obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."
Victor Hugo
obr
obr počet přístupů: 2915379 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39517 příspěvků, 5745 autorů a 390445 komentářů :: on-line: 1 ::
obr
:: Čtení diskuze ::
 
 
"Rychlovka"
Gandalf   
Gandalf Uživatel má bodů celkem: 1594 St 14.2.2007 16:36
24 hodin, 777 slov, jedno téma a kolikkoliv účastníků. Pokud si chcete na chvíli odpočinout od příliš vážného psaní, užít si trochu legrace nebo jen drobet popostrčit zastydlé múzy, není nic jednoduššího, než se přidat…
skoč dolů
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
ODPOVĚDI:
Jujacek
(94)
  
Jujacek Uživatel má bodů celkem: 565 Po 9.8.2010 19:15  
Jojo, přidávám se, pěkné
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 Ne 8.8.2010 22:05  
Aneb, není pandůr jako pandůr, že ano? Pěkné a k věci je to!
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 Ne 8.8.2010 21:22  
Pěkné, čuku! Nasmál jsem se dost! Jo, jo, smekám svůj širák a odhazuji jej v dáli... Mé múzy zaspaly, wikipedie nic neukázala, tak z toho sešlo! Hm...
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Ne 8.8.2010 18:07  
Rychlovka na téma Krásná Pandurka, inspirováno denním tiskem.

Byla neobyčejně hrdinná, svou odvahou se o blýskla v pandurském boji u Zárova. Byla i krásná, ráda se ověšovala vlastnoručně uloupeným klenoty nejraději tureckého rázu. Její půvab a proslulost jí záviděla i Marie Terezie. Stala se legendou známou pod jménem Krásná pandurka, legendou, která přetrvala věky.
------------------------

Ředitel: Jaký název jste pro náš obrněný transportér vymyslel?
Expert: Krásná pandurka.
Ředitel: Naše bojové vozidlo není nějaká ženská fiflena, navíc ještě v
zdrobnělině, jen se pomazlit. Vy jste se zbláznil!
Expert: Ale vojáci ji budou milovat. Pohladí ji, a až v ní pojedou, budou
excitovaní přímo milostně. Vznikne v nich dojem, že si po vyhraném boji
něco otočí pod rukou, že zbohatnou a tak.
Ředitel: Nicméně oba postoje jsou nepřijatelné! Budou myslet na sex a lup a ne
na střelbu z našich nejmodernějších zbraní.
Expert: Dají si do štítu Pandurčinu bojovnost a budou se o krásku pečlivě starat.
Ředitel: V rukou pošahaných vojáků se všechno zvrtne.
Expert: Tak vidíte!
Ředitel: Vadí mi ta zdrobnělina. Pandurka! Naopak jméno Bandur, to zní hrdě, už
ten název nepřítele zastraší. Bandur, jak lákavé! A vojáci se nechají
inspirovat Bandurovým hrdinstvím, budou se snažit hrdinovy kvality
překonat. Vzpomenou si na hejtmana Bandura alias Banderu a jeho
divoké hochy.
Expert: Pokud nebudou obdivovat hejtmanovu krásu a nebudou při vyslovování
jeho jména slintat.
Ředitel: Hladovci. Samozřejmě že s transportérem budou jezdit pouze
heterosexuální vojáci.
Expert: Ale přesto, Krásná pandurka se mi líbí víc.
Ředitel: Takže po lopatě, vy nedovtipo. Název Krásná pandurka budí nežádoucí
dojem, že vozidlo je malé a proto i levné.
Expert: Chápu. Což nesmí nastat, jinak by se nám ekonomika
Ředitel: Žádné neslušné slovo, doktore! A nepřehánějte! Transportér vyrábíme
neuvěřitelně levně, šetříme, kde se dá, pracujeme s vysokou
pravděpodobností spolehlivosti funkce.
Expert: Občas se něco
Ředitel: Žádné neslušné slovo!
Expert: Občas se musí záplatovat.
Ředitel: Co je to za slovo?
Expert: Od slovesa platit.
Ředitel: Zaplatit. Samozřejmě zaplatí, máme informace. Konečně jste v obraze.
Právě proto deklarujeme vysokou složitost stroje, sofistikovanost
konstrukce. U takových modelů se mohou občas vyskytnout poruchy,
kdežto u jednoduchých levných krámů ne.
Expert: Ale dodávka se povleče.
Ředitel: Správně. O to víc bude náš výrobek žádoucnější.
Expert: O to delší bude příležitost na pobídky. Časem se nepozorovaně navýší
suma tendru! Voni škrtilové finančních kohoutků jsou u nich jenom na
papíru.
Ředitel: Vy to tam nějak znáte, pane Jirži Prohasko. Bravo.
Expert: (stranou): Kdyby četl pan ředitel noviny, věděl by, že jsem profláklej špion,
takže kvůli utajení musím pracovat pod tímto pseudonymem pro nečeskou
stranu.
Ředitel: Co si to tam brumláte?
Expert: Že jsme pozváni na dovolenou na jachtě, nesmíme meškat, abychom
termín nezmeškali.
Ředitel: Tenhle termín my štveráci nezmeškáme.
Expert: A vezmu sebou Pandořinu skřínku, postrašíme tím, že ji otevřeme, kdyby
oni…
Ředitel: Ne. Nebudou.
Expert: A vezmu sebou máslo na topinky. Abychom se neutopili, haha.
Ředitel: Nemusíte. Přinesou si ho sami pod klobouky.
Expert: Bandur se taky hodí pro výrobu mňam topinek. Má sakra útočnou sílu, že
pane řediteli.
Ředitel: Bez toho sakra, ano? Vidíte, jak se učíte, a zpočátku jste mi navrhoval
Krásnou pandurku. Jo, a do té Pandurie si taky jachtou zajedeme. Anebo
tryskáčem. Proč bychom nemohli nostalgicky milovat nějakou Panduřanku,
luxusní inspiraci pro náš výrobek Bandur? Též pro boj o ekonomický
vzestup. A o Pandura se postaráte vy, měkkotino.
Expert: A co turečtí Řekové nebo řečtí Turkové? Nebudou od nás žádat
kompenzace za minulé pandurské bezpráví?
Ředitel: Poturčenci mají dost práce u nich v kotlině. Tam se napakují. Organizují
upadající národní ekonomiku a hospodářství. Pod pojmem Bandur si
budou představovat chutný křupavý pokrm a tudíž budou našemu
kontraktu fandit.
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 Ne 8.8.2010 15:28  
Čuku, čteš mi myšlenky!
Nahoru
čuk
(6842)
  
čuk Uživatel má bodů celkem: 29558 Ne 8.8.2010 14:58  
Podívej se na Wikipedii.
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 So 7.8.2010 22:03  
Eky: Pandurka? Co si má pod tím hříbek šíma představit?
Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 So 7.8.2010 21:31  
Hej hola, mám dobrou náladu! Chcete další téma?

Krásná pandurka


Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 Čt 5.8.2010 13:57  
Díky, Chrisi, potěšení na mé straně! Jinak... Pěkná povídka s ponaučením, že se lidé nemají vzdávat a vzepřít se Osudu!
Nahoru
chris ONNE
(313)
  
chris ONNE Uživatel má bodů celkem: 675 Čt 5.8.2010 12:35  
Takže, i má maličkost něco sesmolila, rychle vám to ještě naservíruji. Jak se tak dívám, je to na poslední chvíli

VYŽLÁTKO

Michal se opřel o opěrátko školní židle a zamyslel se. Vůbec netušil, co má dělat. Už byl z toho všeho unaven. Při tom nemohl za svojí postavu. Snažil se sebevíc přibrat, ale jeho postava zůstávala stejná. Nejvíc ho však srala ta přezdívka, kterou ho každý častoval, protože…
„Vránová a Vyžlátko, k tabuli!“
Michal se trochu nechápavě rozhlédl po třídě, než si uvědomil, že ho volal kantor. Znechuceně se zvedl a zamířil k tabuli. Při tom mu samozřejmě neuniklo těch pár úšklebků, které mu věnovali jeho spolužáci.
Nevěděl, proč zrovna on musí mít tak malou a štíhlou postavu. A ještě k tomu to debilní příjmení, které ho provázelo jako jakýsi stín posměchů. Nikdy si nebyl jistý, jestli se mu někdo posmívá, nebo ho jen nazývá jménem. Ani u učitelů či sousedů.
„Takže si vás vyzkouším ze slovíček. Budu vám říkat český význam a vy je budete psát anglicky na tabuli, a pak je správně přečtete. Vránová, vy nehulákejte jak na lesy a Vyžlátko, vy mluvte prosím vás alespoň trochu nahlas!“ promluvil učitel angličtiny zvaný uspávač hadů.
Michal ještě pevněji sevřel bílou křídu, div že ji nerozdrtil. Místo nějakých přiblblých slovíček mu hlavou vířila jiná myšlenka: Jak tohle všechno jednou provždy zarazit? Při tom pohlédl do usměvavé tváře spolužáka Karla, nejvytíženějšího provokatéra ve třídě.

Velká přestávka
Z tašky si vytáhl učebnice na následující hodinu, a taky svačinu. Již si ji chtěl rozbalit, když v tom přišel k lavici Karel.
„Ale ale vyžlátko, není to pro tebe až moc velké sousto? Abys náhodou nepřibral a nevyrostl.“ Široce se usmál a sebral svačinu z lavice. A pak, bez jakéhokoli zaváhání ji hodil do odpadkového koše.
V Michalovi se náhle něco zlomilo. Ani nevěděl jak, ale najednou sevřel pěst a o vteřinu později se rozmáchl a zasáhl zcela překvapeného spolužáka do levé tváře. Jen tak tak nevykřikl, když mu celou rukou projela bolest.
Oproti tomu, Karlův výkřik byl slyšet široko daleko. Otočil se kolem své osy a následně se rozprskl na zem. Avšak o několik chvil později již znovu stál na svých a nenávistně hleděl na zaraženého spolužáka. Následně se rozpoutala bitka, která samozřejmě měla jasného vítěze.
Ten den si oba dva odnesli ze školy napomenutí třídního učitele. Jenže Michal si z toho všeho odnesl ještě něco navíc. Malé ponaučení, či spíše poznání, kterého se držel v budoucnu.

O pár let později
Michal Vyžlátko se změnil a zároveň se nezměnil. Byl stále tak malého vzrůstu, ale jeho až vychrtlé tělíčko se drasticky proměnilo. Nyní to bylo tělo obalené svaly, ke kterým přišel ať už tou přirozenou cestou pevné vůle a píle, nebo s menší dopomocí lidské vynalézavosti. To mu ale bylo šumafuk. Hlavní totiž bylo, že se mu už nikdo neodvážil posmívat, protože ho nazývaly buď křestním jménem, nebo PANE Vyžlátko.
Tu a tam si vzpomněl na střední školu a na ten den, kdy se poprvé vzepřel. Je pravda, že ho od té doby ještě víc šikanovali, ale úsměv z tváří se jim vytrácel. Místo něj tam měli nepatrné obavy a strach. A tohle Michala strašně moc překvapilo a zalíbilo se mu to.
Teď, kdyby se mu doslat znovu Karlík do rukou, hmm…
Nahoru
chris ONNE
(313)
  
chris ONNE Uživatel má bodů celkem: 675 Čt 5.8.2010 12:31  
šímo, šímo... to se mi páčilo! Možná bych to jen malinko zkrátil, ale znáš mě, já si furt na něco stěžuji...
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 St 4.8.2010 17:11  
P.S. Za těch pár překlepů se omlouvám, jde přeci jen o Rychlovku!
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 St 4.8.2010 17:09  
-- VYŽLÁTKO --

Čekal na ni už od rána. Vlastně celé ráno. Když se probudil, začal myslet jen na ni. První slůvko, které jej napadlo bylo: vyžlátko. Miloval ho. Zkusil si jej několikrát v duchu vyslovit. Vyž-lát-ko! Znělo to tak krásně a ještě krásnější byla i nositelka toho jména, nebo spíše přezdívky. Protože... Protože její jméno bylo tak nevyslovitelné, skoro jako jazykolam. Nikdy nezkoušel vyslovit její pravé jméno, natož aby si jej zapamatoval. To vyžlátko bylo lepší, takové milé a něžné. Jenže... Ona už tak jemná a něžná nebyla. Byla spíše dračice, takový anděl s ďáblem v těle. Ale jemu se líbila. Žil by pro ni, dýchal by pro ni. A možná... Možná by pro ni i zemřel.

„Tak tady jsi!“ řekla tajemně a přeměřila si jej pátravým pohledem.

„Cože?“ nechápal ji. „Měli jsme se tu přece potkat, nebo ne?“

„Ano...“ pokrčila rameny. „Moje chyba... Ani já nejsem dokonalá, ale kdybys to lépe napsal a tohle místo více popsal, našla bych tě hned!“

„Jejda...“ řekl jen a také pokrčil rameny. „Zlobíš se?“

„Na tebe?“ zasmála se. „Ne, na tebe se zlobit nemohu, taky jsem se mohla více poptat, myslela jsem... Myslela jsem, že to bude snazší...“

„Nebylo!“ řekl jí věcně. „I to se stává!“

Stáli na jakémsi ostrohu nad krajem, který se pod nimi rýsoval jako na dlani. Okolo nich létali ptáci a oni si nechávali větrem roztřapatit vlasy. Bylo to... Bylo to božské! Připadali si, jako by spolu letěli bůh ví kam. Možná za dalším dobrodružstvím a všechny starosti všedního dne zůstaly kdesi za nimi. Bohužel, stáli jen na okraji propasti a hleděli na svět, který se jim ukazoval ve své nádheře. Zelený svět se spoustou jezer a hustých lesů. A kdesi v dálce se rýsovalo vysoké skalnaté pohoří. Jen okolo nich se tyčili nižší zelené kopce se smíšeným porostem a vysokou trávoul. Tu a tam se objevilo na zemi nějaké zvíře. Snad býložravec, možná i masožravec na lovu. Bez dalekohledu se to dalo jen velmi těžko zjistit.

„Já vím, co mi chceš říci!“ řekla mu do ucha.

„A copak to bude?“

„Že bych zabloudila i u sebe v bytě!“ zachichotala se.

„No, na navigátora první třídy je to pěkná ostuda!“ zamračil se a jemně do ní šťouchl. Jen tak, aby se neřeklo. Nakonec i skála, na které oba stáli, nebyly zase tak široká, aby se z ní při troše neopatrnosti nezřítili...

„Já naviguju ve vesmíru!“ řekla mu uraženě. „Nejsem zálesákem, nebo zeměměřičem, ani průzkumníkem...“

„Já vím, ty jsi... Ty jsi moje vyžlátko!“ zazubil se a přitáhl ji těsně k sobě. Na okamžik se jejich pohledy setkaly a nechybělo mnoho, aby se kolem nich nerozpoutala opravdouvá bouře s blesky a hromobitím.

„Jsme jako voda a oheň...“ řekla mu. „Nikdy nemůžeme být spolu dlouho...“

„Já vím,“ řekl smutně. „Ale i tak tě miluju... Voda oheň uhasí, nebo oheň vodu promění na páru! Ale copak by to nešlo zařídit i jinak?“

„Založíme novou energetickou společnost? VYŽLÁTKO, s ručením omezeným?“ zasmála se. „Ano, i já tě miluji a nemohla bych bez tebe žít, jenže...“

„Každý máme svůj život a žijeme někde jinde...“ souhlasil. „Ty v chladném vesmíru a já na téhle planetě s tropickým klimatem. Ale možná odříkaná láska...“

„Zítra odlétám zpět na Zemi!“ řekla mu najednou.

„Natrvalo?“ zděsil se.

„Ne, ale bude to nějaký čas trvat a možná...“ zarazila se.

„Ty budeš stále stejně krásná a mladá a já pomalu zestárnu!“ zamračil se. „Poletím s tebou, co říkáš? Určitě by se pro mne na lodi našlo nějaké místo, třeba v poloprázdném skladišti!“

„Dobře víš, že to nejde!“ řekla mu. „Máme plný stav a nikdo neonemocněl, ani nezemřel...“

„Škoda!“ řekl jí smutně. „Ale do zítřka máme ještě fůru času! A může se toho ještě hodně stát!“

„To jako že oba spadneme z útesu a zabijeme se!?“ zasmála se.

„Ano, miluju tě až k smrti!“ řekl jí a pevně ji objal. „Ne, umírat se mi ještě nechce... Chci být jen s tebou, ty moje...“

„Já vím, ale výžlátko už dávno nejsem, trochu jsem zase přibrala!“ zapýřila se.

„To ano,“ souhlasil a pohladil ji po zádech, po zadečku i po stehnech. „Ale pořád jsi stejně krásná!“

„A ty stejně nadržený!“ řekla mu a políbila jej na rty. „Dobře...“

„Co dobře?“ přitiskl se na její prsa ukrytá za kusem látky.

„Dneska budu žít jen pro tebe a pak...“

„A pak?“ zeptal se ji.

„Hele, počkej ještě chvilku, nebo oba opravdu sletíme dolů...“ řekla mu a plácla jej přes obě ruce. „Jestli toho nenecháš, tak ti už dneska uteču!“

„Když ty máš tak výstavní tělo a jsi tak...“ zarazil se.

„Ohnivá?“ usmála se. „Pojď, kousek odtud jsem viděla pěknou mytinu s husou trávou. Postavíme si tam ležení a pak se nechám houpat ve tvé vášnivé náruči a možná ještě víc!“

„Podívej se...“ řekl jí. „Tam!“

Pohlédla směrem, kterým ukazoval. Něco vstupovalo do atmosféry planety. Na loď to bylo rychlé a nezpomalovalo to. Spíše naopak. Vše probíhalo v naprosté tichosti. Podle všeho šlo o asteroid, který se připletl do dráhy této planety. Otázkou bylo, jak moc byl velký a jaké škody dokáže napáchat.

„Co budeme dělat?“ zeptala se jej. „Tohle vypadá blbě...“

„Míří k nám, nejspíš dopadne uprostřed té nádhery pod námi!“ řekl jí chladným hlasem.

„Kolik času máme?“ otřásla se.

„Možná ani ne minutu!“ přitiskl ji k sobě a vášnivě políbil. Jsme ve špatnou dobu na špatném místě, pomysleli si oba. Zůstali stát na ostrohu nad propastí a čekali, kdy asteroid dopadne a tlaková vlna spolu se vzedmutou zemí, troskami a různými úlomky spolu s přehřátým vzduchem je smete z povrchu planety.

„Miluju tě!“ řekli oba naráz. Teprve nyní k nim dolehla zvuková vlna, kterou asteroid vytvořil po vstupu do atmosféry. Podivné dunění a šumění se stále prohlubovalo a sílilo. Cítili, jak kolem nich vibruje nejen vzduch, ale i celý kus tohoto světa. Každičký kámen, keř, nebo strom. I skála, na které stáli, se jemně chvěla.

„Zdá se, že nikam nepoletíš!“ řekl jí mezi polibky. „Tak přeci...“

„Tu zemřeme?“ doplnila jej. „Skočíme, než to sem dopadne?“

„Vždycky jsem chtěl létat, ty mé vyžlátko!“ usmál se smutně. Připoutali se k sobě popruhy z batohů a skočil z ostrohu do hlubin pod ním. Letěli dlouho a jejich těla dopadla jen několik vteřin před asteroidem, který smetl z povrchu země celý kopec i se skálou na které On i Ona stáli. Vytvořil v půdě hluboký kráter. Tlaková vlna povalila většinu lesa v okruhu několika desítek kilometrů a vše co mohlo hořet, spálila na popel.

O několik tisíc kilometrů dále v řídícím středisku hlavního města planety sedělo několik vědců a operátorů nad virtuální mapou planety. Jejich výpočty byly velmi přesné a určily s odchylkou několika desítek metrů dopadovou dráhu asteroidu, který nazvali Vyžlátko. Byl dost velký na to, aby dokázal proletět atmosférou a napáchat větší škody, ale malý na to, aby mohl způsobit nějakou katastrofu globálních rozměrů.

„Nějaké ztráty na životech, nebo technice?“ zeptal se vedoucí směny.

„Ne, pane. Před dopadem jsme zachytili dva tepelné odrazy, mohlo jít o lidi, ale také nemuselo. Tamní kus přírody je plný různorodé zvěře...“ řekl muž u holografického trojrozměrného obrazu, na kterém se rýsovalo místo dopadu asteroidu.

„Dobře,“ souhlasil vedoucí směny. „Dám vědět šéfovi, že Vyžlátko dopadlo! Připravte tým, půjdeme si místo dopadu prohlédnout! Místní vědátoři budou mít radost!“

„Štěstí, že nedopadl někam do obydlené oblasti!“ vydechl si jeden z nižších techniků.

„Štěstí s tím nemá co dělat!“ odbyl jej šéf směny. „Věděli jsme přesně kam spadne a na druhou stranu, proč myslíte, že bychom ten asteroid nezničili ještě před vstupem do atmosféry? Tak do práce! Čas letí a na nic nečeká!“

-- Konec --
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 St 4.8.2010 16:30  
VYŽLÁTKO - kurnik to je pěkné slovo, uvidím, co na to mé múzy!

Nahoru
Ekyelka
(2714)
  
Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5976 St 4.8.2010 12:49  
Dlouho už nebyla žádná kladická rychlovka...
Nuže nové téma: VYŽLÁTKO
Termín: do zítřejších 13:00
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 Ne 27.6.2010 22:34  
Mohu jen potvrdit, že se "rychlovka" od Lištěte pěkně "zvrhla" a stojí za to! Dál nic neprozradím, hihihi!

Nahoru
Lišče
(91)
  
Lišče Uživatel má bodů celkem: 283 Ne 27.6.2010 21:50  
Tak nakonec to bude značně rozsáhlejší a z tohohle plus dalších desíti stran se stala první kapitolka. Takže uvidím co s tím, možná zde (na saspi) rozjedu seriál publikací, ale nejsem o tom zatím rozhodnutý.

Každopádně dojmy z celé kompletní první části vám může sdělit Šíma, případně pokud by byl zájem vám to mohu poslat do pošty. Ať to nestraší tady.

Teda zvrhlo se to nehorázně A to to bylo jen slovo "b a t e r i e"...
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 So 26.6.2010 23:09  
Lišče: Jsem zvědavý, jak to bude pokračovat!
Nahoru
Šíma
(15162)
  
Šíma Uživatel má bodů celkem: 36561 So 26.6.2010 22:59  
čuk: Pěkné!!!
Nahoru
Lišče
(91)
  
Lišče Uživatel má bodů celkem: 283 So 26.6.2010 20:01  
Čuk - jako obvykle pěkně hravé, plné fantazie a skvělých výrazových prostředků
Nahoru
[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50] [51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70] [71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80] [81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90] [91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110] [111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120] [121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130] [131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157]
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lunar
(14.12.2019, 14:16)
Zuzka
(10.12.2019, 11:24)
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
obr
obr obr obr
obr
Slavíci co neum...
malá Marie
Psanec Paul „Ko...
Danny Jé
Na počátku bylo...
Jan Zindulka
obr
obr obr obr
obr

Štěně
Dědek
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr