obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je povídka v citoslovcích."
C. Baudelaire
obr
obr počet přístupů: 2916061 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Dobří holubi se vracejí ::

 autor Kostee publikováno: 10.08.2007, 6:44  
Cesta za uznáním...
 

Vítr se mu opíral do zad tak, že se na něj přilepila jeho bunda silou polibků na rozloučenou. Jako kdyby se od něj nikdy neměla odtrhnout. Navždy si užít tenhle vzácný okamžik. Obklopovala ho energie, která mu poslední dobou v životě scházela. Dříve měl strach a schovával se před ní do otcova náruče. Věřil, že vítr je tak silný, že by odnesl oba, ale věděl, že s ním se nemuže ztratit. Vždy k němu vzhlížel s úctou a pozoroval jeho zrak upřený do neznáma. Snažil se zachytit jediný pohled, ale byl příliš bojácný na to, aby se mu postavil před cestu. Teď už k otci shlíží a lituje jeho ztraceného vědomí. Ale je stále s ním. Pokračuje jeho cestou. Jejich stopy splývají v jeden směr.
Ozval se výstřel. Rozklepanou rukou otevřel letitou klec, z níž vyletěla další střela. Holub se ztratil v mraku ostatních ptáků. Natáhnul svou kostkovitou hlavu vpřed a probíjel se mezi ostatními. Na chvíli se snesl níž, aby v příštím okamžiku vzletěl před zobáky ostatních.
Muž za ním zůstal hledět. Přišel o všechny jistoty. Byl chvíli prázdný. Bezvyznamný jako snášející se pírko za odlétajícím hejnem. Ale brzy ho naplnilo očekávaní. Téměř se dralo ven. Teď už neni nic, co by mohl udělat. Jen doufat. Nechal svůj sen schovaný pod křídly jiného. Rozběhl se k autu a vyrazil k domovu. Bude to strašná cesta. Plná strachu, že jeho osobní závod skončí prohrou.

Holub upínal své myšlenky ke svému chovateli. Nesmí zklamat. Při mávaní perutěmi se snažil skombinovat rychlost s plynulostí. Terčovité oči pod vyvinutými obočnicemi ostražitě sledovaly okolí. Měl přímo panický strach z toho, že by nebyl první. Chtěl oplatit všechnu tu péči, raní pozdravy, každý dotek. Nemohl se podělit o pocit z létání, ale přál si, aby i jemu přinesl podobný smysl života.
Vítr mu byl soupeřem. Stavěl proti němu neviditelnou clonu. Ale nebylo to nic, co by neprorazil svým silným klopeným zobákem. Nic ho nezastaví v tom, aby ukázal, že není jen jeden z mnoha.

Auto překonávalo hrboly na cestě s obvyklou nevolí. Medailonek pověšen na zpětném zrcátku skákal ze strany na stranu a vyťukával dešťovou melodii na přední sklo. Muž stáhl ruku ke starému radiu. Z repráků se ozvala hudba, která přináší příliš mnoho vzpomínek. Hudba, ktera hrála z oken auta, jimž se jeho otec vracel pozdě v noci. On na něj tajně čekal. Nos namáčknutý na oknu. Neusl by, kdyby si nebyl jistý, že je jeho ochránce nablízku.
Radio utichlo ve snaze přehlušit slzy, které se drží pod víčky. Stála otázka a věčný host v jednom se znovu vrátil. Je doopravdy rozumné oplácet chlad nezájmem?
Auto zastavilo u známého domu. Muž zůstal sedět na místě. Hleděl si do očí skrze zrcátko a ptal se sám sebe, jestli tam zbylo alespoň trochu upřímnosti. Chtěl věřit, že si jen něco nenalhává.

V dohledu se objevil jiný pták. Každou chvílí byl o něco blíž. Holubovi docházely síly. Křídla začínala tuhnout a naděje se ztrácela hluboko pod ním. Uvažoval, že přeruší závod. Bude radši sám v lese, než aby trpěl pocitem, že si nezaslouží žádný z těch raních pozdravů. Nechtěl, aby mu každá chvíle připomínala jeho zklamání.
Zrovna když se snášel, pronikl vzduch kroužkem na jeho noze a jemně zapískal. Prudce vzlétl. Uvědomil si, že zde nejde o něj. Nezáleží na tom, zda-li bude mít příští měsíce co jíst. On má zodpovědnost. Má šanci splnit cizí sen. Sen člověka, ke kterému vzhlíží.
S nově získaným odhodláním se přibližoval k ptáku před ním. Křídla už se nevzpírala a vítr přestal tlačit na jeho rovné vysoké čelo. Míjel svého soupeře. Bál se zbytečně! Tenhle nebyl ani označkován. Nemůže se účastnit závodu. Naděje se nejspíš odrazila od země, jelikož právě teď se vrátila a přitiskla se holubovi až k srdci.

Otevřeli se dveře a na místo spolujezdce usedl malý chlapec. Vrhl na otce úsměv a pln očekávání ho pozoroval. Řidič otočil klíčemi v zámku. Auto se pomalu rozjelo. Synáček se chystal k první otázce. Přál si znát každou podrobnost o jeho cestě. Chtěl dohnat, co zameškal, když se přes víkend neviděli. Už byl připraven otázat se, když ruka opět sáhla po radiu. Tentokrát nebylo důležité, jaká píseň hrála. Ani jeden z nich hudbu nevnímal. Oba dva přemýšleli nad tím, jak splnit sen svého otce. Toužili po tom samém, po uznání.
Cesta netrvala dlouho. Jen pár desítek minut mlčení. Zaparkovali a urychleně přiběhli s klecí, aby ji položili vedle těch, které patří ostatním chovatelům. Všichni vzhlíželi na sever. To byl odhadovaný směr, odkud mají ptaci přiletět. Jen ten malý chlapec upíral svůj zrak jinam. Ke svému otci. Snažil se zachytit jeho pohled. třeba jen na chvíli. Chytl ho za ruku a pevně stiskl. Snad takhle pochopí, že mu věří. Že nebere vážně maminčina slova. Nikdy si nemyslel, že by jeho tatínek byl blázen, nebo dokonce zlomený. Vždyť teď tu před ním stál. Stejně tak neotřesitelný jako skála.

Cítil, že je už jen pár máchnutí od svého cíle. Snesl se blíž k zemi. Jeho chovatel už byl téměř nadosah. S vidinou radostného vítání vletěl do klece. Narazil do zadní stěny. Ale nebolelo to natolik, aby nemohl být štastný.

Mužova ruka se vytrhla. Vrhl se ke kleci a vyndaval z něj holoubka. Přál si, aby tu s ním byl jeho otec. Třeba by poprvé shlédl. Poplácal by ho po zádech a řekl mu, že je na něj pyšný. A nebo by ho nechal stát opodál.
Když večer odnášel ptáka do holubína, jeho syn byl stále několik kroků opodál. Sledoval, jak se jeho táta mazlí s tím drobným opeřencem. Hladil ho po hlavě, která sebou zmateně trhala. Před odchodem se ještě rozloučil několika polibky na měkké peří.
,,Jsem na tebe pyšnej, táto.", otočil se za ním syn, když odcházel do domu. Muž se na chvíli zastavil, chlapec čekal, ale jeho otec za sebou bez jediného slova zavřel dveře.

Toho večera, přišel syn do holubína znovu. Tentokrát v ruce třímal kleště. Pomalu se blížil k opeřenci, který s jeho příchodem začal nervózně vrkat.
Chlapec uchopil holuba a opatrně ho zbavil ornitologického kroužku. V dlaních ho odnesl na zahradu, kde ho vypustil. Zavřel jeho klec a tím mu znemožnil možnost návratu. Pták zmizel ve tmě a spolu s ním i veškerá nevinnost, která se nevrací.


 celkové hodnocení autora: 96.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.6 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 12 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 30 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Petr.6.Suchy 09.03.2008, 11:34:30 Odpovědět 
   Až na pár chybek se mi to líbilo. Měl bych ale několik výtek - Místy jsem se ztrácel, trošku bych to proškrtal a zpřehlednil. Ale jinak dobré.
 JAB 30.11.2007, 23:28:49 Odpovědět 
   souhlasím s redakci, působí to na mě místy nepřehledně a přetaženě.
 Naurowen 11.08.2007, 9:50:14 Odpovědět 
   Já dávám jedničku, protože jsi přece můj oblíbený autor!:o))Ne, prostě se mi tyhle silné příběhy líbí a i přes těch pár chyb mi přímo učaroval tvůj závěr... Ta poslední věta smazala (aspoň pro mě) všechny drobné nedokonalosti. Fandím ti.:o)
 ze dne 11.08.2007, 15:29:52  
   Kostee: Děkuju mnohokrát. Moc si Tvého hodnocení vážím a skutečnost, že jsem se stal Tvým oblíbeným autorem, mne naplňuje pýchou:)
 Tomáš P. 10.08.2007, 16:51:59 Odpovědět 
   Velmi pěkné. Někde jsem slyšel, že každý velký autor se ve svých příbězích vrací ke vztahu se svým otcem. Že bys měl touto povídkou naběhnuto na dráhu slavného spisovatele? Nevím, ukáže až čas a já tě tím směrem zatím nakopnu zaručeně zaslouženou jedničkou!
 ze dne 10.08.2007, 18:30:32  
   Kostee: Díky za kopanec:D
 Imperial Angel 10.08.2007, 14:46:43 Odpovědět 
   Muž tak hodně toužil po uznání svého otce, až se nakonec dopustil stejné chyby jako on - opomíjel svého syna.
Povedl by se ti docela silný příběh, kdyby jsi se ještě mnohem více položil do oněch komplikovaných vztahů ;). Jinak všechno ostatní už asi bylo řečeno, známkování se zdržím, bylo by to mezi 1 a 2.
 ze dne 10.08.2007, 18:28:30  
   Kostee: Děkuju moc:)
 Šíma 10.08.2007, 13:48:51 Odpovědět 
   Občas jsem se ztrácel v textu, ale byl jsem napunut a musel jsem tuto povídku čočíst jedním dechem až do konce! Moc nechybělo a mával bych také rukama, naštěstí, že nejsem také pták! Kdoví, jak by to dopadlo... ;-) No, hrubky tam jsou... Co se týče známky, dal bych dvojku, možná jedna mínus! Možná jsem moc měkký... Ale ne, je to za Dvě! Povídka není špatná, ale potřebovala by trochu vypilovat a vychytat blechy, pardon, chyby! ;-) Neboj, také mi občas něco uteče, nikdo není dokonalý...
 ze dne 10.08.2007, 18:29:59  
   Kostee: Co se týče zmatenosti textu, tak souhlasím. Já sám jsem se při psaní ztrácel. Ale upravit to bohužel nemohu, jelikož bych se endokázal vrátit do stejné nálady, jako když jsem to psal.
Děkuju za komentář:)
 amazonit 10.08.2007, 6:44:29 Odpovědět 
   občas působí dílko trochu nepřehledně, přesto dokáže některými pasážemi velmi zapůsobit....komplikovaná vztahovost, niternost...
pak škoda chyb, které se tu vyskytly
měl strach a schovával se před ní do otcova náruče - před ním do otcovi náruče
skombinovat= zkombinovat
raní = ranní pozdravy
neusl - lépe neusnul
otevřelY se dveře
 ze dne 10.08.2007, 11:30:01  
   Kostee: Děkuju za hodnocení;)
Za Hrubky se všem omlouvám O:-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Tanec na útěku
Gabrielle
Poslední zášť
Daymare
Sorbet
liszt_noferenc
obr
obr obr obr
obr

Řeka divoká
Daniel Tax
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr