» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."

Joseph Addison

počet přístupů: 2141855

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29011 příspěvků, 4550 autorů a 303552 komentářů :: on-line: 10 ::

:: 2.kapitola ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Tajomstvá

Mon	publikováno: 10.08.2007, 6:54


	Elisha bola mladšia sestra Bobyho. Rýchlo vošla do domu. ,,Ahojte,“ pozdravila rodičov sediacich v obývačke. Rýchlym krokom odišla do svojej izby. Zavrela dvere a vydýchla. Vyzliekla si sako a rozpustila vlasy. Neznášala školskú uniformu. Podišla ku skrini. Chvíľu sa v nej prehrabovala. Nakoniec vybrala balíček s bielym práškom. Usmiala sa a odišla do kúpeľne, ktorá patrila iba jej. Práve, keď zavrela dvere, vtrhol do izby Boby. ,,Elisha!“ Zakričal a otvoril dvere od kúpeľne. Zarazene ostal stáť. ,,Boby,“ skríkla Elisha, ,,nenaučili ťa klopať?!“ ,,Čo to robíš?“ Opýtal sa. Vošiel do kúpeľne a zavrel za sebou dvere. ,,Nestaraj sa,“ odsekla a skryla balíček s bielym práškom do vrecka nohavíc. ,,Elisha, daj mi to.“ ,,Nie,“ pokrútila hlavou a ustúpila. Boby k nej podišiel a násilím jej zobral balíček. ,,Boby!“ Skríkla zúfalo. ,,Nevieš, čo robíš.“ ,,Viem,“ odvetil a odišiel. Elisha nahnevane kopla do dverí. Lisa prišla ku svojej skrinke a otvorila ju. Na zem k jej nohám spadol papierik. Nechápavo ho zodvihla. ,, Láska je strašne bohatá, láska tá všetko sľúbi, no ten čo ľúbil sklamal sa a ten, čo sklamal, ľúbi,“ prečítala si slová napísané na tom papieriku. Pozrela sa okolo seba, akoby dúfala, že jej to niekto vysvetlí. Alebo ten, kto ho sem hodil, bude stáť neďaleko a čakať na jej reakciu. Ale nič také sa nestalo. Chodba bola plná študentov. No ani jeden sa o Lisu nezaujímal. Mali svojej starosti. Pokrčila plecami. Papierik hodila do tašky. Zo skrinky vybrala učebnice a odišla na hodinu. Šoféroval a pritom kýval hlavou do rytmu pesničky, ktorú práve hrali v rádiu. Vracal sa zo žúrky. Jeho najlepší kamarát mal narodeniny. Do toho všetkého mu zazvonil mobil. Pozrel sa na palubnú dosku, kde si ho vždy odložil. No mobil tam nebol. Zbadal ho na zemi pri sedadle spolujazdca. ,,Fasa,“ zaklial a pozrel na cestu. Prázdna. Nikde nikoho. Rovný úsek. To stihne. Iba sa zohne a vezme mobil. Pustil volant a naklonil sa za mobilom. Práve keď sa mu ho podarilo chytiť, začul výkrik a tupý náraz na kapotu. Zdesene zabrzdil a vybehol z auta. ,,Do riti,“ šepol, keď na ceste uvidel bezvládne ležať mladé dievča. Nemohol k nej ani len podísť a zistiť , či žije. Zmocňoval sa ho strach. Mobil ešte stále zvonil. ,,P-pro-prosím,“ prijal hovor. Vbehol do auta, naštartoval a pokračoval v ceste. ,,Justin, kde si?“ Ozvala sa jeho mama. ,,O pár minút budem doma,“ povedal a zložil. Cítil, ako sa celý triasol. Kvapky potu mu stekali po čele. Pred očami mal ešte stále obraz toho dievčaťa. ,,Si obyčajná hlupaňa! Čo si o sebe myslíš?! Nebudeš sa s nikým stretávať. Máš sa učiť!“ Kričal na celý byt. Bol úplne na mol. Lisa sedela schúlená v kúte a kryla si tvár. Bil ju. Kopal do nej. Ale ona nevydala ani hláska. Nebránila sa. Už nemala sily. A na čo by to aj bolo. Iba by to zhoršila. Takto ho to o pár minút prestane baviť. Pôjde spať a bude od neho pokoj. Využila chvíľku, keď sa mu zatočila hlava a vbehla do svojej izby. Zabuchla dvere a zamkla ich. Zosinula sa na koberec. Utrela si slzy. Počula, ako búcha na dvere a kričí na ňu. No nevnímala to. Nenávidela svojho otčima. Nechápala, ako si toho chlapa mohla jej mama zobrať. Zrazu jej začal zvoniť mobil. Prekvapene na neho pozrela. Toto číslo mali len zákazníci a tí volali vždy až večer. ,,No?“ Prijala hovor. ,,Ahoj, predáš mi ešte jeden balíček?“ Ozvalo sa, ,,Dnes nerobím.“ ,,Potrebujem to,“ začula zúfalstvo v doteraz pevnom hlase. ,,Fajn, o deviatej na parkovisku,“ súhlasila, ,,ale bude to drahšie.“ ,,Koľko?“ ,,Dvakrát viac,“ povedala a čakala námietky. ,,Dobre. O deviatej na parkovisku.“ Zložila a pozrela na svoj odraz v zrkadle.


celkové hodnocení autora: 94.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 24		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Jackie Decker	14.06.2009, 14:24:59

Mohu potvrdit že děj má spád. Je to trochu složitější a chtělo by to víc rozvést. Kupříkladu myslím si že ta dívka, která volala Lise, že chce, balíček byla Bobova sestra, které on jeden vzal. Lísteček který Lisa našla byl Bobův to je více než jasné. Prozatím nedává v kontekstu děje smysl co jí napsal, ale třeba ani nemá. Pak je tu dívka sražená autem o které nic nevíme a Justin, který ji srazil a taky o něm nic nevíme krom toho ež jeho kamarád má narozeniny... Musím souhlasit s názory těch předemnou, trochu víc se do toho opřít popsat situaci, popsat myšlenkové pochody jednotlivých postav, jejich pocity, jak jsou spolu provázané z úhlu pohledu vždy toho o kom píšeš. Mohlo by to být mnohem zajímavější...

Imperial Angel	10.08.2007, 14:25:17

No vypadá to, že rozhodně půjde o víc, než jen o "obyčejné" životy studentů. Ale souhlasím s amazonit - chtělo by to více se vžít do příběhu - jinak už nemám, co vytknout.

amazonit	10.08.2007, 6:54:33

zdá se, že osudy hrdinů jsou více propletené a vzájemně svázané, než se na první pohled zdálo, co ,,hry" vstupuje další postava, o které zatím moc nevím... jsem zvědavá na pokračování jinak si myslím, že by neškodilo více se do toho ,,opřít", více propracovat, více se věnovat svým postavám, dát jim více plastičnosti....