Mailová báseň. Part ON jsem psal já, Part ONA jen z netu známá tajemná básnířka, která psala pokračování (ONA 1b )na základě znalosti první části mého textu (ON 1a). Tedy texty ON 1b a ONA 1b vznikly nezávisle na sobě a dokumentují podobnost či rozdílnost paralelních pocitů dvou autorů. V části Město II ( bude pokračováním snad i zde) začne ONA a opět se na tento úvodní text nezávisle navazuje ON a ONA. Tak jsme vytvořili devět celků ze vzájemně vyměňovaných mailů. Má někdo zájem o podobné psaní?
ON 1a
Otevřel dveře a vyšel
Byl jsem v něm zakotven
A přece nekonečně svoboden
Neboť byl člověkem
Kterého jsem vyslal
Na pouť městem z mé vůle
Z mé touhy a z mé magie
Přivítal nás příval polibků
S touhou objímat
On však jen řekl
Je to déšt
Vlahý na konci dne
ON 1b
Napadlo mě
Možná že kdesi třeba daleko
Ona otevřela dveře a vyšla
Také zakotvena a svobodna
A řekne si déšť
A já jsem z dlaně vytvořil
Misku prosebníka
A až byla plna dešťových kapek
Co se zde slily do podoby daru
Poslal jsem je svým dechem k ní
Aby i ona řekla
Přivítal mě příval polibků
ONA 1b
A nedaleko zatím ona
Na prahu zpívala
Potichoučkou píseň
Také o touze
A také o naději
O nepochopitelné šíři světa
A lidského srdce
Když začalo podvečer pomalu pršet
Nastavila tvář
Zvědavou a krásnou
Teď právě
Otevřenou pro zázraky