obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."
Caesar
obr
obr počet přístupů: 2915267 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39354 příspěvků, 5725 autorů a 389644 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Historie rodu Klouzačů ::

 autor Vlaďka publikováno: 29.05.2007, 23:20  
Před pár dny jsme jeli z chaty a jak jsem vidělu tu spoustu střech kolem, napadlo mě, že by se po nich dalo dobře klouzat...:o))) Další extrémní trhlotina...
 

Odjakživa jsme se klouzali. Táta i děda byli v oboru moc dobří, ale já jsem začal s klouzáním v osmdesátých letech a ta střechám rozhodně nepřála. Každá novostavba, která vyrostla, připomínala krychli a o pořádném sklonu si každý Klouzač mohl nechat jenom zdát.

Tradice našeho rodu Klouzačů se datuje až do středověku. První záznamy z rodového stromu hovoří o mém prapředku Otepovi, který začínal s klouzáním na obyčejných střechách chudiny, pokrytých slaměnými snopy. Jistě si dovedete představit, že takový skluz nebyl příliš pohodlný a jeho účastník si vybíral slaměné štěpy z pozadí ještě další týden. V sedmnáctém století přišly do módy šindele a došky a ty, bohužel, zapříčinily velký úbytek nás, Klouzačů. Spousta předků přišla o život, poté co se jim zanítily rány, způsobené třískami zaseklými do pozadí. Než se vynalezla řádná kalhotová izolace, bylo pozdě. Ztratili jsme tehdy velkou část větve Šindelků a Doškounů. Antibiotika byla vynalezena až mnohem později, stejně jako hladké plechové střechy.

Příchod břidlice znamenal zásadní revoluci v celé historii Klouzačů. Zatímco do té doby provozovali řemeslo zejména starší a moudří mužové, otcové rodin, nyní se do popředí dostali mnohem akčnější a riziko milující mladíci. S opovržením hleděli na své opatrné táty, kteří se při pomalé jízdě pracně odráželi rukama a objevili spoustu druhů prostředků, které břidlici zvlhčily, skluznily a učinili z ní skutečně adrenalinový povrch. Tyto lubrikanty - jak je tehdy pojmenovali - se v určitých modifikacích používají dodnes. Klouzání se z pochopitelných důvodů vždy provádělo v noci, ale od dob břidlicových střech také zásadně po dešti. V roce 1792 se začátkem listopadu konalo první Mistrovství Břidláčů a časem dvacet jedna sekunda za skluz věže Dolnolhoteckého kostela, vyhrál syn starého Břidličky, Břidlouš. Tak z toho zpychl, že své staré rodiče opustil a těm nezbylo, než se jít klouzat.

Do druhé poloviny dvacátého století se datuje nástup Kostrčářů. Souvisí s rozvojem betonových a pálených tašek a také plechových krytin, kopírujících jejich tvar.
Takto vznikl styl „Drnc-drnc“. Zatímco betonové tašky a bonský šindel sjížděli tzv. Šmirglaři, (pojmenováni podle způsobu působení materiálu na zadní část těla), ti, kteří upřednostňovali plechové krytiny s plastovým povrchem či bez něj, si ze stejných důvodů říkali Ohnivci. Většinou sjížděli pouze ty plechové střechy, na které navazoval rybník, aby případné popáleniny mohly být okamžitě zchlazeny. Eternitáři oproti tomu upřednostňovali nedrncavý styl a šetřili tak své páteřní obratle. Stávali se také díky azbestovému eternitu zcela nehořlaví. Skutečnou extrémní jízdou byl a je skluz pálených tašek s hladkou glazurou. Díky dosahované rychlosti se do takových akcí pouští pouze blázni, hazardující se životem.

Jak jsem již řekl, za doby mých začátků jsme díky rovným střechám byli nuceni hledat náhradní aktivity. Část z nás se zaměřila na svahy sjezdovek, ze kterých se vyvinul rod Rolbáků a druhá část se soustřeďovala na klouzání po nenakloněných plochách. To bylo ovšem podmíněno dobrou klouzavostí materiálu a také tím, že vás byl někdo ochoten tahat. Z tohoto typu skluzu se vyvinuli Kluzišťáři. Poslední roky se ale specializujeme na něco opravdu epesního. Můžu vám říct, že takovou publicitu, jako máme teď jsme ještě neměli.

Jako tým pracujeme každé léto, posledních pět let, ve složení tři Tahači a tři Klouzači. Podmínkou je, že minimálně jeden člen musí mít výtvarné nadání. Kromě malování, náš umělec, také velmi dobře hraje na skluzavku a skládá árie. Předem připraví profesionálně propracovaný plánek skluzu. Večer, po dešti, si navlečeme speciální žlutavé neoprénové oblečky, abychom zapadli do prostředí a stali se tak téměř neviditelnými a navlečeme si holinky s dvojnásobnou chodidlovou plochou, něco jako sněžnice. Jsou totiž velmi šetrné k materiálu, na který došlapujeme. Když jsme dokonale připraveni, vydáme se do terénu.
…………….

„V noci ze soboty na neděli se na poli, poblíž města Velká Kroupa, objevily neuvěřitelné ornamenty. Víme, že téměř pravidelně se u nás posledních několik let záhadně zjevují kruhy v obilí. Těmto úkazům vždy předchází silný déšť, případně bouřka a nikdy není ani jedno obilné stéblo zlomeno, ale pouze pečlivě ohnuto. Nyní byl dokonce nalezen ornament ve tvaru houslového klíče, jak je patrné z leteckého záběru a na poli ve vedlejším městě dokonce obilí polehlo do neuvěřitelně složitého a precizního tvaru notového záznamu zcela neznámé melodie. Tento úkaz nedokážeme logicky vysvětlit a nemohl být proveden lidskou rukou. Množí se názory, že ornamenty jsou dílem mimozemské civilizace. Našli se dokonce i svědci, kteří tvrdí, že viděli v noci na poli žlutavé hemžení, kterému předcházel silný vítr. O vývoji situace vás budeme i nadále informovat. Daniel Šamánek, televize NOVA.“
………..

Prý, ufoni…
Houby s voctem… Ufaři!


 celkové hodnocení autora: 98.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 11 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 32 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 25.08.2007, 20:43:45 Odpovědět 
   Hezké to bylo! Možná by mohl být vynalezen nový sport, sjíždění střech po zadku, jen pozor na trčící hřebíky a další předměty, které by se mohly nebezpečně zařezat do zadku a jiné částí těla, která přijde do styku se střešní krytinou... A ty úkazy v poli? Takže žádné UFO ve skutečnosti není? ;-) Škoda... Bavil jsem se celou dobu!
 Black Cherie 10.06.2007, 14:20:40 Odpovědět 
   Brilantní, vtipné,....
 ze dne 10.06.2007, 17:35:34  
   Vlaďka: Díky, Cherie :o)
 Amiq 03.06.2007, 12:44:08 Odpovědět 
   Udelal jsem dobre ze te mam v oblibenych. 1
 čuk 30.05.2007, 7:28:43 Odpovědět 
   Vynikající a neotřele absurdní námět dovedeš rozpracovat s velkým humorem do všech podrobností a variant, aniž bys musela použít další nezapadající fantaskní nápad. Perfektní kombinace, při každé se čtenář směje. A ono to zase není až tak šílené, aby to nebylo zcela neproveditelné nebo zcela nereálné. Bravo!
 ze dne 30.05.2007, 8:55:59  
   Vlaďka: Musela jsem přijít se svou troškou do mlýna, aby všechno neshráb Dänniken :o) Díky, Čuku.
 amazonit 30.05.2007, 5:59:30 Odpovědět 
   jak píše Dědek, má to šmrnc, ale taky hlavně nápad...kde jen se ti líhnou....máš na to nějaký speciální recept? čím je krmíš a tak?:o)
 ze dne 30.05.2007, 8:24:28  
   Vlaďka: Nemám. Prostě mě napadne jedna drobnost a když o ní začnu psát, napadají mě další kraviny. :o)
 Dědek 29.05.2007, 23:59:09 Odpovědět 
   Líbí. Jako vždy to má šmrnc.
 Pavel D. F. 29.05.2007, 23:19:09 Odpovědět 
   Jako vždycky pěkné a vtipné, možná, že na tomto vysvětlení obrazců v obilí něco bude. Asi nemusím příliš zdůrazňovat, jak bylo pro naše dědy důležité, aby se při své práci nesklouzli ze střechy, taková letním vedrem rozpálená čerstvá plechová plocha bylo místo plné nástrah. Kdo nesklouzl, mohl se ještě spálit. Ale vůbec nejlepší zážitek měl můj děda, když v mládí opravoval střechu Plumlovského zámku (to je takový ten vysoký a podlouhlý). Jeden pokrývačský mistr se vždycky nametl a potom pochodoval vratkým krokem po kalenici. Ale nesklouzl nikdy, kupodivu.
 ze dne 30.05.2007, 8:23:40  
   Vlaďka: To byl právě Ohnivec. Pod střechou rovnou přehrada pro schlazení zadních partií :o))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
obr
obr obr obr
obr
.......gsbogfpa...
Cyklotiymie
Pozdě bylo při ...
Ian Stepheson
Čarodějova líto...
Lucie Braunová
obr
obr obr obr
obr

Koloseum
Chimera
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr