obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2915264 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39348 příspěvků, 5725 autorů a 389614 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Jak jsem chtěla študovat ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky od domácího krbu
 autor Vlaďka publikováno: 02.06.2007, 22:44  
Další vyprávění Od domácího krbu...tentokrát o tom, jak jsem se pokoušela rozhýbat mozkové závity. A že to šlo sakra ztuha...:o)))
 

,Ty vole, co teď?‘ pomyslela jsem si, zatímco jsem za teplého letního večera visela na hřbitovním plotě, s dřevěnou laťkou zapáčenou do stehna.
Koukla jsem přes rameno na za mnou stojící baráky:
,Jestli se na mě někdo dívá, musí se dobře bavit. To by byl gól, kdyby na mě zavolali policajty,‘ uchechtla jsem se sama sobě. Coby asi tak říkali:
„Víte, pane příslušníku, tam chce někdo krást věnce! Ti lidi jsou dneska ale hyeny! Přijeďte co nejrychleji!“
Jak jsem se na ten plot dostala? To máte tak…

Za mlada - blba jsem místo vzdělávání plodila děti. Zatímco kolegyně psaly zápočet z angličtiny, já zvracela na autobusové zastávce, když jiné skládaly zkoušku z informatiky, já hekala na porodním sále. Ne, že bych to tak plánovala, ale plodné a neplodné dny jsou sviňa. Než zjistíte, že se na ně nedá spolehnout, už máte doma denně dva kýbly plínek. Nikdo totiž vlastně s jistotou nepozná, kdy jsou. Kolem mých dvaceti let byly všechny mé dny plodné. Já si osobně myslím, že neplodné dny jsou stejný mýtus jako G - bod. Jsou tu jenom proto, aby nás vytáčely tím, že prý existujou. Všichni je znají, považují za samozřejmé vést o nich sáhodlouhé zasvěcené debaty,( jako třeba Regina ve VyMatlaných:
„Včera jsem měla géčkovej a to ti bylo boží…“) ale v praxi jejich existenci ještě nikdy nikdo neprokázal. Čili, mezi námi, dámy, zaplaťpánbu za starý dobrý Neogest …a klitoris. Po dvou letech tohoto plodného „studia“ na univerzitě, kdy jsem každý ročník končila porodem místo zkouškami, jsem si řekla :
„A dost! Nějak to působí na mé rozmnožovací schopnosti. S tímhle tempem budu mít do konce školy pět dětí!“ Tak mě ta představa vyděsila, že jsem své vzdělávání nadlouho ukončila. (Nebo že by to bylo proto, že dvě v noci nespící mimina, mající každý měsíc alespoň jeden zánět středního ucha, případně zápal plic, připravila matku o poslední energii a chuť koukat do skript a biflovat integrály? Nevím.)

Dalších patnáct let se můj život točil kolem naprosto jiných věcí než je škola a musím říct, že jsem si to užívala. Děti rostly a když poprvé pronesly otázku:
„ Mami, máš hlad? Něco ti uvařím,“ pochopila jsem, že to už jsou velké ženské, brzy se osamostatní a já zůstanu k nepotřebě, tak říkajíc s prázdným hnízdem. Zpanikařila jsem. To se nesmí stát. Nechci tady za pár let sedět zhroucená, mít hysterické záchvaty, že mě nikdo nepotřebuje a vymýšlet záminky k hádce s manželem jenom proto, aby se něco dělo.

Řádně výšku vystudovat
Nestihla jsem za mládí
Chce to něco více
Teď ke čtyřicítce
Mám snad v kanclu pozorovat
Jak mi kyne pozadí?

Začala jsem chodit do kurzu malby, protože to mě odjakživa bavilo, taky jsem začala psát a uvažovat o možnostech dálkového studia. Když jsem ale v Ostravě a okolí zjišťovala možnosti studia nějakého uměleckého směru při zaměstnání, byla jsem nemile překvapena, že pokud nechci dělat fotografii, mám v podstatě smůlu,. A to jsem nechtěla. Univerzity nabízely možnosti dálkového studia managementu a jazyků, případně různých ekonomických oborů. Manažerské činnosti mám dost v práci, ale proč taky něco nezkusit jen tak pro radost a rozšíření vlastních obzorů? Nakonec na Ostravské Univerzitě, otevřeli obor Filozofie – kombinované studium. No, proč ne? Proč nezjistit, co si o smyslu života mysleli moudří? Třeba se konečně něčeho doberu. A pokud ne, aspoň zjistím, jestli byl Marx opravdu takový vůl a proč fašisti vycházeli z Nietzscheho.

Zjistila jsem, že pro přijetí je nutná znalost středoškolské filozofie a podle tematických okruhů a vzorového testu z loňských přijímaček jsem si uvědomila, že zahrnuje vlastně všechno: od Platóna po Locka, od Kanta po Heiddegera, od výrokové logiky po fenomenalismus. Jemně mě obsypalo, protože za mých časů se společenské vědy na gymplu neprobíraly, takže jsem nevěděla ani zbla, ale šla jsem do toho. To se přece naučím, snad nejsem takový debil. Podala jsem si přihlášku, nakoupila potřebnou doporučenou literaturu a ponořila se do studia. Záhy jsem zjistila, že:
„ …pohyb neexistuje…že Achilleus nemůže nikdy dohonit želvu… že filozofie zkoumá jsoucna z hlediska toho že a jak jednotlivá jsoucna vůbec jsou, to znamená z hlediska jejich bytí…a že nějakým způsobem se musel kdysi dávno stát problematickým sám fakt, že je nám něco dáno, že se nám něco ukazuje, že tu vůbec něco „jest“….“
, Ty krávo! Co to je?!‘ vytřeštila jsem oči.
Brzy jsem se dozvěděla, že mužský princip je silný, ženský je slabý, že muž je forma, žena pouze látka a že je na muži, aby ji zformoval, že jediní Sofisté dovolovali ženám aby alespoň naslouchaly jejich učeným disputacím, jinak měly vlastně ve všech dobách holky smůlu a pochopila jsem větu kamarádky, kterou pronesla, když jsem jí oznámila, že chci studovat filozofii:
„ Na ty šovinistické výblitky bych neměla nervy.“
Pokoušela jsem se porozumět Leibnizovým monádám. I když… tvrzení, že když zvoní telefon, tak monáda v telefonu a monáda v mé hlavě se propojí a díky tomu ho zvednu, bylo pro mě stejně tak absurdní, jako názor dalšího filozofa, že když zvoní telefon, tak to, že ho nakonec slyším, jde přes Boha. To se teda musí děsně nadřít, jestli je zodpovědný za každé zazvonění, kór dnes, ve světě mobilů. Když jsem v učebnici dospěla k tvrzení, že ontologický důkaz existence Boha je ten, že vůbec máme v hlavě myšlenku, že Bůh je, zaklapla jsem knihu a došla k závěru, že potřebuji odbornou pomoc.

Co mi moudré knihy praví?
Kynik, stoik, hedonik?
Hlavně, že jsme všichni zdraví…
( tak to budu pragmatik…)

Po několika konzultacích s dívčinou, která měla toto studium za sebou jsem se vypravila k přijímacímu řízení. Nejdříve jsem přemýšlela o vhodné formě taháku, ale pak jsem si řekla:
, Koho tím chceš holka oblafnout? Není ti čtrnáct. Buď na to máš nebo ne.‘
Vykašlala jsem se tedy na jakékoliv pomůcky a šla ozbrojena pouze načerpanými vědomostmi a slonem pro štěstí. Očekávala jsem zájemce ve středním věku, ale byla jsem překvapena, že devadesát procent uchazečů zřejmě loni po maturitě od přijímaček vyletělo, byli nuceni jít makat a tak to teď zkouší aspoň dálkově. Většině z nich jsem mohla dělat matku. Bylo nás asi osmdesát. Vešli jsme do místnosti, vybrala jsem si místo u okna a vedle mě si sedl Mr. Bean. Nekecám. Tmavovlasý divný chlápek, co začal vytahovat tužky a pečlivě je umisťovat po pravé straně své pravé ruky. S nedůvěrou jsem se odsunula a jala se pročítat připravený test.

