obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"
estel
obr
obr počet přístupů: 2916061 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Touha upíra ::

 autor Kostee publikováno: 07.06.2007, 18:36  
Volně inspirováno jednou scénou z filmu Ve Stínu upíra, kde hlavní antihrdina sleduje promítačku...
 

Po zdi se valily nasáklé mraky. Postupně se rozestoupily a slunce, které se za nimi do této chvíle skrývalo, ozářilo svým jasem celou místnost. Viselo na jednom místě a mrkalo do zvuku klapání staré promítačky. I na kamené stěně sálalo teplem.
Kouzlem života zapůsobilo i na postavu sedící v křesle. Hubené prsty lovily slzy, které strachem prchaly od svého tvůrce. Přitom dlouhými nehty zanechávaly stopy v mrtvolném obličeji. Při každé nové stopě plaše zasyčel proceděním vzduchu mezi zuby. Jeho oči však zůstávaly upřeny v onen hořící kotouč. Slz stále přibývalo. Nechtěl mrkat. Bál se přijít o jediný krátký okamžik.
Za skřípění kostí, vstal a přešel ke zdi. Přitisknul se k ní co nejpevněji mohl. Pohlédl na svoji hruď. Slunce. I on je teď jeho součástí. Tak takhle se cítí ti, jejichž žilami proudí život? Byl kouskem skládanky z které se tvoří celek. Už nebyl tím, jenž ji bortí. Na bílé tváři se pomalu začal rýsovat úsměv. Mezi rty si našly cestu ven dva špičáky. Jako by chtěly mít vlastní pohled na svět.
Klapání přístroje naráz umlklo. Otevřel oči. Všechen ten chlad byl zas zpět. Jestli tedy někdy vyprchal. Opět stará známá smrt. Ten starý pohled bez výrazu. Zahalil se a pod rouškou noci se vydal podlehnout osudu.

Na posteli seděla mladá žena. Stříbrný křížek v ruce tiskla tak pevně, že se jí hranami zarýval do jemné dlaně. Studený pot se sléval se slzami strachu. Oči upřené do peřin, strnule mluvila sama k sobě.
,,Nebesa nade mnou jsou blíž, než peklo pod mými kroky. Noc přináší jen stíny zahalené tmou. Nesmím dovolit, aby...", okno do pokoje se otevřelo dokořán a nechalo vstoupit nezvaného hosta.
,,Už brzy přijde nový den. A ráno odežene ode mne vše zlé. Však slunce už brzy vyjde a zničí každý přízrak."
,,Slunce?", zašeptal jí někdo tázavě do ucha. Tak blízko, že na levé tváři cítila ledový dech.
,,Pověz mi o slunci.", prosil přízrak tak jedovatě, že dívku uvrhl do snů. Hlava ji klesla na bedra a malý křížek vyklouzl ze sevření. Ztratil se v přívalu peřin.
Do ticha se ozval zvuk, jako když popraská čerstvé ovoce.

Ležel, připravoval se na další noc. Měsíc měl už brzy zalít krajinu svým mléčným světlem. Chladný měsíc. Přemýšlel nad slovy astronoma, jež ho ranil minulého večera. Tvrdil mu, že slunce je jen koule žhavých plynů. On ho naoplátku poznamenal stejně bolestivě. Ale byl vlídný. Nenechal ho trpět věčně.
V blízkosti se ozvalo pár kroků.
,,Neboj se! Běž se tam podívat.", donášelo se k jeho dřevěnému loži s nebesi volání.
Cítil život. Blízko. Srdce tlučící rychlejí, než to myší. Užíval si přítomnosti energie, jež ho tolik přitahovala.
Už nastal čas vstát. Víko přepadlo na zem. Popadl chlapce, který se rozhodl ho vyrušit ze spánku. Přitiskl ho k sobě tak silně, že vnímal, každé stáhnutí srdečního svalu. Jeho nehty se zaryly do mladíkových zad.
,,Řekni mi. Jaké je slunce?", zeptal se, povolil stisk a přiklekl, aby se mohl dívat do oněch vystrašených očí.
,,Slunce...", oči se opět začaly zalívat životem.
,,...je hvězda. Ta nejkrásnější ze všech. Tak krásná, že má celý den pro sebe a nemusí se dělit s ostatními hvězdami o noc."
Poznal, že tyto oči nemohou lhát. ,,Dokáže darovat život?", vyzvídal skrze slzy.
Chlapec se na něj zmateně podíval. ,,Život? No...díky slunci se rodí nový den. Tak tedy nejspíš dokáže dát život. A nejen to. Ale i naději, že bude možné opět začít od začátku a jistotu, že druhý den vyjde znovu."
Upír se usmíval a plakal.
,,A jak hřeje! Přestože je na míle daleko, tak daleko, aby nespálilo oblohu, i přesto cítíš jak tě lochtá svými paprsky, když má šťastný den."
Pustil chlapce ze svého sevření a odvrátil se k němu zády. Jeho úsměv již zmizel. Zůstala jen touha. Touha poznat slunce. Poznat Život.
Kluk se rozběhl za ostatními, kteří na něj vyděšení čekaly u vchodu do jeskyně.
,,Proč jsi tam byl tak dlouho? Co tam bylo?", dychtivě vyzvídali ostatní.
,,Byl tam anděl...", odpověděl chlapec s vidinou černých křídel.

Měsíc pomalu ztrácel na své barvě. Brzy už šlo prohlédnout skrze něj. Seděl na skále. Kamení bylo tak chladné, jak byl zvyklý. Ale tentokrát...doufal ve změnu. Kopec se začínal lesknout zlatou barvou. A v dali za ním vzplál věčný oheň.
Konečně teplo. Začínal cítit život. Bolest. Žár, který jen slzy neusuší...


 celkové hodnocení autora: 96.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 38 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Cristinne 26.09.2007, 13:39:55 Odpovědět 
   Vpravdě kouzelný příběh :) Ne vážně, cením si neokoukaného námětu i toho, co je z povídky cítit... Cris
 čuk 09.06.2007, 18:36:18 Odpovědět 
   Velmi pěkně napsáno, s některými opravdu zajímavými obraty: námět: touha upíra po slunci: bude znamenat zničení nebo odupírování? Vždycky jsem si myslel, že upírovi slunce nevadí a nějak ho vždy ignoruje. Proč upír tak naráz vyměkl?.
No, já se v upírech tolik nevyznám a špičáky už mám téměř k ničemu.
 Imperial Angel 09.06.2007, 11:39:47 Odpovědět 
   Musím se přidat - pěkné dílko, pěkně napsané se zajímavým námětem. Takže 1...
 Tomáš P. 08.06.2007, 20:44:55 Odpovědět 
   Velmi povedené. Asi nedokážu vyjádřit své pocity, co se tohoto díla týče, tak, abych jen neopakoval to, co již bylo vřčeno.
 Naurowen 08.06.2007, 14:27:34 Odpovědět 
   Upíry, upírky a jiné noční potvory mám ráda, tvoje povídka se mi přesně trefila do vkusu. Navíc musím souhlasit, že námět je neokoukaný a citlivě zpracovaný. Právem za jedna.;o)
 amazonit 07.06.2007, 19:49:15 Odpovědět 
   souhlasím s dudditsem, ač jsem zprvu nakoukla naplněna skepsí, že zase půjde o další ,,normální" okoukanou upířinu, byla jsem mile překvapena:o)
 ze dne 07.06.2007, 20:05:56  
   Kostee: Já překvapuji rád a mile nejradši:O) Děkuji:o)
 duddits 07.06.2007, 18:36:42 Odpovědět 
   „Ve stínu upíra“ byl opravdu zajímavý počin a to samé se dá říct o tvé povídce. Čtenáře odzbrojí hned na dvou frontách – znamenitým zpracováním i neokoukaným námětem. Po dlouhé době první povedený upírský příběh, mrazivý i citlivý zároveň…
 ze dne 07.06.2007, 20:05:01  
   Kostee: Děkuji mnohokrát:o) Jen jsem se snažil podívat na to, co už bylo mnohokrát viděno, z trochu jiného úhlu.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Kniha mého svět...
Elly
Jelen
Euridika
Sharome 12.
Amemmaita
obr
obr obr obr
obr

Řeka divoká
Daniel Tax
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr