obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je pouze jeden originál lásky, ale na tisíc způsobů."
W. Shakespeare
obr
obr počet přístupů: 2915379 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39517 příspěvků, 5745 autorů a 390445 komentářů :: on-line: 1 ::
obr
:: Čtení diskuze ::
 
 
"Rychlovka"
Gandalf   
Gandalf Uživatel má bodů celkem: 1594 St 14.2.2007 16:36
24 hodin, 777 slov, jedno téma a kolikkoliv účastníků. Pokud si chcete na chvíli odpočinout od příliš vážného psaní, užít si trochu legrace nebo jen drobet popostrčit zastydlé múzy, není nic jednoduššího, než se přidat…
skoč dolů
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
ODPOVĚDI:
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Pá 20.3.2015 08:11  
Možná, že se už rychlovky přežily, ale pokud se někdo nepřihlásí s tématem, vypíšu ho dnes v 15 hodin sám. Ať rychlíček stále frčí. A kdo se nezúčastní: není třeba se nějak omlouvat.
Nahoru
Uživatelka nemá nahraný obrázek
(154)
  
Nat Danielová Uživatel má bodů celkem: 775 Po 16.3.2015 20:55  
A já se omlouvám za to, že jsem taková ostuda, že jsem si ještě ani jedno dílko nepřečetla, má tvůrčí krize se zřejmě přenesla i na čtení... Na téma ovoce mě absolutně nic nenapadlo, proto smekám před všemi účastníky. Jste dobří!!!
Nahoru
phaint
(269)
  
phaint Uživatel má bodů celkem: 754 Po 16.3.2015 19:32  
Tk to vypadá, že pokud má dnes člověku někdo nabídnout ovoce, musí se to stát ve snu či představě :)) To jsme to dopracovali! Ale přiznám se, Šímo, že kdyby mě tvá víla Veganka lákala sebevíc, tak své maso si nedám vzít! Chápu, že zvířata to vidí z dost jiného úhlu... Takže raději věřím na svět fantazie, kde Petulinovo ptáčkové nosí ovoce až do huby!
A Citrón od Bublushky se mi dost líbil, jen zakousnout se do něj by asi chtělo dost odvahy.
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 Po 16.3.2015 18:10  
I tahle skromná rychlovka (co do počtu autorů) se vcelku vydařila...
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Po 16.3.2015 14:47  
Přečetl jsem, pobavil se, o to víc, že nemusím psát recenze - spíš jsem pokukoval, co se za dílky skrývá.
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Po 16.3.2015 07:47  
Řekl jsem, že toto téma už bylo zpracováno a na saspi vydáno: Je to Citron od Bublushky.
Nahoru
petulin
(96)
  
petulin Uživatel má bodů celkem: 267 Ne 15.3.2015 23:52  
Rychlá rychlovka z rychlíku :) Zdravím vás :)

Sad

Když jsem se probral, tak první co jsem uviděl, bylo nebe. Jsem venku. Ale kde? Kolem létali hejna vrabců a všude rostly jabloně. Vůbec jsem netušil, co se to děje. Kde to jsem? A jak jsem se sem dostal? Mezi stromy poblíž jsem zahlédl vyšlapanou pěšinku. Tak jsem se rozhodl se po ní vydat, třeba někoho potkám.
Byl jsem jak v transu. Vrabci se mě očividně nebáli. Létali kolem mne, a pořád jenom štěbetali a pískali. Loudal jsem se dál pěšinkou a rozhlížel se po sadu. Tolik jabloní jsem v životě neviděl. Mlsně jsem pokukoval po jablcích, ale na žádné jsem nedosáhl. Nevím, proč jsem si pro ně nevyšplhal. Prostě jsem to neudělal. V tu chvíli jeden vrabčák klovl do šťopky jablka nade mnou a to mi spadlo do ruky. Věděl snad, že na něj mám chuť?
Zakousl jsem tedy. Šťavnatá sladká chuť mi vybuchla na jazyku. Za chvíli bylo po jablku se vším všudy až na šťopičku. Hned jsem začal koukat po dalších. A zase. Jiný vrabčák mi uklovl další jablko. Už mi to bylo divné a tak jsem tiše pronesl: „Děkuji.“
„Nemáš zač, Petře.“, odpověděl mi vrabčák a já si málem sednul na zadek.
„Ty mluvíš?“, ptám se nevěřícně a vrabčák mi s lehkým pobavením odpovídá. „Ano, mluvím. Proč by ne? Všichni tu mluvíme.“
„Kdo jsi?“, ptám se trochu hloupě a už dopředu znám odpověď.
„Já? Já jsem vrabčák.“, odpovídá celkem logicky, ale pak pokračuje. „Jsem vrabčák a ty jsi Petr. Ty jsi Petr a nejsi odtud. A kdo není odtud, je odjinud. Neměl bys tu být.“, zakončil svůj alespoň pro mě divný proslov.
„Co tím myslíš?“, ptám se. „To, co jsem řekl“, a odletěl a s ním i celé hejno.
Divné. Jsem v sadu, kde je spousta jabloní, spousta vrabčáků a všichni mluví. A já tu nemám být. Sedl jsem si pod nejbližší jabloň a usnul jsem.
Najednou mě vzbudili nějaké kroky. Blížili se po pěšině, ale pořád jsem nikoho neviděl. Až pak najednou se přede mnou jakoby ze vzduchu zhmotnila drobná postava. Hnědá kápě zakrývala obličej a zpod ní akorát čouhaly neposlušné blonďaté vlasy. Zbytek těla byl tak drobounký, že jsem se až lekl, jestli je dotyčná osoba zdravá a v pořádku.
„Je mi dobře. Děkuji za optání, Petře.“, odpověděl mi příjemný vysoký hlas zpod kápě a pokračoval. „Co zde děláš, smím-li se zeptat? Neměl bys tu být.“.
„Vím, že bych tu neměl být. Řekl mi to vrabčák. Ale já ani nevím, kde jsem. Kde jsem? A kdo jste vy? Jestli mohu být tak neomalený.“
„Ty nevíš, Petře? Vzpomeň si přece. Dej si jablko, pomůže ti vzpomenout si.“, podává mi jablko a já si ho beru a koušu. Po postavě není v tu ránu ani vidu ani slechu. Je pryč. Ale to jablko je tak dobré, že nad tím nepřemýšlím a jenom jím. A pak zase usínám. Jenom mě napadá myšlenka, kdo to vlastně byl.
Probudil jsem se pod jabloní, když už se stmívalo. Ale všechno už bylo jiné a mně to v tu chvíli došlo. V dálce jsem viděl náš dům…
Nahoru
phaint
(269)
  
phaint Uživatel má bodů celkem: 754 Ne 15.3.2015 21:10  
Tak jsem psala a psala, až jsem najednou měla 1000 slov a musela vymýšlet, jak z toho ven. Takže tohle je zkrácená verze ovocného tématu. Snad to dám jednou i jako povídku.

Cesta na Třešany

Šlapal jsem do táhlého kopce na Třešany a nahlas proklínal svou ženu, která si usmyslela, že naše rodinné štěstí pokvete v tomto Bohem zapomenutém místě daleko líp, než v mém starém luxusním bytě v centru. Za sebe jsem žádný rozdíl ve štěstí nepozoroval a dnešek přihodil životu v přírodě několik zásadních mínusů. Kvůli nějaké blbé kočce jsem odložil nového jaguára v příkopě asi o tři kilometry zpátky a teď jsem cítil, jak mi po zádech stékají kapky potu. Na kopec to bylo ještě daleko a já bych dal i své Rolexky za něco k pití. Odbočil jsem ze silnice do trávy a v hlubokém předklonu lapal po dechu.

„Pěkný den přeju, vašnosto,“ ozvalo se a mně se leknutím odkrvil mozek. „To si ráčili pro tu štrapác vybrat trochu moc teplý den.“
Jediný, kdo tam široko daleko stál, byl jakýsi dědula, takový sušinka v plandavých kalhotách a v košili s odpáraným límečkem a vysoko vyhrnutými rukávy. Usmíval se, jakoby mě snad znal, a přátelským gestem mě zval k sobě na travnatý břeh.
„Jdou spočnout, mladý pane,“ říká ten člověk tak vlídně, že se ze mě okamžitě vytrácí vztek. „A tyhlety třebas taky přijdou k duhu, co?“
Na dlani mu leží nádherně rudé a šťavnaté třešně.
„Vezmou si, žádný upejpání.“ Cpe mi třešně do ruky a směje se rychlosti, s níž těch pár kousků zhltnu. On rozvážně vloží do úst jednu, rozkousne ji, labužnicky vychutná a pecku pak obloukem vystřelí do lánu zeleného obilí jako malý kluk.
„Tak letos konečně zarodily,“ rozhlédne se po aleji mladých stromků, která se táhne skoro až do vsi. „Není toho moc, ale takhle na svlažení huby pro nás dva to stačí.“
Znovu vezme do rukou kosu, kterou měl opřenou o strom, a pomalými, rozvážnými tahy seká mladou, voňavou trávu pod stromky. Dívám se a v těch monotónních pohybech a zvucích se ve mně jakousi vzdálenou ozvěnou rozezní cosi dávno zapomenutého. Sedám si do trávy pod strom a je mi úplně jedno, co na to Armani. Přece když tady budu ještě chvilku sedět a poslouchat, dokážu si vzpomenout.

Děda doseče řádek a hrstí trávy otře nástroj. Utrhne třešni, vyplivne pecku a spiklenecky na mě mrkne. A i když je to dost divné, já na něj mrknu zpátky a je mi dobře. On se po chvíli došourá ke mně. Zamilovaně kouká na ty stromky a skoro se s nima mazlí, tuhle uždibne větvičku, támhle narovná lísteček.
„Tak, tak, všechno se má dělat s láskou,“ povídá sám pro sebe, ale spíš je to odpověď na to, co jsem neřekl.
„Ty stromky jste sadil vy?“ ptám se, a kupodivu mě zajímá odpověď.
„Ba, ba, panáčku. Já. Vždyť by byla hanba, kdyby u Třešan žádná třešeň nebyla! Co svět světem stojí, vedla na kopec alej. Když vymřela, přišel někdo další a vysadil novou.“
„No, to je snad starost obce, ne?“ opáčil jsem s moudrosti muže třetího tisíciletí.
Podíval se na mě jako na malé, pitomoučké štěňátko. „Ale kdež! Obec by to sice udělat mohla, pravda, ale přece se nenechám připravit o tu radost!“
Nechápal jsem a asi to na mě bylo dost znát. Co může být, krucinál, radostného na sázení třiceti či kolika stromků v kopci dlouhým jako kráva?! Nemluvě o tom, že sem ještě chodí celý ty roky sekat trávu a snad i prořezávat koruny...
Dědula sundává propocený pomačkaný klobouk a utře si zpocené čelo.
„Mně stačí, když si představím, že jednou, až tady já nebudu, budou chodit lidi tuhle do vsi, zastaví se, utrhnou třešinku a ona bude teplá od slunce a sladká jako med. Nebo že sem budou chodit kluci a třebas zrovna tady se budou učit lézt na stromy. Nebo sem přijde mladý zamilovaný párek, ona bude krásná holka s dlouhýma nohama a on jí pověsí za uši třešňové náušnice, zrovna jako jsem to já dělával své Anežce... Stokrát si tu alej představím a stokrát to bude jiné. A vždycky dobré. Co sejde na troše té práce?“
Zírám na dědu jako na zjevení, ale on už uhání ke konvím, co má srovnané ve stínu.
„Ještě seběhnu dolů ke studánce,“ hlaholí přes rameno. „Ta nejmladší třešinka potřebuje trochu té vláhy.“
„Tady je někde studánka?“ houknu za ním. „V životě jsem o žádné neslyšel.“
Odpoví mi jen bzukot včel a vítr v obilí.

Když jsem se o dvě hodiny později probudil na travnatém břehu u silnice, první, co jsem nad sebou uviděl, byla rozložitá koruna staré, zpola suché třešně. Vstal jsem, oprášil si kalhoty a znovu se vydal vzhůru kopcem. Míjel jsem jeden mrtvý strom za druhým a cesta byla dlouhá.
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 So 14.3.2015 10:49  
Tak jsem si zkusil mix fejetonu a úvahy... Za případné šotky se omlouvám...
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 So 14.3.2015 10:47  
NEBE, PEKLO, RÁJ A KUS OVOCE

Když jsem to viděl poprvé, byl jsem zhnusený!

Vážně...

Doslova mne natahovalo.... A kdybych nebyl kus chlapa a nebyl zvyklý, určitě bych vše okolo ohodil obědem. Jak se říká: "Hnus, velebnosti!"

Cože to bylo?

Představte si... Zeptám se jinak: "Co rádi jíte? Jste masožravci, všežravci nebo vegetariáni?" Lidi jsou jako prasata, doslova a do písmene! Sežerou všechno. Stačí se jen podívat na jídelníček, a to nejen v naší rodné české kotlině...

Lidi sežerou na co přijdou. Žáby, brouky, housenky, opičí mozečky... Děs a hrůza. A když není nic po ruce (ne nadarmo se říká, že je hlad nejlepší kuchař), sežerou i houby, rostlinky (bylinky) a podobně.

Jak to ten pánbůh myslel, když stvořil člověka? A nezvrtlo se mu to krapet? Co když byli první lidé jen vegetariáni? Sběrači? Jedli co rostlo na zemi, na stromech a možná i pod zemí. A pak... Pak se něco stalo, a lidé se dali i do masité stravy.

Prý že jsme na vrcholu potravního řetězce, pořád si říkám, co když přijde doba, kdy něco sežere nás? Hrozná představa.

Ale abych neodbíhal od tématu... Kde že jsem byl a co mne tak hrozně znechutilo?

Masokombinát! Mučírna pro ty, kteří nejedí maso a masné výrobky. Je jedno, zda jde o slepice, prasata nebo krávy. Jak k tomu ta tupá zvířata přijdou? Promiňte mi to přirovnání, protože lidi se k sobě i druhým chovají jako zvěř...

A když jsem vyběhl před tu velikánskou halu, abych se nadýchal čerstvého vzduchu... Najednou vedle mne stála víla, jako z pohádky, a podala mi ovoce!

Jablko, jako Eva v ráji. Had tu však nikde nebyl a já se na okamžik cítil, jako v jiném světě. Po boku s tou éterickou bytostí, které zářily vlasy na hlavě a její úsměv by snad vyléčil i na smrt nemocného člověka.

A aby toho nebylo málo, dala mi ještě jeden kus... Věřte mi, lidi zlatí, ani jedno jablko nebylo červivé, přestože ono tvrzení říká o opaku, že každé jablko má svého červa, ale to jsme zase u masa, bílkovin, protejnů a bůh ví čeho.

Pánbůh zaplať za zeleninu a ovoce. A ochraňuj nás od všeho zlého...
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Pá 13.3.2015 18:10  
Téma je zvoleno tak, aby bylo zpracovatelné i vegetariány, proto, Šímčo, nebylo nabízeno zvířátko, to bychom se mohli dostat ke Kainovi a Abelovi.))
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 Pá 13.3.2015 16:34  
Hm, ale klidně by tam mohlo figurovat i nějaké to zvířátko, že ano?
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Pá 13.3.2015 15:09  
Záměrně jsem napsal ovoce, aby to nebylo ono tradiční hadovo jablko.
Nahoru
phaint
(269)
  
phaint Uživatel má bodů celkem: 754 Pá 13.3.2015 14:59  
Jezuskote, tož nedávno jsem vypotila historku o hadovi nabízejícím jabko, a už je tu další ovocná?!? To je teda výzva. Jsem momentálně bez nápadu, ale odhodlaná to tento týden dát. Sama doma, erotiku jsem si odbyla prostřednictvím WS ;), tak můžu psát o ovoci, no
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Pá 13.3.2015 14:35  
Už je tady rychlovka s termínem uzávěrky v neděli ve 24 hodin. Musím se příznat: podobné téma už dřív bylo zpracováno tady na saspi (ne mnou): Takže bude možno porovnat s vašimi rychlovkami (potom vám dám typ). Tentokrát už budu číst, s radostí, že se Nancy neztratila.
Téma zní: KDOSI MI nabídl OVOCE
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 Pá 13.3.2015 11:58  
Vypiš, čuku, máš príma nápady!
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Pá 13.3.2015 08:38  
Já odpoledne vypíšu rychlovku, ju? Nebo máte někdo chuť téma dát?
Nahoru
phaint
(269)
  
phaint Uživatel má bodů celkem: 754 Čt 12.3.2015 20:25  
Dodatečně smekám před všemi rychlovkáři, já byla v práci, a opravdu se nedalo....
Šímo, ta tvoje je dost hrůzostrašná. Hned jsem si vzpomněla na cimrmanovské "Přijde novej, mladej, ten se nezakecá" - a oni mezitím inovovali a mají motorové pily?!? Tak to jsme totálně v pytli...

U Petulinovo miniaturky se mi líbil ten lehce úhybný manévr od "...bylo to moc rychle" k "... bylo to moc rychlé" - dodalo to věci nový rozměr a vyznělo to dost děsivě. I když, třebas to byl naštvaný medvěd, co šel od Lanžhota domů na Slovensko ;))

No a Nat znovu potvrdila, že práce kvapná, málo "plapná". My ženské asi máme všeobecně sklon zareagovat hbitě... ovšem ty následky !! Chudák řidič ;)

Čuku, ty se neomlouvej!!! Jestli jsi tam zůstal jako poslední Mohykán, tak lze snadno pochopit, že rychlovky jdou stranou. Sice ti bude asi houby platné, když ti řeknu, jak moc si vážím toho, že držíš pozice do posledního muže, ale říct to musím a chci. Dokud se to nějak neurovná s tím redaktorováním, tak raději ani nepublikuju. On se Vesmír bez těch mých pitominek nějak obejde ;), ale Saspi bez tebe ne!
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Čt 12.3.2015 18:15  
Omlouvám se, že se nedostanu k čtení rychlovek: mnou vládne nedostek času a sil.
Pokud některou rychlovku považujete za publikovatelnou (alespoň průměrnou), tak ji dejte jako příspěvek a rád zhodnotím.
Nahoru
petulin
(96)
  
petulin Uživatel má bodů celkem: 267 Út 10.3.2015 11:44  
Nat i Šíma: moc pěkné rychlovky :) Smrtku s motorovkou si dost dobře neumim představit, ale je fajn, že jde s dobou :D A situaci v MHD taky známe každý až moc dobře, stejně tak i opilecké delirium :D

Těžko říct, kdo to byl :) nemám to vymyšlené... Ale klonil bych se třeba k nějakému vlkodlakovi, či něco podobného (třeba jako přeměněný stopař) :)
Nahoru
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lunar
(14.12.2019, 14:16)
Zuzka
(10.12.2019, 11:24)
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
obr
obr obr obr
obr
Žaneta
Hermodés Bublifuk
Epitaph.
Your Conscience
Marnivá
Domčuška@liasPoppy
obr
obr obr obr
obr

Štěně
Dědek
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr