» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kdo nemá peněz, je chudý; kdo nemá přátel, je chudší; ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě."

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

počet přístupů: 2141853

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303552 komentářů :: on-line: 8 ::

:: Na zemi je kapka... ::

Dawnie	publikováno: 31.07.2007, 19:43

Povídka o děvčeti pro kterou vločky a déšť byly cíl jejího života.


	Na zemi je kapka... Jsem nemocná. Trpím oslabenou imunitou už od narození a proto jsem nikdy nemohla jít ven, když byla zima nebo když pršelo. Kapičky deště mě fascinovaly víc než kdejaká kouzla, nebo dokonce věci, kterým se mí vrstevníci vehementně snažili přijít na kloub. Líbilo se mi, jak ladně stékaly po skle, ze kterého jsem to dění pozorovala. Byla v nich taková čistota, pozůstatek toho neposkvrněného světa, který zde kdysi panoval... Vločky, které se snášely na parapet a po chvíly pokrývaly celou ulici, mě udivovaly stejně silně jako déšť. To jak se rozpouštěly při dotyku s vyšší teplotou a mění se ve vodu... Byla to nádhera! Velice jsem litovala, že nemůžu vyjít ven a potěšit se s těmi zázraky přírody... Nechápala jsem proč se lidé před deštěm schovávají za deštníky a před sněhem za čepice... Taková škoda! Takové nepoznání! Jednoho zimního dne se moji rodiče vypravili nakupovat. To jsem však ještě netušila... Otevřela jsem slepené oči a promnula si je. Zívla jsem a lehce jsem se posadila na posteli. Zvesela jsem se protáhla a vzápětí prudce vstala. "Haloooo, dobré ráno!" křikla jsem na celý dům. Nic se neozvalo. Pak jsem si všimla papírku ležícího u mě na stole. Vzala jsem ho a začala číst: Dobré ráno, Klárko! Jeli jsme nakupovat, vrátíme se asi v 10:00. Posnídej, teple se obleč a nechoď ven! Tvoje mamka a taťka Když jsem dočetla běžela jsem se podívat na hodiny. Ukazovaly přesně 9:00. Rychle jsem se oblékla ( teple ) a hodila do sebe rohlík s nutelou. Zkontrolovala jsem čas... 9:20. Podívala jsem se z okna. Sněžilo. Srdíčko se mi z pohledu na tu krásu trošičku rozehřálo. Pak začal boj. Boj uvnitř mne. Boj srdce a rozumu. Těžký boj... Jít se podívat ven, nebo ne? Okusit přírodu v zimě, nebo zachovat si zdraví? Riskovat, nebo zůstat v zaběhlých kolejích? Během rozhodování jsem si stihla okousat všechny nehty na rukou a ztratit 10 minut času. Rozhodni se, honem, radili mi oba dva uvnitř mne. Stalo se. Rozum mi spílal, ale já přece neodolala... Otevřela jsem dveře. Do domu se začal vtírat jako kocour studený vzduch. Povykročila jsem před dveře a v životě mi nebylo líp! Ucítila jsem na rukou a tvářích jako pohlazení dopadající vločky. Studily mne, ale na to jsem nedbala, protože v mém nitru se roztékala láva. Hlava mi skoro hořela, když jsem si uvědomila, že prožívám snad tu nejhezčí chvíli, kterou si budu nadosmrti pamatovat. Poté jsem se musela vzpamatovat. Jen nerada jsem opouštěla své kamarádky vločky, které mne tak vlídně přijaly mezi sebe. Ale už bylo nutné se vrátit... Naposledy jsem se ohlédla a zavřela dveře. Ach jo... Pak se vrátili rodiče a já se musela radovat z dalšího vlněného svetru. Jediná věc mě těšila... Kdykoliv byli rodiče v zimě nebo za deště pryč, mohla jsem vyjít ven aniž bych byla potom vyhubována. A jak jsem si to užívala! Podle mě lidé nepochopili význam kapiček vody. Nepochopili, že se v nich skrývá něha a že nemá smysl se před nimi schovávat. Tak jsem to viděla pouze já... A světe div se, při těch mých utajených výletech jsem se nikdy nenastydla... *** Ahoj Klárko!" pozdravil mě vesele pan doktor, když jsem přišla na obvyklou prohlídku. "Dobrý den." pozdravila jsem slušně. Pak mě asi čtvrt hodiny vyšetřoval. Ty různé přístroje mi vždycky naháněly hrůzu. Dnes ne. Nakonec mi pověděl, že mám o hodně vyšší obranyschopnost a, že už nejsem tak náchylná k nachlazení... Že by mi k tomu napomohly moje tajné výpravy?? To netuším... I když už dnes mohu chodit kdykoliv ven, kapičky deště a sněhové vločky jsem nikdy nepřestala milovat... Vracím jim jejich dobrou vůli...


celkové hodnocení autora: 96.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 21		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 47		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Apolenka	24.08.2009, 9:12:02

Odpověď na příspěvek od uživatele: Dawnie* ze dne 24.08.2009, 7:25:58* Aha, a já jsem tě pokládala za novou autorku. Tak to je potom moje chyba, že jsem si tě tak dlouho na saspi nevšimla. Přijmi, prosím, moji omluvu.


ze dne 24.08.2009, 10:49:27
Dawnie: Není se zač omlouvat:)... Nějaký ten pátek už tu sice působím, ale nejsem zas tak výrazná... Navíc jsem dost dlouho nepublikovala, krom jedné věci. Trochu jsem zlenivěla:)

Dawnie	24.08.2009, 7:25:58

Od té doby, co jsem zde a co jsem psala tuhle povídku, proteklo Moravou hodně vody, zhruba tak dva roky. Už dávno mi není třináct, krásný to věk... Děkuji za krásnou návštěvu a ještě více děkuju za komentář a jedničku:)

Apolenka	24.08.2009, 1:24:38

Kristýnko, proboha, proč máš na profilu, že je ti patnáct let, když je ti teprve třináct? Ta povídka je moc dobře napsaná, pěkný námět, příjemně se vnímá. Zasloužíš si velikou jedničku s hvězdičkou.


ze dne 24.08.2009, 7:26:56
Dawnie: Omlouvám se, odpověď na tvůj komentář máš nad sebou, nějak špatně jsem klikla:)

dee-dead	02.08.2007, 22:03:14

Všechna čest, vzhledem k Tvému věku (a ono na tom vlastně nezáleží, líbilo by se mi i v případě, že by Ti bylo o dvacet víc) je to skvělé. Velká jednička s ještě větší hvězdičkou, tohle dílko mě moc potěšilo:)


ze dne 03.08.2007, 12:02:27
Dawnie: Děkuji ti:)

Povídkář	01.08.2007, 19:45:01

No páni. Smekám, Dawnie. Super. Vzalo mě to za srdce. DOjemný příběh. Krása. jednička


ze dne 01.08.2007, 19:46:51
Dawnie: No, tak ti pěkně děkuji:) Tenhle příběh mám moc ráda a nejen proto, že je dobře napsaný... Díky i za známkošu:)

Albireo	01.08.2007, 14:11:38

Jestli je Ti opravdu 13, těším se na to, jak budeš psát za několik málo let. Začínáš totiž jedinečně!


ze dne 01.08.2007, 18:40:17
Dawnie: Ano, ano opravdu, v říjnu mi bude třináct:)... děkuji za chválu... a ono se uvidí:)

kulkul	01.08.2007, 13:51:24

Vy jste Klárka nebo její matka? Dejte do profilu věk správně nebo vůbec. Pro komentář je to podstatná informace. Myšlenka je krásná, i zpracování, taková moderní Šípková Růženka. To se nikdy nepřejí, vždycky dojme a povzbudí.


ze dne 01.08.2007, 18:39:26
Dawnie: No nejsem ani jedna, ani druhá:)... věk mám správný ( skoro ) v říjnu mi bude třináct:) Velice děkuji za komentář...

Imperial Angel	01.08.2007, 13:37:25

Přidám se ke chvále, opravdu velmi povedené dílko. Spousta lidí si nedokáže představit jedinečnost nebo krásu jedné jediné kapky deště nebo sněhové vločky, protože se pro ně staly pomíjivou součastí života....


ze dne 01.08.2007, 18:37:50
Dawnie: Ano, přesně tak... TO jsem tak trochu chtěla říct tou povídkou... Mě samotnou totiž kapky deště fascinují:) Děkuji za komentář i za návštěvu:)

Šíma	31.07.2007, 20:26:38

Je to hezké! Zdá se, že zakázané ovoce nejlépe chutná! A jsem rád, že hlavní hrdinku po seznámení s vločkami a kapkami deště neomrzela krása padajícího deště a sněhu! :-) Jedna...


ze dne 31.07.2007, 20:42:31
Dawnie: Děkuji moc, jsem ráda, že se příběh líbí:)

Tomáš P.	31.07.2007, 20:08:10

Moc pěkné! Dobrrý nápad, citlivé zpracování. Neuškodilo by příhodu rozvinout, nebo zapojit do uceleného příběhu. Dávám jdničku.


ze dne 31.07.2007, 20:12:49
Dawnie: Ano, souhlasím s tebou příběh by možná šel rozvinout, akorát si nejsem jistá jestli by pak nepůsobil moc "rozleženě". Díky za známku i za koment:)

Pavel D. F.	31.07.2007, 19:42:10

Pěkné vyprávění, docela si dovedu představit, že láska ke kapkám a vločkám přinesla hrdince pevnější zdraví. Otužování organismu bylo vždy doporučováno, skleníková květinka by těžko v dnešním svět obstála. Možná bych upozornil na pár drobností, jako je střídání časů („To jak se rozpouštěly při dotyku s vyšší teplotou a mění se ve vodu“), slovosled („Okusit přírodu v zimě, nebo zachovat si zdraví?“ – vhodněji „…nebo si zachovat zdraví?“), na pár místech chybí čárky. To ale není nic strašného, tady na SASPI můžeš získat praxi, jistě Ti redakce i čtenáři poradí, v čem se můžeš zlepšit.


ze dne 31.07.2007, 20:10:41
Dawnie: Děkuji velmi za hodnocení i za přidanou kritiku. Ano, ten slovosled, ani jsem si toho nevšimla. Stejně jako vystřídání časů. A v čárkách... Je pravda, že občas nějakou vynechám přece ještě tolik zkušeností nemám. Takže díky moc...