» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Naděje je sen bdícího."

Aristoteles

počet přístupů: 2141843

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303552 komentářů :: on-line: 10 ::

:: Jsou i horší věci - PROKLETÍ RŮŽOVÉ PONOŽKY 4 ::

Kaunaz Isa	publikováno: 18.06.2007, 1:08

Tak jsem to konečně dopsal... (o=


	„Vítej, jsem moc rád, že ses k nám konečně připojil.“ Jakub se probral a opatrně zvednul hlavu. A pak ji zase velmi rychle sklopil. „Překvapený?“ zeptal se jediný nesvázaný člověk v místnosti. „No tak, neboj se, ani jedna z možných odpovědí nebude špatně...“ Jakub si povzdychnul. Tak takový průběh své cesty za očistou klubu nečekal. „Vážně mi nechceš odpovědět?“ Jak dlouho bude trvat než zemřu? pomyslel si. To záleží na tom, jak moc se můj bývalý spolužák změnil. „Copak, Kubíku? Chybí ti jazyk? Ale no tak, nesmíš předbíhat. Na všechno máme čas.“ Jakub začal počítat týdny do své smrti. „Ty se mnou nemluvíš? To je škoda. Víš, David taky nestál o vzájemnou komunikaci. A teď toho lituje, viď, Davídku?“ Ne, nechtěl to vidět, ale přesto se podíval. Snad ho k tomu přiměla jistá zvrácená zvědavost nebo kdovíco. David se pomalu otáčel na řetězech, které visely ze stropu. Když do něj jeho věznitel kopnul, rozhoupal se jako zaprášená loutka, kterou někdo po představení zapomněl odklidit. To ovšem nebylo všechno. Zmínka o lítosti nebyla náhodná, stejně jako stehy pokrývající Davidovu tvář. „Oči jsem mu předtím ale vyndal,“ komentoval celou podívanou Radek Kozina. „Byla by škoda zašít mu je. Stejně mne málem rozplakala skutečnost, že jsem mu musel zašít pusu. Ani si nedovedeš představit, jak krásně křičel. Pohádka. Ale aspoň ty uši jsem mu nechal. Bude si tě moct poslechnout, kolego. Konečně v sobě našel Jakub dost sil na to, aby zareagoval. „Kolego?“ zeptal se. „Jistěže. Nelíbí se ti snad něco?“ Další kopnutí a Jakuba napadlo, že ti dva se podobají otci se synem v parku. Jenom kdyby měl David možnost rozhodnout se, zda se chce houpat nebo ne. „Nejsme kolegové,“ řekl Radkovi. „Oba chceme přece totéž – obnovit klub.“ Tak proč tady sedím, rozedírám si kůži o provaz a koukám na legračně se houpajícího Davida? napadlo Kubu. Nahlas to však říct nedokázal. „Jenomže tys při všem tom trestání zapomněl na sebe, Kubíku.“ „Na sebe?“ „Ale, ale... Ty už si to nepamatuješ? No tak, zkus si vzpomenout sám. Nerad bych ti pomáhal. Tedy... Nerad bych to udělal hned.“ Jakub nasucho polknul. Jestli David představuje houpačku, co bude z něj? Pískoviště, ozvala se temná myšlenka. Bábovičky, hrad, pokusil se jí vymluvit pesimismus. Voda, beton, kočičí lejno, pokračovala ve své spanilé jízdě. „Já ti to tedy prozradím,“ rozhodnul Radek. „Ale ne zadarmo.“ * „Ještě,“ žadonil Radek a vytáhnul z pouzdra další jehlu. Jakub se pokusil převést všechnu svou bolest do křiku. Pro zvrácenou potěchu věznitele. Doufal, že ho to brzo přestane bavit. Vzápětí si za svou naivitu vynadal. „Nic? Vážně si nevzpomínáš na Danu? Porušil jsi pravidla klubu, příteli. Je to sice už dávno, ale i to se počítá.“ „Fér!“ „Co jsi říkal?“ „Není to fér,“ protestoval Jakub. „Vždyť já jsem s ní - “ „I pouhé pomyšlení musí být potrestáno!“ rozkřičel se Radek. „Byla to chvilková slabost. Přece mne nezabiješ jenom proto!“ „Zabít? Tebe?“ Radek navlékl nit. „Proč bych to dělal?“ * Jaro. Bylo to cítit ze všeho kolem. Ještě nikdy mu nepřišel tento čas tak kouzelný jako dnes. Stál na louce plné květin a sledoval, jak ji lehký deštík hladí. Usmál se a ona mu úsměv oplatila. Natáhnul ruku, aby se jí mohl dotknout. Couvla. -Ještě ne. -Ne? Co ne? -Nemáš právo. -Právo? -Dotýkat se mrtvých. -Jak to myslíš? Probudila ho bolest. Rozkřičel se. Nevěděl ani, jestli za to může ta rožžhavená věc, která mu přistála ve vlasech, nebo něco jiného... Ten pocit... Krásný pocit z jara a z její přítomnosti. Nemohl vědět, že jeho vysněná Danča leží ve vedlejší cele.


celkové hodnocení autora: 97.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.4		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 12		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 37		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

estel	28.11.2007, 9:03:19

Při čtení mě jen tak mimochodem napadlo, proč si kaktus neušiješ sám... Ale raději bych nechtěla vidět ten materiál. Skvělé vyprávění, čtivé a svižné, v tradici ponožky a přesto posouvá příběh dál.


ze dne 28.11.2007, 9:53:56
Kaunaz Isa: Já nerad šiju, estelinko... Jen o tom píšu (o=

Tomáš P.	27.06.2007, 19:25:54

Duddsi, pospěš si!!! (doufám, že je to dost vystihující koment... :-P )


ze dne 27.06.2007, 20:35:47
Kaunaz Isa: Duddits má na krku ještě pokračování nové povídkové série Strašílenci, tak nevím, do čeho se pustí dřív... (o= (doufám, že je to vyčerpávající odpověď)

Hanulka222	25.06.2007, 13:12:42

Brr z Ponošky se stává článek o tom, kdo vyhraje hru na spravedlnost... Každopádně super...


ze dne 25.06.2007, 15:09:27
Kaunaz Isa: Neboj, duddits si s tím zase pohraje (o= Děkuji za přečtení i hodnocení.

Maura	18.06.2007, 20:01:52

Mně to chvílema připomíná Rychlý šípy, ale asi tomu nerozumím.


ze dne 18.06.2007, 20:36:33
Kaunaz Isa: Foglara jsem četl, když mi bylo deset, jedenáct let, což není zase tak dávno, takže je možné, že podvědomě jsem se jím nechal inspirovat. I když nechtěně.

čuk	18.06.2007, 5:24:36

Text mi připadá dost zlověstný, a psaný přitom zcela nevzruěšivě,bohužel si nepamatuju předchozí díly, takže smysl a pointa mi uniká. Kdy začneš novou sérii, třeba růžové kalhotky nebo růžové kšandy?


ze dne 18.06.2007, 20:34:48
Kaunaz Isa: Myslím, že novou sérii nikdo z nás nepotřebuje. Máme Ponožku, máme Strašílence.... Co víc si přát? Už to vypadalo, že Ponožka skončí nedopsána, ale naštěstí dostal autor, který byl na řadě, rozum a svůj díl dokončil. (o= Chtěl jsem nacpat co nejvíc atmosféry a informací na pár řádků, protože delší povídky končily v koši (a proto taková odmlka).

duddits	18.06.2007, 1:08:17

Opět ukazuješ, že dovedeš v několika větách navodit krásně horrorovou atmosféru. V příběhu jako takovém jsi navíc provedl nečekaný a povedený zlom – tahle otočka mu podle mého jen prospěje. Doufám jen, že tu za chvíli nebude převrahováno :-D Napsal bych něco o tom, že se těším na pokračování, ale… Mh…


ze dne 18.06.2007, 20:41:10
Kaunaz Isa: Ponožka přežije nejenom Ninu, ale i Strašílence (o= To je její poslání. Máme zatím čtyři díly, ale tím je to krásnější, nemyslíš? Děj v ponožce je pořád zahalen tajemstvím :P Já se mooooc těším na pokračování. Pevně doufám, že mé docela nechutné rýpnutí přežíješ a vrátíš mi to i s úroky... P.S: Myslím protiúder kvalitním textem, ne nějakou extra promyšlenou desetiletou smrtí NAI...