» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."

Gandalf

počet přístupů: 2141832

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303550 komentářů :: on-line: 15 ::

:: Úvodní přednáška ke studentům medecíny ::

čuk	publikováno: 02.05.2007, 5:57

Naturalistický a realistický pohled na člověka jako test něčeho navíc v člověku


	. Vážené studentky, vážení studenti. Dovolte mi, abych začal trochu osobně. Představte si svého milého nebo milou, někoho vám velmi blízkého, nazvěme ho náš člověk, zkráceně písmenem Č. Ano, děkuji. A nyní, prosím, postupujte v představách se mnou. Váš, tedy náš, milý Č je v podstatě výsledkem hry génů, ano, jeho vnější struktura i vnitřní psychika jsou jimi určeny. Do jisté míry. Gény se do jedince přenášejí z minula, od archetypálních předků. Je věcí diskuse, do jaké míry jsou modifikovány výchovou, prostředím, souhrou vlivů, zákonitých i náhodných. Vzhled našeho milého Č, jeho tvář, jsou téměř neměnné, tvarovány jen dlátkem času či šokovými údery kladiva. Ano, povrch člověka se podobá soše. Tu tenčí či tlustší vrstva kůže a podkoží je vlastně jen profilovaná šlupička, které Mistr propůjčil diferencovaný tvar a určil mechanismus působení na psychiku jiných lidí. Pod vnější vrstvou těla se nachází cizorodá výplň. Zatím co naše šlupičky se velmi liší, podle vkusu a stylu sochaře, vnitřní výplně jsou téměř zázračně stejné. Dalo by se říci, že téměř stejné u vašeho přítele i nepřítele. Ano, až na cosi zásadního, neviditelného ani pro nejlepšího neurochirurga, mluvím o skryté struktuře mozku.Té šedobílé zvraskalé huspeniny, držené pohromadě jen vrchní šedou kůrkou. Dají-li se gény přirovnat ke kořenům našeho milého Č, pak mozek je korunou s plody, jejichž velikost a barvu určuje i sad a povětrnost, jak my říkáme: milijé, v kterém strom vyrostl. A pozor: nehledejte onu příslovečnou idealisty opěvovanou duši: nenajdete ji. Ani nejsložitějšími přístroji u živých, ani pomoci nástrojů patologa u mrtvých ji neobjevíte. Přístroje vám zachytí jen elektrické, magnetické či jiné signály z mozku, jejichž interpretace je uzanční a zřejmě vzdálená pravdě. Vzpomeňte si na původní znění Heissenbergova principu neurčitosti, volně cituji:chování pozorovaného objektu závisí na přítomnosti pozorovatele a jeho chování. Samozřejmě předchozí věta je mou vlastní extrapolací z oblasti atomové a subatomové fyziky do medecíny. Postupme dále: znáte pohádku o princi, který si měl vybrat tu pravou princeznu z řady zahalených krasavic? Kdyby vám někdo předložil srdeční orgán vašeho nejmilejšího ve směsi s jinými srdečními orgány, neodlišíte ho od ostatních, udiveně budete zírat na zarudlý tuhý sval podobný pěsti. Natož pak metaforické tak zvané zlaté srdce, to má k ušlechtilosti a trvalosti zlata příliš daleko! Všechno v člověku je si podobné, jako vejce vejci. Anatomické odchylky nesouvisejí s imidží vašeho miláčka, Člověka Č. Což je štěstí. Kdyby byly anatomie a posléze i fyziologie diferencované, na příklad řízené vnějším vzhledem, nemohla by vzniknout lékařská věda. Postupme dále. Už jsme odstranili vnější imidžovou pokožku a cítíme se krutě zklamáni. Vizáž našeho milého Č se hroutí. Kam se poděla? Úsměv milé a něžné tváře se mění v kostlivý škleb lebky. Zajděme však ještě dál, níže je to ještě horší. Před námi se odhaluje jen beztvará kymácivá rudá či nehezky bělavá změť masa, tukových plástů a kostí, s protkanými provazci žil a tepen, šlachami a jinými podivnostmi Kdybychom odstranili kosterní soustavu, změní se změť v chuchvalec, z kterého tu a tam vystupují jakési strukturované orgány. Nechutné, že? Vraťme desintegraci zpět k živému milému člověku Č. Potěší nás ještě pohled na jeho tvář a obrysy postavy? Předpokládám, že ano: věnujme se tedy fyziologii, laicky řečeno: zkoumejme, co všechno se děje v našem milém těle! Těch proudění a bublání! Nejen zurčící potůčky, ale i kanalizační potrubí. Představte si potravu: jak je atakována, rozrušována, extrahována, jak se mění v heterogenní kaši a posléze v nechutné odpady: zapáchající tekutinu zvanou urina a ještě víc zapáchající exkrementy. Co vše se děje v útrobách nelítostně pracujícího živého stroje. A reagujícího a citlivého tak podivně. Bojícího se bolesti. A přitom nadmíru křehkého a porouchatelného. Ne, nebudu už dál pokračovat. Jen vám položím několik kontrolních otázek: Ještě hodláte psát poezii? Ať je vaše odpověď ano či ne, postupujete do druhého kola výběru. Ještě vidíte vašeho milého Č idylicky? Ať je vaše odpověď ano či ne, postupujete do třetího kola. Máte rádi sebe a soucítíte se sebou? Ano či ne? Dobře, s trochou váhání propouštím všechny do dalšího kola. Máte rádi druhé lidi či alespoň s nimi soucitíte a jste schopni alespoň částečně se s nimi ztotožnit? Vy, co jste odpověděli slovem ne, prosím, opusťte tuto posluchárnu. Vás, co jste odpověděli slovem ano, vítám do studia medecíny. Ale nemylte se a nenechte se ukolébat. Ještě mnoho testů vám uložím než vám bude udělen titul lékař. Poslední test pomocí mých speciálních neviditelných přístrojů se odehraje přímo při Hippokratově přísaze. Nuže, nyní si řekneme pár básniček. Ne, já nebudu recitovat. Prosím o pět minut ticha, každý si je zopakuje z paměti nebo vytvoří potichu sám v sobě. Po pěti minutách naše dnešní společné setkání končí. Doufám, že se s většinou z vás setkám při příští přednášce, která už bude ryze odborná. Děkuji vám za pozornost. Prosím, neodpovídejte mi. Na těch pět minut naprostého klidu mě přece nepotřebujete. Odcházím. Nashledanou.


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 7		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 21		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 42		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Dani	09.07.2007, 17:39:17

Odpověď na příspěvek od uživatele: Dani* ze dne 08.07.2007, 15:30:34* Já bych tedy nechtěla křivdit všem lékařům. Já osobně s nimi problémy nemám a skupině doktorů vděčím i za to, že tady stále jsem.

Dani	08.07.2007, 15:30:34

Tohle by opravdu mělo být předloženo všem medikům. I když věřím, že ti mají ještě pořád své ideály, které ztrácejí teprve v praxi. To už jim je i Hippokratova přísaha neznámým pojmem. Bohužel v dosti případech.


ze dne 08.07.2007, 17:55:25
čuk: Díky za hodnocení a komentář.O lékařích má smíšené mínění, Chvála bohu ještě mě příliš neléčili a nechávají mě přirozenému procesu.

Šíma	25.06.2007, 22:11:52

Výstižné a originální! Na chvíli jsem si představil sebe sama jako hromadu kostí, která je obalená bůhví čím! A opravdu si někteří lékaři myslí, že jsou lidé (jejich pacienti), jen dalším masem do mlýnku... Můžu dát za jedna?


ze dne 26.06.2007, 6:10:43
čuk: Jest ti děkováno. Ano, my lidé na povrchu působíme jako z kosmetického salonu. POvrch těla je rozhraní dvou sbětů.

vierka	05.05.2007, 19:27:52

Niekedy dávno som chcela byť lekárkou, alebo zdravotnou sestrou, no šla som úplne iným smerom. Do nemocníc v posledných desiatich rokoch som chodila často, a obdivovala som niekedy lekárov aj tie sestry čo všetko dokážu "opraviť", no zároveň niekedy som žasla čo všetko vedia slovom skaziť. Sú lekári - a lekári. Takáto prednáška by sa im všetkým zišla.


ze dne 05.05.2007, 19:46:36
čuk: Děkuji ti moc.

alias.schizofrenie	05.05.2007, 1:15:57

Přemýšlím, jestli mě někdy z medicíny oslovilo něco víc než toto....tahle úžasná věc....taky je mi nesmírně líto, že si tímhle medici neprocházejí....a je úžasné pozorovat, jak silně to vnímají "obyčejní" lidé....Dojalo mě to....a vyvolalo zhnusení nad některým lékařstvem....Nejhorší je, že někteří tu lásku neznají a člověk berou jako kus čehosi, přesně jak to popisuješ ty....Díky, bylo to poučné


ze dne 05.05.2007, 6:36:39
čuk: Díky za komentář, nemám co dodat, shoduješ se s tím, co jsem si o medecíně myslel, a taky jsem chtěl ukázat, že to doktoři se svým srdíčkem nemají lehké

Vlaďka	04.05.2007, 10:06:00

Lékař soucítící? To se málo vidí...obzvláště na pohotovosti:o)) Zajímavé téma a tradičně čtivě zpracované


ze dne 04.05.2007, 11:18:19
čuk: Díky. Mám rád kombinaci drsňáka s vnitřním citlivkou. Což jsi asi i ty.

Thea	03.05.2007, 11:12:41

Odpověď na příspěvek od uživatele: Thea* ze dne 03.05.2007, 10:16:20* Tak to každopádně, ale tohle hledání rozhodně nevyznívá fádně? :-)

Thea	03.05.2007, 10:16:20

Moc se mi líbí ten naturalistický pohled... Je skutečně úžasné jak lidské tělo "dokonale" funguje jen když je pohromadě a jednotlivý orgán není nic...


ze dne 03.05.2007, 11:10:01
čuk: Díky. Ale je to hledání i něčeho jiného, od něhož je odvozen, tvůj nick

sirraell	02.05.2007, 19:43:05

Na chvili jsem uverila, ze jsi profesorem mediciny, kazdopadne by stalo za to aby si timhle vsichni studenti prosli. Dik


ze dne 02.05.2007, 20:50:02
čuk: Díky za hodnocení, jsem rád, když se překonává jakékoliv znechucení

Jolana Dostálková	02.05.2007, 11:47:40

hezká úvaha k zamyšlení v několika rovinách.


ze dne 02.05.2007, 20:51:24
čuk: Díky za přijetí a zhodnocení, těší mne

amazonit	02.05.2007, 5:57:32

tak to je tedy přednáška:o)) otázkou spíše je, proč jsou geny tak modifikovatelné okolním působením...možná je právě to řešení na molekulární či snad dokonce subatomární úrovni...pokud probíhá Brownův pohyb, tak se vše stále mění dle fyzikálních, chemických a jiných působících sil:o))))))


ze dne 02.05.2007, 11:59:30
amazonit: chtěla jsem tím jen říci, že nic není dané, vše se mění, mění nás naše okolí, vztahy, náš pohled na sebe, ostatní, naše prožitky, cítění .... jen jsem to podala na takové trochu ,,pseudovědecké" linii:o)


ze dne 02.05.2007, 8:12:02
čuk: Díky za hodnocení, i kdyřžjsem mu vůbec nerozumněl. Profesor se snažil vyvolat zhnusení nad člověkem i negací duše či něčeho vyššího. Otázka byla o míře soucítění a lásky k člověku i takto zdevastovanému, o míře sebeuvědomění a sebeprojekce do druhého