No, co budu povídat, byla to hrůza. Jestli se loni v testu ptali celkem jasně a logicky koho si Platón představoval v čele státu, tak letos se ptali, která z kritik Platónovy koncepce není zcela oprávněná a vedle byly tři varianty odpovědí, z nichž každá se zdála pravděpodobná. Člověk měl co dělat, aby dobře pochopil už to zadání, ne tak ještě trefil správnou odpověď. Jednu chvíli jsem se přistihla při tupém přemýšlení, jak matematický úkol o tom, že tři bobři pokáceli za pět dnů dva a půl stromu a za kolik dnů pokácelo pět bobrů dvacet osm stromů, souvisí s filozofií. Začala jsem přemýšlet jestli bobrům není v létě v tom kožichu horko a uchechtla se nad starým oplzlým vtipem, který se mi vetřel do hlavy a končí pointou - krtek, tři padesát. Po hodině jsem odcházela s naprosto jasným pocitem, že smůla. Tohle jsem prostě nedala.

Doma jsem rodince sdělila, že bohužel, ale že neva, alespoň budu mít rok na to, abych do tématiky pronikla hlouběji a že příští rok to vyjde. Dala jsem si s manželem v hospůdce na hřišti panáka citrusu, poseděli jsme a v podvečer jsem šla domů zkontrolovat verdikt na internetu. Po přihlášení na patřičnou stránku výsledků testů a zadání svého kódu se na obrazovce objevila věta:
„ Přijat, na základě přijímacího řízení.“
Lidi, málem mi vypadly oči z důlků, tak mě to šoklo. Vyběhla jsem zpátky na hřiště s rukama nahoře ve vítězném gestu běžce, prorážejícího cílovou pásku a dorazila se dalšími dvěma fernety. Obvolala jsem rodiče a známé a bylo mi jasné, že naprosto nedůležitější člověk, kterému to musím sdělit, je má babička Trudka. Bude mít inteligentku v rodině, konečně na mě může být pyšná. (Od doby, co v mládí, za první republiky sloužila u profesorské rodiny, považovala samu sebe za inteligenci a lepší sortu, i když při čtyřech dětech a těžkém životě válečné vdovy, dřela ve fabrice.)
Bohužel ale s babičkou Trudkou si už deset let chodím povídat na hřbitov. Stejně jsem před pár dny své druhé babičce Libě slíbila, že zajdu uklidit dědův hrob a po nedávném pohřbu vyhodím všechny uschlé věnce a kytice, takže o důvod víc, vypravit se na krchov.

To jsem ale netušila, že hřbitov má svou provozní dobu. A já přišla po zavíračce. Přední vrátka byla zamčená, takže jsem se rozhodla zkusit zadní „furtku“, která byla obvykle zafixovaná jenom drátem. Byla. Do nedávné doby. Teď na mě koukal masivní a nesmlouvavý visací zámek. Rozmýšlela jsem se jenom chvilku a zbytek už znáte. Bývalá gymnastka, budoucí filozofka, zodpovědná matka dvou dětí, obchodní manažerka a skoro čtyřicátnice, po třech velkých fernetech, nepovažovala dřevěný plot za překážku, která by mohla zastavit její odhodlání.

Modřiny, které mám teď na stehnech od špičatých latěk, evokují sado - maso praktiky a to jsem ještě dopadla dobře. (I když… možná kdyby laťka nabrala jiný úhel, mohla jsem mít ten „ géčkovej“.)
Paní masérka, ke které chodím, se mě dnes nevěřícně ptala:
„Co se vám propána stalo?!“
„Hm…no…ale, vrazilo vám do mě sousedovic dítě na kole. To víte, ti malí špunti ještě neumí pořádně jezdit…Nebyli jsme jiní, viďte?“
No, uznejte…Mohla jsem jí snad říct pravdu?


 celkové hodnocení autora: 98.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 21 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 33 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 70 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Nancy Lottinger 08.12.2010, 23:40:46 Odpovědět 
   Tak tohle byl libovej zážitek, pěkně jsem se zasmála :-) I když pár výtek mám - hlavně v čárkách. Našla jsem přes 10 špatně použitých čárek, potom spojovník není ohraničen mezerami, ani za uvozovkami není mezera. To jen tak pro jistotu :-)
 paryba 15.04.2008, 15:58:46 Odpovědět 
   Bezvadne! Skvele! Paradni! :-)
 Svetla 05.09.2007, 22:07:55 Odpovědět 
   To tedy byla show. Dost jsem se nařechtala. Takže teď ti začne první semestr? Zdar při studiu.
 ze dne 01.10.2007, 14:25:14  
   Vlaďka: Díky...a hned jsem prošvihla zápis. Naštěstí jen o pár hodin, blbě jsem si totiž zapsala hodinu...:o))
 Anquetil 16.07.2007, 11:36:58 Odpovědět 
   No Vlaďko, ty seš ale řízek! Dík za skvělé pobavení! Nebýt stydlivý stařec a mít víc času, napsal bych ti o stimulaci bodu G krásný povídání! :o)))
 ze dne 16.07.2007, 12:55:11  
   Vlaďka: Já vím, že o pravdivosti mých slov by se dalo s úspěchem pochybovat...ale to už by to pak nebyla moc sranda :o))) Díky :o)
 Šíma 26.06.2007, 13:14:42 Odpovědět 
   Příběh ze života. :-) Není to doufám autobiografie? Smekám pomyslný klobouk a odhazuji jej v dáli... Ostatní řekli vše za mne a já jen tiše a po špičkách odcházím také! Nasmál jsem se dost a všeho moc škodí! Za jedná!
 ze dne 26.06.2007, 13:26:44  
   Vlaďka: Je. Ale modřiny už vybledly...:o)) Díky za zastavení.
 Snílek 19.06.2007, 15:59:40 Odpovědět 
   Senzačně napsané, ani jsem si v tom hltání textu neuvědomila, že začal o úplně něčem jiném. Musím říct, že mě také popadla touha studovat a zcela změnit směr mé dosavadní profesní dráhy (tedy té před mou současnou mateřskou kariérou). Jásala jsem také, vzali mě a možná se někdy ve středu potkáme někde v Ostravě.
 ze dne 19.06.2007, 22:35:01  
   Vlaďka: Gratuluju a dej vědět...dáme kafe :o)
 Montrealer 13.06.2007, 9:40:09 Odpovědět 
   Jedna z nejlepších věcí, kterou jsem kdy od tebe četl !
 ze dne 13.06.2007, 9:49:25  
   Vlaďka: Díky, to mě těší :o)
 Albireo 04.06.2007, 16:27:09 Odpovědět 
   Co říci a neopakovat ostatní, když je to tak dobře napsané?
 telezjetele 04.06.2007, 13:08:43 Odpovědět 
   mám ráda tento druh humoru....připomíná mi kombinaci Mildy Kopeckého a podroušeného Schmitzera....gratulace ke studiu....ikdyž nejsem si jistá, jestli bych já teď radši nezvolila kojení, než věčné sezení nad umatlanými knihami o životě v životě. Už mi to krapet leze na mozek. Takže zdar a sílu!!!
 ze dne 04.06.2007, 14:36:26  
   Vlaďka: Teda to je kombinace :o)))...podroušený Schmitzer a Milda. A studium? Já si chci ověřit v teorii, co jsem se naučila v praxi...poněkud opačný postup než je běžné, ale u mě žádný div.:o)
 weitinger 04.06.2007, 8:53:25 Odpovědět 
   Nelze jinak, než se opakovat, povídka je výborná. Ostrava má nového Balabána? Taky asi budu v nejbližší době ve zralém věku studovat, kapitalismus chce holt vzdělance. Petr
 ze dne 04.06.2007, 10:36:41  
   Vlaďka: Tak to ti držím palce, Petře :o)
 Dědek 03.06.2007, 23:16:28 Odpovědět 
   Moc pěkná "krbovka". Vtipné a perfektně napsané.
 ze dne 04.06.2007, 8:16:34  
   Vlaďka: Díky, Dědku :o)
 leafe 03.06.2007, 18:39:11 Odpovědět 
   Myslím, že jsem ještě od tvého domacího krbu nic nečetl, ale musím říct pěkně hřeje. Bylo to vtipné, a dáno tak jak to prostě nemužu vysvětlit. ( to víš někdy slovní zásoba nestačí snad :)) pěkný úsměv.)
 ze dne 03.06.2007, 20:46:43  
   Vlaďka: Tak v tom případě máš k dispozici dalších pětadvacet kapitol. Všechny je tady najdeš :o))
 čuk 03.06.2007, 16:11:51 Odpovědět 
   velice inteligentní humor, trochu absurdní a při tom zcela pravdě se podobající. Je mi již známo, že se ráda přetvařuješ a stylizuješ do svého druhého úsměvného já.
Dobře jsem se bavil i poučil, zvláš´t po stránce sexuální a filozofické. Apropos! Jak jde studium? Nebo teprve listuješ v textech?
 ze dne 03.06.2007, 20:45:50  
   Vlaďka: Člověk si může vybrat, jak bude věci brát. A já si raději vybírám tuhle svou tvář. Jen někdy jsem depkoidní, ale většinou si to taky užívám. Věci se mají dělat pořádně....A studium? Zatím mě jenom přijali, studium začne na podzim:o)
 Amiq 03.06.2007, 11:56:31 Odpovědět 
   Tvoje povidky od krbu mam moc rad. 1
 ze dne 03.06.2007, 14:57:20  
   Vlaďka: Děkuji, to mě těší :o)
 Imperial Angel 03.06.2007, 10:57:51 Odpovědět 
   Hmm, zase perfektně napsané...s jistou dávkou humoru i sarkasmu...
Přidávám se k tvým, klanícím se, obdivovatelům :)
 ze dne 03.06.2007, 20:48:18  
   Vlaďka: Děkuji, anděli :o)
 First Girl 03.06.2007, 8:52:00 Odpovědět 
   Pekne jsi to popsala, taky mas muj obdiv ;)
 ze dne 03.06.2007, 20:48:41  
   Vlaďka: Díky, První Děvče :o)
 amazonit 03.06.2007, 6:07:17 Odpovědět 
   Vlaďko, přijmi gratulace:o))
nejenže jsi to zvládla, ale opět podala i vtipný raport:o))
jsi úžasná ženština hodna obdivu:o)
 ze dne 03.06.2007, 14:56:52  
   Vlaďka: Jé, nelichoť mi , budu si moc myslet :o)
 Pavel D. F. 02.06.2007, 22:43:33 Odpovědět 
   Pěkné vyprávění, musím říct, že Tě obdivuji, že jsi tolik věcí zvládla pouze s nějakými modřinami, já jsem tolik štěstí neměl, jenomže psát o tom nebudu, koho zajímá nějaký počítačový šílenec?
 ze dne 03.06.2007, 14:56:06  
   Vlaďka: Proč ne, sepiš to. Já taky nejsem mediálně profláknutý ksicht.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
obr
obr obr obr
obr
Untitled 1
Marek Dunovský
Výstřižek z den...
Verity von Leatri
Seance
Schorpitron
obr
obr obr obr
obr

Zkouška z Ekologie
Thea
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr