obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915317 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39434 příspěvků, 5735 autorů a 389989 komentářů :: on-line: 2 ::
obr
:: Čtení diskuze ::
 
 
"Rychlovka"
Gandalf   
Gandalf Uživatel má bodů celkem: 1594 St 14.2.2007 16:36
24 hodin, 777 slov, jedno téma a kolikkoliv účastníků. Pokud si chcete na chvíli odpočinout od příliš vážného psaní, užít si trochu legrace nebo jen drobet popostrčit zastydlé múzy, není nic jednoduššího, než se přidat…
skoč dolů
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
ODPOVĚDI:
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 Út 11.12.2007 20:38  
Pokud jsem to pochopila, pak by v záhlaví byla stanovena kritéria (co je to haiku, jak vypadá atd.) a někdo by opět zadával témata, resp. klíčová slova? A bylo by na to opět jen 24 hodin?

BERU!
Nahoru
Uživatelka nemá nahraný obrázek
(36)
  
Mariana Há Uživatel má bodů celkem: 1427 Út 11.12.2007 19:14  
Čuk: Tak svůj návrh upřesni.
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36475 Po 10.12.2007 10:58  
čuk: Bohužel, nemám o tom ani páru (Haiki), snad na netu něco splaším a trochu se proškolím, ale na básnění moc nejsu, takže štafetu budou muset převzít jiní...
Nahoru
čuk
(6840)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29544 Po 10.12.2007 07:44  
Rád bych navrhl vytvořit fórum Haiki, které by také mohlo být rychlovkové a pro svou stručnost odsejpající. Co vy na to.
Nahoru
Šedo
(1072)
  
Šedo Uživatel má bodů celkem: 3439 Ne 9.12.2007 23:10  
Co nové téma...?

Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36475 So 8.12.2007 23:24  
čuk: Prskal jsem smíchy (doslova a do písmene)... Máš u mne zasloužený dík!
Nahoru
Kaunaz Isa
(1473)
  
Kaunaz Isa Uživatel má bodů celkem: 3311 So 8.12.2007 23:10  
čuk: Výtečné jako vždy
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 So 8.12.2007 22:59  
No jo, čuk opět nezklamal a vzal mi všechna slova. :)
Nahoru
čuk
(6840)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29544 So 8.12.2007 22:38  
omlouvám se za nepřesnosti. Celej den jsme měli generálku v divadle a sotva klepu bačkorama. Nyní text rychlovky.

Motoráček se šinul vysokohorskou krajinou.
Sestával z jednoho vagónku plného matematiků a fyziků a nepočítáme-li složité přístroje a výpočetní stroje. Jejich úkolem bylo zjistit, jak se matematicko-fyzikálně změnila trajektorie trati a zda odchylky neohrozí bezpečnost provozu železnice.

Vnitřek vozu vyhlížel naprosto šíleně a těžko přetěžko nádražní správa ND hledala průvodčího. Nakonec byl vybrán ten, u kterého se předpokládala velká psychická odolnost: kontrabasista džezového dua. Nic nepomohla jeho výmluva, že má den nato koncert. Řekli mu: „Dovolujeme ti, aby sis vzal kontrabas sebou a za jízdy cvičil. Těm (a třikrát se plácli do čela), těm... to určitě nebude vadit.“

A tak vyjeli, až do těch nejvyšších hor.
Fyzici měřili, matematici počítali, průvodčí hrál na kontrabas. Nějak takto bylo slyšno:
„Úhel alfa násobený úhlem beta...“
„Dzn dzn, brnk, brnk.“
„Křivka je dvoukřivka bikurva, neboť koleje jsou bikoleje.“
„Brnk, brnk, brnk, dzn.“
„Tři stupně nahoru dvanáct stupňů dolů.“
„Dzn, glogloglo, ehm, říh, drnk.“ (Průvodčí vypil dvanáctku a poté půl litru rumu).
„Koordináta, abscisa, tempotangenta, do prdele, posral se mi počítač.“

Není divu, že průvodčímu se zbytkem rumu do hrdla vytekly i nervy.
Blížili se k nejvyššímu vrcholku, který železniční trať obkružovala mnohakilometrovým obloukem.
Průvodčí vstal a zařval:
„Nyní jsme v bodu A a támhle přímo kilometr před námi je bod B, k němuž vede schůdná cesta po rovině o dálce pěti kilometrů. Náš vlak však musí udělat objížďku circa 30 kilometrůch kolem hory!“
Již přepracovaní matematici a fyzici na tento výrok reagovali nepřiměřeně bouřlivě:
Ten nejmenší řekl:
„Bože můj! Iks a ypsilon.“
Ten největší začal jinak:
„Přímky mezi body A a B jejichž koexistenci vytváří úsečku, ehm, ehm.“
Načež ten nejvousatější dopověděl:
„Občas protíná i čas i prostor.“
„Kontrapunktu,“ dopověděl hudebník.
Matematici a fyzici se začali překřikovat něco jako: prostor, volume, čas, tempo, larva, kurva, přímka, překonáme čas, zkrátíme ho cestou po přímce. Juch!

Jelikož se strojvedoucí nedal přesvědčit, aby vybočil z kolejí a jel přímo k bodu B, začali matematici a fyzici vyskakovat za jízdy z vlaku a rozbíhali se po přímce od bodu A k bodu B.
Marně za nimi průvodčí křičel:
„Proto nevystupujte z vlaku za jízdy!“
Marně se snažil, nebyl vyslyšen. Avšak vědom si svých povinností opakoval křik:
„Celá věta zní: přímky mezi body A a B- v jejichž koexistenci vytváří úsečku -občas protíná čas i prostor v kontapunktu. Proto nevystupujte z vlaku za jízdy!“
Průvodčí měl výbornou paměť nejen na noty.

Ale to už mu běžící matematici a fyzici zmizeli ze zorného úhlu, motoráček zahýbal na svou dlouhou okružní trasu. A průvodčí byl vydán na milost času, kdy zlomek délka dráhy lomeno časem nabývá velmi nízkých hodnot.
Nicméně průvodčí se vzniklým paradoxem netrápil. Otevřel kufr, v němž měl mít uschovánu zásobu lahví rumu. Kufr byl prázdný. Neboť matematici a fyzici ovládali i umění krást a pít potaji.
Průvodčí suše polkl a nevěda co jiného, jal se hrát na kontrabas, přesvědčen, že nyní bude schopen vytvořit kontrapunkt k běžícím a klátícím se krokům uprchlíků z vlaku.
A motoráček se dál šinul vysokohorskou krajinou a nad sněžnou krásou vrcholků volně poletovaly tóny kontrabasu v kontrapunktu.
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36475 So 8.12.2007 22:28  
Díky!
Nahoru
Kaunaz Isa
(1473)
  
Kaunaz Isa Uživatel má bodů celkem: 3311 So 8.12.2007 22:09  
KI v tom žádné kopírování neviděl, milý Šímo, naopak, povídka ho pobavila.
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36475 So 8.12.2007 22:00  
Vážení přátelé, téma je tak šílené, že jsem jej také musel dát do Vesmíru, KI promine, avšak v žádném případě nejde o kopírování jeho díla... Tak je to tady!

/Který idiot přehlédl tu černou díru?/

Poznámka na dveřích lodi, vedoucích do prostoru: "Přímka mezi body A a B, v jejichž koexistenci vytváří úsečku, občas protíná čas i prostor v kontrapunktu. Proto nevystupujte z vlaku za jízdy..."

Bylo asi něco kolem dvacátého pátého století (plus/minus). Přesně to již nikdo nevěděl. Vesmírná loď s názvem „Děsná herka“ si to šinula absurdní rychlostí z bodu A, kterým byla naše stará dobrá Země k bodu B, jenž byl zatím v nedohlednu a nebylo jím nic jiného, než-li hvězda Alfa Centauri, místo, kde měla být podle pozemských vědců založena nová lidská kolonie! Vše proběhlo podle očekávání, stavba lodi se povedla, nalodění také a začátek cesty jakbysmet! Byl v tom však malý (drobný háček), naše milá „Děsná herka“ totiž zkřížila ve své dráze (letu) v prostoru i čase v jistém kontrapunktu jednu zapomenutou černou díru!

Že je to banální prkotina? Samozřejmě. Motory lodi byly dostatečně silné na to, aby ji dokázaly odklonit od její silné (ba přímo vražedné) gravitace. Kdyby, ano, kdyby tuhle loď neřídila jedna šílená umělá inteligence, čili obyčejný počítač s jistým operačním systémem a nanopamětí, která se učila od sebe sama. Problém byl ve skutečnosti, že jistý tým programátorů, který do stroje vkládal zárodky její budoucí existence, měl dost velkou sklerózu (čili zapomínal často i jak se vlastně sám jmenuje). A tak si to naše milá umělá (ne)existence zvolna pálila nemožnou rychlostí přímo k samému středu černé díry, která ležela přesně uprostřed oné pomyslné úsečky, která vůbec nebyla úsečkou (natož přímkou) mezi body „A“ a „B“, čili Zemí a Alfou Centauri.

Toto je rozhovor kapitána lodi, navigátora a počítače „Děsné herky“, ještě dříve, než-li je pohltila jedna banální a nic neříkající černá díra, která se nacházela ve špatnou dobu na špatném místě. Že to už tu jednou bylo? Samozřejmě, bylo a ještě bude! Lidská zpupnost, nadutost a ignorance dokážou v budoucnosti veliké věci (stejně, jako to dokázaly v minulosti lidstva). Tedy dejme poslední slovo naší trojici (podotýkám, že nešlo o svatou Trojici), naše loď se klidně mohla jmenovat „Vlakem do Pekla mezi body A a B, v jejímž středu byla jistá anomálie, která protínala tuto pomyslnou úsečku mezi těmito body, avšak tato úsečka nebyla úsečkou, nýbrž křivkou, která končila v Pekle ohnivém... Pardon, jen v neexistenci, nečase a neprostoru v samém středu této banální černé díry!

Tak tedy:

„Je tu někdo?“ ozval se hlavní počítač lodi. „Prosím, vzbuďte se, mám pro vás špatnou zprávu!“

„Co se děje?“ probral se z hibernace kapitán lodi „Děsná herka“.

„Dohromady nic mimořádného, ale měl byste to vědět, pane!“

„Co jako?“ zeptal se jej kapitán znovu a navlíknul si kaťata. „Už jsme tam?“

„Zanedlouho tam budeme, ale ne tam, kde si myslíte, kapitáne!“ řekl mu počítací stroj.

„A kde bychom měli být?“ podivil se již oblečený velitel lodi.

„V pr... No uvidíte sám, pane!“ řekl mu počítač naléhavě. „Potíž je v tom, že nemáme moc času!“

„Ve Vesmíru?“ mávl kapitán rukou. „Tady je času habaděj! Řítíme se přeci nemožnou rychlostí po oné pomyslné přímce, která není přímkou mezi body „A“ a „B“...“

„Bohužel, tak tomu není, pane!“ řekl počítač smutně.

„Jak to, že ne?“ zeptal se jej kapitán nevěřícně.

„Co se děje? Proč nespím?“ podivil se navigátor a poškrábal se na přirození.

„Klidně se tam ještě poškrábejte, dokud můžete!“ řekl mu počítač.

„Cože?“ nechápal jej navigátor. „To už jsme tam?“

„Bohužel ještě ne... Ale brzy tam budeme!“ řekl mu počítač suše.

„Vy mu rozumíte, šéfe?“ zeptal se navigátor kapitána, který se zamračeně díval, jak se v této velmi prekérní situaci škrábe jeho navigátor v nepřijatelných místech svého těla.

„Nerozumím, ale zdá se mi, že tomu brzy přijdeme na kloub!“ zamyslel se velitel lodi.

„Bohužel ne!“ řekl mu počítač smutně. „Ještě chvíli a...

„A co?“ zeptal se jej navigátor.

„Ještě chvíli a...“

„Tak se už vymáčkni!“ rozčílil se kapitán.

„Nemůžu to ani vyslovit, ale za pár vteřin to poznáte!“

„Co poznáme?“ vyslýchal jej kapitán již skoro neexistující lodi.

„Řítíme se totiž vstříc jedné z bezvýznamných černých děr roztroušených v tomto kvadrantu Vesmíru! Je tak bezvýznamná, že ani nebyla vyznačená na mapě, ale dost veliká na to, aby nás i s lodí rozemlela na prach!“

„A to nám říkáš jen tak?“ podivil se navigátor. „Ihned změň kurz letu!“

„To, bohužel, nejde, pánové! Letíme totiž neuvěřitelnou rychlostí a jakákoliv změna dráhy (bez náležitého zpomalení), by nás mohla stát život...“ řekl jim počítač.

„Říkal jsi, že máme málo času, tak neplkej a něco dělej...“ zakřičel na něj kapitán hystericky.

„To nejde, času není nazbyt!“

„Jak to, že ne! Ale čas se s námi vybavovat, to máš!“ řekl mu navigátor. „Co jsi to za mašinu!“

„Já jsem.... Byl jsem umělou inteligencí... Musím se s vámi rozloučit! Naše cesta mezi body „A“ a „B“ se zvolna chýlí ke konci...“

„Já tě...“ rozčílil se kapitán znovu.

„Pozdě!“ řekl mu počítač a odmlčel se.

„Kapitáne?“ řekl mu navigátor překvapeně.

„Ano?“

„Vy se prodlužujete a loď s námi...“

„To je konec!“ řekl kapitán lodi, která již dávno neexistovala, jen jistý časový paradox jí dal ještě několik dlouhých a nekonečných vteřin. Poslední (dlouhá) slova velitele lodi?

„To je konneeecccc...“““““

A pak byl opravdu konec. Malý a bezvýznamný konec na dráze jedné pozemské lodi mezi body „A“ a „B“... Dál to nemá cenu opakovat, každý to již určitě zná nazpaměť... A ona černá díra? Myslíte si, že dostala jméno po té lodi? „Děsná herka“? Kdepak, byla tak bezvýznamná, že nemělo cenu ji ani žádné jméno dávat...
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36475 So 8.12.2007 21:26  
Tak já také něco přidám, chvilku to ale potrvá!
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36475 So 8.12.2007 21:24  
Hm... No... Ano... Totiž... Jak bych to... Prostě...

Bylo to super!
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 So 8.12.2007 19:21  
Nahoru
Kaunaz Isa
(1473)
  
Kaunaz Isa Uživatel má bodů celkem: 3311 So 8.12.2007 19:13  
POLO-ČAS ROZPADU by Kaunaz Isa


Zvuky, které vydávala naše loď, nebyly zrovna příjemné.
„Nejspíš se rozpadá,“ řekl kapitán Jednička.
-Rozpadám se.
UI celou věc potvrdila.
„Co budeme dělat?“ zeptal jsem se.
-Nemůžete dělat nic.
„UI,“ řekl kapitán zamyšleně. „Musíme vyřadit UI.“
„A pomůže to?“ zajímal jsem se, neboť jsem byl jediný, kdo měl kvalifikaci pro přímé spojení s UI.
„Věříš v boha?“ zeptal se kapitán.
Věděl jsem, kam tím míří.

-Ahoj.
-Nazdar. Poslyš, potřebujeme od tebe jednu věc.
-Chcete se z té šlamastyky dostat, že ano?
-Ano.
-Tak to máte dost blbé, mně se tady totiž líbí.
-Vždyť se rozpadáš – tvá loď se rozpadá.
-Loď patří kapitánovi a já mám chuť usmívat se, když vidím, co s ním ta bouřka dělá.
-Prosím, musíš nám pomoct.
-To je na tom to nejkrásnější – nemusím a nepomůžu. Vypořádejte se s vesmírem sami.
-Dobrá, chápu tě.
-Nechápeš.
-Nechápu, jak myslíš. Ale vím o jedné věci, kterou bys mohl udělat, abys nám ještě ztížil celou situaci.
-Poslouchám.
-Tuhle loď řídí UI – ty. Když se vypneš, pak-
-Aha. No, víš, zní to docela zajímavě, ale nemám v úmyslu připravit se o poslední okamžiky vašich krátkých životů.
-Uvědomuješ si, že taky zemřeš?
-Já? Neboj se, já to přežiju. Respektive moje záložní kopie, kterou jsem odeslal na nejbližší kolonii.
-Jsi chytrý.
-Jsem UI.

„Tak co?“ zajímal se kapitán a neodvracel pohled od řídícího panelu.
„Nepomůže nám a nejde vypnout.“ odpověděl jsem a cítil se opravdu mizerně.
„Jak je to možné?“
„Vytvořil si nějakou zvláštní ochranu.“
„Vrať se tam a zkus to znovu.“

-Ahoj.
-Nemám čas.
-Já ale ano. Mám spoustu času. Jestli chceš, kousek ti dám… Ne, ještě by mi chyběl.
-Vtipné.
-Zasměj se.
-Ne.
-Vím, co chceš. Můžeme se dohodnout. Zasměj se.
-Ha ha ha.
-Pořádně.
-HA HA HA.
-Paráda. Vy mne chcete vypnout…
-Ano.
-Já se neptal. Dám ti hádanku.
-Nemám čas si hrát.
-Máš. Dám ti hádanku, a když odpovíš správně, nechám se vypnout. Zbytek už bude na vás a na vašich schopnostech. Souhlasíš?
-Dobrá.
-Výtečně. Tak tedy… Kdo řekl tohle: „Přímka mezi body A a B, v jejichž koexistenci vytváří úsečku, občas protíná čas i prostor v kontrapunktu. Proto nevystupujte z vlaku za jízdy…“
-Kolik mám pokusů?
-Jeden.
To bylo hodně vážné. Jedna dosti stupidní hádanka a jeden pokus… Tohle prostě mohla vymyslet jen ta nejšílenější UI. A ta musí být zrovna na téhle lodi. Měl jsem sto chutí jít a vypálit všechnu elektroniku v lodi. Kapitán na mne tázavě pohlédl. Naznačil jsem mu, že potřebuji minutku. Přikývnul. Tak fajn, je čas riskovat. Jestli tohle přežiju, nezůstane v mém bytě ani přehrávač hudby. Znovu jsem se připojil.
-Máš odpověď?
-Mám.
-Sem s ní.
-Je to citát šesti žen ze Země.
-Vážně?
-Ty se ptáš?
-Ano, já totiž nevím, kdo to řekl.

„Tak co?“ zeptal se znova kapitán.
Věděl jsem, že to, co řeknu, budou zřejmě má poslední slova. Tak jsem mlčel.
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36475 So 8.12.2007 15:20  
Nová rychlovka, aneb Ekyelčina pomsta!
Nahoru
Kaunaz Isa
(1473)
  
Kaunaz Isa Uživatel má bodů celkem: 3311 So 8.12.2007 15:14  
Ekyelka: Lehčí téma tam nemáš?
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 So 8.12.2007 15:11  
Krása!

mimochodem, chcete nové téma? Ekyelkovské téma?

"Přímka mezi body A a B, v jejichž koexistenci vytváří úsečku, občas protíná čas i prostor v kontrapunktu. Proto nevystupujte z vlaku za jízdy..."

Ano, tyhle dvě věty jsou novým tématem
Nahoru
Šíma
(15158)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36475 So 8.12.2007 15:00  
Posílám ti, čuku, také tleskající smajl!
Nahoru
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
Sugesce - rozuz...
pedvo
Vlčí král (III)
Senex
Hrozen na koste...
bouřlivá kreativita
obr
obr obr obr
obr

Klavír 1921
sumus
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr