obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915411 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39581 příspěvků, 5748 autorů a 390727 komentářů :: on-line: 4 ::
obr
:: Čtení diskuze ::
 
 
"Rychlovka"
Gandalf   
Gandalf Uživatel má bodů celkem: 1594 St 14.2.2007 16:36
24 hodin, 777 slov, jedno téma a kolikkoliv účastníků. Pokud si chcete na chvíli odpočinout od příliš vážného psaní, užít si trochu legrace nebo jen drobet popostrčit zastydlé múzy, není nic jednoduššího, než se přidat…
skoč dolů
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
ODPOVĚDI:
Tomáš P.
(660)
  
Tomáš P. Uživatel má bodů celkem: 1415 Út 4.9.2007 17:47  
No! To je ono, ale z tebe, alespoň na saspi, zatím nic takového nevypadlo... Čím to bude? Jestli snad ne těma sedmnácti múzama co vlastníš?
Nahoru
Šíma
(15164)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36637 Út 4.9.2007 17:11  
Tomáš P.: No nevím, nevím... Někdy ze mně taky vyjdou věci, že je nemůžu po sobě ani číst... Není to ono?

Tak to já mám potom "sračku" furt! Pardon!
Nahoru
Irena Mayer
(320)
  
Irena Mayer Uživatel má bodů celkem: 646 Út 4.9.2007 17:02  
no já nevím, žeby do půlnoci? nějak se v těch rychlovkách neorientuju
Nahoru
Tomáš P.
(660)
  
Tomáš P. Uživatel má bodů celkem: 1415 Út 4.9.2007 16:57  
Šíma: Umělecká zácpa je, když ti nejde nic pořádnýho napsat (já vím, to ty neznáš, ale mě se to stává často, a projímadla na to nefungujou). A když pak něco napíšeš, tak je to sračka => tedy ten průjem!
Nahoru
Šíma
(15164)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36637 Út 4.9.2007 16:32  
Tomáš P.: No nazdar! Ne, že by se Ti chtěl šíma posmívat! Chraň bůh, co to je, ten umělecký průjem?

Promiň, že se ptám, ale šíma by to rád věděl...
Nahoru
Tomáš P.
(660)
  
Tomáš P. Uživatel má bodů celkem: 1415 Út 4.9.2007 16:26  
Tak jak to je? Já se v tom úplně ztratil... mám čas ještě do zítra?

Jsem se dneska snažil, ale mám zřejmě uměleckou zácpu, protože to, co se mi objevilo na papíře pod rukou, byl pěknej průjem...
Nahoru
Arvinej
(2946)
  
Arvinej Uživatel má bodů celkem: 3666 Po 3.9.2007 19:50  
muhehe to se mi líbí ;) tak já jdu vymýšlet :-)
Nahoru
Šíma
(15164)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36637 Po 3.9.2007 18:31  
A ještě něco: OMLOUVÁM SE VŠEM RYCHLOVKÁŘŮM!!!!
Nahoru
Šíma
(15164)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36637 Po 3.9.2007 18:30  
Hm, musel jsem uklidnit svou múzu, stejně ze mě už nic jiného nevyleze, takže se nemáte již čeho obávat!

Mějte se hezky!
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 Po 3.9.2007 17:25  
No... původně jsem se jenom loučila "tak zítra, bando" s tím, že se uvidíme zítra a hodíme na sebe napsané rychlovky. nedošlo mi, že by to někdo pochopil jinak...

Irenko, ty chceš taky psát? že bych se nakonec taky překonala???
Nahoru
Irena Mayer
(320)
  
Irena Mayer Uživatel má bodů celkem: 646 Po 3.9.2007 17:13  
hmmmmmmmmm..... asi to nechápu, eky řekla, že to vyhlásí zítra, a ono už to běží? jak to teda JE???
Nahoru
Tomáš P.
(660)
  
Tomáš P. Uživatel má bodů celkem: 1415 Po 3.9.2007 17:09  
Díky, Eky, díky... Snad něco splodim...
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 Po 3.9.2007 16:58  
Procházka pod Hvozdem. Pro ty, kdo nikdy v mém Hvozdu nebyli, tak "procházka pod lesem"
A pro uspěchaného Šímu bude muset stačit "procházka lesem" - tedy pokud si nestřihne ještě jednu rychlovku..
Nahoru
Tomáš P.
(660)
  
Tomáš P. Uživatel má bodů celkem: 1415 Po 3.9.2007 16:47  
IM: A nejni zítra trochu pozdě? Mám pocit, že už běží... Ehm...

Šímo, cos to zase proved? Sice jsem to ještě nečet, ale tohle je rychlovka? Tohles hnapsal za tu hodinu, co je to odklepnutý?!? Ty jsi fakt šílenec!
Nahoru
Šíma
(15164)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36637 Po 3.9.2007 16:38  
Hehe, tak tady máte mou rychlovku z "Temného hvozdu!"

****************************************************************************
Byl večer. Pomalu se stmívalo a na celý kraj padla noc. Kdesi na nebi zazářily první hvězdy. Měsíc ještě nevyšel, aby se podíval, co se v této pozdní hodině děje. Cestičkou k lesu kráčela malá postavička. V ruce nesla košík. Cestou za svou babičkou, která bydlela za Černým hvozdem, se zastavila u své kamarádky a trochu se zakecaly. Než si všechno stačily říci, byla už takřka tma!

Kdesi zahoukal sýček. Nad hlavou jí přelétl zvědavý netopýr. Tolik se jich štítila. Připadali jí jako obrovské a přerostlé myši, kterým narostly křídla. Brrr! Otřásla se hnusem a sáhla si volnou rukou za krk, zda-li jí tam náhodou nějaký nesedí. Ale nebyl tam. Vzduch se zvolna ochlazoval a naší milou a nebojácnou cestovatelkou otřásl večerní chlad.

„Taky jsem mohla vyjít dřív!“ řekla si napůl pro sebe. „Takhle se ještě někde ztratím! Zatracená kamarádka, ale můžu já za to, že jsme se tak dlouho neviděly?“

Vítr posměšně ševelil v korunách listnatých stromů a ona měla najednou dojem, že všechny stromy jaksi ožily. Čím větší byla tma, tím více se jí zdálo, že po ní natahují své sukovité ruce a snaží se z ní jaksi servat šaty! Trošku se zarazila a měla sto chutí se vrátit domů a riskovat výprask. Ještě, že neměla babička telefon, natož nějakého poštovního holuba. Co teď? Co když ty stromy vážně ožijí a sprostě ji tu na této cestě znásilní?

„Jsi blbá!“ řekla si pro sebe. „Blbá kráva, to tě rychleji ojede nějaký pobuda, než ty kusy dřeva!“

A tak šla dál. Vytáhla si z košíku malou lucerničku a zapálila ji sirkou, kterou škrtla o kámen, na němž před malou chvíli takřka upadla. Už chtěla říci něco velmi peprného, ale řekla si, že je přeci jen tou slušně vychovanou holčičkou, aby nadávala jako parta permoníků. Lucerna se rozzářila žlutým světlem a dívka směle vykročila k nedalekému lesu, kde se již temná cesta zvolna ztrácela mezi staletými (úchylnými) stromy.

„Být tebou, tak tam nejdu!“ uslyšela za sebou čísi skřehotavý hlas.

„Cože?“ otočila se. „Co tu, sakra, děláš?“

„Už tě nějakou dobu sleduju!“ řekla ji veliká žába. „Hele, polib mě a dočkáš se překvapení!“

„To víš, že jo?“ dala si ruce v bok. „Proměníš se v krásného prince, pak mě strhneš támhle do škarpy a sprostě mě vojedeš! Zůstaň si raději tím, čím jsi! Já jdu za babičkou!“

„Jak chceš, ale po lese se potuluje banda nadržených horníků!“ řekla ji hnusná a tlustá žába s oplzlým výrazem v obličeji.

„Trpaslíci?“ znejistěla. „Kašlu na ně! Jestli přijdu pozdě... Už tak mám zpoždění! Babi mě asi zabije, když k ní domů nepřijdu do Půlnoci! Hele, odskákej si támhle do nedalekého rybníka a mě nech laskavě na pokoji!“

„Jak chceš,“ pokrčila žába rameny a byla ta tam.

„Blbý obojživelník!“ zamračila se dívka. „Copak jsem nějaká Karkulka, aby mě chtěl kde kdo načapat na cestě? Nebo snad Šípková Růženka? Tu kde kdo málem zneuctil ještě ve skleněné rakvi! Copak se to s těma pohádkovýma bytostma děje?“

Pohlédla na nebe, na kterém již zářilo moře hvězd. Měsíc zvědavě vykukoval nad kopci a jí se zdálo, že ji také šmíruje. Mávla rukou a na chvíli se zastavila v místě, kde se cestička k babičce zvolna nořila do Černého hvozdu. Tak co bude? Pomyslela si. Chytne mě vlk? Parta trpaslíků, kterým zdrhla Sněhurka, nebo někdo jiný? Ne nadarmo jsem se učila to Kung-Fu!

Na nic nečekala a rázně přidala do kroku. Staleté stromy k ní natahovaly své pařáty a ve křoví cosi hrůzostrašně zašramotilo. Držela lucernu před sebou, aby nezakopla a připadala si jako nějaká Bludička, která přišla o své mládí, vnadné tělo a možná také o čest s nějakým Hejkalem. Pěšina se vlnila jako had a za každou zákrutou na ni mohlo čekat nějaké nebezpečí.

Dívka vytáhla z košíku veliké cibule a podívala se, kolik je hodin. Do půlnoci zbývala už jen hodina a ona byla v polovině své cesty. Ne nadarmo se této části lesa říkalo Černý hvozd. Stromy zde byly převážně listnaté, ale jejich koruny se táhly vysoko nad zemí a proplétaly se mezi sebou, takže i v poledne, kdy svítilo slunce nejvíce, zde byla tma jako v pytli. Dívčina přidala do kroku. Noha míjela nohu a ona se ani neohlížela za sebe, aby zbytečně neztrácela čas. Myslela na Babi a na výprask, který by mohla dostat, kdyby doma zjistili, že si zase pouštěla hubu na špacír a šla temným lesem pozdě večer, ne-li v noci. Jakoby to nebylo jedno!

„Jak se máš!“ vybafl na ni znenadání vlk.

„Do prdele, to jsem se, ale lekla!“ otřásla se dívka. „Nejsem Karkulka! Jako by nestačilo, že ji tu každý obtěžoval, ještě jsi musel každou chvíli žrát, jakobys neměl nic jiného k jídlu!“

„To víš,“ mávl vlk tlapou. „Tradice je tradice, ale vždycky mě tak nějak tlačila v žaludku! Už mám toho hraní na doktora s našim Hajným plné zuby! Jakoby nestačilo, že chodí za Vílami z nedalekého hájku... Už mě to vážně sere! Kam jdeš, holka?“

„Za babičkou!“ odsekla mu dívka.

„A co máš v tom košíku?“ zeptal se ji vlk a jeho oči se tak nějak divně zableskly.

„V košíku? Hele, seš hluchý, nebo si sedíš na vedení?“ dala si dívka ruce v bok a chystala se vytáhnout zpoza šatů tu skládací Japonskou Katanu. „Víš co, vlku? Táhni si po svých a nezkoušej na mně ty své křivárny!“

„No, jo!“ svěsil vlk hlavu. „Ale musíš uznat, že za zkoušku nic nedáš! Raději už půjdu, než mě zase rozsekáš na maděru! Posledně to hrozně bolelo! Pozdravuj Babi!“

„Jasně?“ řekla mu a otočila se k odchodu. „A vlku?“

„Ano?“ zeptal se ji uražený vlk.

„Promiň mi tu hrubost!“ zamyslela se a znovu vykročila. Vlk ji pěkně zdržel a Půlnoc se rychle blížila. „Jsem fakt, kráva! S každým se zakecám jako nějaká coura!“

Černý hvozd se ji snažil všemožně zastrašit, aby nepokračovala v cestě. Větve stromů neustále dorážely na nebohou dívku a chytaly ji za šaty. Cesta se ztrácela ve vysoké trávě, ve které se hemžila všemožně hnusná a slizká havěť. Takřka se bála došlápnout. Její boty se bořily do kluzkého bahna a kolem nohou jí poletovala různá světélka, jako by byl Silvestr. Najednou poznala, že sešla z pravé cesty a zabloudila kdesi mezi stromy. Co teď? Zůstala stát a rozhlížela se kolem sebe. Strom jako strom! Každý se jí zdál stejný a její kompas jako naschvál ukazoval kdeco, jen ne cestu k domku milované babičky.

„Kurva, to je práce!“ zhřešila a dala se takřka do pláče. „Já se z toho snad poseru! Co budu dělat? Takhle se k Babi nedostanu!“

„Vážně jsi pěkná kráva!“ řekla ji znenadání jedna Bludička. „Takhle zabloudit můžete jen vy, lidé!“

„Pomůžeš mi, nebo mě zavedeš hlouběji do Černého hvozdu? Tenhle les zase moc dobře neznám a Babi mi vždycky říkala, že se musím zuby a nehty držet cesty, jinak špatně skončím...“

„Zavedu tě zpátky na cestu, protože náš pán nechce mít na krku žádnou mimořádnou událost! Už tak má na krku plno průšvihů! Karkulka je pryč! Vlk stávkuje! Hajný nahání Víly a obcuje s nimi a někdy také s Hejkaly! Trpaslíci vyhnali Sněhurku ze své chaloupky a Princové ji skoro hromadně zneuctili ve Skleněné rakvi! Co se to stalo? Copak se i Pohádkový svět musel zbláznit? Copak děti nenosí Čápové a Vrány?“

„Tak jdeme, nebo ne?“ zamračila se dívka. „Jestli nebudu do půlnoci u Babi, tak mě fotr seřeže zadek, že si měsíc nesednu!“

„No jo, no!“ pokrčila Bludička rameny a vyvedla dívku na cestu. „Už to máš jen kousek...“

„Díky,“ přikývla. „Ty se těch úchylů z Černého hvozdu nebojíš?“

„Cha!“ mávla rukou. „Rozum by chtěl, jen tělo jim jaksi vynechává! Tak se měj...“

Těsně před půlnocí dorazila dívka na mýtinu, kde stála chaloupka její babičky. Voněla už z dálky. Byla cítit perníkem a medem, který ve dne odkapával ze střešních tašek i stěn domku. Dívka se otřásla hnusem a myslela na to, jak je možné, že babičce nesežraly střechu nad hlavou včely a vosy! Les okolo domku posměšně zahučel. Kdesi zařval Hejkal a odněkud se ozýval opilý zpěv sedmi Trpaslíků, kteří dnes měli mimořádné volno. To je den! Otřela si dívka orosené čelo a zabouchala na dveře.

„Babi, jsi tam? Jsem doma a není ještě půlnoc!“ zakřičela. „Slyšíš mě? Nenech mě stát přede dveřmi, nebo mě tu ještě někdo znásilní. Copak mě už nemáš ráda?“

„Pojď dál!“ uslyšela hlas své babičky. „Je odemčeno! Už jsem chtěla nastartovat koště, máš štěstí, že ještě není Půlnoc!“

„Já vím,“ souhlasila dívka smutně. „Ale od té doby, co tu není Karkulka si na mně kde kdo dovoluje! Copak jsem nějaká lehká holka? Co to máš, Babi?“

„Dneska jsem upekla Jeníčka s Mařenkou, nedáš si?“ usmála se stará a ošklivá babizna. Jedno oko měla větší než druhé. Ústa měla děravá jako cedník a vlasy propletené pavučinami. Na rukou se ji blyštily dlouhé nehty a některé z nich byly od krve. „Udělala jsem děsně dobrou sekanou!“

„Dám si!“ souhlasila dívka a sedla si ke stolu. Vedle sebe na volnou židli položila košík, ve kterém měla dobroty pro svou babičku. „Doufám, že k té sekané máš čerstvý chleba! Nechtěj po mně, abych ji jedla s tvým perníkem! To je hnus!“

„To víš, že mám!“ pohladila ji baba po hlavě. „Tys moje nejmilejší vnučka! Víš to?“

„Vím, babi, vím!“ souhlasila. „Naučíš mě to kouzlo, po kterém všem chlapům splaskne jejich... Však víš co! Už mě to nebaví je pořád kopat do koulí! Nevíš, babi, proč se stal z Říše pohádek jeden veliký Bordel?“

„Jo děvenko, za to můžou hormony a ty lidské novoty! Ale neboj, však to všechny brzo přejde! Tak co, dáš si nejdříve Sekanou z Jeníčka, nebo Svíčkovou z Mařenky! Ta omáčka se mi děsně povedla a mám k ní přímo božské houskové knedlíky! Uvidíš, budeš se oblizovat jako divá!“

„Mňam!“ řekla dívka s úsměvem a natáhla ruce pro čistý talíř. „To bude něco!“

**************************************************************************

No a to je všechno...
Nahoru
Irena Mayer
(320)
  
Irena Mayer Uživatel má bodů celkem: 646 Po 3.9.2007 16:36  
eky to zejtra "shrne", sama sem zvědavá jak
Nahoru
Tomáš P.
(660)
  
Tomáš P. Uživatel má bodů celkem: 1415 Po 3.9.2007 16:33  
a je to teda lesem, nebo POD lesem? shrňte to někdo definitivně...
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 Po 3.9.2007 15:31  
Okish, zítra touhle dobou, bando!


*řekla Paní z Tyrkysového hvozdu a odkráčela nejbližšími dveřmi, které nebyly, přímo na své panství*
Nahoru
Irena Mayer
(320)
  
Irena Mayer Uživatel má bodů celkem: 646 Po 3.9.2007 15:22  
JO, odklepni to! Včil!
Nahoru
Arvinej
(2946)
  
Arvinej Uživatel má bodů celkem: 3666 Po 3.9.2007 15:20  
mě se to líbí a kdy to odklepnem? co třeba... teď?
Nahoru
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
PetitAte
(13.1.2020, 09:49)
Marcela41
(10.1.2020, 09:22)
Banik
(2.1.2020, 09:56)
Lunar
(14.12.2019, 14:16)
obr
obr obr obr
obr
Valkýřin slib
Siggi
S ním je všechn...
bumik
Já říkám smrti ...
Mouvela
obr
obr obr obr
obr

Keltská
Gilbert Cunninghamm
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr