|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303552 komentářů :: on-line: 10 ::
|
 |
|
:: Slonovinová tyčinka ::
Alyssa |
publikováno: 05.07.2007, 5:49
|
| Řeknu to za nás za všechny. Umíráme. Umíráme a zanedlouho už zmizíme ve větru. Chci, abyste věděli, že z nás mohli udělat otroky, ale nikdy nám nedokázali vzít volný rytmus, v němž tloukla naše srdce…umíráme proto, že jsme žili tak, jak jsme chtěli. Svoboda má větší cenu než lidský život… |
| |
|
|
Medvědí hvězda zářila jako rudé oko. Hranice se přiblížila, černá jako sama smrt, tyčící se na obzoru s osudovou neústupností. Pohlédla jsem dolů, na zápěstí rozedřená od okovů, a téměř násilím rozevřela zaťatou levou dlaň. Ležela na ní slonovinová tyčinka, zažloutlá a pokrytá zaschlou krví. Zdálo se mi, jako by z ní vycházelo slabé, teplé světlo.
„Už nikdy,“ zašeptala jsem.
Pak kdosi vpředu trhl za řetěz a donutil nás k několika dalším vrávoravým krokům.
***
Zaútočili na vesnici uprostřed noci. Pamatuji si zář plamenů, kouř a křik. Panenku s korunou kouřících vlasů, vesnického hafana s šípem mezi žebry. Ostré povely vojáků a pach zpocených koní.
Raimon mě chytil a vystrčil z chaty.
„Utíkej k lesu!“
A já běžela. Klopýtala bosá, jen v košili, hořící vsí. Koruny stromů mi poskytly bezpečí, větve mě objaly a vyhnaly žár z kostí. Pozdě jsem si uvědomila, že za mnou nikdo neběží.
Náves ozářená hořícími chatrčemi jako pochodněmi, scéna z divadla krutosti. V jejím středu klečící Raimon a nad ním velitel s nožem v ruce. Přikročil k zajatci, chytil ho za vlasy a táhl mu hlavu vzhůru. Probodl hrotem Raimonovo čelo a ranou prostrčil tyčinku ze slonoviny. Znamení otroka.
Otrokářův smích, vzteklý řev vězně, hučení ohně, všechno se slilo v jednu temnou mozaiku, svět se točil a já padala…
Uplynuly dva roky. Souhvězdí léta a zimy se střídala na obloze a my se učili bojovat. Pole orala Válka a sklízela Smrt. A měla bohatou sklizeň. Odpor sílil a spojoval se v jeden proud. Už nehořely jen naše vesnice, ale jedno po druhém v reji jisker k obloze mizela i hradiska, až na konec hroty šípů dopadly až k úpatí hor.
Nevím, kolikátý důl to byl, kde mi jedna z vyhublých postav připadala povědomá.
Dopotácel se až ke mně. Kůži měl zešedlou prachem, zažraným už navždy do jeho těla, až na zápěstí a kotníky rozedřené od okovů do živého masa a záda zjizvená holemi a biči pohaněčů. Připomínal spíš oživlou kostru než člověka, ale dvě věci v jeho obličeji svítily – oči, stejně jasné a nezkrotné jako tehdy, a slonovinová tyčinka vrostlá do jeho čela.
Nevěděla jsem, co říct. Náhle se ke mně natáhl, vytrhl mi z ruky nůž, a než jsem mohla cokoliv udělat, zajel si jím do čela a vyřízl z něj tu nenáviděnou věc.
„Už nikdy,“ zachraptěl a já jsem uviděla Svobodu, jak mu stojí za zády, hrdá, nikdy neporažená. Objala jsem ho, teplá krev z čerstvé rány tekla po jeho obličeji a kapala mi do vlasů.
Síla té chvíle snad na okamžik zastavila svět.
***
Hranice byla hladová, nenasytná stvůra připravená spolknout třicet duší. Dříví nám praskalo pod nohama, když nás na ni vyvlekli. Voněla čerstvou smůlou, zvláštní, že nás taková krásný čistá vůně bude provázet do smrti. Slonovinová tyčinka hřeje, mám pocit, jako by mou ruku pevně svírala známá, teplá dlaň. Zvedám paže výš, chci, aby ten malý předmět byl tím posledním, co na tomto světě uvidím…plameny už mi olízly chodidla, konec se blíží. Kouř mi plní plíce a slzí mi oči, a ten kousek slonoviny se rozmazává, za chvíli jako já zmizí a popel roznese vítr a budeme svobodní, rozumíte, volní jako byla vždycky naše srdce. Mohli z nás udělat otroky, ale my umíráme jako lidé…a už nikdy nebudeme…už nikdy…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.7 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 15 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 39 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|