» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."

Ludovico Ariosto

počet přístupů: 2141840

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303551 komentářů :: on-line: 13 ::

:: Dělej! ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: ° a O

amputace	publikováno: 23.05.2007, 7:46

Pokusil jsem se napsat příběh s běžnou dějovou linií, což u mě není zvykem :)


	Otevřel oči a nechal procitnout k životu stupňovanou bolest spodní části páteře. Posadil se na okraj postele a ulevil si zmučenou grimasou. ,,Je ti něco?'' zeptala se mladá dívka, ležící na odvrácené straně postele. Jen zavrtěl hlavou na znamení záporné odpovědi. Poté vstal a z krabičky vytáhl poslední cigaretu, kterou zapálil. ,,Uvidíme se ještě někdy?'' zaskočila ho opět nepříjemnou otázkou dívka. Znovu s jasně čitelným výrazem ztrápenosti odpověděl jako v předchozím případě. Na to se dívka oblékla a s úmyslem navždy zmizet z jeho života odešla bez rozloučení. Mladý muž, který by měl být podle všech předpokladů ve věku nejlepší kondice a bezbolestných stavů, dokouřil cigaretu a svalil se do těsného křesla vedle postele, kde usnul. Po následném vtržení do reality sáhl po prázdné krabičce cigaret, načež se zamyslel a rozhlédl po místnosti. Na psacím stole jeho oči zachytily hnědou peněženku. Vstal, oblékl si bundu a peněženku vložil do kapsy. Na ulici, kousek od jeho domu, zahlédl dav lidí shromážděný kolem jemu zatím neznámé podivnosti. Pomalým krokem, ze kterého byla cítit nemohoucnost, došel až k shluku lidské hmoty. Určité její množství musel před sebou rozrazit, aby spatřil dívku, která už nikdy neměla být součástí jeho života. Na tváři překvapivě nevyplodil jediný výraz šoku. Pouze se otočil a pokračoval směrem ke stánku, kam měl původně namířeno. Prodavačka mu podala cigarety a přijala jeho peníze. ,,Nashledanou.'' Jen znuděně pokynul hlavou a odešel. Před domem potkal staršího pána, který utíral ze země zbytky krve mrtvé dívky. Ta musela být už nějakou dobu pryč, jelikož poblíž místa oné události nebyl nikdo. ,,Víte co se stalo?'' ,,Ano, procházel jsem tudy ráno.'' ,,A znal jste ji?'' ta otázka ho zarazila natolik, že byl nucen změnit svůj chladný výraz v udivený škleb. ,, Ne, proč?'' odpověděl zbrkle. ,, Jen, že několikrát, řekl bych dvakrát, vycházela z našeho domu...jako domovník musím mít přehled,'' lehce ironicky se pousmál. ,,...no a vy jste známý jako...no...určitě víte jak to myslím,'' opět se pousmál s motivem ironie ve tváři. ,,Ano, ano...promiňte, ale já už budu muset...prozatím nashledanou,'' zrychlil krok a mávnutím ruky se rozloučil s otravným staříkem. ,,Kdo jen to mohl být? Pěkná byla, to ano, ale musel bych si na ni pamatovat,'' nahlas přemýšlel o mrtvé dívce a její spojitosti s ním. ,,Za kým jiným by sem chodila? Vždyť jsou tady jen bezmocní stařečkové a skrz zdi nahlížející stařenky...možná tu byla za otcem nebo matkou, ale to by se mě zase domovník neptal, jestli ji znám já...určitě by věděl, kdo jsou její rodiče...Musela tu být za mnou! Ale proč si to sakra nepamatuju?'' Ulehl do postele a po krátkém zabodání v zádech usnul. ,,Vstávej,'' zašeptala mu do ucha nahá dívka a jemně prohrábla jeho vlasy. Posadil se a protřel si oči. Nijak nereagoval na neznámou dívku a jen hleděl do prázdna. ,,Je ti něco?'' ta otázka na něj zapůsobila jako nekonečný impuls vzpomínek. ,,Znáš tu dívku co ji včera našli mrtvou před domem?'' vybafl nečekaně. ,,Včera? Stalo se to už před týdnem...ale ano, znala jsem ji.'' ,,Řekni mi o ní něco.'' ,,Já nevím, co chceš slyšet? Šlapala stejně jako já, ale tahle...byla jiná...cítila lásku. Naši klienti sice občas chtějí vyznávat lásku nejen sexem, ale i těma řečičkama kolem, ale ona...byla jiná. Skutečně milovala, tebe milovala! Copak si nevzpomínáš, nebo tu jen něco hraješ?'' Nevzpomínám, opravdu. Od té operace...operace! Já si vzpomněl! Tak proto ty bolesti zad! Byl jsem na operaci páteře. Museli něco udělat špatně! ,,O čem to mluvíš? Jseš mimo...raději půjdu.'' ,,Né, né...počkej! Řekni mi, proč umřela? Co se stalo?'' ,,Holky říkají, že noc před tím, než se to stalo, byla s tebou. Potom ráno vyšla před dům a podřezala si žíly. Podélně. Nemohla to přežít. Během pěti minut úplně vykrvácela. Všude se šušká, že to udělala kvůli tobě, kvůli tvé neopětované lásce, ale to nikdo nemůže vědět jistě.'' ,,Proboha co se to děje? Nějaké útržky, jako z novin, prezident a výbuch sopky...proboha co se to děje?'' od postele ke skříni a od skříně ke dveřím. Byl zcela izolován od reality kolem. ,,Pane, všechno se může uskutečnit jen s vašim písemným souhlasem.'' ,,Poletují, v houfech, já je musím chytit, všechny, jinak to neskončí!'' ,,Zaplatil jste si roční hru, přesně za tři sta šedesát pět dnů k vám přijde slečna, nádherná, až se spolu vyspíte, píchne vám injekci, která to všechno ukončí a vy si ráno začnete postupně vybavovat vzpomínky.'' ,,Poletují! Ale zdají se pomalejší než já!'' ,,Nejprve si vybavíte vzpomínky, které byly určitým způsobem nejdůležitější pro Vaše podvědomí. Všechny dny, které během hry zapomenete, budou stále zapisovány do podvědomí, takže po skončení si je v intervalu několika hodin vybavíte. Od nejdůležitějších až po ty nepodstatné.'' ,,Dělej! Vezmi ten nůž! Dělej! A podélně! Jinak to bude to horší! Udělej to, ty krávo! Jsi šlapka, nemůžeš mě milovat, nikdo mě nemůže milovat! Proto umřeš. Každý kdo mě bude milovat umře...Dej sem tu ruku!'' ,,Místo, kde budete v průběhu hry bydlet, vybere náhodně zvolená osoba našeho týmu. Celkem disponujeme padesáti místy po celé zemi, přičemž v každé lokalitě se nachází nejméně dvacet nepřímých účastníků hry.'' ,,Dělej! Chcípni!'' ,,Zaplatil jste si cestu za hranice extrému.'' ,,Dělej!'' ,,Vaše sny se stanou životem, který ani neuvidíte.'' ,,Dělej!'' ,,Přejeme příjemnou zábavu.'' ,,Dělej!'' ,,Ta hra začíná právě teď...''


celkové hodnocení autora: 95.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 11		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.2		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 24		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 53		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Petr.6.Suchy	19.11.2007, 21:32:21

Trochu skáčeš, občas se ztratím v textu... 2

Šíma	23.07.2007, 22:55:49

Hra na život a na smrt! Konečně něco, co pochopí také šíma! :-) Saw jsem viděl také ale je to o něčem jiném, než ten film s tím Douglasem! Ale předně, tady jde přece o psané umění! :-) Hezké a srozumitelné to bylo a smutné a zarážející!

Nethar	26.06.2007, 22:08:24

Jo jo, taky jsem si vzpomněl na Douglase, akorát toho jsem trochu snadněji pochopil už před přečtením komentářů ;-) Napsané to je moc hezky, stydím se za svoji jednoduchost ;-)

Imperial Angel	25.05.2007, 12:35:47

Odpověď na příspěvek od uživatele: Jolana Dostálková* ze dne 25.05.2007, 9:24:14* No právě ten jsem měla na mysli...

Jolana Dostálková	25.05.2007, 9:24:14

Odpověď na příspěvek od uživatele: Imperial Angel* ze dne 23.05.2007, 19:59:45* jo, taky mi to připomnělo skvělý film s Michaelem Douglasem Hra

m2m	24.05.2007, 15:58:23

Povedené. Osobně bych si více pohrál s těmi vzpomínkami, vůbec bych se nebál jimi prolínat hlavní dějovou lidi...ale to už bys to nebyl ty. Spíše než film mi to připomnělo jiné dílko, které experimentuje se vzpomínkami, jako ty...ale je to povedené. Moc povedené.

Helam	24.05.2007, 9:59:57

Čekala jsem variaci na skvělou povídku Dělej! od Yfči, kterou jsem si před chvílí četla. Námět nemá s Yfčiným dílkem nic společného, ale moc se mi líbí. Také dobře napsané.

Imperial Angel	23.05.2007, 19:59:45

No...tak tohle mě dostalo....a rozhodně se mi to líbilo....jen mi to snad trochu připomíná jeden film....

amputace	23.05.2007, 18:51:41

Děkuji vám za názory a hlavně přečtení!

Naurowen	23.05.2007, 18:36:08

Trochu mi to svou naturalističností připomíná Saw, ovšem jen v dobrém. Taky ta děsivá atmosféra, nevíš, na čem jsi... Povedlo se ti to na jedničku, troufám di říct.:o) A určitá zmatenost v tomhle případě není na škodu, dodává pocit reality.

Nancy Lottinger	23.05.2007, 17:24:12

A stala se nám z toho poutavá diskuze :-) Já musím souhlasit... Některé ty skoky nepobírám, možná by to mohlo být trochu více rozpracované, ale celkově je to velmi zajímavé, jiné a vcelku originální...

amazonit	23.05.2007, 11:52:40

Odpověď na příspěvek od uživatele: Weichtier* ze dne 23.05.2007, 11:49:30* beru na vědomí, utiskovaný muži...se divím, že se necháš:o)) mlčovku bych si ale taky mohla(měla) střihnout....schválně, kdo to vydrží dýl:o)

Weichtier	23.05.2007, 11:49:30

Odpověď na příspěvek od uživatele: amazonit* ze dne 23.05.2007, 11:48:01* Na protest zahajuji prostestní mlčovku, stávám se celibátníkem a aktivistou Ligy na ochranu utiskovaných mužů.......

Weichtier	23.05.2007, 11:48:07

Odpověď na příspěvek od uživatele: Weichtier* ze dne 23.05.2007, 10:21:09* No, vidíš, jak to jde...ale z textu to není tak čistě poznat, to musíš uznat........

amazonit	23.05.2007, 11:48:01

Odpověď na příspěvek od uživatele: Weichtier* ze dne 23.05.2007, 11:45:24* je fajn, že máš co říct, i když jen to tcccccc:o)) já spíš říkám tsssss- zní to líp:o) nejni nad dobrou komunikaci:o)

Weichtier	23.05.2007, 11:45:24

Odpověď na příspěvek od uživatele: amazonit* ze dne 23.05.2007, 11:44:03* Na to můžu říct jenom: tcccc, klidně i bez uvozovek......

amazonit	23.05.2007, 11:44:03

Odpověď na příspěvek od uživatele: Weichtier* ze dne 23.05.2007, 11:39:04* tak teda s dámy?:o))) nemáš za co:o))))

Weichtier	23.05.2007, 11:39:04

Odpověď na příspěvek od uživatele: amazonit* ze dne 23.05.2007, 11:36:52* s ´pány´, jo? No, to ti děkuju, teda, za oba....:-)

amazonit	23.05.2007, 11:36:52

tato povídka je jiná, než jaké nám byly tebou prezentovány..je konkrétnější, musím souhlasit s ,,pány" některé skoky a jakási neucelenost, trhanost trochu mate a čtenář tak nějak tápe, co se vlastně doopravdy událo

Weichtier	23.05.2007, 10:21:09

Četl jsem již na liteře. Líbí se mi to a dám jedničku, ale čistá není, protože, a zde vlastně souhlasím s čukem, je to trochu zmatené. Ne obsahem nebo obraty, ale děláš zkrátka moc nečitelné skoky. Takže...jak to vlastně bylo? :-)


ze dne 23.05.2007, 11:45:54
amputace: No, ono o určitý chaos v mých věcech jde, hodně lidí mi to vyčítá a kritizuje mě za onu nečitelnost, ale jak říkám, je to více méně záměr, ač jím jdu hodně sám proti sobě. K samotnému dílu: přesně nechápu, v čem máte zmatek, jelikož jsem psal tento příběh opravdu tak, jak ve zvyku nemám, neboli s jasnou linií, ale chaos zůstal zachován. První odstavec) hlavní hrdina se probouzí po noci s neznámou a pro příběh zcela nepodstatnou dívkou. Odchází a on ještě na nějakou chvíli usedá do křesla, kde usíná. Probouzí se - v příběhu to může působit jako pětiminutový interval, ale ve skutečnosti se jednalo o celý den, který ve svých myšlenkách zaspal, ale v realitě během té doby zabil onu slečnu. Myslím, že dál to nemusím vysvětlovat...další slečna mu vpíchla injekci na vyvolání vzpomínek a ty se ke konci příbehu začínají vybavovat od nejstarších po nejnovější...

čuk	23.05.2007, 8:08:41

Líbí se mi nápaditostí i spádem a napětím. jen musím trochu víc dumat nad časovými rovinami. tedy: začátek textu je po hře před vybavováním vzpomínek, tedy jejich částečným bez správné interpretace. V druhé části se současně vybavují pravidla hry i skutečná nezmanipulovaná akce, což je ovšem snová hra. Čili docházií prostřednictvím hry (jejíž vnitřní pravidla vytváření situací neznáme) k sugerování snu jako skutečnost, což je dost ďábelské. Předpokládám, že tu rozpomínací injekci pro dokonalé rozpomínání mu vpíchla ta druhá dívka. Je to dost v kruhu. začíná si rozpomínat jaksi pozpátku, na to, co bylo nejpozději v období hry. Ta dívka krvácející na chodníku, pokud byla skutečností přece nemusel být našim mužem zabitá, dověděl se to jen prostřednictvím vzpomínek. Anebo je to celé halucinací pooperačního stavu? Chápu, že pro efekt pro čtenáře nemusí být vše pochopitelné, ale pokud lze nalézt logickou interpretaci v autorově záměru, byla by to ještě větší paráda. Můžeš mi odpovědět, jak to vůbec bylo?


ze dne 23.05.2007, 16:52:06
amputace: k vysvětlení: přečti si co jsem napsal Weichtierovi. ,,sugerování snu jako skutečnost'' jde zde přesně o opak, vsugerování skutečnosti jako snu...např. on si myslí že spí, zcela normálně jde spát a probudí se, akorát netuší, že ve svém vědomí sice spal, ale ve skutečnosti normálně žil a fungoval...zkrátka jde spát a probudí se třeba za tři dny, ale ty tři dny samozřejmě nespal, jen byly vymazány z jeho vědomí, snad mi rozumíš...usnu, pak se vzbudím (ale to vědomně nevnímám, jdu a nekoho zabiju, potom jdu znova spát, vzbudím se a o vraždě vůbec nic nevím...) ...teď už možná pochopíš, proč tolik chaosu...vždy se totiž snažím vžít do hrdiny, pracovat s tím, s čím by pracoval on a kdybych tuhle pointu (s tím spánkem apod.) v příběhu jasně nastínil, ztratila by podle mého povídka zcela zásadní význam, alespoň pro mne určitě...Jinak děkuji za komentář a známku.

Luciena	23.05.2007, 7:46:30

Povídka je psaná svěžím stylem a až do konce si uchovává dávku napětí. A konec byl pro mě opravdu překvapením...