» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."

Francis Bacon

počet přístupů: 2141840

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303552 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Pohlédni zpět ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Minuty do půlnoci

m2m	publikováno: 05.06.2007, 8:16

Vím...moje přiznání. Napsáno. Napsáno za jedné noci. Nejspíš nebudete chápat symboliku, ale třeba pochopíte mne...


	Jeho nohy ukrajovaly metry chladného nočního asfaltu příliš rychlým tempem, aby stačil popadnout dech. Běžel sám prázdnou ulicí, přivíral oči před leskem nočních lamp, jimiž město žilo. Ruce zaťaté v pěst, v boku pálivý pocit nedostatku kyslíku. Jeho nohy ukrajovaly asfalt prázdné ulice a nesly ho k mostu, dál a dál do nitra svítícího města. Hlava skrytá v kapuci tmavé mikiny, oči schované ve stínu propalovaly silnici před sebou žhavým pohledem. Netrvalo dlouho a plíce začaly žádat větší dávku kyslíku. Chtěly se zastavit. On ale sevřel ruce ještě víc, zapřel se a běžel dál. Na most. Tam se konečně zastavil a pohlédl očima plnýma odhodlání vpřed. Z kapsy u mikiny vylovil poslední cigaretu, kterou chvíli poválel v prstech. Sotva dýchal. Sípal. Stál na místě, dokud nepopadl dech. Pak vylovil z kapsy modrých džínsů zapalovač, proklepal jej a cigaretu vložil do úst. Jsem zlo. Konám zlo. Abych dosáhl odpuštění. Ze zapalovače vyskočila oranžová jiskra a zažehla plyn v slabý plamínek ohně. Neváhal a přiložil zapalovač k cigaretě. Dvakrát krátce natáhl, potřetí již déle. Zapalovač skryl v kapse mikiny a prsty pravé ruky vyndal cigaretu z úst. Dlouze vydechl modravý kouř plný nikotinu do světla lampy a odhodlanými kroky se vydal dál na most. Přes řeku. Konám zlo, abych dosáhl jejího odpuštění. V hlavě má vzpomínky. Kráčí zahalen černou kapucí po prázdném mostě, v rukou cigaretu. Oči upřené odhodlaně vpřed. Za to všechno, co jsem udělal… Modravý kouř vystoupá vzhůru a zahalí zářivý měsíc do mlžného oblaku. Za to všechno, co jsem udělat mohl… Kroky zní prázdnou betonovou konstrukcí, lampy svítí vpřed a jeho nohy ukrajují asfalt starého chodníku. I za to všechno, co jsem neudělal… …Tě žádám o odpuštění. Tebe. Hvězdy se skrývají za tmavými oblaky, měsíc odvážně vykukuje na postavu jdoucí po prázdném mostě přes řeku. Všechno to, co jsem udělal a udělat mohl, všechno to, co jsem neudělal, bylo zlo. Tam, na prahu dveří jsem stál a díval se do černě jejích očí. Tam, na prahu nového dne jsem stál a díval se zpět. Odpusť mi to. Cigareta se noří do jeho úst, oranžově zaplane. Jsem zlo. Konám zlo. Vyfoukne kouř nosem a zastaví se uprostřed mostu. Podívej se na mne! Roztáhne ruce a pohlédne do očí milionů hvězd. Neozbrojen. Sám! Za to všechno, co jsem udělal… Za to všechno, co jsem neudělal… Za to všechno, co jsem udělat mohl… Za to všechno žádám Tvé odpuštění. Nohy v pevných botách se vydají dál. Řeka pod ním líně plyne noční pustinou. Přinesl jsem bolest. Přinesl jsem smrt. Za to žádám odpuštění. Žádám smrt. Zastaví se na konci mostu. Stejně jako tuto cigaretu zahazuji svůj život. Své vzpomínky. Svou bolest. A žádám pouze Tvé odpuštění. Cigaretu opře o palec a pravým ukazováčkem ji zahodí. Cvrkne do ní stejně, jako cvrnkal kdysi do skleněných kuliček. Pohlédni na mne! Jsem zlo! Jsem bolest. Přináším jen smrt. Oči vnoří do světel před sebou. Město poklidně spí. Za mnou je jen žár. Bolesti. Žár smrti. Neohlížej se. Roztáhne ruce a vykřikne. Přináším jen smrt! Konám zlo! Abych dosáhl dobra. Svěsí paže i hlavu dolů a pohlédne na asfalt. Poté se vydá dál. Dál do nitra města. Za to všechno, co jsem řekl. Co jsem neřekl. Co jsem říci mohl. Za to všechno zasluhuji jen smrt. Dej mi své odpuštění! Ty tisíce světel! Tisíce domů. Tisíce rodin. Čeká je žár mého zla. Zamíří k tunelu, jímž projde pod železnicí. Kroky zde dunivě zní, jeho slova se odrážejí. Neohlédni se! Jdi přímo vpřed! Za mnou je jen žár. Žár bolesti. Zla. Smrti. Projde tunelem a zastaví se na chladném nočním asfaltu. Znovu roztáhne ruce a pohlédne do světel nočních lamp. Vzhlédni! Zlo! Konám jen zlo a snad mě jednou pochopíš. Až ti to ukážu, až ti ukážu své zlo, až mi jednou ONA odpustí, až dosáhnu dobra v sobě samém, pak dosáhnu absolutní spokojenosti. A k tomu je potřeba jít a nezastavit se. A možná mě jednou pochopíš. I když konám vůči tobě zlo… Poté zavře oči. Odpusť mi, co jsem udělal. Co dělám. Se zavřenýma očima se otočí zpátky. Odpusť mi, co udělám! Otevře oči… …v dáli za ním plameny. Žár, který spaluje město, zabíjí, přináší bolest a utrpení. A před jeho zraky tisíce postav v černých kápích, oči skryté ve stínech, přes prsa přehozené zbraně. A jeho oči se upírají do světla ohňů v dáli. Za řekou. Otočí se. Vydá se dál. napsáno 1.června 2007 – 01:42 – 2:15


celkové hodnocení autora: 99.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 10		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.1		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 32		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 71		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

chris ONNE	01.11.2010, 21:32:11

Zdravím! Co napsat? Trochu tápu, ale přece jenom se pokusím vyplodit pár písmenek. Podle mého je text spjat úzce s tvým životem (s tvojí minulostí, tedy s dobou, když jsi jej stvořil), takže vyjadřuje jakési citové rozpoložení či spíše řečeno citovou bouři (?). Samozřejmě konkrétní souvislosti a podrobnosti nám, čtenářům, budou unikat. Prostě je to taková pociťovka, kterou tu a tam autor napíše. Je plná symboliky a různých narážek, které autor vidí, ale čtenář je tak trochu hendikepován. Je však zvláštní, že na takových dílech lze pozorovat, jak “vyspělý“ autor je, protože tato díla jsou většinou napsána během krátké chvíle a autor se k nim málokdy vrací a provádí korektury. Vycházím teď ze zkušenosti vlastní, tak i cizí… Ale samozřejmě to může být jinak… ;-) Je to prostě tvůj rukopis, na který si postupně začínám zvykat. Má to dobrou atmosféru, stejně tak gradaci, ale v některé fragmenty příběhu se tak trochu ztrácím, což je však pochopitelné. Ale opět se mi to líbí! Přeji hezký zbytek dneška a ať múzy slouží nadále! Chris


ze dne 01.11.2010, 22:46:55
m2m: Ahoja! Víceméně by se to dalo zkrátit na "místo mostu jsem za sebou spálil celý město". ·.) A je to prostě pocitovka, no, rozmyšlená za pochodu po tom mostě, tehdy ještě okořeněná tabákem... a pak rychle napsaná. Podobnou rychlovku jsem pak napsal ještě jednou, třebas na ni narazíš ·.) A dík!

Te Bi	21.05.2008, 15:07:42

Odpověď na příspěvek od uživatele: Te Bi* ze dne 20.05.2008, 22:29:40* Tak mě napadá, že tvůj text mi nepřipadá slabej (jak říkáš) paradoxně možná právě proto, že nemám klíč k tvý symbolice. :) No, každopádně co se týče třetího stupně slabosti, tady se asi neshodneme... :)


ze dne 21.05.2008, 15:15:59
m2m: Každý máme nejspíš jinačí pohled. Takže...se neshodeme, ale to nevadí. Já jsem rád, že ses nade mnou zamyslela :-) Děkuju za návštěvu. Červenám se až za ušima...

Te Bi	20.05.2008, 22:29:40

Celou dobu čtení jsem kolísala mezi dvěma světy. Nemohla jsem se rozhodnout, v kterým zůstat, kterej je ten správnější. Obávám se trochu, že ani jeden, což by mohlo vadit možná autorovi (a tímto se ti moc omlouvám), ale mně se líbilo v obou. Abych to aspoň trošku přivedla na pravou míru... Svět první - vnitřní cesta, vnitřní nebe s hvězdami, vnitřní hlas, ztrápené alterego, vnitřní nepřítel, požár uvězněnej pod povrchem, možná se objeví na povrchu, jen v podobě horečnatejch zlejch snů. V konečným důsledku, až příliš hmatatelná realita. Svět druhý - smyšlenka, poselství ve fantazijních kulisách. Symbolický nereálno. Ach jo, pravá míra se mi nadobro někam zatoulala, uznávám. Ať už je to jakkoli... Hned po přečtení se mi vybavil závěr Dostojevskýho Běsů ('město vzplálo, aby bylo očištěno', hl. postava, N.V.Stavrogin, byl v podstatě rozsívačem zla, aniž by ho to uspokojovalo či jinak těšilo, aniž by se o to snažil). Do vět psanejch kurzívou jsi zase zasadil zvláštní mystiku, skoro náboženský vytržení. Doufám, že to máš patentovaný. :) Nevím, jaký trefný slovo vybrat na závěr. 'Působivý' by šlo, ale připadá mi moc neosobní. 'Skvělý' by šlo taky, ale tak nějak by to zlehčilo dojmy. Tak to radši nechám na tobě - vytvoř si mutanta. :)


ze dne 20.05.2008, 23:14:17
m2m: "Skvěbivý" se mi líbí. Ale zpátky. Předem Ti moc poděkuju. A zadem řeknu, že jsem tohle psal těsně po tom, co jsem nadobro ztratil v té době naděje, že se dá "něco" vrátit a "někdo" napravit k obrazu mému. Abych to zkrátil, vymyslel jsem kdysi dávno scénář na jedno krátké video, bylo mi tehdy 16, možná sedmnáct, když jsem ten scénář vymýšlel. Hlavní hrdina tam podle mé vlastní písně kráčel městem, přes most a do ulic. Zabírala ho zprvu kamera jen zezadu, aby nebylo vidět to zlo, které v zájmu dobra, stejně jako v Dostojevskyho případě, očistil. Pak se kamera měla přesunout na bok, když přecházel most, aby byl vidět jeho profil, temně zatažené obočí, sevřené pěsti. A potom v gradaci písně kamera zepředu, aby bylo vidět to zlo, ten požár, ten očistec. Ale protože jsem to nezkrátil, řeknu to ještě jednou narovinu. V té době byla Ona a Ona. Už si přesně nepamatuju ten význam, co jsem do toho chtěl dát, ale někde dole jsem to určitě psal. Těch symbolů je tam strašně moc a v dnešní době, dnes, cítím tenhle text jako nejslabší. Takže...to "skvěbivé" mě moc těší, jsem tomu rád i když to moc nechápu. Jak pravila Lakejja tehdá - je to nedotažené, já to vím, ale... Děkuju moc. Moc si toho cením, hlavně od Tebe, Terez.

synthetic darkness	28.09.2007, 20:37:38

Ta Lakejja mě už fakt štve:)). Netroufám si tvrdit, zda jsem vše pochopila, jak jsem pochopit měla (přece jenom mozeček je trošku mimo...:)). Nemůžu si však odpustit dodat, že to na mě opět velmi zapůsobilo. Skvělé. ... jen to mohlo být teda trochu víc ímou. pro příště.


ze dne 28.09.2007, 20:43:54
m2m: Polepším se, vezmu si příště na to žiletku ;-) Děkuju... (Heh, nevím, co víc říct :-[ ...)

Lakejja	25.09.2007, 14:08:12

Takže...nějak nevím...přijde mi to troškunedotažené proto možná dám dvojku), ale zase jak psala Adrastea..díky tomu vlastně je tam prostor a dá se z toho vyvodit opravdu mnoho (jednička?) no asi tentokrát neoznámkuji z nerozhodnosti, ale komentík co můj mozek z tohohle vyškvaří napíšu :) a bude to dlouhé. Na jednu stranu mi to připadá, že ses chvilku předtím asi nepohodl s někým na kom ti záleží /záleželo? a tak jako spaluje hlavní hrdina město..za jeho zády..se pokoušíš ty spálit most za svou minulostí? osttaně proto ten most? do jiné doby..snad k naději...kterou zde představuje smrt...sebevraždedné sklony...spíš přání...asi máš takový ten..chtělo by s emi umřít, ale mohlo by to bolet..je lepší o tom přemýšlet a žít, než vykonávat a zemřít...hmm? Asi jsem se netrefila co...tak jiný pokus. Pak když na to číhnuglobálněji..je v tom vlastně lidská vlastnost..klasická...relativnost dobra...jak je nám vyčteno to, za co nás předtím někdo blahořečil a naopak..jak jsme štvaní za dobré i zlé skutky naprosto stejnou měrou....jak jsou k nám lidéí bezohlední ať užjim pomáháme, protože prosili, nebo nepomáháme, protože nás za tuto pomoc později prokleli. Proto možná On..odchází...a město za ním hoří v kontrastu ztracených nadějí nad listvem, nad tím jak se my jako lidé chováme? Prosba o odpuštění je myslím jasná....tvrdím že smrt není trestem, protože vždycky smutní, trápí se ti pozustalý...přesto tvrdím, že život zde, je nám odměnou, které si nejsme schopni vážit...tohle..mi to připomíná....jako vzteklé dítě, co spálilo vlastní "hračku" . A konec filosofování %)


ze dne 25.09.2007, 14:48:31
m2m: No já jen zírám. Až na tu smrt a sebevraždu můžu jen přikývnout a jít se znovu červenat do rohu...

Adrastea	12.08.2007, 16:48:18

Zrovna čtu Quo vadis? - tam to taky hoří, i když očividně z jiného důvodu. :P Tohle je dobré, máš ode mě zvláštní plus za ten prostor pro čtenářovo mozkonamáhání... Ovšem nebudu zastírat, že Tvé předchozí věci na mě zapůsobily víc. ;) Asi za to může Nero. :P


ze dne 12.08.2007, 20:02:39
m2m: Mělo by to znamenat, že je PZ je plná osobní symboliky, takže nejspíše nelze moc pochopit...ale možná jdu pochopit já :-D Stále a donekonečna mne přivádíš do stavu rudnutí tváří...svými krásnými komentáři... Děkuji moc. Za ně.


ze dne 12.08.2007, 19:37:06
Adrastea: To zní, jak kdyby symbolika měla být na závadu... Já jsem ji započetla do toho "mozkonamáhání". ;) Prokousávání se Tvou povídkou nebylo ničím horším než potěšující záležitostí. :)


ze dne 12.08.2007, 17:39:47
m2m: Nebudu předstírat, že tohle je nějaké plnohodnotné dílo... ...je totiž plné symboliky... ...a psané ve chvíli totálního psychického kolapsu... A proto Ti mooooc děkuji za další krásný komentář. Určitě to nebylo snadné, se tímhle prokousat ;-)

m2m	06.08.2007, 12:13:20

Prosím toho (nebo tu), kdo mi sem hodil danou známku, aby k tomu připsal komentář. Takhle ta známka, kterou jsi mi dal(a), přijde vniveč, protože se nepoučím ze svých chyb. Prosím, hoď mi sem i komentář, aby to nevypadalo jako výlev zlé nálady. Děkuji moc.

Šíma	05.07.2007, 11:15:39

Kvůli holce? :-) Moment, jdu si natočil své "vedení" na buben, protože si na něm sedím, nebo stojím... Nero údajně zapálil Řím, protože se mu zdál zkažený a svedl to na křesťany! Tvůj hrdina to udělal, protože mu nějaká holka ublížila? Nebo ji chtěl něco dokázat? Lituje toho, co neudělal... Dneska mi to teda myslí! :-) Měj se hezky!


ze dne 05.07.2007, 11:18:12
m2m: Myslí ;-) Uznávám, že to tak trochu i vyznívá :-) Ale ONA a ONA je čest a spravedlnost ;-) Ale pssssst, nikomu ani muk. S tím ohněm...tam je to trochu složitější, ale protože jsem veskrze zlý člověk.... ;-) Díky za opravdovou vytrvalost :-)

Šíma	05.07.2007, 11:09:56

Tak tady jsem se musel "zamyslet"... Asi budu hnidopich, ale když je jeden uřícený až k smrti, určitě si hned na to, co se zastaví, nezapálí cigaretu! :-))) Ale podle všeho šlo o jistý účel! Tahle povídka je těžká jako koule na řetězu. Zapálil celé město a prosil boha o odpuštění? Proč to udělal? Bůh kdysi podle pověsti zničil Sodomu a Gomoru, protože se tam prý děly šílené věci, až se andělům zapalovala lýtka! Ale tady jsem na pochybách... Někdy účel světí prostředky, ale ten účel jsem asi nepochopil! :-) No, jestli jde o Ďábla? Ale proč by prosil o odpuštění? Jdu si to přečíst ještě jednou a pokud to nepomůže, tak ještě! Přece nejsem "blbej"! :-))) Drž se! Zatím...


ze dne 05.07.2007, 11:14:20
m2m: Je to těžká věc. :-) To uznávám i já. Myslím, že ačkoliv jsem tenhle nesmysl psal jen půl hodiny, je překvapivě až moc plný symboliky. Cigareta je prostě zlozvyk. Vyplivaný, unavený, bez kyslíku v plicích, přesto si zapálí, nejen protože je veskrze zlý i k sobě samému, ale hlavně...zase je to symbolek. Věřím, že se na to přijít dá ;-) Jak jsem psal v anotaci, pravděpodobně smysl se pochytit nedá, ale přece jen...pokud se nad tím člověk bude zamýšlet, budu jen rád. Od toho tu tohle moje přiznání je ;-) Díky za vytrvalost.

Nameless	09.06.2007, 21:37:36

Ještě jeden dodatek - teď jsem si po chvíli přečetla svůj komentář a musím napsat tohle: odpusť mi ho *z potřeby vypsat se vzniká samozřejmě každá napsaná věc, ale snad chápeš, jak to myslím


ze dne 11.06.2007, 15:57:36
m2m: Chápu. Díky moc :-)

Nameless	09.06.2007, 21:05:13

Nevím, jestli se rozepisovat, nebo napsat něco krátkého, jako mám ve zvyku. No, radši bych měla napsat něco k dílku ... Krom toho, že se mi, stejně jako vše, co jsem od tebe četla, moc líbí bych řekla, že přiznání by nemělo být hodnoceno jako literární dílo, protože vzniká z potřeby vypsat se. Psal jsi, že to snad pochopím (předpokládám, že jsi myslel tuhle věc) a já nevím jestli jsem pochopila, nebo ne, ráda bych ale doufala, že ano ... Co ještě dodat, snad jen, že všechno další potřebné říká známka ....

Studenyivan	06.06.2007, 17:26:42

Myslím, že je to pokus o osobité podání příběhu, plný sugestivních momentů. Jenom mi není jasné, proč se tak podivně mísí minulý, přítomný a budoucí čas. Nohy krájející různé věci působí (hlavně díky tolika opakováním) jako klišé. Jsou tam i další hodně slabá slovní spojení, málo logická, zbytečná, výrazně významově nepřesná. (Příklad: "svěsí paže i hlavu dolů" Ani ruce ani hlava nejdou svěsit nahoru, tudíž je tam to dolů navíc. Nebo: "(plíce) Chtěly se zastavit. Co to je? Plíce nefungují jako srdce, aby se mohly prostě zastavit. Možná chtěly, aby se dotyčný zastavil. To by si ovšem žádalo pregnantnější formulaci. Anebo: Hvězdy se skrývají za tmavými oblaky; pohlédne do očí milionů hvězd. Tak jak?) Takových detailů je v těch částech textu, kde je popisováno konání tajemného muže mnohem víc. Kurzíva (pochopil jsem podle tagů) je výrazně lepší.


ze dne 06.06.2007, 17:39:12
m2m: Děkuji za zastavení. (Snad můžu tykat) Ano, já si uvědomuju, že můžeš vidět chyby, ale je v nich tolik symboliky...kterou - jak jsem říkal - nelze pochopit, ale pro mě bylo nutné ji vyslovit. Čas minulý = minulost. To, co udělal v minulosti. Čas přítomný = přítomnost. To, co dělá. Čas budoucí (v kurzívě, "odpusť mi, co udělám" ) = čas budoucí, udělá to tak a je si tím jistý. Nohy krájí chodník, protože po chodníku jde sám a po silnici jezdí vozy. Nohy krájí silnici, protože za sebou má ony muže v kápi a hlavně za ním zničené město, proto vozy po silnici nepojedou. Můžeš hlavu svěsit na stranu, doprava nebo doleva. Ale svěšené paže dolů znamenají bezmoc, zoufalost s tím, co se událo, děje a dít bude. Plíce chtějí zastavit = zemřít :) Nechtějí již pracovat...a pleteš se, plíce pracují, ony filtrují vzduch, kdyby přestaly pracovat, udusíš se :) Ovšem tady to bylo myšleno, aby se on zastavil...ovšem na formulaci nevidím problém. Chtěly se zastavit. Zastavit se, jako tělo. Mohl jsem tam dát: "Chtěly, aby zastavil" ale symbolika by byla pryč. (Ale ano, je to kostrbaté a já si to uvědomuji.) Hvězdy se skrývají za mraky v jednu chvíli. Poté změna, jsou odhalené. Naznačuje plynutí času, stejně jako plynutí řeky. Díky aspoň za tu kurzívu. Jak jsem říkal, je to symbolika a vlastní doznání mé viny, doznání, které nepochopíš a nemyslím, že v mé symbolice smysl najdeš. Jenom věz, že nejsem člověk, který nad svým textem nepřemýšlí, i když jej píšu ihned. Vím, že moje odpověď může působit jako chabý argument a nepřijetí vlastní viny...ale jak jsem říkal tolikrát, co symbol, to smysl. Já děkuji za komentář, který mi tolik řekl a jen doufám, že jsem Ti odpověděl tak, abys tento text pochopil. Opravdu moc díky a pardon za dlouhou odpověď.

Samareth	05.06.2007, 14:31:34

to se nedá, zase jsem z toho mimo. je to perfektní, řeči v uvozovkách jsou uchvátné, skvěle poskládané, rozložené. poslední odstavec mam před očima ještě teď. líbí se mi i ty detaily. keep it up, master...


ze dne 05.06.2007, 17:35:50
m2m: Děkuji :-) červenám se. Škoda, že nevyšla kurzíva, jsem z toho celý jelen. Dík ještě jednou ;-) Vážím si toho.

čuk	05.06.2007, 12:54:31

Závěr jsem pochopil tak, že byl vyslán jako předvoj zla, aby zapálil město, kterým má vojsko zla projít. Po textové stránce je výčitek a proseb nadměrně. Já si text představuji jako film plný detailů zobrazující postavu jdoucí jakýmsi prostorem se symbolickým mostem. Samomluva by zněla jako litanie, jako šumění řeky a výkřiky současně, musela by se dít velmi rychle


ze dne 05.06.2007, 17:32:34
m2m: Závěr zcela jasně pochopen, děkuji za to :-) Zvláštní je, že člověk může jít sám po mostě a půl hodiny prosit JI nebo třeba BOHA o odpuštění a nepřijde mu to. Symbolický most, ano, za něj děkuji, stejně tak líně plynoucí řeka, zapálená cigareta a dokonce i ono píchání v boku. A vzpomínky. A je toho mnohem víc... Děkuji za přečtení. Moc a moc a moc :-)

amazonit	05.06.2007, 12:24:16

s tím závěrem souhlasím s Lucienou, jinak je to velmi sugestivní, přímo to vře těmi rozháranými pocity, možná výčitkami, přijmutím faktů, touze po odpuštění, snad pochopení, snad běží, aby tomu utekl, nejen tomu, co udělal, ale i tomu, co neudělal, co udělat mohl, kým vlastně je?


ze dne 05.06.2007, 17:28:51
m2m: Děkuji za přečtení. Ad závěr ještě jednou: Symbolika. Jak jsem psal v anotaci, nejspíš ji nepochopíte...takže vina je na mé straně a myslím, že nejspíš jsem dílko publikovat neměl. Otázka "kým vlastně jsi ?" je ta správná a já odpověď říct nedokážu. Sám to nevím...

Luciena	05.06.2007, 8:16:42

Napsané je to poutavě, ale řekla bych, že jsem od závěru očekávala něco víc. Prostor pro dosazení si vlastního závěru je tu možná až příliš široký.


ze dne 05.06.2007, 17:25:49
m2m: Děkuji především za publikaci. Vlastně nevím, jak bych se obhájil, protože je to moje přiznání a je mi jasné, že je to celkem těžko uchopitelné. Stejně tak závěr je jednoznačný. prostě můj ;-) Jenom nechápu, proč nevyšla kurzíva... :-(