|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303552 komentářů :: on-line: 8 ::
|
 |
|
:: Pro Tebe? ::
 Šíma |
publikováno: 30.07.2007, 21:41
|
| Upozornění: Nepíšu básně a tohle ani snad žádná báseň není! Nebo jde jen o obyčejné snění? Kdoví... Možná to všechno ani nejsem já a vám se to jenom zdá, tak pozor na mé malé noční můry vylézající z temných stínů, protože sám život tropí hlouposti a je plný tichých lidských splínů... :-) |
| |
|
|
/I./
Víš, chtěl bych Ti něco říci, něco co potěší Tvé srdce a uchlácholí Tvou rozbolavělou duši,
ale můj hlas oněměl pod hlukem padajícího kamení a hlíny. Snad zemřel jsem pro všechno o čem lidé potají sní. Jsem jen tím čím jsem a nesnáším pocitovky a lidské splíny! Vzal bych Tě za ruku, ale jsem lehounký jako sen, který se Ti zdá a ty se ze spaní červenáš! Jsem jako vítr, prohánějící se za nocí v korunách stromů, houkáním sovy i tichým harašením nočních zvířat, nebo snad kouzelnou nocí, která má svou čarovnou moc? Jsem Tvým osobním snem a říkám si: Jak se máš?
Kdo tedy jsem? Snad jsem zamilovaný Měsíc, který putuje nocí po černém nebi, snad jednou z hvězd, která Ti pomůže splnit Tvá přání. Jsem všechno a nic. Možná jsem jen snem, nebo malou noční můrou. Budu jen tím, čím si budeš přát. Jen jedno Ti nesplním, nikdy nezavolám Tvé jméno, abyses otočila a darovala mi svůj úsměv. Chtěl bych na Tebe zavolat, ale oněmel mi hlas. Tvé kroky zvolna utichají a Ty tiše odcházíš a mizíš kdesi v dáli. Slyšíš to ticho? To se rodí nový den, aby usušil Tvé slzy jako krásný sen. A já zůstávám a jsem znovu sám, dokud nebudeš chtít, aby se ti něco zdálo a já k Tobě přispěchal jako zamilovaný sen.
/II./
Víš, chtěl bych na Tebe zavolat, ale zjistil jsem, že mým údělem je být jen obyčejným snem a ten nemluví, ani snad kdyby chtěl. Jsem jen tichý šepotem a němým výkřikem! Jak by to řekl Bůh? Jsem, jaký jsem a nic to nezmění! Jen v duchu si tiše říkám Tvé jméno! A pláči jako rodící se den s kapičkami rosy na komihající se trávě ve větru. Copak sny pláči? Nikdy na Tebe nezavolám a nepodám Ti ruku. Budeš se mi také tiše zdát? Nehledej mě, není tu pro mne místo! Nepatřím sem a my jsme jako oheň a voda! Jsme si souzení, ale zároveň tak vzdálení. Ty jsi život sám a já jen ospalý sen, který zapaluje lýtka všem zamilovaným a noční můrou pro ty, kterí lásku zabíjejí! Kdoví, čím jsem byl dříve!
Vzpomeň si na mne za tichých nocí a já budu myslet na Tebe. Na chvíli budeme spolu, dokud nás nerozdělí další ráno a další den. Snad jsem upírem lidských srdcí. Snad jsem bubákem v jejich mysli. Snad svědomím všech, kteří chodí po této zemi. Nemluvím a nekřičím, jen němě obcházím všechny kolem a čekám, komu se zas budu moci zdát! Jsem úsměvem i pláčem. Žiji s vámi v noci a s ránem umírám! A jsem tak sám! A dál? Dál už nic a já pospíchám, protože hvězdy zmizely kdoví kam. Raději už pujdu, protože to všechno jsou jen planá slova, která se rozplynou, až můj čas pomine! A kdo si na mne vzpomene? A kdy? Když se rodí noc, nebo když umírá a já s ní? Jsem jenom sen a sním si svůj vlastní sen o Tobě, přestožes mi tolik vzdálená! A i kdybych vypsal tisíc slov za tisíc nocí, nic se na tom nezmění, i když jsi moje jediná! Tak sbojem, já odcházím, již nejsem Tvým snem.
/III./
Jsem snem bez náhrobku a bezejména! Nezavolám... Ty mě neuslyšíš... Jen čas od času zachytím Tvůj zvonivý smích a můj život se mění v malou noční můru. Slyším skřípání a praštění všude kolem sebe. Již nejsem nevinným snem, ale bubákem v temném koutě, který straší neposlušné děti. Alespoň je nemusím držet za ruku a volat na ně sladká slova vášně! Budu je strašit dokud budu živ! A noc, ta kouzelná černá dáma umírající lásky, mi bude spojencem! Nakonec jsem jen obyčejný sen, který se z lásky k Tobě proměnil v malou noční můru. Neplač pro mne, já pro Tebe již dávno nepláču. Utrhlas mi kus mého srdce a co na tom, že není skutečné? O to víc to bolí!
Tak už, prosím Tě, běž, abych Tě neděsil svou blízkostí. Život je již tak plný trápení. Co se zamilovaným snem, který se rozhodl, že již více nebude těšit tesklivé srdce? Jsem tím, čím jsem a neohlížím se zpět, jinak bych se proměnil v něco mnohem horšího, než-li jsem. Kdoví, čím bych byl, ne-li obyčejným bubákem? Strašidla nejsou! A já se dívám do temných stínů noci a obklopuje mne chlad. Když láska vyprchá, co naplní prázdné srdce bolavé! Hrůza a nenávist? Běž ode mne, dokud můžeš. Nechci tě děsit a být Ti přítěží! Již zapomněl jsem Tvé jméno, abych Tě náhodou nenašel a neděsil Tě ze spaní, leč by mi to bylo potěšením.
Běž a nezastavuj se, již se v Tobě krve nedořezám! Jsem chladný jako ocel a zákeřný jako temný stín noci. Má láska je ta tam a už není v mé moci být zamilovaným snem! Budu Tě děsit, dokud Tvé vlasy nezbělají! Tolik jsem Tě miloval a chodil kolem Tebe potají! Tys mě odmítala a smála se, že jsem jen najivní dětský sen! Já budu Tvou noční můrou jen, abych Ti dokázal svou přízeň jako dospělácký sen! Protože již nejsem snem, ale tichým nočním hororem, děsícím všechny pod noční oblohou. Raduji se a již nejsem sám, se mnou je na tisíc démonů jako jsem já! Je noc a Ty budeš jen má a žádné výkřiky Ti nepomohou. A já Tě budu strašit, dokud budeš žít! Proč, protože já jsem žil pro Tebe, ale nebyl jsem Ti dost dobrý jako sen, tak budu něčím jiným a jed na to si vem! A až zemřeš strachy přemožena, budu tiše lkát na Tvém hrobě, vždyť já byl Tvým snem a Tys byla má žena! Patřili jsem k sobě...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 11 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 26 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 54 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
