:: Co si myslím o... cože? ::
 
 autor: Leontius 28.02.2020, 20:06 
 
Můj první pokus o Workshop, takže uctivě žebrám o milost. "Co si myslím o..." Nevím jak vás, ale mně fascinuje už jen to slovíčko myslím. To, co tu hodím, vzniklo naprosto spontánně a bez rozmyšlení. Výsledek s neodvažuji hodnotit, ale stálo mě to většinu zdravého rozumu. Číst na vlastní nebezpečí....
 
Tak vy se mě ptáte, co si myslím? Tak to je vskutku dobrá otázka, ale já vám ji nezodpovím. Jsem totiž rád, že si doposud můžu myslet co chci. Jo, já vím o té proklamované svobodě projevu, ale přesto k tomu jedním dechem dodám: „Musíš držet hubu.“
To, co si myslím, mě plně formuje a dodává mi to ten pocit individuality bez kterého bych se neobešel. Je to takový můj malý, soukromý odboj vůči společnosti. Klidně jsem mohl například pobíhat po sídlišti v černé bundě a s žiletkami v ruce a tvrdit, jak jsem úžasně jedinečný, jak je starší generace (tj. 18 až smrt) úplně out atd. Cha! To bych musel být pořádně naivní, abych se ztotožnil s některým z těch současných mládežnických hnutí. Ať už se jedná o kohokoliv, vždy o sobě tvrdí, jak rebelují vůči společnosti a přitom si neuvědomí, že se vezou na myšlenkách někoho jiného. Osobně tomu říkám „Americká morálka z importu.“
Lidi dnes tak snadno ztrácejí sami sebe právě tím, že se identifikují s nějakým myšlenkovým proudem. Zcela nekriticky přebírají cizí myšlenky a věří, že jsou jen jejich. To je tak těžké zůstat sám sebou? Každý máme svou osobnost, každý méně či více ujetou. I když podle čeho onu „potrhlost“poměřujeme a máme ji vůbec právo hodnotit? Pokud o někom řekneme, že je blázen, tak mu tím bereme i onen luxus soudnosti a sebereflexe, kterou přisuzujeme ostatním. Tudíž když o sobě blázen řekne, že je normální, tak nemá pravdu, protože nemá právo to posoudit. Zato když o sobě prohlásí, že je blázen, tak mu to nemůžeme upřít, neboť jim skutečně je a přesto dokázal správně zhodnotit sám sebe. Čili je normální. Mínus a mínus dávají plus, víme?
A když o sobě normální řekne že je blázen? No je dost lidí, kteří upírají sami sobě status inteligentní bytosti. Tak co s nimi? Soudný člověk tvrdí sám o sobě, že o sobě nic tvrdit nemůže, neb na to není dosti soudný? Takže má právo o sobě říci, že je blázen, avšak tím ono právo popře, tudíž se to celé vyruší? V tom případě je normální… a já ne, protože nad tím vším přemýšlím. Čili jsem právě popřel vše co jsem napsal - to normální i to nenormální. Takže jsem co? No rozhodněte za mě, ale vy asi taky nebudete normální pokud to budete číst dál. Ne, to není urážka, ale lichotka od blázna. Fakt jako.
No a teď přejděme k tomu poslednímu případu: Normální o sobě řekl, že je normální. Má právo posuzovat sám sebe? Má vůbec někdo právo posuzovat myšlení ať už své, nebo někoho jiného? Myšlenkové pochody se u každého z nás příliš liší. Vždyť se nedokážeme shodnout ani na tom, co je dobré a co je špatné, tak jak můžeme hledat pomyslnou rovnováhu? Každý z nás balancuje na ostří nože po svém způsobu a jen stěží si může představit, že to jde i jinak. Skrze smysly možná vnímáme stejně, jenže ten výsledný guláš si každý dochutí podle sebe. Akorát nám neustále někdo cpe univerzální solničku, aby se ty chutě dorovnaly. Tím myslím samozřejmě všudypřítomnou „společnost“ a „civilizaci“ a její morálku a etiku.
Můžeme pak tedy kráčet zcela vlastní cestou? Jakž takž jo, ale našlapujte zlehýnka! Je to jako kráčet po pláži, na níž vytrvale dorážejí vlny. V mokrém písku zanecháte svou stopu, pak přijde vlna a částečně ji zasype. Vaše stopa tam zůstane, ačkoliv už není jen vaše. Někdo si ji upravil k obrazu svému.
Nebojte, nebudete první, kdo na podobné detaily dojede. Myslím si, že kdyby se dnes uskutečnilo setkání všech velkých proroků, tak budou jen s otevřenými ústy zírat na to, co se s jejich duchovním dílem děje a nakonec spolu zalezou do hospody v družném rozhovoru o lidské blbosti. Pak nastane vleklé soudní líčení o copyright a dál už to doufám nemusím rozvádět.
Je tohle evoluce? Degradace starých, vznešených myšlenek? Pokud jo, tak se s nesmírnou radostí pasuji do role trilobita a budu spokojeně dumat nad nesmrtelností chrousta. Špičku evolučního řetězce přenechám těm, co na ní tak touží být. Z vrcholku už stejně může následovat jen sešup dolů, neboť tam nahoře již chybí materiál, se kterým by se dalo někam pokračovat.
Tak teď už víte co si myslím. Nebo vlastně nevíte, ale aspoň víte, proč to nevíte. A co vlastně víte? A co vlastně věděl takový Sokrates? Jo, já vím že nic nevěděl, ale rád bych věděl, co si myslel.
 
Vytisknuto v systému SASPI.cz