pokud probíhá Brownův pohyb, tak se vše stále mění dle fyzikálních, chemických a jiných působících sil:o))))))
 ze dne 02.05.2007, 11:59:30  
   amazonit: chtěla jsem tím jen říci, že nic není dané, vše se mění, mění nás naše okolí, vztahy, náš pohled na sebe, ostatní, naše prožitky, cítění .... jen jsem to podala na takové trochu ,,pseudovědecké" linii:o)
 ze dne 02.05.2007, 8:12:02  
   čuk: Díky za hodnocení, i kdyřžjsem mu vůbec nerozumněl. Profesor se snažil vyvolat zhnusení nad člověkem i negací duše či něčeho vyššího. Otázka byla o míře soucítění a lásky k člověku i takto zdevastovanému, o míře sebeuvědomění a sebeprojekce do druhého
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Devotus - 1. Dí...
Miro Sparkus
Arn Dresko IV. ...
jindra
Souhrn ohňů
Ukos Písmák
obr
obr obr obr
obr

Štatlař slopal s cajzlama
Stín
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr