|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303552 komentářů :: on-line: 8 ::
|
 |
|
:: Cesta do Theroenu a dál... - 1.kapitola ::
 Dawnie |
publikováno: 31.07.2007, 20:21
|
Příběh o dvojici elfky a člověka, kteří vykonávají složitou cestu za tajemstvím...
Jen ještě malá drobnost - pokud jste tu někdo znalcem staré měny tak se nelekněte některých cen v příběhu. Tu měnu jsem si k příběhu domyslela a vytvořila ji podle různých pravidel... Děkuji za pochopení i předem za komentáře:) |
| |
|
|
Cesta do Theroenu a dál... - 1.kapitola
V hospodě je spousta kouře ze zapálených dýmek a je tu cítit rozžbrndané víno po podlaze, která jeho vlivem začíná pomalu, ale jistě strádat.
Místní štamgasti jsou veselí a hlasitě si povídají zážitky ze života. Hospodský běhá od jednoho stolu ke druhému a s věčným úsměvem na rtech trpělivě plní přání jeho hostů. Většinou jsou to postarší muži, kteří se šli před spaním pobavit. Jako obvykle - rvačkou. Ne, že by přišli a už čekali s kým se budou prát, ale po různých slovních roztržkách, pod vlivem piva a vína, se téměř vždy nějaká ta aféra rozpoutá.Jediný, kdo klidně seděl byla mladá elfka s tajemným pohledem a hrníčkem svařáku v ruce. Seděla tam asi deset minut, v sobě měla už dva hrnky a pak si k ní přisedl nějaký člověk - muž. Usmála se na něj, on jí úsměv oplatil a pak začal povídat:
"Tak, máme další poslání Lymmio!"
"Opravdu? Honem pověz mi, Hete, jaké?"
"Přišl mi dopis z Theroenu, od krále Marwa. Chce, abychom za ním přišli do království Theroen. Prý nás bude čekat v chrámu Svatého Herieta. Podle jeho slov jsem usoudil, že nám chce svěřit nějaké tajemství... Hodně se tím trápí."
"No dobře, Hete, ale nic jiného nepsal? Žádné podrobnější informace?"
"Ne, klidně si ten dopis přečti sama," a podal jí zažloutlý papír.
Lymmia se se zaujetím pustila do čtení a Het si mezitím obědnal korbílek piva. Hospodský mu ho donesl a on pivo do sebe žíznivě hodil na pět loků.
"Nic, že ano?" zeptal se když Lymm zvedla hlavu od dopisu.
"Ne, máš naprostou pravdu... Ani mapu neposlal!" postěžovala si.
"To mě tolik netrápí, spíš to jak vyjdeme s jídlem na cestu a co všechno na ní číhá."
"Tak víš co? Zeptáme se rovnou tady toho hospodského. Ten by něco vědět mohl."
"Haló, prosím vás, můžete na chvíli?" zvolal Het.
Hostinský pilně přicupital a s tím svým přehnaně usměvavým pohledem položil otázku: "Přejete si?"
"No, ani ne, potřebovali bychom se vás jen na něco zeptat."
"Ano, jistě ptejte se."
"Kudy tady vede cesta do Theroenu?"
"Tuším, že to bude ta nejsevernější cesta odsud. Celkem jsou v tomhle městě čtyři výchozí brány a ta na severu musí vést rovnou do toho království. Máte ještě otázku?"
"Ano, nevíte zcela náhodou, zda se na té cestě nevyskutuje nějaké nebezpečí?"
"Hmm... Uplně přesně nevím, ale tuláci co sem často zabloudí tvrdí, že u Rhenských lesů bývají často loupežníci. A Rhenský les, zdá se mi, leží na cestě do Theroenu..."
"Neprodáváte tu nějaké mapy, docela by nám to pomohlo?!"
"No, pojďte se mnou, u pultu by něco být mohlo, za drobný příplateček." zasmál se hostinský a Lymm s Hetem se zvedli za ním.
Probírali se velkým množstvím papírů, dopisů a všelijakých listů, ve snaze najít v něm tu správnou mapku.
"Háá, tady, už to mám." zvolal Het.
"Je celá a nepoškozená?" zajímala se Lymm.
"Ano, vypadá v pořádku. Skoro jako nová." přisvědčil Het a pokynul směrem k hostinskému: " Vezmeme si ji, kolik bude stát?"
"To bude... Eh... jeden zlatý, protože je koupená teprve před třemi dny... Souhlasíte?"
"Dobrá tedy." kapituloval Het a podal mu zlaťák.
"Ještě jednu radu, jestli vám mohu dát." zvolal hostinský, když už se chtěli vrátit ke svému stolu a zaplatit.
"Ano, jakou?"
"Teď už bych nikam, být vámi, nechodil. Přece jenom, všechny cesty jsou v noci nebezpečné, natož pak právě tato. A já zde mám velmi levné ubytování, takže kdyby jste chtěli...?"
Oba se zamysleli a pak současně přikývli.
"Dobře, přespíme zde. Když si budeme přát pro každého jednu noc, se snídaní a večeří k tomu, na kolik nás to přijde?"
Hostinskému se v hlavě rozjely počty a pak opět s úsměvem prohlásil: "Celkem to bude 40 zlatých, pro jednoho 20 zlatých."
"Tak tedy tady máte 40 zlaťáků a pojďte nám ukázat místo, kde dnes přespíme."
Hospodský je vedl po schodech nahoru k pokojům. Zastavil se uprostřed cesty a zajímal se: "Chcete ubytovat společně, nebo každý zvlášť? Cena je stejná, nebojte..."
Het a Lymm se na sebe podívali a kývli na sebe.
"Vezmeme si společný, pro jistotu."
"Dobrá, jak si přejete." dokončil svou řeč hostinský a mrkl spiklenecky na Lymm.
Dovedl je k pokoji číslo 13 a povídá:
"Tak, milí hosté, pohodlně se ubytujte. Klič je zevnitř a je jen jeden, takže se nemusíte bát žádného vloupání, nebo něčeho podobného. Večeře se podává v sedm a snídaně taky v sedm, ale ráno.“
"Děkujeme." odpověděl ještě zdvořile Het a už drze za tím ukecaným chlapíkem zabouchl dveře.
"Uff... Konečně klid." oddychla si Lymm a porozhlídla se po pokoji.
Komůrka působila šedivým dojmem. Všeho všudy tu byla jedna manželská postel, velká skříň, křesílko a umyvadlo. Ve zdi bylo přikováno jen jedno okno, které špínou hýřilo tak, jako celý hostinec a přes které sluneční paprsky nemohly dovnitř.
Lymm se musela smát, když viděla, že zaplatili 40 zlatých za takovou krabici.
Het se na ni hezky usmál a ona přistoupila k němu blíž. Vzal její obličej do dlaní a něžně ji políbil na ústa. Lymm tyhle polibky milovala a on to věděl. Objal ji svými pevnými pažemi a ucítil, že se třese. Podíval se jí zhluboka do očí. Byly v nich obavy.
"Bojíš se té cesty?"
"Ne, Hete, bojím se, že budu mít strach."
"Nemusíš se vůbec bát, jsem s tebou, ochráním tě!"
"Věřím ti."
Pak políbila zase ona jeho, vzali se za ruce a protože odbila sedmá hodina, vyšli z pokoje dolů na večeři.
Hospůdka dole už se vyprázdnila. Nejspíš všichni pánové běželi za manželkami na veřeři, aby neměli problémy.
Het a Lymm tam byli prakticky sami, kromě upovídaného hospodského a tichého kluka v rohu. Sedli ke stolu a počkali si až jim přinesou večeři přímo pod nos. Dostali guláš se čtyřmi knedlíky a tučným masíčkem.
Pochutnávali si na jídle a při tom si prohlíželi hospodu. Byla taky tak šedivá jako jejich pokoj, možná ještě víc. Zašlost toho pajzlíku je však neudivovala tak, jako ten opuštěný chlapec v koutě u stolu.
Řekli si, že to bude možná syn hospodského a dál si ho nevšímali.
Když dojedli, poděkovali za dobré jídlo a chtěli si jít lehnout, Lymm se ještě otočila, ale ten kluk už tam nebyl. Zavrtěla nesouhlasně hlavou, ale pak se o to dál nestarala.
Nechala se Hetem odnést do pokoje, položit na postel, přikrýt a hned potom usnula...
Het se rozhodl jít také spát. Měli před sebou dlouho cestu a potřebovali sílu.
Vzdychl si, zamkl dveře, klíč nechal v zámku a přešel k umyvadlu, že si alespoň trochu opláchne obličej. Otočil kohoutkem, ten nepatrně zavrzal, ale žádná voda z něj netekla. Het se pousmál a v duchu si řekl : „ Tohle je fakt hnusnej pajzl. Divím se, že to tu ještě nezavřeli.“
Pak si sundal košili a zalezl si pod peřinu, která poněkud zapáchala stářím.
Nějak však nemohl usnout. Lymm vedle něj spokojeně oddychovala, ale Het ne a ne zabrat. Rozhlížel se po tom zatuchlém pokoji, který v něm budil jakousi nedůvěru. Okno bylo zavřené, klíč ležel na svém místě, skříně již taky neslyšně spaly a celá komůrka se položila do stadia klidu.
Het znovu vzdychl. Nemohl si pomoci, byl neklidný. Možná se bál výpravy, která je čekala, možná se bál, že se Lymm něco stane.
Převrátil se na loži jako by ho pálilo. Vlastně se doopravdy potil.
„Tak už dost!“ okřikl se v mysli.
Podíval se na velké hodiny co visely na zdi. Ukazovaly půl deváté. Už půl hodiny se marně snažil převést tělo do spánku.
Unaveně a zdrceně zavřel oči. Pak jako by ho praštili kladivem naráz usnul a už o sobě nevěděl.
Okno se otevřelo a dovnitř vproudil příjemný vzduch, který tvořil vítr, jenž se venku zvednul. Zažloutlé záclony se rozevlály. Dveře pomalinku odstoupily od zárubní. Do komůrky vstoupil jakýsi stín. Pohyboval se s rozvahou...
Přistoupil až k Hetovi a Lymm, kteří leželi zachumlaní v peřinách. Natáhl svou tenkou ruku, na níž byla nasazená černá rukavice a dotkl se Lymminých vlasů. Zachechtal se. Pak se podíval na Heta. Na tváři, jestli se tomu tak dalo říct, se mu objevil pobavený škleb. Rozhlédl se a opět tak, jako přišel zase tiše odešel. Dveře však za sebou nechal pootevřené, stejně jako okno.
Když se Het vzbudil, Lymm ještě stále spala.
„Musela být hodně unavená.“ řekl tiše Het a láskyplně se na ni podíval.
Promnul si oči, navlékl si včerejší košili, však žádnou jinou tady ani neměl a chtěl jít otevřít okno. Když k němu přistoupil, zarazil se - bylo otevřené. Na první dojem ho to překvapilo, pak ale trhl rameny řekl si, že se nejspíš otevřelo samo, jak se do něho opřel vítr. Otočil se a šel si sednout na postel. Chvíli jen tak seděl, ale pak se rozhodl probudit Lymm.
Ta něžně otevřela víčka a žmourala na něj jako koťátko.
„Dobré ráno.“ řekl Het.
„Dobré nebo špatné?“ optala se nedůvěřivě.
„Pro nás určitě dobré,“ snažil se ji uklidnit a přitom se krásně usmál.
Elfka vstala, rukou jen ledabyle prohrábla své dlouhé vlasy a natáhla na sebe pohodlné šaty červené barvy. Byla nádherná i když ne uplně upravená. Het si ji zálibně prohlížel. Zato Lymm najednou zthula. Přičichla si ke svým vlasům a zamračila se.
„Hete, někdo se dotýkal mých vlasů. Cítím to, ale ty jsi to nebyl. Někdo cizí...“
„Ale vždyť bylo zamčeno, nemohl tu nikdo být.“ argumentoval Het a ukázal směrem ke dveřím. Polekal se, když uviděl, že dveře nejsou zamčené ani zavřené.
„Ale to...“ věta zůstala viset ve vzduchu.
„Kdo to byl?“ zeptala se roztřeseným hlasem Lymm.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 28 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
