Jak vlézt čtenářům do hlavy? | SASPI.cz

» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."

Erich Fromm

počet přístupů: 2141723

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303541 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Čtení diskuze ::

Jak vlézt čtenářům do hlavy?

Weichtier Uživatel má bodů celkem: 4794

Ne 3.1.2010 18:07

lotty:

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak myslí čtenář, když čte Vaše dílo? Co mu probíhá v hlavě, jak dlouho se musí seznamovat s hlavními hrdiny, aby si je oblíbil? Jak vnuknout čtenáři to, co chceme, aby si myslel, aby cítil? Dají se nějak řídit jeho myšlenkové procesy? Četli jste třeba ukázku Silmarillionu? Taky jste z pouhých veršů viděli jen obrazy a text jste doslova hltali? Jak toho docílit?
"Vlezme čtenářům do hlavy" a pokusme se přijít na to, jak myslí. Pokusme se přijít na to, jak pro svého čtenáře psát.

skoč dolů

[0] [1] [2] [3] [4] [5]

ODPOVĚDI:

(38)

Lilitka St 3.11.2010 19:11


Podle mě je hlavní, abych příběhu věřila já. Uměla ho prožít, viděla ho před sebou jako film v kině. Navíc je třeba se vžít do každé postavy, tak abych věděla, jak se cítí a co udělá. Čtenář se musí umět s postavou ztotožnit. Já vždycky, když něco napíšu, to nechám uležet pár týdnů, pak se k tomu vrátím, seškrtám asi 20% zbytečného textu (ten je tam vždycky) a text zkoriguji. Pak si to přečtu ještě asi 2x a snažím se doladit detaily a pravopisné chyby. Nakonec to rozešlu svým pěti nejlepším přátelům a požádám je o kritiku. Ví, že mě tím posunou dál, tak mě nešetří. Upozorňují mě na nelogičnosti, co se jim nezdá, co jim chybí nebo přebývá. Když se na chybě shodne většina, přepracuji to. Pokud se jedna věc někomu líbí, druhému ne, nechám to tak. Potřebuji zpětnou vazbu, protože od své povídky nikdy nemám takový odstup, jaký bych potřebovala.

(10989)

Šíma Pá 15.10.2010 17:09


Amarantine: Tak to netuším, zda by ten hezký smajlík s pěkným vystrčeným pozadím prošel! All: Jo, do hlavy se leze čtenáři těžce, co ovšem s tím, když tam v té hlavě jeden nic nenajde? Pak je autor zcela nepochopen!

(66)

Sidonie Kermack Pá 15.10.2010 15:01


Pokud jde o to, jak vlézt čtenáři do hlavy, tak na to není univerzální recept. Protože každý člověk je jiný. Tak zde mohu napsat jen svůj pokus (je ale pravda, že zatím se mi to u všech, kteří četli mé romány, z 99% podařilo) jak to dělám já. Na začátku je nápad na příběh, který se postupem času rozvíjí. Když nemám čas na psaní, dělám si aspoň poznámky, co mě napadne během dne, někdy si stručně popíšu scénku (a jelikož i kocour píše líp, tak pak mívám problém to přečíst). Pak následuje krok č. 2 - doma nebo na chalupě si scénku zahraju jako by to byla filmová scéna; v přírodě na ulici, v MHD - prostě kde jsou lidi, si to přehrávám aspoň v duchu, to aby mě neposlali do H.Brodu (já bych radši do Bohnic, tam mají i čičinky) a nenaordinovali teplou-studenou a do klece! Takže stejně na skutečné přehrání scénky dojde až doma v soukromí. Pokud to procítím až kamsi do hloubi nitra, pokud u toho brečím, chvěji se strachy apod., je to dobré. Pokud ale tohle opominu a říkám si, že scénu stačí slovy popsat (podobnými, jaká jsem už použila ve scénce přehrané), tak je to průšvih, chybí tomu ono "cosi" a je to jen řemeslo. Stalo se mi to teď a čeká mě předělávka cca 200 a více stránek A5 rukopisu.

(76)

Amarantine Ne 3.10.2010 13:36


Nevím, co zkoušejí autoři, aby vlezli čtenářům do hlavy, ale rozhodně vím, že čtenáři se tu velmi často snaží lézt autorům do... žádám o smajlíka s pozadím. Děkuji.

(32)

JOFF Čt 1.7.2010 23:23


Lontius: "Zlej" je v tomhle případě odvážně úpřimnej. I já mám mnoho za sebou /i tu Dunu/. Jenže je fakt, že se od určité doby všechno stále opakuje /tak jako ve všem ostatním/. To, že se mi něco líbí, nemusím oblékat do jiných kabátů, jen proto , aby to byl můj střih.

(420)

Leontius Čt 1.7.2010 23:09


JOFF: Tož nevím, jestli jsem "zlej", ale aspoň jsem upřímný sám k sobě. Před 3-4 lety jsem fantasy ještě četl (k sci-fi jsem moc netíhl, nepočítám-li Dunu), ale dnes už k tomuto žánru cítím pomalu odpor. Není sám od sebe špatný, ale rozhodně je v úpadku. Nabídka k společné diskuzi? Jo, to je výstižné. Autor nadhodí téma a dá do něj co dovede. Pokud je dobrý, tak si k němu jeho čtenáři cestu najdou. A chyby? Taky můj problém Ale je třeba se snažit.

(24)

Lišče Čt 1.7.2010 23:04


JOFF no já docela sepsul Tolkiena a jeho dílo nedávno na filmovém serveru a danou trilogii filmů a hned jsem měl dostatek návštěv v profilu. Každého zajímalo, co za člověka mohlo napsat, že vyobrazení králové v pánovi prstenů se chovají jako psychopati. I tak se dá získat zájem lidí, ale není to ta nejvhodnější cesta k tomu najít své čtenáře. Spíše odpůrce.

(32)

JOFF Čt 1.7.2010 23:00


Leontius: Huráááá. Konečně to někdo napsal /x-tá kopie Tolkiena/ a já nebudu ten zlej. A jinak si myslím, že nejde o lákání, ale o nabídku k společné diskuzi, nebo toho pohledu. Jo a psát bez chyb???/pro mně probléééééém/.

(420)

Leontius Čt 1.7.2010 22:40


Který způsob lákání se mi osvědčil? Žádný. Dost pochybuji o tom, že existuje nějaký univerzální způsob psaní a nějaký univerzální čtenář. Pisálek by měl psát jak nejlépe dovede, čemu rozumí a hlavně musí být sám sobě prvním čtenářem. Nejlepší, co můžu pro čtenáře udělat, je psát bez chyb, jasně a nekopírovat to, co už napsáno bylo. Možná to není osvědčený způsob, ale lepší než x-tá kopie Tolkiena

(32)

JOFF Čt 1.7.2010 22:40


Vlézt čtenářovi do hlavy je vlastně konfrontace pocitů a pohledů /názorů/ na všechno kolem nás a jde o to oslovit podobně cítící /smýšlející/. Cokoliv se tluče do hlavy kladivem /ideologie, filozofie, poezie/ okamžitě vyvolá přesně opačný efekt. Když někdo nepřijme mé názory a pohledy, má na to plné právo a já to musím tolerovat, protože to samé já asi žádám od čtenáře.

(133)

lotty Čt 1.7.2010 19:41


Lišče, vítej tu. Moc pěkná úvaha. Ono je to možná fakt. Víš, asi vždycky budou existovat strany, které budou stát proti sobě svými názory. Konkrétní kompromis zjevně nenajdeme. Je tu totiž mnoho názorů na toto téma. Mnoho lidí, kteří mají svoje osvědčené metody, jak přilákat nové čtenáře. Osvědčených způsobů je mnoho. Možná právě se od různých lákadel odvíjí různé názory na tuhle věc. Možná proto je právě těch názorů tolik, až je jich moc. Možná proto z dalších názorů na tuto věc vznikají nové osvědčené metody. Možná je čas přijít jim na kloub a některé z nich si také osvědčit. Ale které? Když si půjdu vybírat dlaždičky do koupelny, nekoupím si tu první, ale koupím si tu, která mi sedne. Který způsob lákání čtenářů se vám osvědčil a který je váš nejoblíbenější?

(24)

Lišče Pá 25.6.2010 16:47


Zdravím Podle mě, by nemělo být cílem vlézt do hlavy čtenáři, ale umožnit mu, aby on vstoupil do hlavy naší. Protože čtenář by měl z textu poznat to, co jsme chtěli docílit, co jsme chtěli vyobrazit, jak jsme co chtěli popsat a co jak podat. Když napíšu: ... Ve středu místnosti se vznáší obří skleněná koule. Je rozdělena neviditelnou vodorovnou stěnou. Její spodní polovina je plná poletujících sněhových vloček a horní polovina je plná vířícího se písku. ... Je jen na čtenáři zda tohle přijme jako fakt daného textu, nebo se nad tím pozastaví. Ale tak jako tak většina, ne-li každý si představí velkou skleněnou kouli s tímto zdánlivě nesmyslným jevem. A v této chvíli jsou u mě v mé hlavě, nikoliv já v jejich vidíme stejnou věc, ale každý jsme jiný a proto ji vidíme s rozdíly. Každý už si přibarví obraz podle sebe, protože jsem to nechál záměrně takto volné. Někdo uvidí velké sněhové vločky jako pod mikroskopem, někdo jen bílé tečky. Někdo uvidí skrze písečný vír na druhou stranu, pro jiného to bude neprůhledná stěna. A přesně toho jsem chtěl docílit, předložit jim obraz z mé mysli, ale nechat je jít si přitom vlastní cestou. Vzít je k sobě na návštěvu a nechat svobodnou vůli jejich fantazii. Je to jen příklad obrazu pro fantazii, ve které se se čtenářem setáváme. Když budu popisovat něco konkrétněji a detailněji tak čtenář musí vidět to co chci, aby viděl. Musím mu k tomu dát vodítka, indície, přehledný popis, pak sice omezím jeho fantazii, ale předložím mu v plné kráse to co jsem viděl ve své hlavě já a to co jsem chtěl čtenáři tím textem ukázat. Píšeme to pro ně, ne pro sebe. A pokud se čtenáři bude u nás líbit, bude se vždy rád vracet. Kdežto, když budeme psát tak, abychom někomu lozili do hlavy, tak se omezíme jen na určitou sortu a před jinými se tím pádem uzavřeme a ztratíme i určitou svobodu ve vlastním psaní. Samozřejmě je to taky možnost. Pro mě je ale přijatelnější verze, kdy svým textem zvu návštěvníky k sobě a nezáleží mi na tom odkud kdo přichází a jaký je. Předkládám jim část sebe v podobě mého textu a na tom jak to předložím záleží, zda se vrátí, zda o mě někomu řeknou a přijdou další. Určitě budu některým pro smích, někteří mě zatratí, ale budou i tací kterým se v mých textech bude líbit a budou to čtenáři z různých míst, nebude to jedna cílová skupina. Otevřel jsem tzv. svou hlavu, svou fantazii předloženou v textové podobě, snažím se psát tak abych byl sám sebou. Nepotřebuju psát, tak abych se někomu zalíbil a přitom psal něco co mi není vnitřně vlastní. Toliko z mé strany, nepíšu proto abych vstupoval čtenářům do hlav, ale aby oni mohli vstoupit ke mně. A když se jim to bude líbit, tak aby se mohli vrátit k mým dalším textům...

(32)

JOFF Út 30.3.2010 18:59


lotty: Někdo tomu říká Matrix já říkám, že někdo při tom plácání z hlíny udělal softwarovou chybu / no vlastně ono je to to samé ,takže nic/

(133)

lotty Po 29.3.2010 17:02


Šímo, to spíš vypadá na chybu v Matrixu!

(10989)

Šíma Pá 22.1.2010 11:30


A pak se v tom ztrácí a magoří (ten mozek)... Kde udělali soudruzi z NDR chybu?

(220)

ospre Pá 22.1.2010 08:27


Takže z toho vyplývá, že mozek je tak složitej, že není schopen prozkoumat sám sebe.

(653)

amazonit Pá 22.1.2010 05:35


Šímo, ne asi, ale určitě, mozek velmi rád zkoumá sám sebe - tedy lidi zkoumají mozek, což je vlastně mozek zkoumající mozek