obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo žije z naděje, zemře hlady."
Walter Benjamin
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389842 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Kouzelná síla Tuzemáku ::

 redaktor čuk publikováno: 03.07.2007, 0:29  
Napsáno na téma rychlovky /(školník nezamkl kabinet, opil se v tělocvičně)
Způsob ožití a opití se zvířat a policistů je groteskou i satirou. Abych grotesknost a fantasknost zvýraznil, použil jsem archaický a šroubovaný styl, doufaje tak, že v kombinaci s náhlými výkřiky vzbudím trochu úsměvu
 

Gymnaziální školník Dobromil Dloub zvaný též DýDý vyvrávoral z hospody Na růžku v značně podnapilém stavu. Nicméně stačil ještě v samoobsluze zakoupit dvě láhve ohnivého nápoje Tuzemák, a už vstupuje do honosné staré budovy, kterou obhospodařuje coby všeuměl. Ze své kukaně vezme klíče a vystoupá do druhého patra, zastaví se před dveřmi přírodopisného kabinetu. Po dvaceti minutách se mu je podaří odemknout. Jeho trpělivost je motivována snahou zjistit, zda leží či stojí zde vše v pořádku, ovšem také se mu zželelo ve vitrinách vystavených zvířat.
DýDý je postarší muž zjevně velice citlivý a nyní posílen na duchu, ač nikoliv však na těle, nahlas medituje s nebývalou duševní vervou:
„Jak ubohá zvířata zde trpí! Zdravého vzduchu se jim nedostává. Já já bych si přál, fakt, tolik, aby se do jejich vycpaných těl vrátil ten… život.“
Ale místo kontroly uzavření skříní s exponáty dobrý muž skříně otvírá. Při té složité operaci vadí mu láhev Tuzemáku, i postaví ji na pracovní stolek. Bohužel ne celou plochou dna. Láhev se kácí, zázračná tekutina rozlévá se a tvoří na podlaze opojně vonící loužičku. Věru síla mohutná je v rumovém dechu! Tak veliká, že, že ano, že žene pana správce budovy k nalezení polohy odpočinku pro vyzáblé komíhavé tělo. Kde jinde by měl hlubšího klidu než za stohem žíněnek v tělocvičně? Usne v tomto kutloušku spánkem dobromyslného a spravedlivého opilce, jehož hned tak něco nevyvede z klidného chrápání. Ten DýDý!

Avšak v přírodopisném kabinetu krouží prostorem školníkova slova moudrých vízí, umocňována alkoholickým džinem vypuštěným z tuzemácké láhve. A tak se stalo, že vycpaná zvířata nejprve se pohnula, začichala, zafrkala, velmi spokojena ve vzduchu vlající vůní, nikoliv však jeho čerstvostí. Hle, již zvířecí těla se mírně pohybují, teď více, a osmělena vystupují ze zaprášených vitrín. Ne všechny exponáty v nich jsou dostatečně citlivé na magická volání. A tak pouze tygr, poník a koza se procházejí osvobozeně po kabinetu. Tu tygr tlapou zkouší kliku a svazku školníkových klíčů se zmocňuje. Pohnula se, dveře se otevírají, volný prostor před ním! Tygr následován koníkem a kozou sestupují po schodech jakoby vedeni tuzemáckým odérem, kterým výpary vydechující pan DýDý zamořil i chodební prostory. Jdou po čichu do suterénu, do objektu tělocvičny. Nalézají školníka, který však na jejich pokusy o probuzení či jiný kontakt, nereaguje. Co dělat? Pokouší se zvířata, pokouší se odejít, snad někam na volnější svobodu, avšak intenzivní čichový zážitek z rumové esence je nepouští z drápů.

Ve snaze překonat vrávoravost svých dohromady dvanácti nohou, jmou se cvičit rozcvičku pod tygrovým velením. Jak však je ubohý pohled na těla ztuhlá dlouhodobým stáním na podstavcích a nyní tak chemicky výrazně iritovanými! První kupodivu umdlévá tygr a zalehává bok po boku k pijanu, neb zde je libý čuch nejintenzivnější. Tradičně tvrdohlavý koník spolu s kozou cvičí dál a dále, pořád hůř a hůře. Srdce by se nad nimi rozskočilo, ba i němý promluvil.
Není tudíž příliš divu, když nezvyklý zde vyskytující se úkaz podivné gymnastiky volá po svém kolegiálním zmnohonásobení. Je jisté, že hluk cviků a pádů pronikne i do dřevěných uší tělocvičného nářadí s uvedenými zvířátky rodu poněkud spřízněného: do dvoumadlového koně a bezmadlové kozy. Obě abstraktní karikatury živého koně a živé kozy ožijí a začnou reptat nad sportovními výkony zde předváděnými bývalými vycpanci nesoucími jejich jména.
Avšak ani poník kabinentní ani koza rovněž taková nenechají se příliš kritizovat. Rozvine se slovní půtka, která by byla ozdobou i při parlamentních interpelacích.

Naštěstí však spřátelenost krve zvítězí nad rozdílnými postoji: kabinetními i tělocvičnými. Nastává věc obvykle nevídaná: upřímná výměna zkušeností. Chlupatá koza kabinetní skáče přes koženě dřevěnou kozu tělocvičnou a chlupatý koník kabinetní předvádí se na madlech koženě dřevěného koně tělocvičného. Arciť jim cvičné figury opět příliš nejdou. Nutná je změna! Vida nyní: statickou gymnastickou pozici kozy vytváří chlupatá koza kabinentní a nářaďová jmenovkyně ji přeskakuje. A stejně tak srstnaný koník kabinetní ležící na zádech vytváří z kopýtek čtyři madla a na nich předvádí svá kouzla cvičebný kůň tělocvičný, umně a bohatě využívající svých dvou madel.

Výkony vpravdě vynikající, a tak je logické, co pak následuje. Ano, únava pak se dostavuje. Nepochybně hojně expirovaný pot žádá si doplnit v těle tělní tekutiny, ať už vycpaného nebo dřevěného rázu. Žizeň v prostoře tělocvičné začíná panovat a vody v dohledu ani kapky. Však druhá láhev tuzemáku zůstává téměř plná. Pročež naše povedená čtveřice tiší žízeň kapalným sluncem. Veselo je převeselo, podívejme, hle div, školník spí bez vyrušení, tygr se však budí a pije též, nikoliv však z žízně, ale z darebné chuti. A s mírou, nicméně však dlouhodobě!

Následující den zavládne v slovutném gymnáziu panika, která naruší plynulý chod procesu vyučování. Ztratil se školník! Kde je? Zajít v tělocvičnu je pro školníka zcela netypické, zde tedy nehledán. Nenalezen!

Ředitel přivolá policii.
Ta se zprvu bude domnívat, že v budově je ukryta bomba a tak poručí objekt vyklidit, chápejte: pouze odstranit odtud živé osoby a cenné třídní knihy mimo areál. Poté shledá svůj názorový omyl a změní pečlivě připravené plány, nu co, nebudou hledat výbušniny, ale školníka neboli moderně řečeno: správce. Bylo by velice smutné a pověsti policie nedůstojné, když školník-správce nebude nalezen. Policie sluje důsledností, alespoň v této kauze. Školník! Bude! Nalezen, hurá! Tam, kde usnul, nalezen bude a do sepnutých rukou bude mít vloženu prázdnou láhev. Vůně v tělocvičně byla, je a bude vskutku excelentní, nepříliš odlišná od vůně v opičinci.
Velitel zásahu si uvědomí, že dnes měla být u jeho mužstva tělesná příprava. Je snad lepšího místa k jejímu provedení než zdejší tělocvična? Kdo by se divil, že policisté budou cvičit? Úšklebek na tváři posměváčka zmrzne! Naši uniformovaní budou tak činit tak dlouho až i je únava sklátí na leštěné parkety! Nechť svět nevěří! Ale stalo se! A jako příčina zapůsobí nejen fyzické únavy těl. Výpary alkoholickopotné rumovinou navoněné důsledky vytvářejí a jsou svou omamnou intenzitou málo čím, ba téměř ničím, překonatelné. Némlich čuch jako ve dvou opičincích. V minulosti, přítomnosti i budoucnosti tak tomu bylo, jest a bude. Navíc nelze zatajit, že policisté sebou mají totožné nápoje.

Ředitel školy posléze se osmělí vstoupit do budovy, a policisty nenalezne. Bude si mumlat:
„Bože, v objektu zeje černá díra, a do ní, za školníkem drahým, správcem spolehlivým, spadli i policisté.“
Pak začichá a půjde za svým nosem. Natrefí na čtyři spící policisty, Jaroslava, Miroslava, Květoslava a Bratislava, svorně spočívající vedle chrápala-funěla ctihodného Dobromila Dlouba zvaného DýDý. V kutloušku za žíněnkami. Jelikož je ředitel zapřísáhlým abstinentem, nebude mu problémem vykonat cestu zpátky skrz husté ovzduší.
Bude muset přijet zásahová jednotka s protiplynovými maskami, neboť policistům udělalo se ve spaní špatně i od střev. Přijede. Bude mít co dělat se stabilitou a nehoupavostí žaludku i přes ochranný účinek protichemického prostředku.

Ředitel v ředitelně již opět bude ředitelovat, náhle zalomí rukama a sepíše krasopisnou stížnost na ministerstvo vnitra. Tohoto znění:
„Pane milý, ministře! Čtyřčlenná policejní jednotka navíc ke svým povinostem provedla úklid a uspořádání cvičebního nářadí v tělocvičně i zvířat vyskytujících se v přírodopisném kabinetě naší školy gymnaziální. Bohužel jim k tomu chyběl štipíček kvalifikace. Při prohlídce prostoru školy a zvláště pak kabinetu ti uniformovaní muži zjistili údajné nepatřičnosti a do vitrin v kabinetě umístili dřevěného poníka a dřevěnou kozu, ó, proč se s nimi tahali z tělocvičny? Na oplátku do tělocvičny naopak zaaranžovali chlupatého poníka a vousatou kozu z kabinetu. Stěhování dolů bylo arciť méně namáhavé.“

Ministr zakroutí hlavou, pochopí krasopisný list jako pochvalu: jak nebývalá iniciativa a aktivita příslušníků. Vycítí i osten kritiky na níž musí reagovat. Přijme patřičná opatření ve věci školení směrem ke zkvalitnění kvalifikování služebních policejních osob s přihlédnutím k rozeznávání objektů dřevěných od vycpaných a naopak.

Samozřejmě se nedoví, že naši školní braši holdující Tuzemáku si ve skutečnosti spletli svá trvalá bydliště, tedy: cvičebná nářadí ulebedila se sama v etanolickém rumově odérovém rauši v kabinetu a vycpaná zvířata ustlala si vlastnoručně v tělocvičně v potnoetanolickém rumově odérovém rauši.

Avšak co tygr? Ten jediný je ve všech časech pravý jura a opustí školu oknem v zadním traktu, individualista jeden. Až třetího dne bude nalezen. Kde však jinde než za bednami skladu hospody Na růžku? A s čím jiným v ruce než s lahví tuzemáckého slunečního nápoje? Ach, ty vzpomínky na Indii nebo Usurij v jeho bolavém srdci pruhované velekočky! Toto však bude následně a samozřejmě Spolkem pro ochranu zvířat ututláno aniž by muselo být dementováno.

A nikdo se nikdy nedoví, proč byl lokál Na růžku přejmenován na lokál U tygra.
A proč se čás od času a dosti brzy dostavuje od paty k očím nad dlouhými vousy přehozem vzácným zahalený cizinec, cinkající klíči, poroučející si hned celou láhev tuzemáka.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 6 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 44 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 amazonit 04.07.2007, 6:00:36 Odpovědět 
   hned na první pohled zaujme onen netradiční styl, který bych spíše než přítěží nazvala okořeněním povídky....výborně se to někomu předčítá, někdy je to velmi dobré slovní cvičení:o))
samozřejmě nedominuje jen styl, ale i nevtíravý ,,podprahový" nádech vtipu a humoru:o)
 ze dne 04.07.2007, 7:31:06  
   čuk: Díky za přečtení, takové hodnocení mě přímo slastně drbe za ušima ( byť mnohde jsem chtěl psát i humor pregnantní)
 čuk 03.07.2007, 20:07:19 Odpovědět 
   Díky za komentář, těší mně, že i složitější styl je pro někoho zajímavý
 Šíma 03.07.2007, 18:31:53 Odpovědět 
   Každý je nějaký, někdo je Lev salónů a někomu šmakuje "Tuzemák"! Trochu mi to připomíná ty potřeštěné němé grotesky s policajty a lupiči, přestože tady jde jen o opilé školníky a panna ředitele! :-))
 Imperial Angel 03.07.2007, 14:07:00 Odpovědět 
   Já nevím, ale mi se to líbilo. Číst tenhle styl mi přijde mnohem snažší než číst díla plná hrubek a nesmyslných vět. Chce to jen opravdu se začíst a vnímat skrytý humor.
 ze dne 03.07.2007, 20:06:09  
   čuk: díky za hodnocení a pochopení jiného druhu humoru než je běžný
 čuk 03.07.2007, 9:14:09 Odpovědět 
   možná, že je to trochu parodie na vančurovský styl a skrytý vtip v houštině neobvyklé stylistiky,. Text je odlišný od literárních lineárních stylů vyžaduje pomalé čtení s dešifrujícími schopnostm na absurdní často zamotany vtip.
 Kev 03.07.2007, 0:28:55 Odpovědět 
   Záměr, ač jasný, se stal mírnou koulí na noze příspěvku - počkal jsem na názor vícero lidí, a tito se shodli na jednom: prokousává se tím ztěžka..
 ze dne 03.07.2007, 6:16:14  
   čuk: Díky. Použil jsech schálně šroubovaný styl, abych dodal příněhu vyjímečnosti a jakési strobylosti a neuvěřitelnosti. Běžné jednoduché líčení se mi zdálo příliš zjednodušené, málo zašifrované, ztrácející kouzlo zaumné reality. jsem si vědom, že každému zvyklému na logicko přímočarost bez kudrlinek text nesedne. já jsem v textu nespěchal a volil jsem pomalý trochu absurdní těžší styl.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
POMSTA INTELIGE...
Asirix
Kapitán Smrt - ...
Siggi
AJŤÁK
Tilda
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr