|
| |
|
|
Z prázdnoty
vidím
Tě
na dně.
Když po nocích
spím
se Satanem
zapomínám křídla
doma na věšáku
propocený
z lidskejch lásek.
Je mi zima
a
Bůh
umřel.
A pozvracel
před tím svět.
a vzpomínky nechal
smát se nám
do tváří.
Zvracel
nám do duší
Zvracel
naše duše
.
.
.
Z prázdnoty
vidím
se
na dně.
Když po nocích
spím
s Tebou.
Zapomínáš duši
doma na hajzlu
pozvraceným,
jak bůh se opil
z (ne)lidské lásky.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 7 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 38 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
