» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Charakter člověka je jeho osudem."

Hérakleitos

počet přístupů: 2141834

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303550 komentářů :: on-line: 15 ::

:: Chirurg a myška ::

čuk	publikováno: 06.05.2007, 6:14

Včera mi ve vinotéce zkazilo náladu povídání o zabíjení myší. A jelikož jsem poslední příspěvek napsal o medecíně a cítím pořád v sobě drsného slamistu, vyhrabal jsem tuhle starší neučesanou báseň, kterou jsem recitoval na fóru jako divoch


	Chirurg Zatím co si přehrávám poškrábanou polámanou Gramofonovou desku Svejch ušmudlanejch příběhů….. Což ostatní za zdma vedle…. v hrobce kobce Pod propadlou hrudní kostí činí taktéž……. A zatím co Mistr Jeb- Čas na nás cvičí Svý kreaturní pozice a modely……… Uslyšel jsem pod hromadou v koutě zvláštní zvuk a šelest. Odhrabávám nakupenou high society : Starý noviny Inzeráty na štěstí Prázdný plechovky a láhve - (jistě dosud s otiskama okoralejch rtů)…. A škatule hejbejte se A prezervativ postůj chvíli - (jaká pak velká naděje je v něm skryta? že by i láska? ) Do dálky letí starej klobouk Cáry čehosi co bejvala košile Přišitá až na samý dno země Která se zmršila lidskou hnusobou (či posvětila člověčí krásou)…. Tam dole v koutě uviděl jsem malou myšku . Měla zlomenou přední tlapku a pištěla bolestí (asi jak vylezla z díry a narazila na tenhle svět). A já jsem vytáhl z nejtajnější kapsičky svejch manšestráků Bílý chirurgické rukavice Co jsem si vzal na památku když mi řekli Třínohý nepotřebujeme (řekli to ovšem slušně- jak jinak- to umějí ale mysleli: di do prdele!) Natáh jsem si ty rukavice a podíval se Myšce do rudých korálků očí Bože, po dlouhé době tolik důvěry A ten pohled byl narkózou A vypálený sirky byly dlažkama A kaničky od škrpálů obvazama A mý ruce pevný i něžný Pak se mi podívala do vočí, já jí řek: vycouvej, no plav, A sebou si vem na památku jako loďku kterou můžeš ohryzávat Můj medic. dipl. Vycouvala měla recht A já jsem zpátky nakupil tu hromadu harampádí Ale už to bylo něco jinýho Památníček ke kterýmu se možná myška Jestli se jí rozsvítí Příjde pomodlit s uzdravenou tlapkou A já se vrátil do světa kde léčit nelze Kde nejsou důvěřivé korálkové oči Ale naopak zasraný kocouři Co choději udávat svejm pánům S hubou plnou nakrásnělejch plků


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 10		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.1		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 18		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 53		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Karmina	04.01.2009, 16:54:31

Velmi citlivé. Krásně vyjádřeno :-)


ze dne 04.01.2009, 16:57:57
čuk: Děkuju moc, jsem rád, že se ti to líbilo, protože jsem to kdysi psal s velkou lítostí i vzdorem

kity	12.08.2007, 23:44:27

Vážně smutný... Nestačim utírat stůl... Jak ze mě leje... :o) A kočky mám taky moooc ráda, ale tady mi to nevadilo... :o)


ze dne 13.08.2007, 6:39:11
čuk: Jsi hodná a citlivá čtenářka a tak ti děkuju nejen za přečtení

sirraell	09.05.2007, 22:04:57

Tahle citovka mne docela dostala. Zvlaste po tezkem dni vpraci, kdyz tu sedim u kompu naprosto vyrizena. zaujals mne a dokonce donutil k zamysleni, coz je v tomto mem stavu docela slozite...;o)


ze dne 10.05.2007, 10:57:16
čuk: děkuji za přečtení a hodnocení. Chtěl jsem napsat citovku v drsňovce, něco pod povrchem. A když ti má báseň trochu pomohla v těžkých chvílích života lidskýho(/nebo jak je to ve Švejkovi), tak jsem moc rád.

marge	06.05.2007, 22:18:05

Nebudu opakovat to, co je napsáno pode mnou, protože s tím absolutně souhlasím. Snad bych přidala ještě jeden přívlastek, který tu nezazněl:strhující!!!:)


ze dne 07.05.2007, 7:25:40
čuk: děkuji za hodnocení i z tvou citovost a soucitnost

Weichtier	06.05.2007, 21:01:00

Četl jsem již dříve, teď konečně přidávám komentář. Výborně, velmi zralá tvorba, jestli to můžu posoudit. Skvělé obrazy a přes celkový smutek velmi něžně podáno(vím, nevylučuje se to). Je to opravdu dobré. (Jen jsi mne rozesmutnil s těmi kocoury, mám moc rád kočky...i když chápu význam)


ze dne 07.05.2007, 7:23:20
čuk: díky, velmi mě potěšilo,že je chápáno, že lidskost se uchovává i pře celkové degradaci pozice člověka ve společnosti

Teréza Nebeská	06.05.2007, 19:34:10

V obýváků řve můj oblíbený hokej, tahle báseň je dlouhá a já dlouhé moc nečtu. A venku je hnusně a je mi špatně. Ale přečetla jsem si ji a je mi do breku. Nemám slov k pořádné analýze, ale ten do očí bijící kontrast a to, jak se dnes (ne)uznávají hodnoty, je tam krásně vidět. Navíc Tvůj lyrický subjekt vyznívá velice realisticky - díky způsobu mluvy, a znechucení a jasný rozum v protikladu s "hodnostmi" světa... ... perfektní! A ještě si neodpustím pochvalu za ty poutavé metafory:)


ze dne 06.05.2007, 20:48:47
čuk: děkuju za hodnocení, moc mě těší, že nejsem se svými pocity sám

Robert S.	06.05.2007, 9:32:54

Díky!

Robert S.	06.05.2007, 7:55:31

Milý příteli, už léta nosím v hlavě myšlenku na sepsání závěrečné básně svého života o názvu JEPICE. No vidím, že jsi to udělal za mne lépe, než bych to dokázal já, a tak ti nejen děkuji, ale zároveň žádám o svolení, abych mohl vepsat tvé jméno nejen mezi oblíbené autory, ale také spisovatele. Velká díla nepotřebují velkých slov, jen si myslím, že Jack London by byl z tvé básně nadšený (viz Martin Eden).


ze dne 06.05.2007, 9:13:52
čuk: Díky za pro mne nezasloužená slova, souhlasím s tvou žádostí

Maura	06.05.2007, 7:11:03

A moje nejmilejší příběhy jsou Tisíc a jedna noc. Hodně se k nim vracím, vzvlášť, když mně něco "přelítne přes nos". Taky se uchyluji k příběhům a na krále rybáře se ráda podívám, i když si myslím, že Percivall, Artuš, Svatý grál jsou pro mne moc tvrdé a severské a trochu vnitřně nesrozumitelné příběhy. Jsou těžko pro mne stravitelné .... třeba ty příběhy Avalonu. Ale jak ne myšlenkově zatáhneš do zdí starého Baghdádu a nebo Jeruzaléma, tak jsem doma a znám každý kout. No, pak ti napíšu svůj vlastní zážotek z Krále Rybáře.

čuk	06.05.2007, 6:36:11

Díky za dojem, který to v tobě vyvolalo i hodnocení a známku. Příběh a poezie ze slumů- jakéhosi paralelního světa-jsou rozdílné od slam poetry. Můj nejmilejší film je Král Rybář