obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky."
William Shakespeare
obr
obr počet přístupů: 2915488 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39726 příspěvků, 5764 autorů a 391388 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Černý jezdec - Ruka spravedlnosti - 02 ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Černý jezdec - Ruka spravedlnosti.
 autor Annún publikováno: 15.06.2007, 5:27  
Druhý díl příběhu o Černém jezdci.
 

Část 2. - Smutné rozloučení.

Elisabeth přistoupila k manželovi a objala ho. Sir Richard ji též jednou rukou objal, neboť v druhé držel svůj meč.
"Neboj se drahá, Duncan ji ohlídá. Nic se jim nestane," konejšil a ujišťoval ji, že děti budou v pořádku.
Sledovali, jak Duncan s Jenny pomalu mizí v hustých zelených kapradinách mezi borovicemi. Náhle se za zády sira Richarda objevili dva muži s meči a jeden na koni. Sir odstrčil svou ženu od sebe a dal se do boje. Lady Elisabeth ucouvla a skryla se za kočárem. Sir Richard se bil, jak jen to šlo. Několik kroků do předu, výpad, krytí, úhyb do leva před nepřátelským mečem, opět výpad, úskok, krytí, meče zařinčely. Pozvedl meč v obranném gestu a pak vytasil dýku. Útok bandity odrazil zkřížením meče a dlouhé dýky. Odkopl otrhaného zločince od sebe. Zraněná ruka se pomalu, ale jistě unavovala. Útok druhého zlosyna přestál jen stěží. Meče kovově zarezonovaly, když se střetly ve vzduchu. Sir Richard se natočil trochu bokem, srazil meč protivníka k zemi, udělal obrat a dýkou mu zasadil smrtelnou ránu. Zrzavý muž na koni vše zpovzdálí sledoval a škodolibě se šklebil.
V té chvíli se zpoza kočáru ozval výkřik lady Elisabeth. Dva kolohnáti v odřeném oděvu ji chytili a velmi pevně drželi. Dovlekli ji před kočár. Za nimi šel ještě jeden otrhanec a vedle něho další v koženém oděvu jel na koni, z kterého poté sesednul.
"Hele Geriku, co jsme našli," chlubil se jeden z kolohnátů a zasmál se.
Těžko se to dalo nazvat úsměvem, spíš šklebem, ve kterém ukázal svůj zkažený chrup, kde mu chyběly dva přední zuby.
"Pusťte mě," zaprotestovala žena.
Sir Richard se ohlédl za hlasem své ženy. "Elisabeth!" zvolal.
Tento okamžik nepozornosti využil bandita, jehož předtím od sebe odkopl. Pozvedl meč a sekl šlechtice do pravého boku. Tvář sira Richarda se zkřivila bolestí. S veškerým úsilím se rozmáchl, tnul protivníka do paže, v níž třímal meč a pak do nohou. Bandita se zapotácel a s bolestivým zakvílením se odporoučel k zemi.
*

Ten výkřik upoutal pozornost utíkajících dětí. Duncan se zastavil a i se sestrou se schoval za velký rozložitý kmen stromu. Hleděli na to, co se děje na cestě u kočáru.
*

Jejich otec se stěží držel na nohou a přesto hrdě čelil přesile zločinců. Matka se vzpírala svým věznitelům, ale oni byli silnější a jejich stisk nepovoloval.
Muž se zrzavými vlasy sesedl z koně. Byl vysoký, oděný do hnědých plátěných kalhot, modré haleny a přes ni měl kabát z jelenice. Na nohách vysoké kožené boty. Jeho studené modré oči byly zlověstné a přes tvář se mu táhla dlouhá jizva. Na opasku mu visel meč uložený v kožené pochvici. Od sedla na svém koni odepnul kuš. Přistoupil ke svému těžce zraněnému přisluhovači, který sípal skolený k zemi. Zahleděl se na něho, pozvedl kuš, namířil na něho a vystřelil. Šíp se zaryl do mužova srdce a ten naposledy vydechl. Vůdce banditů naprosto bezcitně zabil svého kumpána. Vrátil kuš zpět na své místo a došel ke zraněnému šlechtici a pak pohlédl na ženu.
"Pěkný úlovek, Micahu, jen co je pravda," pochválil svého druha.
Pro lady Elisabeth byl pohled toho nesympatického a chladnokrevného muže velmi nepříjemný.
"Ihned ji pusťte," zazněl rázný mužný hlas.
Sir z posledních sil pozvedl meč proti zrzavovlasému muži.
"Co jste to řekl?" otázal se pobaveně vůdce banditů.
"Přikazuji vám, abyste ji propustili," zopakoval svou výzvu zraněný šlechtic.
"A kdo mi to přikazuje?" zeptal se posměšně zrzek.
"Já. Sir Richard Cawincton," odpověděl hrdě muž.
"Slyšeli jste to chlapi? Sám sir Cawincton nám padl do pasti. Tak to nás nesmírně těší," řekl sarkasticky.
Hleděl na šlechticův meč, jenž pozvedl proti němu. Přes veškerý hrdý postoj mu síly pomalu ubývaly.
"Mně nikdo rozkazovat nebude," osopil se na něj velitel lumpů Gerik.
Hbitě vytasil svůj lehce zahnutý meč a rychlým krouživým pohybem zraněného sira Richarda odzbrojil. Šlechticův meč se zařinčením dopadl na cestu. Nyní to byl Gerik, kdo držel pozvednutý meč a mířil jím na sira. Ač beze zbraně, přesto s hrdostí stál proti nepříteli.
"Nemám z tebe strach ani z tvých mužů," pronesl sir Cawincton.
"Ale měl byste mít."
"Klidně mě zabijte, já prosit o milost nebudu. Tuhle radost vám neposkytnu."
"Pro mě bude větší radostí vás zabít, než hledět, jak se mi s prosbami plazíte u nohou."
"Ruka spravedlnosti si tě jednou najde, Geriku, a vyměří ti ten nejvyšší trest za tvé kruté činy."
Lišák se začal šíleně chechtat, jako by mu někdo řekl velmi dobrou anekdotu.
"Chachachá. Mýlíte se, sire. V téhle směšné zemi není jediný voják, který by měl odvahu najít mě.., postavit se mi v boji.., zatknout a odvést ke královskému soudu," pronesl posměvačně s velkou dávkou sebejistoty Gerik. "Všichni se mě a mých mužů bojí."
"Jednou se najde někdo, kdo se ti postaví a zpečetí tvůj osud," odpověděl sir Richard.
Lišák Gerik se zlověstně zatvářil a přiložil šlechtici chladnou čepel ke krku.
"Měl byste vážit svá slova, sire," procedil skrz zaťaté zuby. "Nebo si neceníte svého života?"
"Víc než života si vážím své cti. Podej mi meč a utkej se mnou v boji a pak se uvidí, kdo je lepší. Jestli já a nebo ty."
"Ne, nejsem hloupý, abych dával zbraň soupeři, když už jsem ho porazil. Teď přišla chvíle, kdy si vychutnám vaši smrt."
Zašklebil se Gerik škodolibě. O krok ustoupil vzad, stále mířil svým mečem na šlechtice, potom se napřáhl a připravil se k bodnutí.
"Ne, nedělejte to. Prosím!" ozval se plačtivý ženský hlas. "Neubližujte mu," požádala ho lady Elisabeth. "Dejte mu milost, ušetřete ho," prosila Gerika.
Muž se zasmál. "Že jste to vy, milady, a když mě tak hezky prosíte," řekl.
Sklonil meč dolů a vypadalo to, jako když chce svou zbraň uklidit do koženého pouzdra. "Ušetřím vašeho muže," odmlčel se a pak dodal. "A zbavím ho veškeré bolesti," pronesl a chladnokrevně probodl sira Richarda.
"Richarde! Néé!" zvolala žalostně žena držená v zajetí dvou lumpů.
Gerik vytáhl meč ze šlechtice a sir se bezvládně sesul k zemi.
*

Jenny, jež byla i s bratrem ukryta za rozložitým kmenem stromu to spatřila. Nadechla se k výkřiku, ale Duncan tomu však včas zabránil. Položil jí ruku na ústa a umlčel ji.
"Nesmíš křičet, Jenny." napomenul sestru tiše. "Chceš nás snad prozradit?" zeptal se a ona zavrtěla hlavou.
"Ne, Duni." odpověděla mu.
"Tak buď potichu, ať nás neslyší." nakázal jí Duncan šeptem.
Dívenka popotáhla a přikývla na souhlas. Vykukovali zpoza stromu a hleděli na to, co se dál dělo na cestě.
*

Poté když sir Richard klesl k zemi, podařilo se lady Elisabeth po výkřiku v nestřeženém okamžiku vytrhnout se ze sevření těch dvou banditů. Vrhla se k zemi, kde ležel její smrtelně raněný manžel.
"Richarde, neopouštěj mě." zašeptala chvějícím se hlasem těsně skloněna nad jeho bledým obličejem.
Muž spočívající na prašné zemi pootevřel oči a v nich měl nevidoucí pohled. Pokusil se zvednout ruku, aby ji pohladil po tváři, ale neměl již dost sil a jeho paže opět klesla k zemi. Promluvil na svou ženu tichým ochraptělým hlasem.
"Miluji tě, Elisab...." jeho rty již nedořekly jméno ženy, neboť život ho nadobro opustil.
"Bože né!" vzlykla nešťastně lady Elisabeth. Vzala tvář milovaného muže do dlaní a políbila jeho ústa na rozloučenou. Když byla takto skloněna nad ním, všimla si vedle ležící manželovy dýky. ' Teď nebo nikdy.' pomyslela si. Sebrala dýku, začala se zvedat ze země a pak zaútočila na vůdce lupičů Gerika.
"Vy mizerný bastarde," vykřikla rozzuřeně a se vší odvahou se po něm ohnala lesklou dýkou, kterou svírala ve své drobné dlani. Čepel prosvištěla vzduchem a rozřízla mu košili, ale nezranila ho. Neměla už další příležitost opětovně zaútočit, protože Gerik jí dýku hravě vyrazil z ruky. Chytil její zápěstí a hrubě jí stočil paži za záda a přitáhl si lady k sobě. Druhou rukou stisknul její něžné hrdlo a drsným hlasem promluvil do ženina levého ucha.
"Vypadá to, že náš úlovek umí nejen pěkně prosit, ale taky vystrkovat ostré drápky." jeho hlas byl nepříjemně chraplavý a protivný. "Jak se zdá, máme tady pěkně divokou dračici." poznamenal úlisně Gerik. "To se nám líbí, že je to tak chlapi?" dodal.
Otrhaní muži souhlasně pokyvovali hlavami a mručeli.
"Jo, to máš pravdu Lišáku." přitakal jeden z nich.
"Vidíte? Mí muži se na vás již velmi těší, takováhle žena jako vy se nám do ruky dostane jen málokdy." pronesl oplzle.
Povolil stisk svých rukou, odstrčil ji od sebe a surově s ní smýkl do prachu cesty. Lady Elisabeth se ocitla na zemi tak rychle, že si to ani nestačila neuvědomit. Dopadla těsně vedle bezduchého těla svého muže. On již nežil, ale udusaná hlína se dál obarvovala rudým odstínem jeho krve. Při tom pohledu jí vyhrkly do očí slzy.
"Zvedněte ji a pořádně držte." přikázal svým mužům Gerik.
Ošuntělí chlapi lady Elisabeth uchopili, zvedli ze země a postavili na nohy. Pevným stiskem svých hrubých rukou ji drželi jako ve svěráku, když k ní přistoupil Lišák Gerik. Chňapl po sametovém živůtku jejích šatů, dýkou nařízl látku, silně škubnul a roztrhl živůtek až k pasu. Zůstala jen spoře oděna do bělostné spodničky. Hleděl na ni nestoudně chladnýma modrýma očima a pohledem ji přímo hltal. Natáhl ruku a chtěl se dotknout její hebké pokožky.
"Neopovažujte se na mě sáhnout těma svýma špinavýma rukama. Vy zpropadený grázle, nebo..." nedořekla svou námitku, protože ji pevně chytil za čelist, že nemohla mluvit. Zle se na lady podíval.
"Nebo co? Ublížíte mi snad?" zeptal se posměšně Lišák Gerik.
Poté ji násilně políbil na ústa. Nemohla se bránit, sevření těch mužů bylo pevnější než předtím. Gerik se odtáhl se škodolibým úsměvem.
"Tak, co teď uděláte?" otázal se jí s posměškem.
Elisabeth udělala věc, která se k ženě v jejím postavení zásadně nehodí. Zhnuseně a s odporem plivla vůdci banditů do obličeje.
"Ty mrcho." zaklel Gerik, když si otíral tvář do rukávu a vzápětí na to jí uštědřil políček takovou silou, až se jí uvolnil pramen vlasů z dosud perfektního účesu.
*

Tohle už malá Jenny nemohla snést, nechtěla se dívat, jak ti zlí lidé ubližují její matce. Duncan ji neudržel, vytrhla se mu a vyšla zpoza stromu.
"Mami! Nechte ji být!" ozval se najednou tenký dětský hlásek.
*

Všichni upřeli pozornost jejím směrem. Mezi stromy ve vysokém kapradiní asi padesát metrů od nich spatřili stát malou dívenku. Gerikovy chladné kruté modré oči se pohledem střetly s jejími smaragdově zelenými.
"Jenny, utíkej!" zakřičela Elisabeth na dceru a Gerik ji opět surově uhodil.
Zpoza stromu vyběhl vyšší a o něco starší chlapec. Popadl děvče za ruku a dal se s ním na úprk.
"Chyťte je! Zabijte ty děcka!" rozkázal Lišák Gerik svým nohsledům.
"Lanci, zastřel je." Dal příkaz muži v koženém oděvu.
Ten poslušně přikývnul, hbitě se vyšvihnul do sedla svého hnědáka, vytáhl kuš z pod pláště a pobídl koně vpřed.
*

Děti běžely seč jim síly dovolily. Jenny kapradí švihalo do obličeje, neboť v těch to místech bylo téměř stejně vysoká jako ona. Duncan ji postrkoval před sebou a pobízel ji ke spěchu.
"Rychle, Jenny, rychle! Utíkej, běž, nezastavuj se," popoháněl ji.
"Já nemůžu, Duni," namítla udýchaně jeho sestra.
"Musíš! Nefňukej a běž!" přikázal jí.
Kůň s jezdcem je začal dohánět. Jenny běžela hlouběji do tmavého hvozdu. Kroky jejího bratra, jenž byl za ní se začaly vzdalovat. Ohlédla se za sebe. Duncan viditelně zpomalil. Jezdec pustil otěže, napřímil se v sedle, zamířil kuš a stiskl spoušť. Kuš vystřelila, vzduchem zasvištěl hbitý šíp.
"Duni!" zakřičela Jenny bratrovo jméno.
Varování však přišlo pozdě. Duncan ucítil ostrou bolest, která mu vystřelovala do celého těla. Zakolísal, pohlédl dopředu před sebe na svou mladší sestru.
"Běž, Jenny, utíkej!" zavolal na ni z posledních sil.
Ještě setrvačností udělal pár kroků a pak se bezvládně skácel k zemi do lesního podrostu. Ze zad mu trčel šíp z jezdcovy kuše. Jenny na to vyděšeně zírala.
Kůň se pohyboval směrem k ní a jezdec si za jízdy opět natahoval kuši. Otočila se a dala se do běhu. Utíkala mezi stromy pryč, co nejdál od něj a od jisté smrti.


 celkové hodnocení autora: 94.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 27 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 28.08.2007, 19:26:20 Odpovědět 
   Hned na začátku si musím rýpnout: "To by nebylo, aby ta děcka prostě nevylezla z úkrytu!" ;-) Vidím, že dovedeš pocuchat nervy čtenářů... A konec tohoto dílu je zase utnut na tom správném místě! Takže máš u mne zase za Jedna! ;-)
 ze dne 28.08.2007, 19:42:29  
   Annún: Velmi děkuji.
Jo zvědavost je strašná věc a bohužel se vždycky nevyplácí.
 amazonit 15.06.2007, 5:27:38 Odpovědět 
   v úvodním díle, jsi se pomalu rozjížděla, nyní je příběh v plném běhu a je vidět, že umíš velmi pěkně a živě vykreslit situace, emoční náboj....:o)
 ze dne 17.06.2007, 19:51:18  
   Annún: Velice děkuji a doufám, že další díli nebudou čtenáře nudit.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
endlessness
(3.4.2020, 01:58)
Elis66
(1.4.2020, 21:52)
kapsymedu
(30.3.2020, 15:36)
Abisek
(26.3.2020, 11:55)
obr
obr obr obr
obr
Cesta do Overwo...
davedav
Piková Dáma (2....
Jackie Decker
Podobenství
pedvo
obr
obr obr obr
obr

Na Javoru
Filip Vávra
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr