obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Rozumný muž může být zamilován jako blázen, ale ne jako hlupák."
Rochefoucauld
obr
obr počet přístupů: 2915733 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39654 příspěvků, 5807 autorů a 392676 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Odysseova stezka slunce ::

 autor Brambas publikováno: 01.06.2007, 0:26  
Můj první příspěvek. Snad se bude líbit. Umístil jsem se s ním na druhém místě na semináři tvůrčího psaní (Literární soutěž Jana Luska)
 

Odysseus povstal z větrem ošlehaného plamene. Už příliš dlouho odpočíval. Právě teď přišel jeho čas. Už dlouho o tom věděl. Tušil to až v nitru své duše, tušil, ale až doposud si nechtěl nic připouštět. Dny plné světla, i noci plné temnoty, radostné mládí a těžká dospělost... Prach se v prach znovu obrací.
Nemohl čekat, písek jeho přesýpacích hodin již severák odvál v dáli. Poslední hodinka se přiblížila. Odysseus se vydal na poslední pouť před slunce západem. Před jeho slunce západem. A sluneční kotouč se již téměř dotýkal obzoru. Odysseus se vydal úzkou, vlhkou a těsnou chodbou směrem k severu. Věděl již, co může čekat a věděl už, jak si má na své poslední cestě počínat. Pouze po hmatu postupoval vpřed a dával pozor na své nohy. Kdoví, co na něj už připravili. Nerad by právě teď přišel o své boty. Jeho staré boty. Věrné boty, ve kterých prožil svá poslední léta. Boty, které ho budou provázet i teď.
Z dáli se k nohám dostal první cestovatel ze ztraceného města na druhé straně. Podsaditý obr, který nesahal Odysseovi ani po kolena, ale přitom ho převyšoval celou svoji stavbou. Silný jako věž a odhodlaný jako fanatik. Fantastické vlastnosti pro jeho poslání! Obr vyčkával. Přikrčený u země. Odysseus byl připraven a chvíli jen mlčky přešlapoval na místě. Dotýkal se botami kluzké dřevěné podlahy jeskyně. Nakonec se odhodlal a udělal krok vpřed.
„Nech Odyssea projít! Zatracený!“ zavolal na obra „Nech Odyssea projít a ustup odkud jsi přišel!“ Obra až zamrazilo v zádech při těch slovech. Nikdy by si ani na okamžik nepomyslel, kam může starce jeho odhodlanost dovést. Nikdy nepomyslel na jeho naději. „Nech Odyssea projít! A také zpytuj svůj úděl! Tvůj osud je sepjatý s mým, jako Slunce s Měsícem!“ zahřměl znovu Odysseus. Stále ještě vládl den. A Slunce se poprvé dotknulo obzoru. Soumrak započal. Obr zůstal stát na svém místě. Odysseus putoval dál a obra nechal s jeho první a poslední myšlenkou za sebou.
Nohy nesly Odyssea dál. Nebylo třeba pospíchat. Slunce počká. Jeho soudci ne. Poslední cesta musí být jako kdyby byla poslední v jeho životě. Stěny jeskyní se rozutekly do tmy, do všech tem, do všech temných zákoutí. Oddysseus nepoznal hranice jeho zraku. Nepoznal milníky, ty pevné letopisy času. Letopisy vtesané do stěn samotných. Do něho samotného. Zužujících a znovu rozšiřujících. Jeskyně přešla v rozlehlé údolí. I svit pohasínajícího Slunce dosáhl do těchto končin. Jako zrnko písku vnikající do perlorodky se Odysseus blížil ke svému cíli. Tušil to. Věděl to. Ouha. „Sluneční svite! Co mi přináší tvůj lesklý zpěv? Široké zrcadlo a hlavu... zvláštní to zjev. Sluneční svite! Co zraky opírá o kabát. Proč tak brzy jdeš dnes spát?!“ Odysseus uvěřil. Široké brnění se z dálek blíží. Těžkým krokem, však rychlý jako třináct obrů. Postupuje, neztrácí čas. Odysseus musí dojít včas.
Těžký krok se stále blížil a již se vzduchem bleskl meč. Odysseus se nejprv pokusil uhnout svému soku. … Nic na plat! „Vrať svoji zbraň zpět do pochvy! Vrať svůj zrak k bohu! Nechovej v srdci svém chlad!“ Okovaný neslyší. Jakoby neslyšel. Nereaguje, nedbá výzev, neslyší. Lesklá zbraň stoupá do vzduchu a protíná jej s lehkostí krepového šátku. Čistá čepel meče. Zatím čistá čepel meče čeká na svoji rudou skvrnu. Soudci nepočkají. Půl slunce již zmizelo za horami. Odyssee... Půl Slunce již nesvítí. Není dalších posil. Nečekej.
Krepová seč stoupá dál a krok stále nestojí. Odysseus je blízko. „Vrať svůj zrak k svitu Slunce! Ustup stranou vrahu! Vrať svoji víru zpět do mezí lidských! Nevracej se již nikdy více!“ křičí tiše Odysseus! Zbrojnoš nedbá ničeho. Krep napřahá a napřahá dozadu. S elegancí slepého varhaníka Odysseus poroučí botám ku ústupu. Břit zaboří se do vzduchu a nechá zde bolestnou ránu. Krev dopadá k zemi. Zbrojnoš padá k zemi. Nezraněn. Nezasáhnut. Nezraněn. Nepoznamenán. Slunce počká. Stále půl svítí Odysseovy na cestu.
Obra i člověka železa nechává svým osudům, svým poryvům větru. Napni plachty. Jako list platanu i jako pírko pampelišek plachtí vzduchem. Omývá Odysseus svého roucha lem. Prach cesty a písek jeho někdejších hodin přesýpacích se vrací. Plachtí vzduchem a vznáší se výš. Zrychluje tempo, soutěží s krajinou, jenž znáš ty líp. „Písku a prachu nedomluvíš Odyssee! Vymámi slovem od hyeny kus kořisti a svůj kabátec znovu přečisti. Jen písku nedomluvíš moudrý Odyssee, vyčkej na svůj skon, dokud ještě to jde!“ zašeptá cizí hlas do uší. Vzpovídá se Odysseus. Šeptá písek.
Písečná bouře mohutně duje. Odysseus troubí na poplach – teď nebo nikdy. Nedomluvíš větru. Nepřekonáš vzpomínky. Hlas živlu znovu zní „Nedomluvíš. Neomluvíš! Písek nese špínu a všechen tvůj prach. Neodejdeš s čistým štítem. Buď zemři, nebo se vrať!“ Odysseus jakoby neslyšel. Nereaguje, nedbá výzev, neslyší. Žene se dál za svým cílem. Za cílem Cesty. Za Cestou samotnou. Soudci nepočkají. Slunce čtvrt již ukryl písek pod nánosy vzduchu. „Neopakuj své chyby! Neopakuj se Odyssee!“ zazní větrem a Odysseus mizí v dáli.
Odysseus a jeho boty překonali smršť. Na rozloučenou ještě zakřičí unaveným starým hlasem „Nikdy není přiliš pozdě! A nikdy není příliš brzy! Vzpomínej a zapomeň! A také zpytuj svůj úděl!“ Nedomluvíš! Písku nikdy nedomluvíš! „Písku nikdy nedomluvíš! Vymluv psům kořist...“ zahučí odpověď. Písku nelze utéct. Smršť je zpět. Odyssee neprohloupi. Neopakuj své chyby. Nedomluvíš písku jeho úděl. Neomluvíš prach přesýpacích hodin... Odyssee! Není jiná cesta. Slunce již zapadá.
Odysseus Cestou pokračuje. Stoupá výš k nebesům. Přichází za Sluncem. Musí vidět paprsky posledního soumraku. Nenechá je písku ... už nikdy více...
Slunce pokřtívá svazkem paprsků Zem již naposled. Odysseus ještě vidí jasně. Stoupá k nebesům a dohání Slunce. Písek a prach se již nezmůžou na další atak. Nech je všechny za sebou. Za sebou a hleď dopředu. Nečekej na žádnou úlevu. … Již Odysseus na nebesa dosáhl. Poslední paprsek Slunce je zachycen v jeho očích. Vzpovídej se Odyssee. Cesta se chýlí ke konci a ty již oslepl jsi honbou za Sluncem. Příliš blízko ke Slunci, příliš daleko od svých písků, příliš vysoko nad jevištěm. Odysseus po hmatu hledá cestu oblaky. Ni krok vedle! Ni krok kamsi do dáli! Nenech upadnout se jako korály.
Lano! Lano je tvé vodítko Odyssee. I v těchto končinách poslouží lano jako tvá cesta... Tvá Cesta. Cíl je Cestou tvého ducha poutníka. Nedomluvíš svému údělu, nezaměníš svůj úděl. Neoklameš Slunce.
Odysseus odvázal lano.

Kulisa klesla na pódium a dopadla přímo na herce v kostýmu rytíře. Rytíř padl k zemi a narazil na žhnoucí radiátor. Obří bedna byla odstrčena až do obslužné chodby... Odstrčena až před ventilátor ventilace, který čeřil prach nad pódiem. Prach, který se vznášel po žebříku až téměř na vrchní plošinu. Kulisák Olda zakopl a celé jeho tělo přeplněné heroinem se zamotalo do lanoví. Olda spadnul na jeviště pod sebou. Opona se rozestoupila. Diváci přivítali velice podivnou scénu hřmotným potleskem. Jen do chvíle, než... ... krve...


 celkové hodnocení autora: 100.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 31 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 jackiesparrow 21.10.2007, 9:01:35 Odpovědět 
   Zrovna teď čtu Odysseiu, a abych řekla pravdu, asi by se mi lépe četla, kdybys ji napsal ty takovým to stylem... :D
I když zas tak špatná, jak všichni říkají doopravdy není.
...
Teď k samotnému dílku...
Opakování slov na mě zapůsobilo veskrze dobře, až na pár výjimek. Například: Nezraněn. Nezasáhnut. Nezraněn. Nepoznamenán.
Myslím, že podruhé nezraněn bych tam už nedávala... :o)
Bylo tam pár pravopisných chybiček, ale to je detail.
Jen pro tovji informaci: Na začátku máš dvakrát slunce s malým s a potom ke konce máš Slunce s velkým s...
Zajímalo by mě, jestli je to jen náhoda, či si nevěděl, které se tam píše, a prot si to takto udělal?
Já to totiž takto dělám, třeba při pravopisném cvičení, když tam je název něčeho a já nevím jistě, jestli tam je velké či malé...
Jinak už asi nemám, co vytknout... odstavce byly vhodně použity... dílko se dobře četlo...
Prostě a jednoduše... 1
Jestli ti je doopravdy třináct, tak tedy smekám...
Přeji mnoho další úspěchů
PS: Doufám, že se na mě nebudeš zlobit, že jsem se tak rozepsala :D

Jackie
 John Pyro 04.06.2007, 22:29:29 Odpovědět 
   To je úplně senzační a moc-moc-moc skvostný, že ses umístil jako druhej, to mě dojalo a to myslím vážně-vážně upřímně ...
Jo, slibná budoucnost čeká, pokud budeš mít vlastí fantazii, všichni jsou dobří, ale kolikrát jen proto, že píšou stejně a o tom samým, o čem čtou, to je ale opravdu hloupě stupidní a idiotská bastardská chyba ... na saspi.cz ale nehledí na to, že tu člověk začne psát novou verzi Pejska a kočičky, což je možná chyba ... ale strááášně velká ... když už.
 Imperial Angel 01.06.2007, 18:15:59 Odpovědět 
   No myslím si, že máš před sebou slibnou spisovatelskou budoucnost. Ten konec byl opravdu zpestřením pro průměrný, pro mě nepříliš záživný, příběh. Dílko je slušně napsané, jen snad spojení - ventilátor ventilace - se mi moc nelíbí....
 duddits 01.06.2007, 0:26:01 Odpovědět 
   Musím přiznat, že anotace mě naladila na poněkud kritičtější vlnu. Díky tomu se mi povedlo při čtení odhalit nějaké ty chybky (hlavně si dávej pozor na skloňování zájmen;)) a těžkopádnosti. Ale ve většině případů bych je s čistým svědomím označil za odpustitelné – tím spíš, když přihlédnu k tvému věku.
A když už jsem nakousl ten věk – nutno podotknout, že na třináct let je to napsané opravdu dobře. Osobně sice podobný styl nemusím, ale i tak musím nechat párkrát zkolidovat své dlaně ;)
A pak je tu pochopitelně ten poslední odstavec, který všemu dodal příjemnou korunku… ;)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Wayne
(1.12.2020, 18:26)
jessyjason0321
(1.12.2020, 07:37)
ab0nd
(28.11.2020, 20:04)
p8aefwimsg
(28.11.2020, 18:36)
obr
obr obr obr
obr
Meschlet
Peter Stumpf
Arn Dresko VIII...
jindra
Para Tu
Bucifal
obr
obr obr obr
obr

Ježeček
Lara
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr