obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je paměť, která touží."
Honoré de Balzac
obr
obr počet přístupů: 2141847 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303552 komentářů :: on-line: 10 ::
obr

:: Pepův příběh ::

 autor Viktor publikováno: 09.07.2007, 0:34  
..ne vše je nutno chápat.. ;o)
 

Mám kamaráda, který se jmenuje Pepa.
…..
Na tomto holém faktu je, pravda, pramálo zajímavého a hnidopichové by mohli tento jev označit za běžný až banální.
….
Možná , že by se mi tento dojem podařilo lehce ozvláštnit či mírně zatraktivnit, kdybych jej veřejně označil jako workoholika, kariérního šílece, deformovaného manažera, jehož jedinou zábavou je od vidím do nevidím pracovat - vymýšlet nové projekty a marketingové pasti, stručně řečeno tedy absolutního magora, jakého svět neviděl…,ale já to neudělám, neb jak jsem již výše naznačil je to můj kamarád!

Taky bych mohl mimoděk nadestřít, že onen zmíněný Pepa , je rovněž solidní hypochondr, jež se stal pravidelným dárcem krve jen proto, aby měl zdarma dokonalý přehled o svém zdravotním stavu a aby musel přestat chlastat, kterého pak ovšem pokousala rozezlená muchnička či co, on dostal lymskou boreliozu, čímž měl po odběrech a byl tím uvržen do pekla nejistoty stran jeho kondice….Jenže to taky neudělám, protože tohle si kamarádi nedělají.

Budu vyprávět jednu, relativně čerstvou Pepovu příhodu, kterou mi jakoby v žertovném tónu vyprávěl v autě, ale která ve své podstatě příliš veselá nebyla.

…………………….

Pepa pracuje v Praze, jako téměř všichni schopní lidé z regionů, což znamená že tráví značné množství času v autě, a což rovněž znamená , že když jede v pondělí do práce – vyjíždí velmi brzy. Tedy ráno….tedy za svítání.

Onoho dne manažer Pepa vyrazil do Prahy před rozbřeskem. Slunce ještě dřímalo za beskydskými lesy , ovšem pás mraků na východě již zespodu podpíralo svými paprsky, čili na silnicích i mimo ně panovalo už pološero. Osobní vozy se po okresních cestách sunuly spíše zřídka .Jejich světlomety –byť zapnuté-již vzhledem ke světelným podmínkám neměly vliv na výhled řidiče.

Manažer Pepa seděl za volantem svého červeného Focusu a zhruba osmdesátikilometrovou rychlostí si to svištěl po nerovné asfaltce druhé třídy směrem k nejbližšímu nájezdu na dálnici. V tuhle dobu na okresce nebylo živé duše , neboť kamiony se na ni nevešly a proletariát se rozjížděl na svá pracoviště až o hodinu později. Pepa byl pánem situace a užíval si ostré průjezdy serpentin, lemované prehistorickými jabloněmi orvávanými v zimě ledovými poryvy severáku a v létě nájezdy romských tlup, které sběrem kyselých pláňat – korunu deset za kilo-zásobovali okolní pálenice.

Pepa projel sérii zatáček a vnořil se do plytkého údolí, kdy po stranách silnice tu a tam minul zchátralý domek či nakřivo stojící stodolu. Za jednou mírnou zatáčkou, do které nebylo vidět , neboť ji z příkopů lemovaly trsy vysoké trávy musel prudčeji přibrzdit. Z hustého shluku bylin totiž na cestu vykráčelo tmavé zvíře. Zvíře se na okraji silnice zarazilo a pohledem do očí řidičových drze hodnotilo , kdo bude mít v této dopravní situaci přednost, a poté , co dospělo k závěru, ladným , ale neuspěchaným klusem přeběhlo asfalt.
….
Byla to černá kočka.
….
Ne že by byl manažer Pepa pověrčivý – je to moderní muž žijící a pracující dle posledních závěrů světové vědy ! Dobře ví , že v podobných situacích stačí otočit se na pravé patě proti směru hodinových ručiček , třikrát si plivnout přes levé rameno a pomodlit se Zdrávas proti uřknutí, což také ihned učinil, byť točení na pravé patě mu na řidičově sedadle jeho vozu šlo dost ztuha. Nicméně neodbytný pocit nadpřirozena a podvědomé očekávání katastrofy v něm přeci jen utkvěly. Pepa pokračoval v cestě, slovy redaktora Zelené vlny, se zvýšenou opatrností. Projel krátkým úsekem lesa a dostal se do nejméně obydlené části úseku, který měl projet.
….
Když najel do táhle stoupající rovinky v polích – uviděl ji!
….
Nejdříve se v ranním rembrantovsky mystickém světle jevila jako tmavá skvrna uprostřed vozovky , Pepa zvolnil a uvažoval , co by to uprostřed cesty mohlo v tuhle hodinu být. Z jeho úvah je však vytrhly projasňující se kontury překážky, jež s klesající vzdáleností nabíraly tvar lidské postavy.

Drobné lidské postavy.
…..
Drobné ženské postavy.
….
Drobné ženské shrbené postavy.
…..
Pepa již jel téměř krokem, byl od postavy méně než sto metrů a s hrůzou si uvědomoval co vidí…

V sychravém ránu, v mlžném pološeru uprostřed silnice stála drobná shrbená babka, na ohnutém předloktí košík, oděná v šedý zmačkaný hubertus do půli křivých lýtek. Přízračně rudý šátek lemoval její vyschlou tvář, ve které se místo očí zračily jen dvě černé propadlé díry. Tato stařena stála zcela bez hnutí - jen její pravice napřažená kolmo před sebe s dlaní ohnutou nepřirozeně,v pravém úhlu přímo k zemi, se komíhala pomalu… plynule nahoru a dolů…
……

Pepa si v tu chvíli uvědomil, že potkal svou……… SMRT.

……..

Člověk se SMRTI zahleděl do nevidoucích bezedných otvorů a polila jej starobylá hrůza. Jeho vůz se blížil vstříc osudu krok za krokem , čas zhoustl, a zpomalil se.

„Už je čas?!?“ Zeptal se v duchu.

SMRT neodpověděla.

„Proč zrovna teď?“ Otázal se znovu a naléhavě.

SMRT jen stála zahalena v děs a mlčení.

„Chci ještě nejaký čas!!!“ Zaúpěl zoufale člověk bez naděje na slitování.

SMRT s neúprosnou mlčenlivostí komíhala pravicí.

……………

Manažer Pepa vyhodil pravý blinkr a babku krokem objel. Po ujetí několika metrů, s pocitem , že mu každou chvíli musí skočit na záda, se s obavou podíval do zrcátka.

Stála tam ..pohled upřený do směru, ze kterého přijel, s pravící neúprosně komíhající nahoru a dolů. Pepa podřadil a ujel.

……………….

„ Asi mě chtěla jenom stopnout!“ Podotkl s odlehčeným tónem Pepa a světácky se zakřenil. Blížili jsme se v tu dobu na kruhový objezd na výjezdu z města , na kterém asi za dvě minuty nato srazila mladá žena podnapilého cyklistu přímo před našima očima.


 celkové hodnocení autora: 97.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 15 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 33 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 mistrovamarketka 17.12.2008, 18:53:26 Odpovědět 
   Dávám jedna, co víc dodat... snad jen, že ten tvůj kamarád Pepa, je prostě typický chlap :-D
 ZITULE 24.11.2008, 21:20:07 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: ZITULE ze dne 24.11.2008, 16:17:28

   Jiste ze to plati, nikdy nemenim to co napisi. Zitule
 ZITULE 24.11.2008, 16:17:28 Odpovědět 
   Pribeh se mi moc libil, vycitila jsem ze Ti vedl ruku sam zivot a takove pribehy jsou moc krasne. Zitule
 ze dne 24.11.2008, 19:00:13  
   Viktor: Hmm... děkuji, ale nejsem si jistý, zda to ještě platí... :o)
 Vanessa Kuzníková 17.09.2008, 19:58:51 Odpovědět 
   Celý dost dobrý, ale ten konec s tím přejetím bych tam už nedávala, ale asi jsi tím chtěl něco naznačit. Jen mě připadá, že spíš ne. Jedna.
 Bereniké 09.09.2008, 16:23:27 Odpovědět 
   u tedy, jistě že nejspíš nejlepším autorem bývá, jak praví známé klišé, život sám, ovšem nepředpokládám, že Pepa svou příhodu vyprávěl tak plnu výtečných obratů;) Nic proti Pepovi, samozřejmě. Zkrátka je to skvělé.
 sirraell 30.07.2007, 15:08:07 Odpovědět 
   Prave proto je to tak dobre, co se tyka fantazie, zivot nikdo nepredci...
 sirraell 27.07.2007, 23:17:47 Odpovědět 
   Myslela jsem ze v literature me toho uz moc neprekvapi...
Spletla jsem se. Skvele napsano. Skvela pointa, opravdu se ti to moc povedlo...
 ze dne 29.07.2007, 20:39:54  
   Viktor: ..a nejlepší na tom je , že je to pravda..
 Lakejja 19.07.2007, 10:28:05 Odpovědět 
   Kdo by to byl řekl. tohle nebyl vůbec špatné :) A ten dovětek tomu dává jiný punc...bez něj by to asi nebylo ono
 amazonit 13.07.2007, 16:23:22 Odpovědět 
   zprvu se zdá, že půjde o dílko odlehčené, spíše humorně pojaté, ale nakonec tomu tak zcela není......
moc dobře se to čte, má to jiskru:o)
 Šíma 09.07.2007, 12:50:20 Odpovědět 
   Kdoví, jakou podobu má smrt? Děkuji za zamyšlení a trochu napětí! No, třeba ho ta SMRT varovala, že ještě není ten pravý čas a vzala si někoho se seznamu! Chyby se stávají a ani Ti nahoře v tom možná nemají jasno... :-)
 ze dne 09.07.2007, 16:29:02  
   Viktor: ..zamyšlení..přesně to byl účel, člověče...jsem rád , že to takhle chápeš.. ;o)))
 Kev 09.07.2007, 0:21:55 Odpovědět 
   Je dobře, že jí nezastavil, určitě chtěla svézt jen k nejbližší zatáčce..:))
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Full life-5.+6....
taxikus
Zlo plodí zlo -...
ondrejfabian
Co zítra ?
fossil
obr
obr obr obr
obr

Staré tradice III. - Cena přát...
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr