obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915290 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39391 příspěvků, 5727 autorů a 389821 komentářů :: on-line: 0 ::
obr
:: Čtení diskuze ::
 
 
"Rychlovka"
Gandalf   
Gandalf Uživatel má bodů celkem: 1594 St 14.2.2007 16:36
24 hodin, 777 slov, jedno téma a kolikkoliv účastníků. Pokud si chcete na chvíli odpočinout od příliš vážného psaní, užít si trochu legrace nebo jen drobet popostrčit zastydlé múzy, není nic jednoduššího, než se přidat…
skoč dolů
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
ODPOVĚDI:
Arvinej
(2946)
  
Arvinej Uživatel má bodů celkem: 3666 So 17.2.2007 20:20  
škrtím škrtím ale ona pořád dýchá
Nahoru
AňA Morgan
(598)
  
AňA Morgan Uživatel má bodů celkem: 846 So 17.2.2007 20:17  
Tak do toho!
Nahoru
Arvinej
(2946)
  
Arvinej Uživatel má bodů celkem: 3666 So 17.2.2007 20:15  
aňa: to tedy je! nejradši bych ji uškrtil!
Nahoru
AňA Morgan
(598)
  
AňA Morgan Uživatel má bodů celkem: 846 So 17.2.2007 20:04  
Ta lenost je hrozná věc...
Nahoru
Arvinej
(2946)
  
Arvinej Uživatel má bodů celkem: 3666 So 17.2.2007 20:03  
dneska se mi chce extrémě nicnedělat takže až zhítra ;) a to zase budu mít moc práce...
Nahoru
AňA Morgan
(598)
  
AňA Morgan Uživatel má bodů celkem: 846 So 17.2.2007 20:03  
Carbone: Sparťan?

dud: první březnovej... ok
Nahoru
Lenka Čechová
(9)
  
Lenka Čechová Uživatel má bodů celkem: 30 So 17.2.2007 19:59  
Ach jooo, prošvihla jsem to:-( Lidičky, není tu někdo, kdo by mi zmenšil fotku, abych si jí mohla vložit do profilu? Nějaká hodná dušička?
Nahoru
Uživatelka nemá nahraný obrázek
(573)
  
seńorita chiquita Uživatel má bodů celkem: 2135 So 17.2.2007 14:12  
a próóóč?*smajl, dělající že vůbec nechápe*
Nahoru
Uživatel nemá nahraný obrázek
(44)
  
Carbone Uživatel má bodů celkem: 72 So 17.2.2007 13:33  
Myslím, že žádný další nebude.
Nahoru
Joa
(653)
  
Joa Uživatel má bodů celkem: 1105 So 17.2.2007 12:36  
Kdypak bude zadané další téma??? Včera mi blbnul internet.
Nahoru
Arvinej
(2946)
  
Arvinej Uživatel má bodů celkem: 3666 Pá 16.2.2007 21:21  
navrhuji pak vyhlásit nejlepší povídku ale protože ted nemám zrovna náladu na čtení tak asi až zítra večer ;)
Nahoru
Arvinej
(2946)
  
Arvinej Uživatel má bodů celkem: 3666 Pá 16.2.2007 21:20  
no tak napsal jsem to ted v podstatě ze vzducu přes den ve mě cosi klíčilo ale to by chtělo delší dobu, přecwe jenom jsem zvyklý že se to ve mě tak pomalu rozvíjí pak si napíšu poznámky pak z toho udělám povídku... někdy to trvá třeba i měsíce... proto se nedivte že tohle je trochu... no jak to říct... no moc se mi to nepovedlo... uvidíme ;)

Natálie plavala mořem a užívala si. Byl nádherný letní den, slunce se odráželo od vodní hladiny, rackové nad blízkou pevninou křičeli a vlnky si pohrávaly s dívčiným tělem. Byl začátek prázdnin, doba kdy rodiny vyrážejí na dovolené, doba velkých plaveckých závodů, na které se Natálie potřebovala připravit.
Náhle se však odkudsi objevil nový problém, který musela vyřešit. Byla to sukně. Natálie propadla jejímu kouzlu. Problémem se stalo, že to nebyla jen tak nějaká sukně. Ta, kterou chtěla, slula vysokou cenou. I to by se dalo obejít – její rodiče mají peněz dost. Ten nepřekonatelným oříšek spočíval v tom, že ta sukně se nedala dnes už vyrobit. A jediný exemplář byl již zakoupen. Velice nedávno, tudíž šance, na prodej skoro neexistovala.
Musela něco vymyslet.
Ptala se při své plavbě ptáků, ryb, vody, ale nikdo neodpověděl.
Co teď?
Je třeba smířit s tím, že Ta sukně nebude její. Nebude smět nosit tu jemnou látku, která tak hladí… Ale sukní obecně se rozhodně nevzdá. Hned jak dorazila domů, oblékla se a vyrazila nakupovat.

***

V obchodním domě se vyptávala na tohle i onohle, ale nic se jí nelíbilo. V mysli jí stále seděla jako nahnilá mušle Ta sukně. Prochodila obchoďák odshora dolů a stále bez úlovku. Nevěděla si rady. A pak šla kolem ta paní.
„Promiňte?“
„Ano?“
„Odkud máte tu sukni?“
„Cože? Já nechápu… Dámo, nechte mě!“
„Já chci jen tu vaší sukni…!“
„Ale já vám jí nedám! Stála mě strašně peněz! Nechte mě!“
Krrrrch.
„Ahh! Zničila jste mi sukni! To vás bude stát majlant! Poženu vás k soudu! Strhnout mi takhle na veřejnosti oblečení!“
„To mi nevadí… Mě stačí ta sukně!“

***

Natálie znovu plula podél pobřeží.
Dnes se cítila skutečně na vrcholu. Měla všechno, a hlavně tu krásnou sukni. Nevyrovná se sice Té sukni, ale stále je krásná. Má ji vlastně na sobě i teď. Vlnky si pohrávají s jejími okraji, chlípně ji nadzvedávají a vnikají pod ni.
Ach… to blaho…
S touhle sukní už bude život jen peříčko. Konečně ji má. Tu sukni.
Co na tom, že je mořská panna?
Nahoru
Uživatel nemá nahraný obrázek
(44)
  
Carbone Uživatel má bodů celkem: 72 Pá 16.2.2007 18:52  
SUKNĚ

---Písčité duny se táhnou až za horizont a spolu se sluneční září vytváří jeden monolit. Žízeň je neskutečná, moje hlava trpí silnými migrénami a s obtížemi se posouvám skrz žlutý posyp, přičemž ztěžklé nohy občas vypoví službu. Nemám ani ponětí, kde zrovna jsem, kam mám jít nebo kdo vůbec jsem.
---Když míjím páté slunce, dochází mi, že začínám trpět halucinacemi – to není dobré. Nutně potřebuji najít stín, odpočinek, tekutiny, jídlo... vlastně úplně všechno, co jsem považoval za samozřejmost – alespoň si to tak matně vybavuji.
---Začíná se zvedat vítr a zrnka písku v jeden okamžik vzlétnou prudce vzhůru, přičemž zaplaví moje ústa a oči. S kašlem a zavřenýma očima vyrazím na nejbližší dunu. Po pár metrech ovšem padám na kolena. Nevzdat se! Křičím v duchu a s odhodláním pokračuji po čtyřech.
---Vítr polevuje a pár okamžiků na to stojím na vrcholu obřího písečného kopce. Pokouším se setřít písek z obličeje, ale ten je úplně všude, a tak mi trvá pár minut, než ho dostanu alespoň z očí.
---Kolem sebe nevidím nic zajímavého, stále jen nekonečné řady obsahu přesýpacích hodin a intenzivní slunce, jenž opět spouští další migrénu, která vyprazdňuje obsah mého žaludku. Už to nemohu déle snášet, musím něco udělat!
---V ten moment se několik desítek metrů přede mnou zjevuje červená záře. Pokouším se zaostřit zrak, ale slunce a písek si již vybraly svou daň. Fata Morgana, pomyslím si, přesto nejistým krokem vyrážím vpřed a snažím se dohonit ono červené něco. Pár kroků před cílem se z čista jasna ono červené proměňuje v cizí ženu v sytě rudé sukni, která se s vřískotem rozebíhá pryč, když mne spatří. Asi blouzním, probleskne mi, nemohu ovšem propásnout šanci, a tak se jí z posledních sil pokouším pronásledovat a po cestě vyloudit nějaké srozumitelné slovo.
---Zoufale se jí snažím dohnat, ale ztrácí se mi za jedním z přesypů. Nemám už žádné síly. Odevzdaně se po kolenou doplazím k onomu místu, kde mi zmizela z dohledu, a zhroutím se vyčerpáním.
---Ani ne půl vteřiny poté mne dokonale probouzí další pisklavý výkřik a úder tupým předmětem do obličeje.
---„To jsi ty, Karle?! Jak to, že mě... Ty dobytku, zase jsi ožralej!“
Nahoru
Uživatelka nemá nahraný obrázek
(573)
  
seńorita chiquita Uživatel má bodů celkem: 2135 Pá 16.2.2007 15:51  
a tos dobře udělal
Nahoru
Uživatel nemá nahraný obrázek
(44)
  
Carbone Uživatel má bodů celkem: 72 Pá 16.2.2007 14:51  
zdrcující kritika: Je to tak hrozné, že jsem to raději ani nečetl.
Nahoru
AňA Morgan
(598)
  
AňA Morgan Uživatel má bodů celkem: 846 Pá 16.2.2007 14:09  
Chystám se k odjezd kamsi do neznáma, lapám do svých sítí touhu po dobrodružství...
Možná se vrátím... někdy...
Nahoru
AňA Morgan
(598)
  
AňA Morgan Uživatel má bodů celkem: 846 Pá 16.2.2007 13:05  
seńorita: tvoje dílko sem si poctivě přečetla až po napsání toho mýho uslintanýho výtvoru...
Mírně depkoidní sklony vládnou asi na všech frontách... Jinak zajímavý pohled na tragický osud poškozených textílií...
Tak uvidíme, jak nás kritici roztrhají a roznesou na kopytech...
Nahoru
AňA Morgan
(598)
  
AňA Morgan Uživatel má bodů celkem: 846 Pá 16.2.2007 12:55  
Omlouvám se za hororový nádech bez nadhledu, to kdosi mi šeptal do ucha ta prašivá slova...
Nahoru
AňA Morgan
(598)
  
AňA Morgan Uživatel má bodů celkem: 846 Pá 16.2.2007 12:53  
“Snové dada obalené prašivým masem absurdních asociací...“


Běžím do kopce na bruslích s tupou skluznicí; loudám se z kopce zapomění, vstříc neradostné hysterii.
Někdo mi nasadil křídla. Kape z nich sliz. Černý, řvoucí sliz, který mi stéká po obličeji a mizí pod polibkem Smrti.
Někdo mi nasadil oči. Ty oči, vysící mi z důlků, jako dvě ratolesti krutého míru s poslestvím čehosi, co nemám dovoleno spatřit.
Někdo mi vykrojil ústa. Tu jizvu lží a klamu. Bezeslov křičím. Má ústa se svíjejí, trhají se na miliády zlatých hvězd, těch, které se k ránu promění v kapky rosy s patosem laciného kýče.
Pozoruji svět kolem sebe. Ty věčné hádky dne a noci, ty jizvy v srdcích těch, kteří prosí, na kolenou odprošují, s falešným šklebem namísto zbožného pohledu.
Sukně! Někdo mi jí tazarasil cestu.

Po okraj utopená ve sněhu, krčí se na vrásčité tváři svahu. Pokryta ledovou krustou, propadá se sama do sebe. Roubenka s kérkou na čele. Dvě postavy, opilé sami sebou, ukazují si na ní.
Sukně! Výhružně se topí v krůpěji vlastní krve.

Stojím na schodech našeho domu. Přeskakuje mě pes s gumovou hadicí v zobáku. Vylamuji mu ji sekyrkou z omastku, chytám jej za šupinaté křídlo. Jako slepicí jím vrhnu po schodech vzhůru. Slyším, jak naráží do křišťálových dlaždic toho prašivého dne.
Sukně! Zjeví se kdesi v koutku mého oka, krvavá, políbená černou holubicí...

Ze zábradlí pavlače vysí provaz; vlastně jen pavoukem upředené vlákno. Kdosi kolem něj omotává své vetché pahýly rukou. S výkřikm se odráží od vratkého zábradlí, řítí se vstříc náruči špinavého dvorku; té náruči padlých andělů... Vzduchem se mihne... sukně...
Nahoru
Uživatelka nemá nahraný obrázek
(573)
  
seńorita chiquita Uživatel má bodů celkem: 2135 Pá 16.2.2007 11:40  
heh...tak já asi začnu...upozorňuju, že je to absolutně nemožně vypatlaná ptákovina
ale co už

Visím. Kde? Co já vím, je tady kolem plno podobnejch jako já. Mohly by to být jatka – to jak jsme tady seřazený. Chyba lávky – je to obyčejnej obchod. Nějakej prapodivnej hák se mi snaží vytvarovat ramena. Pořád mě natahuje horní část mojeho těla….ááááá to je takováááá bolest. Heh, ale taky má v sobě takovej malej háček – zapíchlej do krku – a doufám, že mu způsobuje takový pekelný trápení jak mně. Jóóó, všimla jsem si, že nad nama je taková dlooouhá tvrdá žížala.

Ale jinak je tady strašná nuda. Co byste taky chtěli – celej den jen visím. Včera jsem visela, dneska budu viset a zítra budu vi…moment, co to je? Co se to děje? Hele, nešahej na mě ty…!!! Taková pracka, to si nezasloužím!! Búúúú, ať mě nechá!
„Jé, koukej ta je pěkná, že? Myslíš, že mi bude?“ To si piš, že jsem pěkná, ale rozhodně ti nebudu. Nic. To se radši dobrovolně srazím v horký vodě a klidně aji pustím barvu. To je zlej sen toto. Pusť mě, ty pijavice nejobrovštější. Nedlachni mi mou hedvábnou pokožku! Pfff, mám to marný asi, už jsem v černý komoře se zrcadlem. To stvoření je odporný, ale aspoň mě sundalo z toho blbýho háku. Checht…bléé. A už mě zas dlachní...to tak miluju, když někdo přijde a jenom dlachní a pak zas odejde a přijde další a ten taky jen dlachní…Ufff, no o co se to pokoušíš děvče???
„Tak jak ti je?“
„Nóó, já myslím, že dobrý, ještě počkej chvilku!“ Dobrý jo?? Dyť jsem natáhlá jak na mučidlech? Podívej, já nejsem nějaký pérko, abys mě natahovala do nekonečna, tak to laskavě vzdej a běž si pro jinou!
„Má nějakej blbej zip asi. Pomůžeš mi?“ Blbej zip, pche, prdel máš velkou obludo!
„Jo, ukaž! Fakt je to nějaký zaseklý!“ Tak to nerozsekávej! Pusť to a vypadni, pokrytecká kamarádko! Řekni jí to, že je to pro ni malý!! Jaúúú, jak já trpím!
„Už to bude, už povoluje!“ Křáááách! Bueeeheee, auááúúú! Ty vražedkyně, ty bezostyšná tlustoprdko! Zničilas mi celej život!! Ty jedna hamburgerová královno!! Pojdi na záplavu tuků! Teď půjdu tak maximálně do zlevněnýho zboží!

A už zase visím. Ty dvě blbky se to ani neobtěžovaly oznámit, že mě zničily, takže paní kabinářka na to přišla, až byly pryč. Peněžní náhrada v nedohlednu. Chjóóó! Vedle mě je vystavená cedule: POSLEDNÍ NEBO POŠKOZENÉ KUSY! Cenu srazili na polovic. To je teda spravedlnost. Vždycky po mně někdo hrábne, ale jakmile zjistí že mám naškublej zip, tak jde pryč! A to si tady můžu klidně řvát: výhodná cena, stačí jen zalátat, máte slečinko doma jehlu a nit, tak si mě někdo vemte jinak skončím v popelnici. Buf! Už nemůžu, asi z toho dostávám textilní depresi, roztrženej zip = roztržená duše…Vzdávám to, rezignuju, nechám se pohřbít v odpadu mezi vybrakovanýma šálama.

Tak a je to tady. „Potřebujeme místo na novou kolekci. Co tady s tímhle?“ Jak ona mě chytla! S odporem! Už jsme tady jen tři. Já jedno kýčovitý triko a extrémně malý kalhoty.
„No tak, to asi přijde na vyhození! Ta sukně je beztak roztržená a nikdo ty tři hadry stjeně nechce. Můžem si z toho udělat hadr na zem třeba! Chachachachá!“ To se ti to směje, nafintěná fiflenkářská prodavačko! Tebe nerozstříhají a nezrecyklujou do jinýho hadýrku! Proč jsem se nemohla narodit třeba jako čepice! Proč jsem byla krásná malá minisukně, do který se cpala hnusná obrovská bachyně?! Tak snad v příštím životě! Tedy ádijéé, už vidím ty ostrý hrany, už mě čekaj jen tovární nůžky a udřená asijská švadlena.
Nahoru
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
obr
obr obr obr
obr
Slečna Smutek 1...
Petronela Patricellí
Labutí píseň
Amatérka
Kapitola 3- Set...
Desdemone
obr
obr obr obr
obr

Smrtelná
Polly
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr