obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 3 ::
obr
:: Čtení diskuze ::
 
 
"Rychlovka"
Gandalf   
Gandalf Uživatel má bodů celkem: 1594 St 14.2.2007 16:36
24 hodin, 777 slov, jedno téma a kolikkoliv účastníků. Pokud si chcete na chvíli odpočinout od příliš vážného psaní, užít si trochu legrace nebo jen drobet popostrčit zastydlé múzy, není nic jednoduššího, než se přidat…
skoč dolů
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
ODPOVĚDI:
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36437 St 15.10.2008 13:21  
čuk: Hezké to bylo, aneb, jak naučit volavky lidským mravům... Jeden se nestačí usmívat a koukat, jak jsi to skoulel!

Tuax: Zajímavá lest, nepoužívají strážní na hradbách podobnou?
Nahoru
čuk
(6840)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29544 St 15.10.2008 08:27  
Proč volavky vždy stojí na jedné noze, když číhají.

Na volavčím vodním teritoriu vládla napjata nálada.
Volavčáci byli drzí, dovolovali si k volavkám. Zmocňovali se jich bez předehry a dohry, jen už už, aby provedli rozmnožovací akt. Volavčáci vedeni pudem byli vesměs nahluchlí a nedbali na slovní námitky k tomuto aktu nepřipravených volavek ani na požadavky na delší a rafinovanější milování. Volavčáci byli vskutku podprůměrní milenci. Smutné, že?
O to víc neukojené volavky rozčilovalo, že volavčáci pochybovali i o inteligenci svých minutových družek a nadutě se jim posmívali.
„Nemůžete se rozhodnout, zda máte stát na jedné nebo dvou nohách,“ hehehe.
„Ani pro jeden z těchto dvou postojů nemáte důvod, vy hlupaňky,“chachachachá.

Když se ve vybrané požitkářské dny scházeli volavčáci ke skleničce fernetu a dávali hlavy dohromady, zesilovali v souladu s obsahem alkoholu v krvi i své hlasy.
Bylo možno zaslechnout takovéto věty:
„Volavky jsou pitomé amatérky, podvolují se zadarmo i bez vážnější známosti.“
„I těm volavčákům, kteří jsou jim nesympatičtí. Dají každýmu.“
„Neví, jak se při páření chovat!“
„Vony by měly vědět, jak nás rozparádit. Vony jsou dřeva zaostalá.“
„Prý u lidí je páření spojeno s nemalými finančními náklady.“
„Tohle vlastně není žádná zábava, to hupsnutí. Na tom placení něco je, víc bychom si aktu vážili a víc se snažili, kdyby se za něj muselo platit. Ale platba ovšem vyžaduje příslušnou protihodnotu. A tu ony nemají. Musí se proto víc snažit.“ (Jako by volavčáci zaslechli projevy ministra zdravotnictví).
„Na našem teritoriu vládne tupý a zaostalý feudalismus, místo abychom se radovali ze zbožně peněžních vztahů.“
I takhle byli volavčáci drzí! A přitom zabednění a hloupí. V opilém stavu nezpozorovali, že volavky natahují ušiska, aby slyšely, co si volavčáci povídají.

A tak se stalo, že se volavky sešly o svých dnech u skleničky griotky a mudrovaly, hlavy dohromady, jako na pavlači. Na rozdíl od volavčáků štěbetaly tiše a jen některé věty jsem mohl zaslechnout (což je dobře, neboť jinak by byla tato povídky neúměrně dlouhá).
Říkaly si například toto:
„Měly bychom zjistit, jak to u těch lidí chodí, když sexu (tak prej říkají páření) věnují tolik úsilí, času a peněz.“
„Jo, taky vše o penězích, jak se dají vydělat. My jsme pořád chudé.“
„I o tom bychom se měly poučit jak stát. Na jedné nebo dvou nohách?“

A jelikož jsem znalcem ptactva, hodným, a volavčí maso nemám rád, obrátily se na mne s prosbou o radu.
„“Pane myslivec, jak se chovají lidské volavky ve vztahu ke svým samcům?“
„Jak stojí? Na kolika nohou? A kolik peněz chtějí za ten takzvaný sex?“

Jsem měkké povahy, rozhodl jsem vyhovět úpěnlivým prosbám a dodat volavkám potřebné informace. Ale kde je získat? V rodinách? Tam vyjde sex po přepočtu neúměrně draho. A volavky? Tohle jméno se už žen v rodinách nevyskytuje. U policie? Od těch raději dál, málem mne jednou nachytaly!

A pak mě osvítilo! Zajdu na dálnici D4, tam se za sex platí zcela konkrétní částky a volavky na krajnici taky jsou. Tak zvané volavky silniční! Což není dost pořadů v televizi o tom, že prostitutky jsou návnadami – volavkami pro kořeny obírané loupeživými pasáky? Jistě: volavky silniční! Shrabující balíky nezdaněných peněz.

Jeden docela hodný pasák se uvolil uvolnit svou svěřenkyni na služební cestu do volavčího teritoria. Ať předají volavky silniční volavkám vodním zkušenosti z první ruky. Samozřejmě jsem si zjistil platby za silniční sex, a všechny varianty v korunách i eurech jsem si nechal přepočítat u České národní banky na platidla volavek vodních. A prostudoval i několik pornočasopisů.. Co jsem nechápal, naučil jsem se na dálnici. Vzhledem k osvětovému účelu k povznesení ptactva jsem dostal velkou slevu.

Následující rozhovor s přícestuvší volavkou silniční se odehrál ve skryté zátoce, kde ani mercedes učitelky sexu nepůsobil nápadně.. Volavčáky jsem odehnal výstražnou střelbou, aby byl k předávání poznatků klid.
Volavka silniční si přála, aby byla nazývána, no, ne prostitutkou nebo kurvou, ale sociální pracovnicí, zkratkou Socprcka.
Vynecháme úvodní zdvořilostní fráze, následující rozhovory plné porozumění, i praktických ukázek. Též hodnoty požadovaných plateb (zde kvůli ochraně bankovního tajemství ČNB). Vyslechněme si část týkající se stání na dálnici D4.
Volavka nejlépe znající lidskou řeč, dále Volidka byla ustanovena mluvčím všech volavek.
Volidka: „Jak stojíte na dálnici při číhané na klienty, na jedné nebo na dvou nohách.“
Socprcka: „Jak kdy.“
Volidka: „A to je?“
Socprcka: „Když chceme klientovi za úplatu posloužit, stojíme na dvou nohách.“
Volidka: „ A kdy na jedné?“
Socprcka: „Když nechceme klientovi za úplatu posloužit. Pak stojíme na jedné noze, ta druhá je v zadním nápřahu, připravená. Aby kop do nežádoucích pohlavních orgánů nežádoucího klienta byl co nejrazantnější. A hlas musíte mít silný a velmi hlasitý, aby vás pasák slyšel, i vypitý a překouřený jako součást profesionální imidže.“

Volavky byly velmi učenlivé, chytré to ptákyně!
Tento způsob chování pak přijaly za svůj. Přečetné bolestivé úrazy naučily volavčáky slušnosti, takže pochopili i nutnost dvoření se. A placení předem. Načež, když byly splněny všechny požadavky ze strany volavek, byla napřažená ke kopu přípravená volavčičí noha jako znak sexuálního vábení spuštěna z útočné polohy před kopem a užita jako druhá opora těla. Nebo jako k volavčákovi lísající se tlapička či objímající ho za krkem. A tak předchozí vábení mohlo přejít v kýženou předehru a ještě kýženějšímu milování, mnohem pestřejšímu a rafinovanějšímu než bylo předchozí biologické páření.
Ke kultivaci vztahů přispělo i to, že si volavky z impotentních volavčáků vytvořily ochranné gardy pasáků.

Ovšem objevuje se zde otázka z názvu povídk:, proč stojí volavky vždy na jedné noze, když číhají? Prý nikdo neviděl volavku stát na dvou nohou. Někdo nezasvěcený pak vyvozuje ukvapeně, že pro tento číhající útočný postoj nikdy nedojde k páření a volavčí rod vymře!

Divadýlko. Divadýlko pro lidi hrají! Volavky si na rozdíl od lidí zachovaly cudnost, nebo ji alespoň předstírají a hrají cudnost pro oko pozorovatele. Číhání na volavčáka jako demonstrace nevinnosti a odmítání! Hleďme nevinné ptactvo!

Ale jak se skrytě zkazilo.
Co se děje, když se nikdo z lidí nedívá? Pravé orgie volavčího sexu v mnoha variantách! A volavčí platidla jen lítají vzduchem spolu s peřím, prezervativy a péřovými kalhotkami. Nemluvě už o hlasitých oplzlých slovech.

Že mi nevěříte? Jako spravný myslivec se dovedu v lesním podrostu u volavčího teritoria krýt a být nezpozorován. To byste koukali, co se všechno volavky od socprcky naučily!
Pokud máte dost peněz, můžu vám odprodal šťavnaté hard volavčí porno na CD!
A frigidní volavky? Mají tak vytrénovanou kopací nohu a vytříbený kop do kulatého, že by mohly nastoupit k fotbalovému zápasu i za české národní mužstvo.
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 Út 14.10.2008 21:28  
Stává se.

nové téma: PROČ VOLAVKY VŽDY STOJÍ NA JEDNÉ NOZE, KDYŽ ČÍHAJÍ

a komu se tuhle téma zdá příliš šílené, mám druhé:

ZADŘENÁ KOLEČKA
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36437 Út 14.10.2008 11:48  
Jo, jo, nikdo zatím nezasekl svůj "drápek" ani šíma ne!
Nahoru
Uživatelka nemá nahraný obrázek
(708)
  
Svetla Uživatel má bodů celkem: 2164 Po 13.10.2008 23:48  
A hele, nikdo se nechytnul, vypadá to. Já bych to nechala na zpožděnou rychlovku. Zítřek mám zabitý. Takže to čas mít taky nebudu. Ale možná ve středu večír bych sem mohla něco hodit.
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 So 11.10.2008 22:07  
I prakticky. Proto jsou témata rychlovky volena právě takto - prostě se nechejte inspirovat a zbytek... je na vás.
Nahoru
Charlotte Cole
(131)
  
Charlotte Cole Uživatel má bodů celkem: 1848 So 11.10.2008 20:26  
takže může být i lidský... teoreticky?
Nahoru
Rockwood
(307)
  
Rockwood Uživatel má bodů celkem: 616 So 11.10.2008 12:22  
Irena: No hele, jestli jsem to pochopil dobře, tak to může být opravdu cokoliv.
Nahoru
Irena Mayer
(320)
  
Irena Mayer Uživatel má bodů celkem: 646 So 11.10.2008 11:47  
Jasně, takže prostě "drápek", ať už to vyjadřuje cokoliv, ju?
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 So 11.10.2008 11:29  
Drápek jako zvířecí dráp, stejně tak drápek jako dráp třeba vlkodlaka a jiného humanoidního tvora - to je ono "ne lidský". Zkrátka jsem zase příliš mnoha slovy napsala, že je jedno, jestli pro vás bude "drápek" jménem, funkcí (drápek jako chytač v nějaké šílené hře) nebo skutečným drápem na tlapě či ruce vaší postavy.
Nahoru
Irena Mayer
(320)
  
Irena Mayer Uživatel má bodů celkem: 646 So 11.10.2008 10:31  
Eky, jak je to myšleno "zvířecí, potažmo ne lidský"? Nějak mi to v časném ránu nedochází
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 So 11.10.2008 01:03  
*tiché zachichotání z hlubin*

Proč jsem předem předpokládala, že se v rolích hlavních, případně ústředních postav (tedy těch, kolem kterých se příběh točí), objeví jen ženy?
Nicméně jsem ráda, že se rychlovkové téma tolik zalíbilo.
nové téma, na které však dostanete čas až do nedělních osmi hodin večer: DRÁPEK
Je jedno, zda šlo o drápek ocelový, dřevěný, či skutečný (rozuměj: zvířecí, potažmo ne lidský). Je jedno, zda šlo o předmět, či jméno.
Jsem zvědavá, jak si s tímhle tématem pohrajete.

A ještě jednou: rychlovky byly sice podobné, přesto každá osobitá a zajímavá. Díky vám všem!
Nahoru
Charlotte Cole
(131)
  
Charlotte Cole Uživatel má bodů celkem: 1848 Pá 10.10.2008 21:45  
Děkuji Ti Svetlo, jsem ráda, že se líbilo.
Nahoru
Uživatelka nemá nahraný obrázek
(708)
  
Svetla Uživatel má bodů celkem: 2164 Pá 10.10.2008 21:41  
Přiznám se, že jsem četla jen Ch. Cole a její textík se mi líbil. Peliona a Irenu Meyer jsem nedočetla. Jsem unavená. Tímto se nejen jim omlouvám. Určitě si někdy texty přečtu všechny.
Nahoru
Charlotte Cole
(131)
  
Charlotte Cole Uživatel má bodů celkem: 1848 Pá 10.10.2008 21:14  
Ááááá Šíma! Jen tu pěkně zůstaň a přispěj nějakou tou kritikou!
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36437 Pá 10.10.2008 21:10  
Všem "rychlovkám".
Nahoru
Charlotte Cole
(131)
  
Charlotte Cole Uživatel má bodů celkem: 1848 Pá 10.10.2008 20:49  
Že by všechno?! A to se to tak krááásně rozjelo...
Nahoru
Charlotte Cole
(131)
  
Charlotte Cole Uživatel má bodů celkem: 1848 Pá 10.10.2008 19:23  
Chválím Tracy! Člověk by nevěřil... jeden příspěvek lepší než druhý...
Nahoru
Tracy Harper
(758)
  
Tracy Harper Uživatel má bodů celkem: 1569 Pá 10.10.2008 19:11  
Uf, stihla jsem to. Omlouvám se za případné překlepy a nejasnosti, bohužel kvůli krvežíznivé sestře nemám čas si to po sobě přečíst.

Sam přišla domů v té nejhorší náladě. Copak nikdy nepozná lásku? Copak ji nikdy nikdo nebude chtít? Je přece docela hezká, chytrá a všichni říkají, že je s ní zábava. Ale k čemu jí to bylo? Měla sice spoustu přátel, ale ještě žádného kluka. A už toho měla dost.
Zkusila už úplně všechno, ale nic nezabíralo. Rozhodla se pro tu nejposlednější možnost: vytáhla dívčí časopis.
Nalistovala stránku 26 a četla. Tohle vždycky považovala za nesmysly, ale řekla si, že za zkoušku nic nedá.
Dočetla a vstala. Vzala lahvičku parfému, pár svíček, červený papír, nůžky, lepidlo a tužku. Udělala všechno přesně podle návodu. Tak, teď jen počkat do zítřka. Snad si jí pak konečně někdo všimne. A hlavně ON.
Druhý den vstala a začala se chystat do školy. Rychle se umyla a oblékla. Už se nemohla dočkat, až vyzkouší, jestli kouzlo fungovalo.
V časopise psali, že má použít přesně jednu kapku. Sam ale nechtěla riskovat, takže jich použila mnohem víc. Rychle se nasnídala a běžela na autobus.
Cestou se jí zdálo, že něco není v pořádku, ale stále nemohla zjistit co. Ten pocit ji neopustil celou cestu a ani po tom, co vystoupila a vydala se směrem ke škole. Teď už měla trochu víc času, takže cestou přes město trochu zpomalila.
A pak si toho všimla. Je to pravda nebo se jí to jen zdá? Ne, určitě to musí být omyl. Byla sice opravdu docela hezká, ale ne tak, aby se za ní otočili všichni muži, kolem kterých prošla. Že by to opravdu fungovalo? Ne, určitě si to jenom namlouvá.
Chtěla to pustit z hlavy, ale to šlo dost těžko. Nezdálo se jí to. Opravdu se po ní všichni dívali. Toužila sice po pozornosti, ale tohle ji už začínalo trochu děsit, takže zase přidala do kroku. Nikdy by nevěřila, že si to pomyslí, ale v hlavě se jí mihla myšlenka: konečně, škola!
Její nadšení ale netrvalo dlouho. Ve škole to bylo stejné nebo možná ještě horší. Tady neměla kam jít. Začalo to jenom pokukováním a občas zapískáním, ale postupně se to stuňovalo. Kluci si dovolovali čím dál víc. Někteří ji jen plácli po zadku, ale pár jich zašlo i dál. Když je odmítla, začali jí nadávat, že je děvka a ať si příště rozmyslí, co chce. Dokonce i učitelé se na ni dnes koukali jinak než obvykle.
Tohle nechtěla. Chtěla jen trochu víc pozornosti. Chtěla, aby si jí všiml David, ale jak se zdálo, on byl zřejmě jediný, na koho to neúčinkovalo.
Po čtvrté hodině už to nevydržela, šla za třídní učitelkou a vymluvila se na migrénu. Na zastávku šla raději jinou cestou. Potkala jen pár aut, všichni ostatní byli zřejmě v práci.
Přestála rádoby svůdný pohled řidiče a sedla si úplně dozadu. Autobus byl naštěstí skoro prázdný. Po tvářích jí začaly stékat slzy. Tohle na ni bylo moc. Musí najít nějaký způsob, jak to zrušit, prostě musí!
Hned, jak za ní zapadly dveře bytu, běžela do svého pokoje a začala hledat časopis. Rodiče naštěstí nebyli doma. Fajn, nemusí nic vysvětlovat. Nalistovala stranu 26. Přečetla ji celou, ale nenašla nic. Sakra!
Rychle zapnula počítač a koukla se na internet. Panebože, tolik stránek plných "zaručených" kouzel. Jendo z nich přece musí zabrat.
Asi po dvou hodinách, i když jí připadalo, že spíš po dvou letech, našla něco, co by mohlo zabrat. To snad ne! Účinek se projeví až po 24 hodinách. No co, jinou možnost neměla. Vytiskla si návod a do puntíku ho splnila. Teď už mohla jenom čekat.
Druhý den poprosila mámu, aby ji nechala doma. Naštěstí uměla skvěle předstírat bolest břicha. Rodiče odešli do práce a Sam zůstala doma sama. Nervózně chodila po bytě, chvíli koukala na televizi, chvíli poslouchala rádio, chvíli si četla anebo jen tak seděla a kousala si nehty.
Po pár hodinách se konečně dočkala. Teď už by to mělo účinkovat. Trochu se zklidnila.
Kolem čtvrté někdo zazvonil. Šla otevřít. Ten, koho uviděla, byl poslední, koho by čekala.
"Ahoj."
"Ahoj, Davide," řekla překvapeně. "Kde se tady bereš?"
"No, včera jsi vypadala, že ti není moc dobře a dneska jsi nebyla ve škole. Řekl jsem si, že bys možná chtěla vědět, co se dělalo."
"No, děkuju. Chceš jít dál?"
"Ne, promiň, hlídám ségru, ale... nešla bys někam... třeba zítra?"
"S tebou?"
"No, jestli chceš, můžem vzít mýho psa, ale tak nějak jsem doufal, že bych ti mohl stačit," řekl a rozpačitě se usmál. "Asi nechceš, že?" řekl posmutněle, když viděl, jak se Sam tváří.
"Ale ne, půjdu moc ráda. Jenom... co tak najednou? Měla jsem dojem, že tě zrovna moc nezajímám."
"Proč bys mě nezajímala? Já jsem si jenom říkal, že taková holka, jako ty, bude mít určitě plno nabídek na rande. A když jsem včera viděl, jak se na tebe všichni dívají... Ale jsem tady, ne? Takže půjdeš?"
"Půjdu," řekla Sam a usmála se.
"Zítra v šest?" Přikývla.
"Tak fajn. Vyzvednu tě tady. Tak... ahoj."
"Ahoj," řekla Sam a když David odešel, zavřela dveře a šla do svého pokoje. Lehla si na postel a usmívala se. Vůbec nevěděla, že se Davidovi líbí. A byla ráda, že si jí včera nevšímal. Alespoň teď věděla, že to pozvání myslel vážně.
Až po několika hodinách si vzpomněla, že se vůbec nedostali ke škole. Ale co, na tom teď nezáleželo. Důležitý byl jenom zítřek.
Nahoru
Charlotte Cole
(131)
  
Charlotte Cole Uživatel má bodů celkem: 1848 Pá 10.10.2008 17:38  
Šíma: Tak to pak jo...
Nahoru
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Co je třeba udě...
eRaziEl
KRÁL ŠÍLENSTVÍ
Janir Killman
O životní filoz...
Nikis
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr