:: Po stopách temné hodiny lidstva - 2 ::
 
 autor: bába čurchlastka 27.01.2021, 14:05 
 
Smrt a cizinec
 
NEBOJTE SE SMRTI
Je jasné, že mnozí si při přečtení nadpisu zaklepají na čelo, zda je autor při zdravých smyslech nebo zda tuhle kravinu dávali v Simpsonech. Taková reakce se dá víc než očekávat, protože jsem sám neměl příležitost nahlédnout za bránu smrti, tak jak to mohu vědět, že?
Hádám, že řada z vás už tu příležitost měla a ví, jaké to na druhém břehu je.
Já ne. Ale nezažít takovou situaci neznamená, že existence nepokračuje i tam, kde exaktní věda konstatuje zánik.

Pokuste se, prosím, se mnou zamyslet:
V dnešní pokrokové době již všichni víme, že existuje jak HMOTA ŽIVÁ tak NEŽIVÁ, stejně tak ENERGIE NEŽIVÁ.
Aby byla skládačka úplná, potřebujeme doplnit pojem ENERGIE ŽIVÁ. Ale co je "živá energie"? Energie řídící se svébytně svými smysly, svou vlastní inteligencí? Stejně jako to dělá živá hmota? Nu ano. Tato analogie je naprosto logická.
A zde narážíme na úskalí, protože když tuto možnost připustíme, připustíme tím prakticky existenci energetických forem bytí, mezi nimi i existenci duše a duchů. Zde nás již od upřímné snahy odkrýt tajemství odvádí po staletí vtloukaný předsudek, který nám vštěpovali lidé okolo a veřejné mínění vůbec. Kdo si troufl veřejně připustit, že duchové jsou, stal se okamžitě terčem posměchu. Před několika sty let by se nám lidi vysmáli, kdybychom jim vyprávěli o mobilech, televizi, internetu, možná by nás přibili na kříž za rouhačství. Naše zkušenost se od té doby rozšířila a co tehdy bylo absurdní, je dnes běžné jako smradlavá ponožka. Na poli techniky jsme od té doby obrovsky pokročili. To je fakt. V oblasti NEŽIVÉ ENERGIE.
Záhadný cizinec, který mluví s W. Strieberem, říká, že v dnešní době vládneme technickými prostředky, které jsou schopné přinést důkazy o existenci duší zemřelých a dokonce do jejich bytí rušivě zasahovat, protože duše je elektromagnetická energie, jejíž neživou formu ovládáme již dobrých pár desítek let. Můžeme s dušemi mrtvých přes tyto technologie navázat kontakt, ale zatím jen s těmi na nižší úrovni, které nás sice neobohatí o poznání onoho světa, ale na které se budeme díky naší technice schopni vizuálně naladit tak, že je pak budeme běžně kolem sebe vidět i bez pomoci techniky.
Děti do 12 let, zvířata a lidé s citlivějším vnímáním dokáží tato energetická jsoucna vidět. Dětem je přikládaná bujná fantazie, vliv pohádek, vytváření vlastních iluzorních světů, které jim pomáhají srovnat se se skutečností, vnímavější dospělí "citlivci" bývají označováni za vyšinuté či za šarlatány, zvířata byla donedávna pokládána za bezduché, pudy řízené bytosti pod úrovní člověka.
Využiji tento okamžik k tomu, abych, jak jsem některým čtenářům slíbil, poodhalil identitu onoho cizince, díky němuž The Key vznikl. Dříve to byl člověk, který zemřel v nacistickém koncentračním táboře, nyní je to energetická bytost, živá energie, která se může zviditelnit těm, kdo mají citlivější smysly. Jedním z takových lidí je i Whitley Strieber. Pokud jste již připustili, že živá energie existuje, pak je i logické, že ji mnozí lidé vnímají. To, že ji nevnímáme zrovna my, z nich nedělá lháře. Ale lidské povaze je vlastní, že bude raději srážet ty vidoucí, aby si nemusela přiznávat, že je v něčem pozadu, namísto aby se vydala za dobrodružstvím odhalování.
Žádné odhalení není zadarmo, ale neznám větší potěchy, než se vydat právě touto cestou. Nečiní-li tak druzí, je to přímo povinností těch, kdo se nebojí podívat se za oponu naučeného světa. Naučený svět je šablonou, podle které měříme známé i nové, neznámé věci. Je vhodnou pomůckou. Ale měli bychom si uvědomit, že pomůcka, stejně jako nástroj v dílně, nemůže uspokojit touhu poznat život, jaký doopravdy je. I v dílně fungují jiné mechanismy, které překračují rámec použitelnosti šablony, a které stojí za vznikem věcí, které touto šablonou - naučeným světem - poměřujeme. A dovolte mi to přirovnání - my i naše Země jsme dílnou v onom kolosálním panoramatu zvaném vesmír.
Živá hmota je naším tělem a živá energie je vlastně energií, která je v nás a udržuje v chodu naše tělo, její přítomnost se projevuje psychickými pochody, vnímáním, sny, a tyto se zase na živém tělu odrážejí ve formě chemických procesů, například v mozku. Psychika je schopná přímo ovlivnit stav našeho těla. Je vidět, že tu operuje něco uceleného, řekněme energetické jsoucno. Máme ho v sobě. Co se stane, až jednoho dne zemřeme? Poškozené tělo uvolní svou řídící energii, která prostě přejde tam, kde se nachází veškerá ostatní volná energie, ale jelikož byla v těle organizovaná - a my jsme o pár odstavců výše mluvili o samostatně fungujících energetických jsoucnech - zůstává organizovaná i nadále.
Zde je tedy podle mého názoru jednoduchá a logická dedukce toho, že smrt je přechodem z hmotné fáze do fáze energetické. Jste tady samí lidé nadaní představivostí - zkuste si představit, že nejste hmota, ale energie... to jak pro vás vzdálenost neznamená takřka nic... jak prostupujete zdmi, vodou... jak vnímáte vše, co vyzařuje z okolních bytostí (i z hmotných)... jak se rozprostíráte do nedozírných dálek a vnímáte i je... Pokud se vám tato představa líbí, pak takto bude vypadat zkušenost vašeho energetického jsoucna, čili duše, tam, za branami smrti.
Není proto třeba bát se smrti. To, co je nepříjemné je to, co smrti těsně předchází - fyzické skomírání, únava a postupné selhávání těla. Ale jen nepříjemné. Ale přes všechny bolesti - je to jen tělo, co uhasíná. Nechejte ho uhasínat a živte své nitro. Živte ho už dnes vší tou krásou kolem vás i uvnitř vás, ať tamtamy z politických kolbišť duní sebevíc jako vzteklé o korupci a dluzích. Jsem na tom stejně jako vy - v hlubokém objetí řitního svěrače naší společnosti, z kterého nevylezu jinak než v dřevěném pouzdře. Ale přes tu hrůzu zuřící v bezprostřední blízkosti všeho, co mám rád, miluju tuto Zemi čím dál tím víc pro všechno, co pro nás dělá. Je úžasná. A my, lidi, co si o sobě myslíme, že jsme vrcholem stvoření, dokážeme být nic víc než její hanbou? Ale o tom snad až někdy příště.
 
Vytisknuto v systému SASPI.cz