obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je paměť, která touží."
Honoré de Balzac
obr
obr počet přístupů: 2915228 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39280 příspěvků, 5723 autorů a 389252 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: 4.kapitola ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Tajomstvá
 autor Mon publikováno: 19.08.2007, 6:04  
 

Lisa nedočkavo podišla k poštovej schránke. Zhlboka sa nadýchla. V duchu sa modlila, aby tam bolo to, na čo tak túžobne čakala.
Otvorila schránku a vybrala z nej list. List pre ňu. Zo školy, ktorá bola ďaleko od mesta, kde žila doteraz. Ruky sa jej triasli od nedočkavosti. Bola presvedčená, že ju zobrali. Ale aj tak tu bola nejaká pochybnosť. Čo ak bol niekto lepší ako ona?
Náhlivo ho otvorila. Jej tvár sa rozžiarila šťastím. Od radosti skoro vykríkla. Vbehla do domu a zamkla sa v izbe. Zo skrine vybrala cestovnú tašku. Začala si baliť potrebné veci. Aby mohla čo najskôr odísť z domu. Chcela odtiaľ ujsť už toľkokrát. A teraz...konečne má kam ujsť. Už iba týždeň a vypadne odtiaľto. Od matky a otčima. Konečne.

Niekto zazvonil. Vstal a otvoril dvere svojej izby. Jeho otec stál pri otvorených vchodových dverách. S niekým sa rozprával. Jeho hlas znel prekvapene.
,,Tati, deje sa niečo?“ Opýtal sa a podišiel bližšie. Keď zbadal s kým sa jeho otec rozprával, zarazil sa. Chcel sa otočiť a zamknúť sa v izbe. Alebo vybehnúť z bytu a niekam ujsť. Ale ostal stáť na mieste.
,,Justin, je to pravda?“ Pozrel na neho otec. Justin na jeho očiach videl, že nepotrebuje vedieť jeho odpoveď. Jeho otec už odpoveď poznal.
,,Tati, ja...“
,,Justin Linarel,“ ozval sa policajt, ,,ste zatknutý pre podozrenie zo zabitia.“ Oznámil mu a druhý policajt mu nasadil putá. Justin sa ešte naposledy pozrel do očí svojho otca. Chcel mu povedať, že ho to mrzí. Bol by ochotný aj klamať. Len aby nevidel to sklamanie.

Boby pribehol k telefónu, ktorý neprestával zvoniť.
,,Čav, daj mi Elishu,“ ozvalo sa. Boby vybehol na poschodie. Vošiel do jej izby.
,,Elisha! Máš telefón!“ Povedal, no v izbe nik nebol. Vedel, že Elisha je doma. Prišla tesne po ňom.
,,Elisha?“ Podišiel k zavretým dverám kúpeľne. Zaklopal. Raz. Druhýkrát. Potom ich otvoril.
,,Elisha!“ Vykríkol a pribehol k nej. Bezvládne ležala na podlahe. V ruke ešte stále zvierala prázdnu striekačku. Bola bledá, akoby jej pokožka nikdy nepocítila dotyk slnečných lúčov.
,,Elisha. Preber sa. Elisha. Prosím. Hovor so mnou.“ Prosil ju. Začal. No tušil, že mu neodpovie. Nechcel si to však pripustiť. Začal panikáriť. Do očí sa mu tlačili slzy. Nechal ju ležať na zemi a bežal zavolať sanitku.
Sanitka prišla rýchlo. No pre Elishu už bolo neskoro. Stál tam a hľadel ako jej telo odnášajú. V duchu ju prosil, aby sa prebrala. Aby otvorila oči a povedala mu, že to bol iba vtip.
Neďaleko sa lekár zhováral s jeho rodičmi. Ale jeho nezaujímalo, čo sa jej stalo. Vedel to. A obviňoval sa, že jej nepomohol. Že sa o ňu nezaujímal viac. Vedel, že niečo berie. A nechal ju nech to berie ďalej.

V poslednej chvíli pribehla k autobusu. Našťastie šofér na ňu počkal. Kúpila si lístok a zamierila do zadnej časti autobusu. Bol poloprázdny. Iba pár ľudí, ktorí išli za prácou, známymi alebo jednoducho utekali pred životom, ktorý tu žili. Tak ako ona.
Sadla si k oknu. Autobus sa pohol. Práve vtedy jej zazvonil mobil.
,,Elisha je mŕtva. Boby.“ Zarazene pozrela na tie slová. Elisha. Bobyho sestra. Pravidelná zákazníčka. Lisy sa zmocnil pocit viny. Ona jej tie drogy predávala. Ona ju zabila. Keby nezobrala tú prácu. Keby povedala nie a nezobrala si tie drogy na predaj, Elisha by žila. Ale Lisa by si nikdy nenašetrila na túto cestu. Stálo to však za to? Utrela si slzy a odpísala mu.

Stál pred vydavateľstvom, ktoré mu Lisa poradila. Spomenul si na to, keď v Elishinom mobile objavil jej meno. Nevedel, že sa poznajú. Ale prečo iné by Elisha mala Lisu v mobile?
,,Prepáč. Lisa.“ Prečítal si esemesku, ktorá mu prišla. Nerozumel jej. Čo jej mal prepáčiť? To, že ho odmietla? Ale za to by sa mu predsa neospravedlňovala. Pokrútil hlavou. Odpíše jej inokedy.
Zhlboka sa nadýchol a vošiel do vydavateľstva. Možno mala Lisa pravdu. Možno mu tie básne vydajú. Možno raz, ak bude slávny, pomôže takým ako bola jeho sestra. Bola by na neho hrdá.

Lisa vystúpila z autobusu. Podišla k najbližšiemu smetnému košu. Pozrela na mobil. Potom ho hodila do kontajnera Usmiala sa. Dnes začína odznova. Ďaleko od svojej minulosti. A možno to bude lepší život...


 celkové hodnocení autora: 94.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 14 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Jackie Decker 14.06.2009, 15:10:07 Odpovědět 
   Justin byl zatčený, ale souvislost s ostatními hrdiny příběhu stále žádná.
Elisha je mrtvá, předávkovaná... (tady nacházím nesrovnaost. Totiž detail, ale mě to preštilo přes oči. boby napsal Lise, že Elisha je mrtvá, ne že se předávkovala. Jak to mohla Lisa vědět, že zemřela kvůli ní?)
Lisa se zdá se dostala na vybranou školu a boby zkouší nakladatelství které mu bylo doporučeno.

Příběh je stále zajímavý. Hrdinové se rozcházejí, nenbo umírají. Životní osudy jednotlivých z nich pokračují zase jiným směrem Lisa už nebude doma týrána, ale pomůže jí tento útěk doopravdy?

Musím souhlasit s Amazonit. Skutečně by to chtělo prodloužit, osvětlit některé skutečnosti, které zatím zůstávají jen v tvé hlavě, přiblížit hlavní hrdiny čtenářům, prodloužit a rozpracovat. Víc se na to soustřeď a uvidíš že to bude lepší. :)
 amazonit 19.08.2007, 6:04:10 Odpovědět 
   někdy je na škodu, když se dílko na pokračování ,,táhne", jindy je na škodu, když pádí příliš rychle, mám pocit, že odpíráš čtenáři radost ze čtení, tvůj příběh je zajímavý, snesl by prodloužení a rozpracování, ani potom by jistě čtenáře nenudil
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
Petronela Patricellí
(9.7.2019, 20:54)
Marfy
(7.7.2019, 22:14)
obr
obr obr obr
obr
Muzeum k ničemu
Dír
Na sever - 5. č...
Ellien
Prosím lásko, n...
J.K
obr
obr obr obr
obr

Moderní láska
Creshaw
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr