obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."
K. Čapek
obr
obr počet přístupů: 2915658 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39756 příspěvků, 5802 autorů a 392267 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Pán ohně - 15. kapitola - Výprava 2.část ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Pán ohně
 autor Mera im Arem publikováno: 11.07.2007, 22:53  
Strašně se omouvám za to, že další díl píši až po několika měsících. vysvětlovat nemá cenu, to by mohlo vyznít jako výmluvy, takže jen jedno upozornění: Od posledního příspěvku prošel Pán ohně korekturou. Co by se vám nezdálo, klidně piště do kometářů a já vám to kdyžtak vysvětlím. Ale ty změny nebyly zásadního charakteru=)
 

První paprsky slunce pronikly zavřenými okenicemi a pošimraly ho na tváři. Vzbudily ho a mladík se slastně protáhnul. Ani noční můry dnes v noci neměl. Plný elánu a chuti do cesty sešel dolů. Hospodský už čile poklízel ve světnici, která v denním světle vypadala ještě ubožeji než v noci. Hned dostal k jídlu misku na kaši rozvařených kořínků shuepu s medem. Jídlo vůbec nebylo špatné, mladík už jedl daleko horší. Shuep vesničané hojně pěstovali, protože se z něj dalo udělat prakticky cokoliv – placky, polévky, nahrazoval maso, zeleninu, ovoce. Měl nasládlou, jemně kořenitou chuť a s medem byl přímo báječný. Petr ho nejdřív nemohl ani vidět, protože jeho chuť v něm vzbuzovala odpor, ale postupem času si na něj zvykl. Byla to nejčastější složka hradní stravy a nakonec mu zachutnal.
Jak tak jedl, zaslechl rozhovor tří mužů o několik stolů dál. Podle toho co říkali, právě toho nejvýřečnějšího z nich včera umravnil. Samozřejmě to neskousl a chtěl se mu pomstít. Však taky mladík za moment uslyšel jak k němu jdou. Na rameno mu dopadla cizí těžká ruka. Petr strnul. Ne úlekem či strachem, ale zděsil se odpovědi vlastního těla. Všechny smysly se napjaly a z mladíka byla najednou šelma připravená zabíjet. Zalil ho klid. Klid před bouří.
„Hej, chceme s tebou prohodit pár slov,“ zachrochtal posměšně vysoký hromotluk, který ho držel za rameno. Klasický příklad velkých svalů a žádného mozku.
„Odejděte a nikomu se nic nestane,“ tlumeně odpověděl Petr. Tělem mu začalo probíhat chvění. Chlapi se rozřehtali. Zřejmě to považovali za známku strachu.
„Otoč se,“ zahýkal hromotluk. Hospodský dělal, že tam není a v duchu se modlil, aby z toho nebyly problémy s vojáky. Vždyť ten mladý pán vypadal, že to rozhodně není potulný tulák. A ten jeho kůň! Muž měl sice pod stolem sukovici, ale proti těm třem by ani nenapadlo ji použít.
„Naposledy ti říkám, vypadni,“ zavrčel mladík. Věděl, že je to zbytečná výzva, ale chtěl jim dát šanci. Jakmile si dovolí násilí, nedokáže se kontrolovat do té míry, aby někoho náhodou nezabil. A to nechtěl. Dosud se tomu vyhýbal. Nezapomínej, vždycky ne, ozval se mu v hlavě posměšný hlásek svědomí. Zmlkni, odstrčil ho Petr. Minulost se vrátit nedá…
„Povídám, otoč se!“ zaburácel hromotluk a posměšného uchechtávání ostatních dvou a chtěl ho k sobě obrátit. Že už mladíka nedrží nepostřehl, dokud mu Petr nevyvrátil ruku z kloubu a nepostřehnutelným úderem zespoda nepřerazil nos. Výtržník se s bolestným řvaním složil na zem, kde si zdravou rukou tiskl krvácející nos, ze kterého zbyla jen kaše. Petr plavně přešel do vysokého obloukovitého kopu, který zasáhl spánek muže, který stál jako další nejblíž. Poslední, včerejší opilec, si nestihl ani uvědomit, že situace se rozhodně nevyvíjí příznivě, dřív, než dostal ránu pěstí do žaludku. Zhroutil se na kolena a začal v úporných bolestech dávit svůj ranní příděl jídla. Všechno se odehrálo ani ne za tři sekundy.
Mladík se narovnal a zúženým pohledem přejel tu spoušť. Hospodský se vyděšeně modlil k Am’unovi a třeštil na Petra oči.
„Jste hlupáci,“ zavrčel mladík. „Poučení je někdy tvrdé,“ ušklíbl se při vzpomínkách na Rask. Přece jen se nad nimi ale slitoval. Za chvíli přijdou zimní období a když budou ti muži zmrzačení, jejich rodiny nejspíš pojdou hlady.
Přidržel si železným stiskem hromotluka a obratně mu vrátil paži do správné polohy. Muž bolestí omdlel. Zazářila modrá Energie a nos mu přestal krvácet. S tím si Petr trošku vyhrál. Sesbíral úlomky chrupavky zpátky na místo a scelil je. Až zpětně si uvědomoval jednotlivé okamžiky rvačky. Tu chladnou analýzu situace a bleskové reakce. Úder na nos kdovíjak stočil na poslední chvíli, jinak by prorazil nosní přepážky a způsobil muži krvácení do mozku. Přešel ke svému včerejšímu známému, kopnutím ho hodil na záda a jen tak ho prozářil modrým světlem. Muž sebou přestal házet a s úlevou zavřel oči. Nakonec si Petr nechal toho, kterého kopl. Bál se totiž toho nejhoršího. Ne, dobrý, nezabil ho. Jen mu rozbil hlavu. Zřejmě těsně minul spánek. Petr zakroutil v duchu hlavou. Někteří lidé mají prostě z pekla štěstí. Ale cítil se spokojený sám se sebou. Nádhera! ozvalo se ten uštěpačná hlásek. Esteran, který odmítá vzít život bližnímu svému. Mladík se zamračil. Takové myšlenky nenáviděl. Da’esteran, zavrčel, aby ten nechutný hlas umlčel. Odměnou mu byl neslyšný posměvačný smích jeho vlastního svědomí. Scelil kost a doufal, že z toho hlupáka neudělal magora do smrti. Až potom se obrátil k hostinskému, který klečel s tváří k zemi a neodvážil se ani vzhlédnout. Jen se třásl a neustále cosi drmolil.
„Vstaň,“ zavrčel otráveně Petr. Tohle nenáviděl. Hospodský se okamžitě postavil.
„Odpusťte mi, pane. Kdybych věděl…zastavil bych je. U bohů, omlouvám se, pane!“ zakvílel.
„Nic se nestalo,“ odbyl ho mladík. „Postaral ses mi o koně?“
„Samozřejmě, pane,“ ukláněl se muž. „Budete si přít ještě něco k jídlu?“ dodal nadějně.
„Ne, díky, přešla mě chuť,“ odmítl Petr. Podaroval hospodského měďákem, nastrojil Daegwina a vyrazil na cestu.

Bez vážnějších příhod překročil Hyrnu a obešel Hraniční jezero. Cesta ubíhala s rutinou až nepříjemnou, ale Petr neskuhral. Sám si to přece vybral. Ani Havran si nestěžoval. Neustálý pohyb se mu líbil. Stejně jako to, že má svého milovaného pána pořád na hřbetě.
Za Hraničním jezerem se mladík přestal cítit bezpečně. Pořád tu byl ten dotěrný pocit něčeho známého. Byl vždycky trochu mimo, mladík ho nedokázal zachytit. V každé vesnici, kterou projel mu vyprávěli o lupičích, kteří si berou jen to nejnutnější a to se mu přestávalo líbit. Vždycky je totiž minul jen o pár hodin. Pokud se bandité na cestě zdrží, vjede jim přímo pod nohy. Začal se chovat obezřetně a pečlivě zkoumal krajinu před sebou i Energií, aby minimalizoval možnost střetu. A přece tomu nedokázal zabránit.


 celkové hodnocení autora: 96.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 62 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Pavel D. F. 11.07.2007, 22:53:03 Odpovědět 
   Motiv bojovníka, který léčí své oběti, je dost originální. Někdy se násilí vyhnout nelze, ale následkům ano. S takovým přístupem se dá hodně dokázat, ale asi bych se opakoval, kdybych stále říkal, že Petr má obrovský potenciál.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
APV
(18.9.2020, 13:40)
xcvx
(9.9.2020, 11:54)
Alexandr Heartless
(7.9.2020, 14:47)
houseofcandy
(7.9.2020, 12:01)
obr
obr obr obr
obr
Zdvořilý úsměv
jiřinka mignonka
Recept na štěst...
Khalia Jasnozraká
Tábor - Markýza...
Rebejah
obr
obr obr obr
obr

únava
sasanka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr