» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Když chce osud někoho zničit, udělá z něho hlupáka."

Publilius Syrus

počet přístupů: 2141840

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303551 komentářů :: on-line: 14 ::

:: Kolikrát ještě?! ::

Tara	publikováno: 02.06.2007, 5:22

Odpověď kamarádovi ---------------- (pod čárou)


	S tmou těžký boj rozžatá svíce na stole svádí, zvěstovatelé noci svými křídly její plamen hladí. Tak tuze blízko až intimně se dotýkají, že zaplatit tím mohou daň. Daň nejvyšší, daň života! Neuvědomujíc si tu past, vrhají se s touhou blíž a blíž světlu tomu, jež zapaluje jim konce křídel s lehkým syknutím. Plamen lehce zachvěl se, několik stínů mihlo se, světlo na chvíli proniklo v nejzašší kout. K zemi se zřítil jeden z nich!! Zvěstovatel, s lebkou a hnáty překříženými na zádech. Tanečník noční oblohy! Smrtihlav! Pán s hedvábným to pláštěm! Teď tančí na zemi poslední své kolo. Ve tmě, ve stínu stolu na němž svíce plamen již opět klidným jest, s paprsky vycházejícího slunce, co do jizby se derou, jeho dech života se s tělem loučí. Svíce již nemusí zahánět tmu! --------------------------------------------------------------------------------------------------- Svíce již nemusí zahánět tmu. Paprsky slunce dovnitř pomalu vchází, pokoj se jasní, Hle tolika je zde skrytých tváří… Ve světle, ten, jenž na podlaze tančil tanec poslední, dočkal se rána, za chvíli se rozední... Pán s hedvábným pláštěm, pán na těle raněný, Lapá po dechu, chytá se paprsků, dohasly už svíce… Drtí ho touha nespálit se, neupadnout již více. Jen denní světlo se mu nabízí, pálí ho do očí… Nevidí! Co kolem něj, co jsou to za lidi?! Na! Ber! Nová šance k nadechnutí, seber už odvahu, Tolik TI nabízí den, den jenž stojí teprve na prahu… Tvá křídla roztáhla se touhou ukázat se ve své kráse Promarníš tuhle šanci ? Jako vždy? Zase? S přibývajícím světlem jeho dech sílí, na tanec smrti je už slabý, Chce žít a odolat hlasu, jenž do hlubin temnot ho vábí. Vrátil se? Snad! Tak proč vnímá tu touhu tančit, zpěv pokušení ho láká tanečník noční oblohy je zpět, hleď venku se již smráká, s tmou těžkej boj rozžatá svíce na stole svádí, zvěstovatelé noci svými křídly její plamen hladí… Kolikrát ještě……?!


celkové hodnocení autora: 91.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 2		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 41		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Viviana-Mori	18.12.2007, 16:37:51

Krása! Připomíná mi to písničky Nightwish :o) Nemám slov, nechápu jak někdo může něco tak nádhernýho napsat. Dávám do oblíbených a také nejvyšší ohodnocení.

amazonit	02.06.2007, 5:21:55

dílko působí baladiky, možná k tomu přispívá i takový archaický slovosled, výběr slov... některé pasáže jsou velmi pěkné, živé, obrazné, lehké, jiné hutné, šeré... zmíním ještě rušivý aspekt(aspoň pro mě), že sloky mají jiné rýmy .. jsou/nejsou...možná by bylo lépe sjednotit formu... pak bych upozornila na interpunkci, když jsi se vydala cestou čárkování, tak by měly být všude:o)