O psaní a všem kolem toho | SASPI.cz

» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"To, co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné."

F. Caballero

počet přístupů: 2141723

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303541 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Čtení diskuze ::

O psaní a všem kolem toho

Ekyelka Uživatel má bodů celkem: 5406

St 15.6.2011 19:28

Ahoj všichni

Tohle téma bych chtěl věnovat čistě psaní. Je tu spousta zajímavých témat, ale pokud se už vztahují k literární tvorbě, tak spíše okrajově.
Mne naopak zajímají Vaše zkušenosti právě se psaním. Zkusme diskutovat o něm. O dramatu, o postavách a jejich tvorbě. O charakteristice povídky, novely a románu, a o rozdílnosti v přístupu k těmto formám. O epice, lyrice i dramatu. O tvorbě příběhu, o dialogu, monologu, prostě o všem, co se pojí s tvůrčím psaním.
Každý autor má svůj úhel pohledu, a každý používá jiné postupy. Podělte se o ně. Mimo jiné je tu prostor pro to, aby se Ti zkušenější pokusili předat své zkušenosti a znalosti (včetně jejich použití v praxi) začínajícím autorům.
Abychom nějak začali, nadhodím jedno z témat, a jsem zvědav, kam až se diskuze dostane.

Někteří autoři před tím, než začnou psát nějaké obsáhlejší dílo, nejdřív propracují příběh. Vytvoří si osnovu, v níž nahrubo (nebo i velmi detailně) načrtnou dějovou linii. Vytvoří postavy včetně jejich psychologického profilu i podrobného životopisu. Teprve potom začnou psát román nebo novelu (povídku vynechme, ta bývá obvykle psána rovnou).
Já sám jsem se donedávna zabýval především psaním scénářů, kde jsou postupy předběžné stavby díla a budování dramatického oblouku v podstatě velmi důležité.
Pak jsem si přečetl knihu Stephena Kinga "O psaní", kde autor popisuje svůj způsob tvorby. V podstatě, když začíná psát, vůbec neví, o čem jeho příběh bude. Vychází jen z námětu nebo někdy dokonce jen ze situace. Nezná ani své postavy, poznává je až během psaní. Jediné, co dopředu zpracovává, jsou rešerše prostředí, v němž se bude příběh odehrávat. Jinak nic (až na výjimky). Přirovnává své psaní k práci archeologa. Stejně jako ten odhaluje postupně stále větší části kostry dinosaura, i King postupně odkrývá svůj příběh, který už "někde" existuje, a spisovatel je prostředníkem, který je předurčen k tomu, aby vyprávění přenesl na papír.

Když jsem si tohle přečetl, měl jsem obrovskou chuť a touhu si tento postup vyzkoušet. Nicméně jsem se o to pokusil až před nedávnem, inspirován jednou z nejbližších mi duší, mou nejlepší kamarádkou, a začal jsem psát fantasy román způsobem, o němž píše Stephen. A musím konstatovat, že jsem objevil neuvěřitelnou tvůrčí svobodu a vzrušení z práce mnohonásobně přesahující mé dosavadní zkušenosti s důkladným předzpracováním příběhu. Je nesmírně napínavé a úžasné, když pod Vašima rukama vzniká příběh a Vy nevíte, co bude v další kapitole, nebo na další stránce, nebo dokonce někdy i na dalším řádku. Jako by příběh sám žil svým životem, jako by opravdu už někde existoval.
To je má zkušenost, kterou asi zná každý, kdo píše povídky. Ale zažít to na opravdu dlouhém díle je úplně něco jiného. Samozřejmě to vyžaduje velkou znalost stavby dramatu, umění vytvořit tímto způsobem věrohodné (a především konzistentní) charaktery postav, a spoustu dalších aspektů literární tvorby, ale myslím, že jejich prostudování a zvládnutí praktické aplikace opravdu stojí za to. Co Vy na to?

Borek

skoč dolů

[0] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]

ODPOVĚDI:

(10989)

Šíma So 11.2.2012 11:08


Také věřím na "talent"... Psaní je sice dřina, dřina a zase dřina, ale ten talent tam prostě musí být, jinak je to jen dobrý text bez duše, jak napsala Ekyelka.

(60)

Borek Pá 10.2.2012 22:37

(2306)

Ekyelka Pá 10.2.2012 21:24


Čertíček tak nějak shrnula to, co si myslím i já. Dříve bych ještě uvažovala čistě jen o získané schopnosti manipulovat se slovy, textem a příběhem podle pravidel, která se dají naučit. Jenže se tady dostáváme k jádru věci: čím to, že texty dvou autorů, z nichž jeden je skvělý řemeslník a druhý talentovaný řemeslník, jsou tak odlišné? První text je po všech stránkách dokonalý, přesto nevyvolá takové emoce jako druhý. Většinu věcí, co se týče psaní a tvoření příběhu, jsme schopni se naučit. Zbývá posledních pět procent, která příběhu vdechnou duši a v tu chvíli nejen, že každé slovo sedí přesně, jak má, ale suma těchto slov stvoří novou realitu.

(175)

čertíček244 Pá 10.2.2012 20:00


Myslím si, že člověk potřebuje ke psaní oboje... ždibec talentu i to, co uměle získá čtením práce jiných. Mám dva kamarády: jeden studuje psaní, druhý ho nikdy nestudoval, jen prostě čte všechno, co má nějakou literární hodnotu a popravdě musím říct, že ten druhý píše mnohem líp, dává svým dílům něco, co ten první ne, ač jsou jeho povídky, romány či básně řemeslně bez jediné chybičky... Něco jim prostě chybí a člověk to ví, i když to neumí pojmenovat. Kdežto, když čtu díla toho druhého je mi jedno, že tam jsou občas chybky, všechno smaže příběh, děj, kterým mě vždycky dostane... dává jim "něco." A já osobně si myslím, že každý z nás, ať už má to psaní vyloženě v krvi, nebo musí pořádně dřít, aby vyplodil smysluplné dílo to "něco" pořád hledá... někdo méně a někdo více úspěšně. Ale třeba tu jen tak hloupě při pátku kecám.

(60)

Borek Pá 10.2.2012 11:45


Omlouvám se za překlepy B

(60)

Borek Pá 10.2.2012 10:36


Já na talent věřím. Nikoli jako na samospasitelný prvek, který není třeba rozvíjet, ale věřím. Mozek se může spoustu věcí naučit, vstřebat znalosti týkajícící se slovosledu, slohové skladby, dramatické výstavby, zkrátka řemeslného aspektu psaní obecně. To se lze naučit. Ale je něco je ne sais ce que, co povýší prostý, řemeslně výborně psaný text na vyšší úroveň. Nemluvím samozřejmě o nějakých snobských intelektuálních měřítcích kvalit. Ve všech žánrech jsou knihy, které to něco navíc mají. Naplnit řemeslně dobrou formu obsahem, který za přečtení stojí, to není samozřejmá věc a každý to nemá. I když prostou řemeslnou kvalitou a čtivostí leckdy lze dosáhnout úspěchu, což dokazují některé světové bestsellery (tím neříkám, že takové věci občas nečtu) Na druhou stranu, skoro každý člověk má možná ždibíček literáního talentu, ale ten se nedá ždímat do nekonečna. Někdo může na sobě pracovat celý život a jeho zlepšení bude relativně malé, no a někdo ujde delší cestu za kratší dobu (což není můj postřeh, i když je možné si jej ověřit pozorováním a zkušenostmi jiných). A podle mého právě tohle je projev talentu. Někdo tvrdí, že míra talentu=míra intelektu, ale to si nemyslím, i když intelekt jistě může hrát svou roli. Zkrátka na talent věřím. I v malování může člověk dosáhnout určité technické dokonalosti, a přes to jeho plátna mohou být jen prázdnými, řemeslně dokonale propracovanými obrazy bez obsahu. Tak nějak.

(1764)

m2m Čt 9.2.2012 21:04


Ovšem co je to ten talent v oblasti literatury? Není to jen něco, co jsme uměle získali čtením, sbíráním informací a tak dál? Není tím talentem je vlastní schopnost mozku si pospojovat určitý informace a udělat z toho něco, co se tváří jako nápad? Já ani nevím...

(35)

zahradník Čt 9.2.2012 17:34


Ale stojí za to ta euforie, když autor něco dopíše - kapitolu, povídku nebo román - to pak mám chuť jít několik dnů slavit, když se mi podaří několikatýdenní či několikaměsíční úsilí dokončit, ten pocit za to pak stojí.

(2306)

Ekyelka Čt 9.2.2012 17:05


Ono přinutit se dopsat nějaký text - především pokud je to text na objednávku, soutěžní nebo jiný podobný - po té řemeslné stránce ještě jde. Stojí to spousty nervů, práce a síly, ale pokud si dáváte pozor na celkové vyznění, stylistiku a máte trochu zkušenosti, ve finále ani není poznat, kde jste se do psaní nutili, a kde to šlo samo. Je to ale hodně o tom řemesle, a i když to říkám nerada, nejspíš i o špetce talentu. Sice jsem se v tomto bodě sama se sebou ještě neshodla (je nebo není talent psát?), nicméně jak tak pozoruji své práce, dopisované právě "z musu" (třeba kvůli blížící se uzávěrce dané soutěže atp.), nejspíš nějaký ten stín "navíc" tam musí být, aby z toho nebyla jen další tuctová povídka. Sice dobře zpracovaná, ale prostě další text. Což neznamená, že bych šla od jedné práce ke druhé až po dokončení - právě naopak. Spousty textů jsou v různých fázích provedení a do toho ještě vznikají nové věci. Jak je nálada.

(1764)

m2m St 8.2.2012 17:16


Taky uznávám volnost v tvorbě. Rozdělány mám tři větší texty, napsané kostry dalších dvou, nějaké ty kratší či delší texty nezávazně rozepsané třebas i bez koster... prostě si myslím, že psát by se mělo podle nálady, a nikoliv podle toho, že něco CHCI dopsat. Nutit se nějak do příběhu, který mě momentálně nebaví, se mi prostě nelíbí, je to kontraproduktivní a ve výsledku zabíjející. Když nemám rozděláno pár textů bokem, prostě třeba tři čtyři měsíce na nic nesáhnu, protože mě prostě ten jeden příběh přestal bavit. A to je prostě zabiják

(440)

Matylda Kratinová Út 7.2.2012 22:26


Osobně mám rozděláno asi tak deset věcí, nápadů rozepsaných do různě stručných sylabů ještě víc. Vzhledem k tomu, že píšu výhradně podle nálady, je naděje, že se aspoň občas do něčeho strefím a kus připíšu. Na něco nesáhnu dva měsíce, na něco tři roky. Je to holt boj.

(133)

lotty Út 7.2.2012 12:23


Sidonie: Najednou bych nemohla mít rozpracovaných tolik románů. Vadilo by mi, že bych nevěděla, který z nich mám psát dřív. Je dost možné, že by na úkor tohoto přístupu poklesla kvalita románů samotných. A to bych nechtěla. Z toho důvodu píši vždy jen jedno dílo. V současné době pracuji na svém Clavis universii aequilibrium. A jen to mě zaměstnává natolik, že si nemohu dovolit rozpracovat si další text. Děj tohoto příběhu je totiž komplikovaný. Samotné psaní tohoto příběhu není jen o umisťování postav do fiktivních světů. Odehrává se v dané době, v multidimenzionálním vesmíru – v přesně vymezených systémech (paralelních vesmírech). I ono samotné vyhledávání vhodných období je docela oříšek, například jsem zasadila děj příběhu, který se odehrává v jednom systému do období uruk-gutejských válek, v druhém do neohraničeného období do města Borsippy, a v dalším do blízké budoucnosti. Takže to mám se psaním textů trochu jako ty, jen není moje dílo tak rozsáhlé jako deset románů.

(60)

Borek Pá 27.1.2012 17:05


To je docela brutální záběr, mít rozpracovaných deset románů. To si ani neumím představit. Já měl, myslím, nejvyšší skóre jeden román, jeden scénář a jednu povídku, a bylo to tak šíleně schizofrenní občas, že jsem dost magořil. Pokud dokážeš udržet konzistenci a vlastní atmosféru všech těch příběhů, tak to teda klobouk dolů.

(66)

Sidonie Kermack Ne 22.1.2012 07:23


Tvořím už 5., závěrečný díl románu Protože tě nemohu přestat milovat. Hodnocení, kterého se mi dostává od čtenářů, je vesměs pochvalné, až mě to uvádí do rozpaků. Ovšem zatím stále nevím, jak si stojím u vydavatele, a to už několik mě "jen" virtuálně známých lidiček vydavateli psalo, že se jim to líbí a že chtějí pokračování.... Jen nevím, jak toho docílit.

(66)

Sidonie Kermack Út 17.1.2012 16:29


Ono ani nejde o tvořivost - já totiž nemám problém s tím, co psát, ale co psát dřív. Takže tu mám rozpracovaných dobrých 10 románů, napsaných kolem osmi, teď zase potřebuji rychle napsat jeden příběh do časopisu - třeba mi ho opět uveřejní No a jelikož mi teď jeden zveřejnili - teda upravili to tak, že bych to nepoznala ani já, tak čekám na honorář. Včera jsem se to dozvěděla, dneska už jsem si to přečetla...

(133)

lotty Út 10.1.2012 10:06


Sidonie: Takovou tvořivost ti závidím. Já jsem teď měla cca víceméně celé zkouškové období jeden velký blok, k tomu se mi nahromadily okolnosti, které mi nedovolily psát, a z kterých jsem byla poslední dobou velmi špatná. Tou jednou nešťastnou událostí bylo, že jsem rozbila své auto, s kterým jsem jezdila necelé čtyři roky (zbývaly by asi tři měsíce do toho roku). Pak se mi podařilo nějak se vzchopit a znovu pracuji na svém Clavis universi aequilibrium

(1764)

m2m Čt 29.12.2011 14:11


Ale jo, něco se pod stromkem urodilo

(66)

Sidonie Kermack Čt 29.12.2011 12:54


Též přeji všem šťastný a úspěšný nový rok a stálou přízeň paní Múzy. Jelikož mám rozepsaný 5. díl románu Protože tě nemohu přestat milovat, tak jsem alespoň něco napsala. A věnuji se přepisu dalšího románu.

(133)

lotty St 28.12.2011 18:59


Po dlouhé době opět zdravím účastníky této diskuze. Napsali jste něco o svátcích? Já, ačkoliv se to zdálo při mém studijním tempu nemožné, ano. Asi čtyřstránková povídka je na světě po, už si ani nepamatuji, x dnech. Mimo diskusi bych všem chtěla popřát šťastný nový rok.

(17)

Vladimír Dyk Ne 16.10.2011 19:18


Moje postavy jsou skutečné, tím to mám asi dané. Jen přenesu příběh, který se stal, na papír. Když píši, třeba Sci-fi, tak mám hrubý nápad v hlavě, ale samotný příběh i postavy rostou během psaní. Někdy původní nápad zmizí a přirozeně se objeví nový, někdy i lepší...