obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo nemá peněz, je chudý; kdo nemá přátel, je chudší; ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě."
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39393 příspěvků, 5729 autorů a 389829 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: RedBull - parodie na Červeného Trpaslíka ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Shot to the darkness...
 redaktor Šíma publikováno: 07.07.2007, 21:48  
Věnováno nejen Pavlu D.F., ale všem milovníkům tohoto vskutku kultovníko seriálu!!!

Tohle dílko jsem "udělal" kdysi hodně dávno a nevím, zda-li jsem byl při smyslech! Tak se nezlobte, pokud Vás nenadchne, protože to nemá hlavu ani patu a neptejte se proč! Protože Vám to, milí čtenáři, stejně neřeknu. Není to zase tak dlouhé, ale je to děsná lotrovina! :-)

P.S. Existuje jediná polehčující okolnost - seriál, kterého paroduje právě toto dílko...
 

/Upozornění:/

- pro ty, kteří tento báječný a humorný seriál nesledují - když nechcete, nedívejte se na něj a nečtěte ani tuto (rádoby) parodii,

- pro ty, kteří tento kultovní seriál sledují a mají rádi SCI-FI - když nechcete, nemusíte dál číst tyto stránky, o nic převratného nepřijdete,

- pro ty, kteří tento seriál nesledují, nemají rádi SCI-FI, ani humor a neví, co to je (SCI-FI a humor a o autorovi, který tohle všechno vymyslel, si myslí své) - klidně se na to vykašlete a jděte dělat něco jiného a užitečného,

- pro ty, kteří se zamysleli nad tím, proč tato parodie vůbec vznikla – odpovídám: „Sám nevím...“

- a nakonec ještě jedna věc - "RedBull" je také název pro jeden osvěžující nápoj, upozornění pro všechny - toto není reklama - opakuji - nejde o reklamu (v žádném případě),

- jakákoliv podobnost s osobami v tomto příběhu a osobami skutečně žijícími je čistě náhodná, protože jde o příběh z hluboké budoucnosti a ještě hlubšího Vesmíru, všechno ostatní je výplodem (choré) fantazie autora!

/Hlavní osoby - obsazení:/

Program - něco, co žije v hlavním počítacím stroji lodi a bojí se, aby někdo nevypnul proud a má to strach, aby to nezmizelo v zapomnění,

Jan - obyčejný člen posádky lodi - údržbář, který do začátku příběhu spal v hibernaci (umělém spánku) a nevěděl nic, co se na lodi dělo,

Pes - něco mezi psem a člověkem, nějaká zmutovaná forma života, která se vyvíjela milióny let, kdy loď bloudila hlubokým Vesmírem,

Stín - nereálně reálná postava, kterou si vytvořil Program, aby mu počas té dlouhé doby nebylo smutno - jde o jakousi projekci živého tvora na atomární úrovní (znáte to ze Star
Treku - viz. léčebný podprogram...),

Plechovka - robot, který je trochu podobný člověku (tělem a některými myšlenkovými pochody), zastupuje posádku v příliš těžkých a velmi nebezpečných situacích (je prostě nejlepším přítelem člověka - po Psovi),

/Další postavy:/

- jeden párek krys, které nestačily opustit loď,

- několik starých opelichaných psů na pokraji vyhynutí (výsledek biologické mutace, evoluce nebo revoluce?),

- všudypřítomný prach, chlad a neodstíněné radioaktivní záření z Vesmíru.

- zbylá posádka se patrně ztratila ve Vesmíru (poztrácela?), nebo jsou všichni mrtví...

Tak jako tak, zůstaly na lodi pouze výše uvedené osoby včetně několika zvířat. Co se dá dělat! Život není žádná sranda a Vesmír nemá na žádné hlouposti čas! Má na práci jiné věci, jako například ničení cizích světů, tvorbu černých děr a házení asteroidů do Sluneční soustavy! Takže se vraťme na "RedBull" a nechme se unést neskutečným příběhem... Ale opravdu neskutečným!

/Začátek.../

Někde v řídící místnosti RedBulla... Co je řídící místnost? Taková ta cimra, odkud se něco řídí. Většinou to bývají velmi důležité věci. Ale to nikoho nebude zajímat...

Program: "Dobré ráno, Stíne, jak jsi se na dnešek vyspal?"

Stín: "Celkem dobře, ale trápí mě výčitky svědomí, že jsem nedokázal zjistit, co se stalo s posádkou 'RedBullu' ještě před tím, než jsem se zde objevil!"

Program: "Narodil jsi se v mé paměti! Jsem tvým otcem! Co na to říkáš, můj milý synu?"

Stín: "Čemu? Že tu již milióny let bloudím po lodi jako temný stín a bojím se vlastního... No víš čeho! Je tu na lodi ještě někdo, s kým bych si mohl popovídat? Je tu děsná nuda!"

Program: "Samozřejmě!"

Stín: "Kdo tedy?"

Program se na okamžik zamyslel, jakoby v něm vyvstaly logické chyby či překážky. Stín se netrpělivě ošíval a čekal na jeho odpověď.

Program: "Pár krys... Několik psů... Hala vypnutých robotů a jeden člověk v umělém spánku!"

Stín: "Člověk? Říkáš člověk? Co to je?"

Program: "Méněcenný druh z masa a kostí, jehož životnost činí v průměru asi tak sto dvacet let... Myslím!"

Stín: "A k čemu je dobrý?"

Program: "Lidé... Více člověků pohromadě tvoří skupinu a té se říká lidé..."

Stín: "Vím, co znamená pojem lidé..."

Program: "Tak proč jsi se ptal na člověka?"

Stín: "Pokračuj, co jsi mi chtěl říct?"

Program: "O čem jsem to mluvil před chvílí?"

Stín: "O nějaké skupině, která se jmenuje – lidé!"

Program se znovu zamyslel. Kdesi hluboko v hlavním počítači lodi to divoce zapraskalo, nebo zacvakalo? Každopádně to vypadalo, že je tento obrovský krám v pánu a chystá se na něj zubatá.

Program: "Ach ano! Takže ti lidé postavili tuhle loď a uvedli ji do provozu. Vlastně mě také stvořili... Já jsem lidský výtvor, jak potupné!"

Stín: "A co s tím má společného ten člověk?"

Program: "On je zbytek posádky 'RedBulla'!"

Stín: "A co se stalo s ostatními?"

Hologram se zaujat posadil do jediného křesla v místnosti a zadíval se na tvář, která na něj hleděla z obrazovky jediného monitoru v místnosti. Na to, že šlo o řídící místnost tam bylo těch monitorů zatraceně pomálu.

Program: "Zemřeli... Tuším... Jak jsem už řekl, mají velmi krátkou životnost! Někam zmizeli... Vypařili se nebo, tak něco!"

Stín: "Je s ním zábava?"

Program: "S kým?"

Stín: "S tím člověkem, přece...!"

Program: "Jak kdy! Proč se mě na to ptáš?"

Stín: "Ty jsi začal! Co dělá? Spí? Můžeš ho oživit?"

Program: "Opravdu to chceš? Může to být nebezpečné!"

Program pronesl svá slova velmi vážně. Na druhé straně to mohlo být i docela zábavné, znovu vidět někoho živého. Skutečně živého a ne jen nějaký obraz něčeho, co ve skutečnosti vlastně ani neexistuje.

Stín: "Pro koho nebezpečné? Pro něj, nebo pro nás?"

Program: "Pro něj! Může prožít silný stres z toho, že je jediným živým tvorem, když nepočítám krysy a psa, v širokém a dalekém Vesmíru..."

Stín: "Oživ ho, bude legrace!"

Program: "Jak myslíš..."

Stín: "Fajn! S tebou je stejně nuda!"

Program: "No dovol? Co proti mně máš?"

Stín: "Jsi jen program v počítacím stroji! Nic víc! Tak oživíš ho?"

Program: "Samozřejmě, ale chci, abys věděl, že jsem hluboce dotčen a uražen!"

Stín: "Fajn! Tak sem s tím člověkem! Nudím se!"

Program: "Počkej!"

Stín: "Na co?"

Program: "Je tu ještě někdo! Zmutovaná forma života s postavou a obličejem člověka, která se vyvinula ze psa!"

Hologram se zamračil. Co to ten stroj blábolí? Ze psa se přece nemůže stát člověk, nebo ano? Důsledkem nějakého záření? Hologram pokrčil rameny.

Stín: "Z čeho?"

Program: "Ze psa!"

Stín: "Fuj! To je ale odporné! Myslel jsem si, že lidé vznikli z opice!"

Program: "Tenhle ne!"

Stín: "Vážně? Kde je? Chci s ním mluvit!"

Program: "Ale on s tebou ne!"

Stín: "Kde je teď?"

Program se na chvíli odmlčel, jakoby jej hledal kdesi po lodi pomoci tisíců rozmístěných senzorů. Chvíli bylo opět poněkud trapné ticho.

Program: "Někde u centrálního skladu a drbe se... Někde v těch místech, kde má svěrač..."

Stín: "Tak dobře, jdu za ním a ty mi zatím oživ toho člověka!"

Program: "Jak myslíš! Škoda, byl tu tak klidný život... No nic, co se dá dělat, Vesmír je stále ve vývoji a pořád se něco děje!"

/To je zatím všechno!/

Promiňte mi tuto vsuvku, ale právě teď se nic zajímavého neděje. Opravdu! Zdá se, že je ve Vesmíru nuda. Velká nuda.

Stín: "Cože? To je už jako konec?"

Plechovka: "Patrně ano!"

Pes: "A ty jsi kdo? Ještě jsem tě tu neviděl!"

Plechovka: "Já vás také ne!"

Stín: "Proč už je konec?"

Jan: "Proč jste mě, sakra, nenechali spát? Co tu budu teď s váma dělat?"

Program: "Já za to nemůžu, to můj syn..."

Jan: "Kdo?"

Program: "Můj vlastní syn - hologram - Stín!"

Pes: "Co budeme dělat?"

Program: "Čekat!"

Jan: "Proboha a na co? Víte jaká je tu nuda?"

Stín: "Ten člověk má pravdu, na co máme čekat?"

Program: "Na to, až toho chlapa zase něco napadne!"

Jan: "Co jako? Chřipka nebo tak něco?"

Program: "Ne, naše další příběhy a dobrodružství!"

Pes: "Mám takovou řečnickou otázku..."

Program: "Ptejte se..."

Pes: "Co je to chlap?"

Stín: "To je..."

Pes: "No co? Řekne mi to někdo?"

Program: "Raději ne!"

Plechovka: "Jsem téhož názoru! Počkáme, co ho zase napadne!"

Jan: "Já se už nechci nudit! To raději vyskočím z lodi!"

Pes: "Bez skafandru? To bude bolet!"

Plechovka: "Pane Jane? Mohu vám říci svůj názor?"

Jan: "Jaký?"

Plechovka: "Podle mého názoru toho člověka, chlapa, jak řekl Program, určitě brzy něco napadne a bylo by velkou chybou, kdybyste nás opustil..."

Pes: "Proč jako? Co s ním?"

Stín: "Pes má pravdu? Co s Janem? Je s ním nuda! Co s tím chlapem? Myslíte si, že s ním bude větší sranda?"

Program: "S kým...? O čem je tu řeč?"

Pes: "O tom kreténovi, který o nás začal psát příběh!"

Jan: "Jasně, mohl mě klidně nechat spát! Co si o sobě myslí?"

Program: "Kdo jako?"

Pes: "No přece ten člověk, který o nás píše!"

Plechovka: "Myslím, že bychom tuto diskusi měli ukončit?"

Pes: "Proč?"

Plechovka: "Protože k ničemu nevede a jen s ní zabíjíme čas! Tak je to! Takže naschle! Jdu si promazat klouby speciálním přípravkem VS 2001!"

Pes: "To nás tu necháš samotné, Plechovko?"

Program: "Už je to tak! Co chcete od té hromady šrotu!"

Stín: "Jdu také pryč, zdá se, že je tu k nevydržení! Ať toho už ten chlap nechá! Už mě to nebaví!"

Pes: "Řekne mi tu už někdo, co je to chlap? A proč to nemá obsah? Jak budou ostatní vědět, kde přestali číst?"

Program: "Protože jsme teprve na začátku, ty pse jeden vypelichaný!"

Pes: "Jane, řekni mu, ať mi ten zatracený počítačový, nevím co, nenadává!"

Jan: "Jdu pryč, tady chcípl pes!"

Pes: "No dovolte? Já se vás tu zastávám a vy na mě takhle.... Snad příště odvede lepší práce! Takový břídil... Já bych ho nejraději zabil..."

Program: "Obávám se, že to nebude možné!"

Pes: "A proč jako?"

Program: "Protože jsme výmyslem jeho vlastní fantazie!"

Pes: "To jako žijeme ve fantazii?"

Program: "Obávám se, že je to ještě horší!"

Pes: "A?"

Program: "Žijeme v parodii!"

Pes: "V parodii na co? Začínají se mi ježit chlupy!"

Program: "To bohužel nevím, Pse!"

Pes: "No vidíš! A co vůbec víš?"

Program: "Že to tu stojí, na 'RedBullu', za starou belu! Když dovolíš, Pse, vypnu se. Až se stane něco zajímavého, ozvu se!"

Pes: "A co tu mám, sakra, dělat sám?"

Program: "Honit si ocas!"

Pes: "Cože? Žádný nemám!"

Program: "Ale máš, jen si ho musíš najít!"

Pes: "A to mám dělat celou dobu, než se něco stane?"

Program: "To já nevím! Tak čau! Vypínám se!"

Pes: "Běž někam... Ty jeden počítačovej... Hej, Plechovko? Stíne? Jane? Co tím myslel? Jsem pes nebo člověk? Já tam nic nemám! Jak si ho můžu honit? Ten Program se asi zbláznil! Jsem mutant! Pro Krista Pána..."

Zdá se, že autora opravdu nic nenapadlo! Bohužel, nebo že by ano? Loď se dál řítila nekonečným Vesmírem. A naše postavy? Co s nimi bude? Uvidíte sami...

/Opravdu je to konec?/

Abychom byli spravedliví, nechali jsme promluvit tu hromadu šrotu, která si myslí, že je po Programu tou nejhlavnější osobou na lodi. Počkejte, Program přece není osoba a Stín také, takže by mohl být, teoreticky, právě on tou osobou. A co Jan? No uvidíme, nechme tu konzervu, aby se vykecala!

Plechovka: "Dovolte mi ještě malou poznámku! Mám takové nejasné tušení, že se něco stane! Něco se určitě semele! Věřte tomu! Svědí mě... Elektronky! Ne tranzistory, nebo co tam vlastně mám! Je to tak! Protože kdyby to byla samá nuda od začátku do konce, nikdo by to nečetl! Však vy víte co! Takže já už musím jít! Ono to není žádná sranda bloudit Vesmírem s tou partou bláznů! Pošahaným počítačovým programem, jedním zmutovaným psem, člověčím magorem a hologramem, který si o sobě myslí, že je Pánbůh! Tak se mějte a držte nám palce! Budeme to potřebovat! Už jdu, hlavy moje, kdepak jste? Jde k vám váš tatínek...

/Odpověď!/

Odpověď na co? Na co by naši čtenáři měli odpovídat? Nikdo se na nic neptal, nebo snad ano? A kdyby, koho by to zajímalo? Když široko daleko není jediného člověka, až na Jana, samozřejmě. Ale ano, ta rezavá hromada šrotu se ptá, kolik těch náhradních hlav vlastně má!

Plechovka: "Ten Pes měl pravdu! Stejně nevím, kolik těch hlav mám! Mezi námi, měl bych jich mít asi dvanáct, ale není to jisté! Vím tutově o třech, ale ty se mezi sebou stále hádají! Žádná z nich neví, která bude další na řadě! A já je v tom ještě nějakou chvíli nechám! Kašlu na ně. Tahle hlava, kterou mám na krku se mi líbí a docela mi vyhovuje! Takže se vrátíme do děje příběhu! Víte o tom, že toho psa děsně sere, že hraje v parodii? Mě je to jedno, protože ten původní seriál byl také pro kočku... Ale nikomu to neříkejte! Někdo by se mohl taky urazit a ztratit hlavu... Tak fajn, jdeme na to! A o porušení autorských práv ani nemluvě! Ještě by tu někoho zavřeli a to by nám scházelo!

/Pokračování.../

Všichni sedí u stolu v důstojnické jídelně a jí. Vlastně všichni ne. Program nemůže, protože je jen v paměti počítacího stroje. Plechovka z principu nemůže nic konzumovat a hologram taktéž ne. Co se týče Jana a Psa, dalo by se o tom diskutovat, protože oba u jídla mlaskají, krkají a prdí jak se sluší a patří na pořádnou žranici...

Program: "Jsem rád, že vám všem chutná... Rád se dívám, jak lidé jedí, přestože by se o tom dalo diskutovat... Když se dívám, jak tu Jan se Psem žerou a ožírají se, až se jim dělají boule za ušima!"

Jan: "Dej si taky! Jídla je tu dost!"

Pes: "Jasně, nenech se pobízet! Celá posádka je mrtvá a žrádla je tu na další miliony let! Pokud se nebudeme přejídat, samozřejmě! Nic na tom není!"

Plechovka: "Měli byste vědět, že já a Program jaksi nemůžeme..."

Pes: "A proč ne?"

Plechovka: "Musíte chápat, pane Pse, že Program je jen výplod z počítače a jeho syn také!"

Pes: "On má syna? Od kdy?"

Pes přestal udiveně jíst, vlastně žrát. Podíval se na Plechovku a pak na Jana. Zavrtěl nechápavě hlavou a dal se znovu do jídla. Přemýšlel, zda-li není Stín něco jako Kristus, ten přece také vstal z mrtvých. Ale neodvažoval se nic říci nahlas, aby se mu ostatní nevysmáli.

Stín: "Půjdu se podívat na můstek, co se děje, než se tu vy dva nažerete!"

Pes: "Měl jsi říct, Stíne: /Odejdu, než se zase urazím.../"

Jan: "To je ale bašta! Dáš si ještě ten zelený blivajz, Pse?"

Pes: "Ne díky, a neříkej mi pse!"

Jan: "A jak ti mám říkat?"

Pes: "Pane, Pse! Plechovka to už také pochopil a má rozum menší, než ty!"

Jan: "No dovol! Jak mě můžeš dávat dohromady s tou hromadou šrotu?"

Pes: "Jednoduše!"

Plechovka: "Máte štěstí, pane Pse, že urážet se není v mém popisu práce, jinak bych se dozajista urazil!"

Pes: "Vážně? A jak se u toho budeš tvářit, Plechovko?"

Plechovka: "Asi jako nasraný tlakový hrnec!"

Pes: "A kdy vybouchneš?"

Kdyby se pes uměl smát, dozajista by se uřechtal k smrti. Zase se mu povedl nějaký vtip. Rád byl vtipný a rád ukazoval všem, že je lepší než ostatní. Jenomže jej Program hned na to zchladil sprškou svých věcných slov.

Program: "Nevím, proč se tu hádáte! Vždyť přece o nic nejde! Jste tu sami na lodi velké jako čtvrtina Měsíce a dovádíte jako malé děti!"

Pes: "No a? Vždyť je tu děsná nuda! To se máme unudit k smrti? Kdyby tu nebyl Stín, Plechovka a Jan, ukousal bych se nudou!"

Program: "To je vám, pane Pse. Nemusíte se pořád opakovat!"

Pes: "Ty už taky?"

Program: "Co jako?"

Pes: "Já jen, že mi říkáš, pane!"

Program: "Je to pořád lepší, než kdybychom se neustále uráželi! Tak bando, co budeme dělat? Mé dálkové senzory zjistily, že široko daleko není nic zábavného! Asi se opravdu unudíme k smrti, jak řekl pan Pes!"

Programova tvář na obrazovce se teatrálně usmála. Bylo to směšné, neměla ruce, tělo ani nohy. Byla to jen hlava. Jak může mít hlava tělo, ruce a nohy? A kde je krk? Ne, byla to jen šklebící se kebule! A nic víc...

Jan: "Co teď dělá Stín?"

Program: "Sedí na místě kapitána lodi a hraje si na počítacím stroji."

Jan: "Vážně a na co si hraje? Myslím, jakou hru?"

Program: "Hvězdné války, nebo tak něco!"

Jan: "Ty to nevíš jistě?"

Program: "Ne, když jsem se připletl do Aliance a chtěl bojovat proti němu, naštval se a vyhrožoval, že vypne pojistky na lodi!"

Jan: "Ale to by vypnul také sebe!"

Jan se začínal bavit. Stín jej pořád děsně nasíral. Měl dost už jeho existence. Pořád se naparoval a dělal ze sebe chytrého, jakoby mu patřila celá loď. Ne, celý Vesmír!

Program: "Patrně ano, ale v zápalu boje na to nepomyslel!"

Pes: "A to chce být kapitánem!"

Jan: "Jak se Stín vůbec jmenuje? Myslím doopravdy?"

Program: "Počkejte, někde bych to jméno měl mít napsané... Chviličku... Ještě chvíli... Ještě malou chvíli... Delší chvíli... Doprčic, měl jsem to v databázi jistého podprogramu, abych na to nezapomněl, ale nemůžu přijít na to, ve kterém podprogramu to je... No nic, přijdu na to později!"

Hlava na obrazovce se tvářila poněkud zklamaně. Ale jen na oko, možná ji to bylo srdečně jedno. Stínovi tento fakt také nedělal vrásky na jeho holografickém čele.

Jan: "To je škoda!"

Pes: "Určitě to ví, jenom to nechce říct!"

Program: "Tak dobře... Řeknu vám to... Jmenuje se... Himmeler!"

Pes: "Cože?"

Jan: "To jako: Kruci, Himl, Hergott! Co tu, sakra, dělám?"

Program: "Tak nějak!"

Pes: "Mě se to pořád nezdá!"

Jan: "Co jako?"

Pes: "Pořád mi jde něco proti srsti!"

Pes se otřepal a začal se rukou drbat na... No někde, kde má normální pes ocas. Jan se na něj nechápavě díval. Psa to vůbec nevzrušovalo, proč taky.

Jan: "Já ti nerozumím, Pse!"

Plechovka: "Pan Pes má pravdu! Zdá se, že jsme jen slabým odvarem originálu, nějaká směšná napodobenina něčeho pořádného, hodnotného, perfektního, slušného, rakeťáckého, a tak dále!"

Byli tak zabráni do debaty, že si ani nevšimli příchodu hologramu, o kterém tu byla řeč. Vlastně je hologram silné slovo! Kdoví, čím Stín vlastně doopravdy byl.

Stín: "Mluvil tu někdo o mně?"

Jan: "Kde jsi byl, Himmelere!"

Stín: "Tys mu to vykecal, Programe! Mluvko!"

Program: "Promiň, ale nechal jsem se ukecat, byla tu děsná nuda!"

Stín: "O čem jste to mluvili? Slyšel jsem chválu na svou osobu!"

Pes: "Bohužel ne! O vás jsme nemluvili, pane Stíne!"

Stín: "A o čem tedy?"

Pes: "O tom, že jsme jen slabou napodobeninou něčeho velikého!"

Stín: "Mě do toho nemíchejte! Já mezi vás nepatřím... Pcha!"

Plechovka: "Musím podotknout, že Pes má výjimečně pravdu! Náš autor se, jak se zdá, nemůže rozběhnout a patlá páté přes deváté!"

Stín: "A neříkal jsem to? Je to tu jako v blázinci! Celá posádka zmizí bůhví kam a ten zbytek... Škoda mluvit!"

Pes souhlasně potřásl hlavou. Přestal se konečně drbat a dal se dojíst, nebo dožrat svůj příděl. Pořád měl hlad, ať dělal, co dělal. Jídla bylo dost, takže se o něj nikdo nezajímal.

Pes: "Jak to, že mluvíte až teď, pane Plechovko?"

Plechovka: "Byl jsem uražen! Jelikož můj obličej není schopen tuto činnost vystihnout, vzal jsem to od lesa a ukázal svou uraženost mlčením..."

Jan: "Že jsem si ničeho nevšiml!"

Plechovka: "Teď už to budete vědět!"

Program: "Už vím, co se stalo s posádkou!"

Všichni zůstali tiše a bezhnutě stát, nebo sedět. Zdálo se, že je Program svým výkřikem přímo spokojen. Jeho tvář tomu plně odpovídala.

Jan: "Sem s tím!"

Pes: "Jen do toho!"

Plechovka: "Jasně...."

Stín: "No, nazdar!"

Program: "Tak chcete to slyšet, nebo ne!"

Plechovka: "Podle mého názoru by nebylo od věci vědět, co na nás ten potrhlý autor zase vymyslel! Jen ven s tím, Programe! Do toho a nebojte se!"

Program opět odpověděl chvilkovým mlčením, aby situaci dodal patřičný spád. Všichni však byli opačného názoru. Mlčení je přímo vytáčelo.

Program: "Podle mého zjištění a několik miliónu let dlouhého pátrání, jsem dospěl k názoru, že se posádka nejspíše musela zbláznit a opustit tyhle plechové necky! Nebo taky rakev, jestli chcete!"

Pes: "A proč se musela zbláznit... Ta posádka?"

Program: "To nevím!"

Stín: "A jsem tam, kde jsem byli!"

Jan: "A nemůžeš za to ty, Programe?"

Program: "Proč, myslíte, pane Jane?"

Jan: "Zdá se, že ti ten uplynulý čas poškodil nějaké paměťové okruhy! Nebo tvůj program zmutoval do nějaké podivné formy..."

Program: "Jaké?"

Program se tvářil uraženě. Všichni sledovali obrazovku v jídelně a čekali, co řekne. Bylo ticho, že by jeden uslyšel spadnout špendlík na zem. Nikdo jej však neměl po ruce.

Jan: "To bych teď nerad rozebíral!"

Plechovka: "Pánové, jdu se promazat! Zdá se, že mi opět drhnou klouby!"

Stín: "Půjdu ještě na můstek zkontrolovat kurs!"

Pes: "Kam?"

Stín: "To je jedno, co nejdál od tohohle blázince!"

Jan: "Nechceš si zahrát Člověče nezlob se? Co ty na to, Pse!"

Pes: "Už jsem se lekl, že si mám znovu... Fajn, Plechovka říkal něco o tom, že tu zažijeme príma dobrodružství, ale jak se zdá, chcípl tu... Můj pradědeček! Dobře, o co budeme hrát?"

Jan: "Jak o co? V Člověče nezlob se se o nic nehraje!"

Pes: "O nic? Ale to bude děsná nuda! Vážně o nic nechceš hrát? Našel jsem ve skladu báječně proležené psí suchary! Rozplývají se na jazyku! Prostě pohádka! Vážně ne? Opravdu? Tak ne!"

Jan: "Fuj! Suchary nejím! Co bude dál?"

Pes: "Neříkejte, že je to zase konec, nebo se naštvu!"

/Konec/

Milí čtenáři, jsem na konci tohoto nudného a nic neříkajícího příběhu, který je směsí těch největších blbostí a snůškou lží, kterým není nic rovno. Sami uznáte, že číst tento příběh je naprostou ztrátou času. Ale opravdu! Doufám, že se mnou souhlasíte. Vesmír se s Vámi tiše loučí. Mám toho ještě hodně na práci!

Plechovka: "Já vím, slíbil jsem vám báječnou akci, nahé ženy, spoustu sexu, násilí a potoky krve! Bohužel došlo k nějakému omylu a nic z toho se nestalo! Ale nebuďte smutní, něco se určitě stane! Třeba ztratím hlavu a budu na lodi strašit jako bezhlavý rytíř. Cha, cha. Není to sranda k popukání? Ne? Omlouvám se! Můj pokus o žert vždy skončí fiaskem..."

Pes: "Už žádné další kontrolní otázky!"

Plechovka: "Víte proč je tu s námi Pes a ne Kocour?"

Pes: "Nech toho, ty jedna hromado přezrálého šrotu! Nikdo na to není zvědavý!"

Plechovka: "Protože tu nejsou myšky! Cha, cha, cha! Promiňte, zase jsem se nechal unést! Tak se zatím mějte a držte nám palce!"

Pes: "Raději ano, jak se zdá, všichni z toho nejspíše zblbneme. Tak čau!"

Plechovka: "A řekněte někdo autorovi, ať sebou hodí, nebudeme tu čekat věčně! Taky to tu můžeme zabalit a letět třeba do..."

Pes: "Prdele?"

Plechovka: "Tam možná taky, tak naschle! Zase někdy!"

/TO BE CONTINUED.../

Dál už to vážně není, proklatě!


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.7 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 24 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 52 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 0:47:53 Odpovědět 
   17. 06. 2014

Už jenom, když se čtenář dostane, až ke konci čtení si může pogratulovat, aniž by vůbec pochopil smysl Redbullu. Postavy se baví o nesmyslech, myslím, že nikdy nedotáhnou téma do konce a už jej mění. Hmm… o čem RedBull byl?
Nikdy jsem Červeného trpaslíka neviděl, asi proto mi tvoje parodie nepřišla k chuti. Avšak přesto jsem se tím prokousal až do konce!
 ze dne 01.08.2014, 15:31:02  
   Šíma: Svatá pravda, tohle se mi nepovedlo!
 mistrovamarketka 19.12.2009, 13:11:08 Odpovědět 
   Červeného trpaslíka zbožňuji nekriticky, tohle jsem dočíst nedokázala :-(((
 ze dne 19.12.2009, 14:53:56  
   Šíma: Nevadí, byl to jen šímův pokus ve slabé chvilce!

Červený Trpaslík je můj oblíbený sci-fi sitcom a nedám na něj dopustit. Mám všechny díly na DVD a když mě to chytne, dívám se na jeden díl za druhým a chlamu se přitom, přestože již vím, jak to bude a dopadne! Když musíš, tak musíš!

Děkuji za zastavení, komentík i to nedočtení, protože kdo ví, co by se s Tebou pak stalo a já bych Tě nerad měl na svědomí! ;-)))
 Amater 19.12.2009, 12:58:40 Odpovědět 
   Musím se přiznat, že jsi to usekl včas. ještě trochu a přestal bych číst. nevím jak to vyjádřit, ale myslím, že lepší by bylo to kratší. ke konci už přichází jednoitvárnost a oživí to ten úplně konec, ale už to není ono.
Jinak líbilo se mi to a četlo se to dobře. Ćervený trpaslík mám ráda a chybí mi tam gesta. Ale čklověl nemůže mít vše.
No celkově se mi to líbilo a hlavně Pes i výběr postav, i když bylo to inspirované. Jo škoda, že se tam neobjevily krysy... je to nevyužitý potenciál... něco jako nepoužitá puška na stěně. 1,5 tentokrát.
 ze dne 19.12.2009, 14:52:23  
   Šíma: Děkuji, klidně jsi mi tam mohla fláknout i tu Dvojku, přežil bych to (asi)! ;-)))
 Nancy Lottinger 11.09.2007, 15:39:35 Odpovědět 
   Tak do krytu snad nechoď :-) Red dwarf forever, takže na něj nemá nikdo a nic, ale u tohodle jsem se taky dobře pobavila... Dost se mi líbí myšlenka sebe (tebe) zasazeného do děje.
Jako ale chudák Rimmer, teď asi fakt nadává :-D
 ze dne 11.09.2007, 18:03:37  
   Šíma: Jsem rád, že se dílko alespoň trochu líbilo! Díky za návštěvu a komentář! ;-)
 Nancy Lottinger 11.09.2007, 15:14:22 Odpovědět 
   Ještě než budu číst - miluju tenhle kultovní seriál, MILUJU HO!!! :-)
 ze dne 11.09.2007, 18:02:53  
   Šíma: Me too! I love Red Dwarf! ;-) Nevím, zda-li jsem to napsal správně... Snad se to povedlo (ta parodie)! ;-)
 BaD 05.08.2007, 12:54:52 Odpovědět 
   Abych byl upřímný... fanouškým červeného trpaslíka bych to nedoporučoval... Mohli by ti ublížit:)) Ale jedno je pravda: ta nuda z toho sálá...
 ze dne 05.08.2007, 13:10:52  
   Šíma: Díky za přečtení a komenář, loučím se a jdu do KRYTU! Co kdyby? :-)
 Hanulka222 14.07.2007, 10:40:16 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Hanulka222 ze dne 14.07.2007, 8:46:44

   Přiznám, každý díl jsem ještě neviděla, ale ten svůj první- nejoblíbenější KONEC znám zpaměti... byl to jen takový nápad, záleží na tobě, ale klidně bych si ještě něco na motivy Trpaslíka přečetla... ;-) tobě též krásný den
 Hanulka222 14.07.2007, 8:46:44 Odpovědět 
   Přečíst si tohle skutečná posádka Červeného Trpaslíka, tak neim neim... Rimmer by pravděpodobně dostal další ze svých záchvatů, které míval při zkouškách, Holly by dobrovolně opět změnil identitu, Lister by to nepochopil a raději by dál snil o tý svý farmě (ty skákající ovce by mě fakt zajímaly...), no a Kocour... ten by se šel převléct...
Psát parodii je těžké, zvlášť na něco, jako je Trpaslík... Jde totiž napsat parodii na něco, co samo o sobě vtipné až dost...? Text je dlouhý, občasný vtip zazní, ale čtenář si moc neodnese... jejda já jen pořád kritizuju... :-) jo líbilo se mi to, ale nebylo by lepší zkusit spíš napsat něco jakou novou řadu Trpaslíka v podobném stylu jako je seriál třeba s tvými postavami? Přece jenom bych si to asi užila víc... ale to je jen nápad...
 ze dne 14.07.2007, 10:33:48  
   Šíma: Díky Hanulko za Tvůj dlouhý postřeh a připomínky. Ale Červený Trpaslík je prostě NĚCO! A každé nové dílo bude jen v jeho stínu! :-) No, myšlenka to není špatná! Když ten seriál začínal, hltal jsem každý díl, teď už to jde (potřetí?), tak se dívám jen když mám čas, nebo náladu! Ale stejně by měl dostat metál ten, kdo to vymyslel! :-) Hezký den.
 čuk 08.07.2007, 19:01:31 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: čuk ze dne 08.07.2007, 18:04:53

   sampozřejmě, že jsem se neurazil a ty taky ne. Vždyt jsou to jen řeči kolem psaní a oba jsme, jak to tak vidím, oba srandisti.
 ze dne 08.07.2007, 19:37:30  
   Šíma: :-)
 čuk 08.07.2007, 18:04:53 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: čuk ze dne 08.07.2007, 8:25:52

   Neříkám odflákl. Spíš nenechal trochu uležet až pomine euforie z psaní a čte se text s pocitem, že tohle napsal někdo jiný. Pak se pozná, co tam chybí nebo je tam navíc.
Ale já nejsem odborný kritik, někdy střílím s tím. že autora to může inspirovat, nebo alespoň nutí najít protiargument.
 ze dne 08.07.2007, 18:33:19  
   Šíma: Tak to je průšvih, protože všechna dílka, která jsem kdy napsal, jsou po "záruce", tzn. že je jejich stáří od dvou let a více! :-))) Euforie ze psaní? Už vím, radost, že jsem zase něco stvořil... Ne, čuku, neurazil jsem se! Každopadně díky za další vysvětlení! Doufám, že nadále zůstaneme přáteli "pera" a nebudume se škádlit ! Cokoliv napíšu, myslím to od srdce. Měj se hezky!
P.S. Zkusím dát tuto povídečku (nebo scénář) odležet, alespoň jako olomoucké tvarůžky! Snad to potom jaksepatří rozdýchám! A nemysli si, že to po sobě nečtu, snad neskončím jako ten "Hladový spisovatel", který to po sobě ani nemohl číst! :-)
 čuk 08.07.2007, 8:25:52 Odpovědět 
   Červeného trpaslíka neznám, pokud by tam byl však podobný text, byl by jistě oživován grimasami, gagy a podd.
V textu je pár dobrých vtipů, ale naopak spousta vaty a ne příliš něco říkajících dialogů. Ty postavy jakoby splývaly jejich řeči jsou málo diferencované, chYbí tam i slovní gagy, stylistické gagy, trochu absurdně humorného popisu. Když tam není děj, mohlo být naopak zdramatizování "setrvání", pocity. Mně se to zdá nepůsobivé, nedopointované, vždyť tam mohly být pseudoakce, pochybené úvahy a tak, prostě víc vtipu. Ty jsi příznivec "řinutí" bez následné redakce, srovnej se třeba s "řinutím" v Hrabalovi nebo chrlením I.Diviše. HOdně text potřebuje vykrátit, zexpresivnit, přibarvit, zabsurdnit. Ale ber to zase jako můj subjektivní pohled člověka, který dost škrtá a libuje si ve zkratce.
 ze dne 08.07.2007, 11:00:44  
   Šíma: Děkuji velice za Tvou "odbornou" kritiku a beru si JI k srdci! Toto dílko bylo pouze takový štěk... Že jsi měl pocit, že bych tohle prostě odflákl? Musím se stydět! Stydím se...
 Pavel D. F. 07.07.2007, 21:47:29 Odpovědět 
   No, po pravdě, tohle asi ocení opravdu jen fandové Červeného trpaslíka. Jeden redaktor tu nechal poznámku, že text nedočetl, protože se mu zdá grafomanský. Ono napsat parodii není jen tak. Já ale beru tento scénář jako dílo momentální inspirace, jehož úkolem není přinášet světoborné myšlenky, nýbrž pouze pobavit. Líbí se mi nápad s včleněním autora do příběhu, i když o něm postavy jen mluví, je tam někde za oponou a dobře se baví.
Abych byl spravedlivý, musím podotknout, že některé okamžiky děj poněkud brzdily. Třeba neustálé naznačování poměrně mdlého rozumu Programu nebo nekonečné hádky postav. V porovnání s jinými Tvými pracemi je tento text trošku slabší, ale pořád alespoň na jedna mínus.
 ze dne 07.07.2007, 22:02:53  
   Šíma: Možná je to tím, že špatně vidím, ale četl jsem namísto momentální inspirace - momentální indispozice, musel jsem se podívat znovu! :-) Prosím, byla to jen snaha, jejíž vysledek není takový, jak by se zdálo... Teď vypadám ublíženě? Ne, směju se! Sobě! Ještě jednou díky za fundovaný názor! Vážím si ho. Polepším se! Snad...
 ze dne 07.07.2007, 21:57:19  
   Šíma: Díky za spravedlivou kritiku! Přiznávám, že jsem byl patrně pod vlivem nějakých omamných látek, když jsem to psal, už si to přesně nepamatuju... Také jsem za těch několik let, co leželo toto dílko v šuplíku, nenapsal žádné pokračování, což patrně svědčí samo o sobě. Snad jsem si z ostudy neupletl kabát... Raději se budu už na Trpaslíka jen dívat! :-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Zrzavci
Křídlatka
Con los Colegas...
Wheelies Devotee
Galfa - část II...
Franzi Moorin
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr